1
00:00:06,500 --> 00:00:09,699
IV: Tak, dnes je 14. listopadu roku 2005

2
00:00:09,700 --> 00:00:13,166
a jsme na návštěvě u pana Emila Buriana v Babylonu.

3
00:00:13,167 --> 00:00:17,932
A budeme hovořit především o době Vašeho věznění během druhé světové války.

4
00:00:17,933 --> 00:00:22,866
Já bych se Vás na počátku ráda zeptala na období Vašeho dětství a dospívání.

5
00:00:22,867 --> 00:00:26,666
Ráda bych se zeptala, odkud pocházíte.

6
00:00:26,667 --> 00:00:34,699
EB: Pocházím z Malé Hané, z malé vesničky Popovice u Rajhradu.

7
00:00:34,700 --> 00:00:41,166
I když jsem se narodil v porodnici v Brně,

8
00:00:41,167 --> 00:00:45,432
stále se hlásím ku své dědince.

9
00:00:45,433 --> 00:00:49,066
Bylo nás mnoho.

10
00:00:49,067 --> 00:00:56,499
Myslím šest sourozenců že zemřelo, zůstali jsme tři:

11
00:00:56,500 --> 00:01:01,499
Nejstarší bratr Josef,

12
00:01:01,500 --> 00:01:11,132
sestra narozena v patnáctém a já poslední nejmladší.

13
00:01:11,133 --> 00:01:17,032
Když mi bylo čtyři roky, zemřela mi maminka.

14
00:01:17,033 --> 00:01:22,532
Nějakej čas starala se o mne babička.

15
00:01:22,533 --> 00:01:31,299
Pak otec přivedl odněkud ženu.

16
00:01:31,300 --> 00:01:37,766
Babička odešla k dceře do Jugoslávie.

17
00:01:37,767 --> 00:01:47,699
A my, jeden po druhém, odcházeli z domu.

18
00:01:47,700 --> 00:01:53,699
Macecha byla krutá a vyhnala nás.

19
00:01:53,700 --> 00:01:56,132
IV: Jaký byl Váš osud poté?

20
00:01:56,133 --> 00:01:59,832
Dostal jste se do domova důch.. do domova, do dětského domova,

21
00:01:59,833 --> 00:02:05,232
měl jste možnost se vyučit nějakému řemeslu?

22
00:02:05,233 --> 00:02:10,966
EB: Když jsem vyšel školu, dala mi matka uzlík.

23
00:02:10,967 --> 00:02:15,966
V něm byly kalhoty a krajíc chleba.

24
00:02:15,967 --> 00:02:26,066
A její sestra, Leokádi, ta vzala normálně pant a hnala mě z domova.

25
00:02:26,067 --> 00:02:30,699
To víte. Kam?

26
00:02:30,700 --> 00:02:36,399
Mladý, nezkušený kluk, vydal jsem se do Brna.

27
00:02:36,400 --> 00:02:43,432
Brno, i když je vzdáleno jenom 12, 13 kilometrů,

28
00:02:43,433 --> 00:02:51,832
byl jsem unaven a na Špilberku v parku sedl jsem si na lavičku, a usnul.

29
00:02:51,833 --> 00:02:56,266
A když jsem se probudil, neměl jsem ani uzlík,

30
00:02:56,267 --> 00:02:59,399
ani kalhoty a chléb.

31
00:02:59,400 --> 00:03:06,566
Tam pochopitelně jsem začal tápat, hledat,

32
00:03:06,567 --> 00:03:10,299
až konečně přišel policajt.

33
00:03:10,300 --> 00:03:18,299
Ptal se mne co a jak a odvedl mě k nějakému pastýři.

34
00:03:18,300 --> 00:03:23,599
Byl to nějaký záchytný domov.

35
00:03:23,600 --> 00:03:35,599
Odtud jsem byl dán do..., ke Kornasovi, zahradnictví naproti hlavnímu hřbitovu.

36
00:03:35,600 --> 00:03:38,799
Pan Kornas – to byli Židé.

37
00:03:38,800 --> 00:03:44,632
Paní i pán byli velmi laskaví a hodní.

38
00:03:44,633 --> 00:03:51,699
Zato jejich syn byl umíněný nacista.

39
00:03:51,700 --> 00:03:56,099
Cestoval hodně do Německa, Rakouska

40
00:03:56,100 --> 00:04:00,399
a pochopitelně nemluvil o ničem jiném,

41
00:04:00,400 --> 00:04:06,699
než o Hitlerovi a obzvláště, když jsme loupávali klasy

42
00:04:06,700 --> 00:04:11,799
a on se tam prostě objevil,

43
00:04:11,800 --> 00:04:21,266
neslyšeli jsme nic jiného, než o krásném, zvláštním Německu.

44
00:04:21,267 --> 00:04:31,399
No, mně se tyto řeči znelíbily a já jsem odešel.

45
00:04:31,400 --> 00:04:39,832
Hledal jsem pak prostě zaměstnání s celým zaopatřením.

46
00:04:39,833 --> 00:04:48,499
Podařilo se mně ho najít až teprve v Čerčanech u Prahy.

47
00:04:48,500 --> 00:04:59,366
Byl to pan Mesner, kteří mě přijali jako kluka vlastního.

48
00:04:59,367 --> 00:05:11,666
Když však dopsali k nám domů, tak poručník můj, bratr mýho otce,

49
00:05:11,667 --> 00:05:17,566
mašinfíra, Emil Burián z Holasic,

50
00:05:17,567 --> 00:05:22,799
prostě vyžádal, abych byl odeslán okamžitě domů,

51
00:05:22,800 --> 00:05:27,099
že se mohu učit doma.

52
00:05:27,100 --> 00:05:35,166
A tak skutečně jsem byl poslán z Prahy,

53
00:05:35,167 --> 00:05:43,999
kam jsem se dostal od pana Mesnera,

54
00:05:44,000 --> 00:05:50,932
a tam večer hledal nocleh.

55
00:05:50,933 --> 00:05:56,632
Byl jsem samozřejmě zadržen a odeslán domů.

56
00:05:56,633 --> 00:06:06,632
Doma, když jsem se dostal do úřadovny pana starosty,

57
00:06:06,633 --> 00:06:14,166
čekal jsem na strýce Emila, svého poručníka.

58
00:06:14,167 --> 00:06:20,866
A ten přišel a prvé co bylo, byly rány.

59
00:06:20,867 --> 00:06:26,932
Já jsem se mu vysmekl a uniknul jsem.

60
00:06:26,933 --> 00:06:35,566
Spal jsem ve stohu a pak se dostal do Rajhradského kláštera.

61
00:06:35,567 --> 00:06:49,366
Pochopitelně naše obec patřila kdysi v dávnu pod panství benediks.. benediktinského kláštera v Rajhradě.

62
00:06:49,367 --> 00:06:57,032
Tam jsem potkal kněze, filozofa, profesora Vojtěcha Horáka,

63
00:06:57,033 --> 00:07:00,899
někdejšího mého učitele.

64
00:07:00,900 --> 00:07:09,466
Se řvaním jsem mu řekl o svém osudu a on mi pověděl:

65
00:07:09,467 --> 00:07:16,399
"Já, synku, dobře vím, jak to u vás vypadá."

66
00:07:16,400 --> 00:07:25,266
Věděl. Bratr musel odejít a přitom se s vyznamenáním učil.

67
00:07:25,267 --> 00:07:28,932
Škola doporučovala na studie.

68
00:07:28,933 --> 00:07:35,299
Sestra s vyznamenáním se učila, doporučovaná na na studie.

69
00:07:35,300 --> 00:07:38,899
Nedošlo k ničemu.

70
00:07:38,900 --> 00:07:47,632
Bratr pak se učil u Vančury, známého,

71
00:07:47,633 --> 00:07:57,099
prostě řemeslníka, eh... matrace, že? A tak dále.

72
00:07:57,100 --> 00:08:06,399
Ten poznal v klukovi nadaného chlapce a poslal ho na studie.

73
00:08:06,400 --> 00:08:17,666
A tak bratr později se stal úředníkem státního katastrálního měřického úřadu v Brně.

74
00:08:17,667 --> 00:08:27,666
Sestra musela odejít hned, rok asi před koncem školního roku.

75
00:08:27,667 --> 00:08:37,399
Byla u tety, maminčiny sestřenice v Holaně.. v Holasicích.

76
00:08:37,400 --> 00:08:43,066
Odtud pak šla do židovských rodin sloužit.

77
00:08:43,067 --> 00:08:55,166
Později byla v Předklášteří u Tišnova v nemocnici a nakonec ve Znojmě v nemocnici.

78
00:08:55,167 --> 00:09:01,899
Páter Vojtěch tedy tuto situaci znal.

79
00:09:01,900 --> 00:09:11,232
Dal mi dvacku a řekl mi, abych si tam zašel na snídani.

80
00:09:11,233 --> 00:09:15,166
No to víte, dávali tam polévku nějakou.

81
00:09:15,167 --> 00:09:20,299
Já jsem jí pojedl a pak jsem vandroval.

82
00:09:20,300 --> 00:09:24,899
Vandroval jsem na Slovensko,

83
00:09:24,900 --> 00:09:39,066
prostě o nějaké učení s celým zaopatřením byla velmi těžká prostě záležitost získat ji.

84
00:09:39,067 --> 00:09:53,966
Nakonec jsem se pokusil u Galanty přejít do Maďarska s úmyslem,

85
00:09:53,967 --> 00:09:59,332
že se dostanu k tetě do Jugoslávie.

86
00:09:59,333 --> 00:10:08,199
Ale v Galantě, kde mě nechali slovensky mluvící Maďaři přespat,

87
00:10:08,200 --> 00:07:38,899
mě ráno překvapili četníci s klobouky a pery za nimi.

88
00:07:38,900 --> 00:10:21,599
Pochopitelně prvé co bylo, jsem dostal od nich výprask

89
00:10:21,600 --> 00:10:25,799
a pak mě zatáhli do Komárna.

90
00:10:25,800 --> 00:10:35,599
V Komárně mě... eh soudil maďarský soud už vojenský.

91
00:10:35,600 --> 00:10:46,899
Tehdy už bylo zabráno ta část Slovenska jižního Maďary.

92
00:10:46,900 --> 00:10:51,099
Maďarsky jsem neuměl a nerozuměl,

93
00:10:51,100 --> 00:10:56,066
a tak jsem nevěděl ani, co si tam povídá celej oficír.

94
00:10:56,067 --> 00:10:59,899
Ale na konec procesu mi řekl,

95
00:10:59,900 --> 00:11:04,766
že vzhledem k tomu, že už jsem si dva měsíce tam odseděl,

96
00:11:04,767 --> 00:11:15,866
takže budu propuštěn a odvede... eh... odvezen k slovenské hranici, a vrácen.

97
00:11:15,867 --> 00:11:23,866
To mi řekl ve slovenské řeči. Mluvil dobře.

98
00:11:23,867 --> 00:11:30,466
Skutečně mě převezli až k Bratislavě.

99
00:11:30,467 --> 00:11:34,999
Tam na hranicích nebyla noha.

100
00:11:35,000 --> 00:11:41,399
Ani jednoho slovenského vojáka jsem tam nepotkal.

101
00:11:41,400 --> 00:11:48,666
Jenom z této části maďarské maďarští vojáci v zákopech.

102
00:11:48,667 --> 00:11:55,032
A tak jsem se dostal do Bratislavy bez úhony

103
00:11:55,033 --> 00:12:10,799
a odtud pak jsem nahoru zkoušel dostat se do Polska.

104
00:12:10,800 --> 00:12:15,632
Nakonec se mi i to podařilo.

105
00:12:15,633 --> 00:12:29,199
Bylo to šestadvacátého září, šestadvacátého srpna 1939.

106
00:12:29,200 --> 00:12:41,499
Tehdy jsem se setkal v Těšíně, kam nás Poláci zavřeli,

107
00:12:41,500 --> 00:12:57,666
ještě s dalšími uprchlíky: Vašek Blahna, později letec, z Bílovic, a ještě další.

108
00:12:57,667 --> 00:13:05,032
Mám za to, že to byl Slovák eh...,

109
00:13:05,033 --> 00:13:09,866
jehož jméno si momentálně nevzpomenu,

110
00:13:09,867 --> 00:13:16,199
ale vrátil se později jako major ze Sovětského svazu.

111
00:13:16,200 --> 00:13:27,032
V Novém Těší.. eh z Těšína samozřejmě, kde nás zavřeli na celu,

112
00:13:27,033 --> 00:13:33,966
bylo plno štěnic, a takže jsme nemohli ani spát.

113
00:13:33,967 --> 00:13:39,799
A Vašek Blahna se dopálil a řekl:

114
00:13:39,800 --> 00:13:44,332
"No sakra, my jdeme jim chránit jejich kejhák

115
00:13:44,333 --> 00:13:47,966
a oni s náma takhle zacházejí."

116
00:13:47,967 --> 00:13:55,332
A rozběhl se a těmi dlouhými nohami kopl do dveří.

117
00:13:55,333 --> 00:13:58,199
A my jsme se k němu přidali.

118
00:13:58,200 --> 00:14:04,499
Bylo nás tehdy na té pryčně pět.

119
00:14:04,500 --> 00:14:10,632
No, trvalo nějakou dobu a pak se dveře otevřely

120
00:14:10,633 --> 00:14:16,832
a oni ho právě při tom úderu, jak se do těch dveří koplo,

121
00:14:16,833 --> 00:14:20,899
tak toho dozorce přirazili na druhou stranu.

122
00:14:20,900 --> 00:14:24,832
A my jsme vodsuď prostě vypálili.

123
00:14:24,833 --> 00:14:28,066
Vašek říká: "Jedem!"

124
00:14:28,067 --> 00:14:32,066
A už jsme do schodů nahoru.

125
00:14:32,067 --> 00:14:40,666
A tam v chodbě jsme zjistili: spousta civilistů.

126
00:14:40,667 --> 00:14:47,099
Byly to prej Židovky, ale nemohu Vám to s určitostí říct.

127
00:14:47,100 --> 00:14:55,866
A ty šly se svými muži, kteří tam byli u odvodů.

128
00:14:55,867 --> 00:15:01,166
Samozřejmě otevřely dveře, strčily nás tam dovnitř

129
00:15:01,167 --> 00:15:06,999
a snažily se vytáhnout své chlapíky ven.

130
00:15:07,000 --> 00:15:12,299
No pochopitelně, že nastal poněkud zmatek.

131
00:15:12,300 --> 00:15:20,299
A chvíli trvalo přeci jen, než si nás polští oficíři tam obhlédli

132
00:15:20,300 --> 00:15:28,299
a odvedli nás do jakéhosi policejního vězení.

133
00:15:28,300 --> 00:15:34,832
Ale nebylo to už takové jako to předchozí,

134
00:15:34,833 --> 00:15:47,499
byla tam světnice světlá, prostě, zřejmě uvolněná pro případ uprchlých Čechoslováků.

135
00:15:47,500 --> 00:15:49,499
A tam jich byla řada.

136
00:15:49,500 --> 00:15:59,832
Takže jsme odtud slýchávali a oknem jsme se mohli zamřížovaným dívat do dvora,

137
00:15:59,833 --> 00:16:12,466
kde polský oficír policejní učil, připravoval své lidi na válku.

138
00:16:12,467 --> 00:16:19,732
Ty kolem něho podo.. pochodovali a salutovali a on jen vykřikoval.

139
00:16:19,733 --> 00:16:29,099
No a asi druhý den, to už se blížilo jak se říká ke konci měsíce,

140
00:16:29,100 --> 00:16:36,266
odvedl nás jeden důstojník, byl to voják, na nádraží.

141
00:16:36,267 --> 00:16:38,766
Tam nám zakoupil jízdenky.

142
00:16:38,767 --> 00:16:45,166
A tehdy nás bylo nějakých patnáct.

143
00:16:45,167 --> 00:16:51,999
Nasedli jsme do vlaku, ale ten vlak byl přeplněný refýžemi.

144
00:16:52,000 --> 00:16:56,099
No to bylo strašného něco.

145
00:16:56,100 --> 00:17:01,032
Takže jsme většinou na schůdcích, no a prostě jak se dalo.

146
00:17:01,033 --> 00:17:04,299
Dostali jsme se do Krakova.

147
00:17:04,300 --> 00:17:10,299
No a odtud pěšky to bylo do Bronovic [Bronowice Wielkie] nějakých...

148
00:17:10,300 --> 00:17:21,032
dá se říct, přes dobré půl hodinky jsme dorazili do tohoto tábora.

149
00:17:21,033 --> 00:17:23,799
No a tam už byli kluci naši.

150
00:17:23,800 --> 00:17:28,666
Tam už jich bylo... pěkná řádka.

151
00:17:28,667 --> 00:17:38,999
Když druhého dne hlásil eh... dozorčí,

152
00:17:39,000 --> 00:17:47,866
určený tehdy eh... kapitánem četnictva Janem eh... Divokým,

153
00:17:47,867 --> 00:17:54,399
kdo půjde do služby, já jsem se přihlásil.

154
00:17:54,400 --> 00:18:00,766
IV: Jaká byla Vaše, jaká byla Vaše motivace ke vstupu do československých zahraničních jednotek?

155
00:18:00,767 --> 00:18:01,766
Co Vás k tomu vedlo?

156
00:18:01,767 --> 00:18:03,632
Vy jste byl velmi mladý tenkrát.

157
00:18:03,633 --> 00:18:08,532
EB: Byl. Bylo mi 18 let.

158
00:18:08,533 --> 00:18:14,032
Víte, když se k této věci vracíte, mohu říct,

159
00:18:14,033 --> 00:18:21,799
že to byli především učitelé vlastenečtí: Petruch, Semerád, Vlk.

160
00:18:21,800 --> 00:18:27,699
To byli učitelé skvělí, opravdu skvělí,

161
00:18:27,700 --> 00:18:34,632
a vedli nás velmi dobře poznávat naše dějiny.

162
00:18:34,633 --> 00:18:42,699
Takže ještě v dnešních dnech snad Vám mohu vodříkat naše krály,

163
00:18:42,700 --> 00:18:45,732
jak byli za sebou, jo.

164
00:18:45,733 --> 00:18:53,332
Jak, prostě byl Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít a tak dál.

165
00:18:53,333 --> 00:19:02,166
No, takže nejenom to, že nás prostě učili ta jména znát,

166
00:19:02,167 --> 00:19:09,732
ale mnoho nám o našich dějinách a o našem národě tito lidé vyprávěli.

167
00:19:09,733 --> 00:19:21,599
A u nás v dědině samotné byl francouzský legionář, pan Dobeš z roty Nazdar.

168
00:19:21,600 --> 00:19:27,799
S jeho synkem jsem i kamarádil tak, jak jsem mohl.

169
00:19:27,800 --> 00:19:32,299
A ten, když jsme se na leccos optali,

170
00:19:32,300 --> 00:19:46,532
uměl nám velmi krásně odpovědět, popsat situaci, že? – Masaryka, Beneše.

171
00:19:46,533 --> 00:19:50,066
Takže my už tehdy v dětských letech

172
00:19:50,067 --> 00:19:59,966
jsme o svých prostě eh... představitelích národa věděli hodně.

173
00:19:59,967 --> 00:20:11,166
A snad i to bylo ten důvod, proč jsem se vydal i já za hranice.

174
00:20:11,167 --> 00:20:21,032
Další byl ten, že když devatenáctého, 19. března,

175
00:20:21,033 --> 00:20:32,266
nebo patnáctého, 15. března... eh... prapor německých cyklistů táhl na Brno –

176
00:20:32,267 --> 00:20:38,866
to znamená, to byla okupace zbytku naší zemi –

177
00:20:38,867 --> 00:20:46,066
pochopitelně nedělali na mě žádný dojem.

178
00:20:46,067 --> 00:20:49,266
Lidé se schovávali naši.

179
00:20:49,267 --> 00:20:57,532
Jenom Němci nacisté řvali v Modřicích, v Heršpicích, Vojkovicích, Scherschitz (Schöllschitz), a tak dále.

180
00:20:57,533 --> 00:21:03,932
My jsme byli, dalo by se říct, dědinkou,

181
00:21:03,933 --> 00:21:12,132
která byla v shluku německých, německého obklíčení.

182
00:21:12,133 --> 00:21:17,499
Všechno kolem většinou byly německé dědiny.

183
00:21:17,500 --> 00:21:27,132
No, páter Vojtěch, abych pokračoval,

184
00:21:27,133 --> 00:21:33,966
politoval mě, ale pomoci mi nemohl.

185
00:21:33,967 --> 00:21:40,566
A tak já jsem, jak jsem řekl, se vydal prostě k Maďarsku

186
00:21:40,567 --> 00:21:46,966
a potom se konečně dostal do toho Polska.

187
00:21:46,967 --> 00:22:05,299
No s těmi chlapci z toho eh... Polského Těšína konečně poznal jsem i Krakov a Bronovice,

188
00:22:05,300 --> 00:22:11,032
kde už v té době bylo 120 lidí.

189
00:22:11,033 --> 00:22:14,766
Ale vesměs to byli vojáci už.

190
00:22:14,767 --> 00:22:23,699
Přijali nás a já se druhého dne, když se velitel ptal,

191
00:22:23,700 --> 00:22:27,966
kdo by chtěl do stráže, já jsem se přihlásil.

192
00:22:27,967 --> 00:22:33,699
A skutečně mi bylo důvěřováno.

193
00:22:33,700 --> 00:22:40,732
A tak jsem v té stráži měl takovou sukovici,

194
00:22:40,733 --> 00:22:46,766
kterou mi předal předchozí strážný, že, chlapec.

195
00:22:46,767 --> 00:22:52,066
Byli jsme všichni v civilu, v tom, v čem jsme přešli.

196
00:22:52,067 --> 00:22:57,966
A ten tábor byl obehnán takovou hrází sypanou zřejmě.

197
00:22:57,967 --> 00:23:06,532
A ta hráz byla už porostlá dosti značnými keři a stromy.

198
00:23:06,533 --> 00:23:13,932
No a v tom jsme v noci procházeli a tábor hlídali.

199
00:23:13,933 --> 00:23:19,532
Mé neštěstí, aniž bych si to byl uvědomil, až teprve později,

200
00:23:19,533 --> 00:23:29,699
byla zrovna noc, kdy prostě mír končil a začala válka.

201
00:23:29,700 --> 00:23:39,232
Ráno jsem se vrátil v 6 hodin na ubytovnu.

202
00:23:39,233 --> 00:23:48,499
A jen jsem ulehl, na jedenkrát říká pan Tatalák –

203
00:23:48,500 --> 00:23:59,166
byl to pilot dopravních letadel na trati Praha-Bukurest,

204
00:23:59,167 --> 00:24:03,799
který také uprchl, a říká:

205
00:24:03,800 --> 00:24:15,766
„Chlapi, slyšíte něco?“ – „Ale prosím tě, nepovídej! Máš halucinace!", a tak dále.

206
00:24:15,767 --> 00:24:22,166
Nikdo nic neslyšel. Ale, za chvíli, na jedenkrát všichni zpozornili.

207
00:24:22,167 --> 00:24:32,399
A vyběhli jsme ven a nad námi letěly dva bombardéry,

208
00:24:32,400 --> 00:24:41,899
německé prostě eh... „bedny”, jak jsme tomu říkali, „Dornieren”.

209
00:24:41,900 --> 00:24:48,632
A letěly velmi nízko, snad 30 metrů nad našimi střechami.

210
00:24:48,633 --> 00:24:52,632
No, představte si, kdyby tam byli něco šoupli,

211
00:24:52,633 --> 00:24:58,432
neby.., nezůstal by z nás nikdo naživu.

212
00:24:58,433 --> 00:25:03,499
Ale oni měli jiný cíl - letěli na blízká letiště.

213
00:25:03,500 --> 00:25:16,432
A na tom letišti zničili veškerá letadla a rovněž staré masivní skladiště, obrovské,

214
00:25:16,433 --> 00:25:21,566
kde byl veškerej materiál pro armádu.

215
00:25:21,567 --> 00:25:30,632
No, pak za nimi zanedlouho přišla letadla další, na Krakov.

216
00:25:30,633 --> 00:25:35,532
A viděli jsme od nás, jak tam prostě hřmí,

217
00:25:35,533 --> 00:25:43,732
ne, slyšeli jsme, a viděli jsme prostě zvedat se kouř a tak dále.

218
00:25:43,733 --> 00:25:48,732
A když pak přišlo rozhodnutí,

219
00:25:48,733 --> 00:26:02,599
eh... kapitán p.. eh... četnictva poslal spojku, br.. eh... bratra Leskotu,

220
00:26:02,600 --> 00:26:08,899
na motocyklu do Krakova na konzulát.

221
00:26:08,900 --> 00:26:15,632
No pochopitelně potřeboval vědět, jaká je situace

222
00:26:15,633 --> 00:26:21,099
a jak se podle tohoto způsobu zařídit.

223
00:26:21,100 --> 00:26:29,899
No a pak Leskota odjel a vrátil se se smutnou zprávou.

224
00:26:29,900 --> 00:26:36,432
Konzulát prázdný, pan konzul je pryč, jo,

225
00:26:36,433 --> 00:26:41,599
snad pár kufrů před konzulátem.

226
00:26:41,600 --> 00:26:54,366
No a tak došlo večer k rozkazu opustit bronovický tábor.

227
00:26:54,367 --> 00:27:00,766
Jednu část měl kapitán Mesenský,

228
00:27:00,767 --> 00:27:04,399
ale pozor, prosím Vás, v uvozovkách.

229
00:27:04,400 --> 00:27:08,532
Kapitán Mesenský nebyl vůbec kapitánem,

230
00:27:08,533 --> 00:27:17,332
ale měl nebo převzal tuto hodnost od zas, od svého bratra.

231
00:27:17,333 --> 00:27:24,566
Kryl se totiž hodností svého bratra, jen tak.

232
00:27:24,567 --> 00:27:29,399
Potom kapitán letectva Veselý, že,

233
00:27:29,400 --> 00:27:36,799
kapitán Zetka, to byl ředitel zbrojovky brněnské a tak dále.

234
00:27:36,800 --> 00:27:42,766
A vyšlápli jsme.

235
00:27:42,767 --> 00:27:49,632
Když jsme přišli do Ml.., do Krakova, ulice v strašném stavu.

236
00:27:49,633 --> 00:27:57,599
Lidé před bombardováním pochopitelně hledali kdejaký únik, kdejaké místo,

237
00:27:57,600 --> 00:28:04,266
kde by našli pro sebe kousek pro ukrytí.

238
00:28:04,267 --> 00:28:14,132
Přitom je bomby a střelba kulometů mnohé zasáhla,

239
00:28:14,133 --> 00:28:17,599
zůstalo tam spousta lidí mrtvých.

240
00:28:17,600 --> 00:28:25,132
A když jsme přišli na nádraží, zda bychom mohli nějaký vlak chytit,

241
00:28:25,133 --> 00:28:36,266
bylo tam nádraží rozsekané, kolejnice tak jako spirála u hodin, stočené.

242
00:28:36,267 --> 00:28:44,766
A kufry rozházené venku a už se tam i rabovalo.

243
00:28:44,767 --> 00:28:48,766
Kapitán Divoký viděl,

244
00:28:48,767 --> 00:28:55,566
že nemáme absolutně žádnou naději se vlakem odtud dostat.

245
00:28:55,567 --> 00:29:04,832
A tak jsme se pod klášterní nebo pod zámeckou, pod zámeckou zahradu stáhli

246
00:29:04,833 --> 00:29:07,466
a tam se uvažovalo.

247
00:29:07,467 --> 00:29:17,899
Teprve v noci už za tmy vyšlápli jsme prostě na cestu neznámo kam.

248
00:29:17,900 --> 00:29:21,966
Ta cesta trvala velmi velmi dlouho.

249
00:29:21,967 --> 00:29:30,599
Takže mohu říct: Polskou tragédii prodělali jsme celou.

250
00:29:30,600 --> 00:29:47,399
V Lublině ztratili jsme svou spojku, strážmistra Leskotu.

251
00:29:47,400 --> 00:29:56,966
Dostal přímý zásah bomby, jak jel na motocyklu, nedaleko nádraží.

252
00:29:56,967 --> 00:30:06,932
Také chlapci v bunkru na nádraží měli zásah,

253
00:30:06,933 --> 00:30:19,532
ale byli jenom přiotráveni plyny a o život tam naštěstí nikdo nepřišel.

254
00:30:19,533 --> 00:30:23,832
Vydali jsme se holt dál.

255
00:30:23,833 --> 00:30:31,766
Pochopitelně, že jsme ušli zase hezký kousek cestu v tych parných dnech,

256
00:30:31,767 --> 00:30:36,632
v písku až nad kotníky.

257
00:30:36,633 --> 00:30:43,099
Protože tam, když přijde voda, déšť, tak je bahno,

258
00:30:43,100 --> 00:30:52,499
a když přijde slunce, vyschne zem prostě na padrť. No.

259
00:30:52,500 --> 00:30:55,932
IV: Vím, že jste se nakonec dostali až do Rumunska.

260
00:30:55,933 --> 00:31:04,966
EB: No, dostali jsme se především eh....ehm Delatyn (ukrajinsky Deljatyn)

261
00:31:04,967 --> 00:31:16,032
a před Delatynem, pozor, před Delatynem, tam je před, přes hlubokou rokli velice dlouhý most

262
00:31:16,033 --> 00:31:19,099
a za ním tunel.

263
00:31:19,100 --> 00:31:24,266
A my do toho tunelu vjeli a jen jsme vyjeli z tunelu,

264
00:31:24,267 --> 00:31:32,499
objevilo se z boku letadlo... v polských značkách.

265
00:31:32,500 --> 00:31:38,332
A náš poslední vagón dostal se z tunelu ven

266
00:31:38,333 --> 00:31:45,666
a na jedenkrát obrovská rána a tunel se sesunul.

267
00:31:45,667 --> 00:31:56,599
Takže jsme unikli, jak se říká, uvěznění v tunelu jenom o malý vlásek.

268
00:31:56,600 --> 00:32:06,399
Je pravděpodobné, že letadlo už uchopili Němci někde na letišti tuto

269
00:32:06,400 --> 00:32:12,766
a použili ho k tomuto účelu. Ale kdo ví?

270
00:32:12,767 --> 00:32:16,266
To já potvrdit nemohu.

271
00:32:16,267 --> 00:32:20,366
Jen to, že se to skutečně stalo.

272
00:32:20,367 --> 00:32:31,566
Za Delatynem jsme se dostali ještě kousek a pak už se muselo jít pěšky.

273
00:32:31,567 --> 00:32:37,566
Nedaleko už byla vidět sovětská vlajka – Kolomyja,

274
00:32:37,567 --> 00:32:47,032
ale my jsme odbočili napravo, na rumunské hranice.

275
00:32:47,033 --> 00:32:52,332
Cestkou, cestou nás potkávali, jo ehm...,

276
00:32:52,333 --> 00:33:00,832
tam cestou nás potkávali eh... lidé z těch dědinek, chudobní a tak dále.

277
00:33:00,833 --> 00:33:05,866
A nesli v košíkách ořechy, jablíčka a takhle.

278
00:33:05,867 --> 00:33:07,832
No aby nás nějak počastovali.

279
00:33:07,833 --> 00:33:13,332
A oni se už domnívali, že my jsme Rusové.

280
00:33:13,333 --> 00:33:21,332
Cestou silnicí stály opuštěné tanky, výzbroje,

281
00:33:21,333 --> 00:33:28,766
která Francouzi dali Polákům na jejich bezpečnost,

282
00:33:28,767 --> 00:33:31,499
no a to bylo všecko.

283
00:33:31,500 --> 00:33:39,366
Ve Zločově [Złoczów] [odkašlává], ještě předtím ve Zločově se nám stalo,

284
00:33:39,367 --> 00:33:44,699
když jsme po několika dnech hladovění a tak dále vyběhli ven,

285
00:33:44,700 --> 00:33:50,766
že si půjdeme prostě vyžebrat nějaký brambor a nějaké jídlo,

286
00:33:50,767 --> 00:33:52,799
víte co se stalo?

287
00:33:52,800 --> 00:33:57,699
Přeletěly letadla a začaly to tam švihat.

288
00:33:57,700 --> 00:34:06,966
Před tím vlakem, žele.. ehm, tu železnici, trať, jo, a za ním taky.

289
00:34:06,967 --> 00:34:10,766
No a my, když jsme se vraceli,

290
00:34:10,767 --> 00:34:14,632
tu a tam jsme něco přeci někde sehnali.

291
00:34:14,633 --> 00:34:16,266
Nacpali jsme to do rukávů,

292
00:34:16,267 --> 00:34:21,266
zavázali rukávy u košil, že, a tak jsme šli.

293
00:34:21,267 --> 00:34:23,999
A když jsme přišli na nádraží,

294
00:34:24,000 --> 00:34:30,066
z jednoho vagónu vyskákali Poláci, polští důstojníci.

295
00:34:30,067 --> 00:34:38,399
Pane, bylo nás 16, postavili do řady u malé staničky,

296
00:34:38,400 --> 00:34:43,932
nové tehdy, a chtěli nás zastřelit.

297
00:34:43,933 --> 00:34:50,799
A moc nescházelo, že už jsme se dodnes nikdy sem nevrátili.

298
00:34:50,800 --> 00:34:53,832
Co to dalo práce kapitánu Divokýmu!

299
00:34:53,833 --> 00:35:00,099
A tak tohlencto je asi tak jenom poznámka.

300
00:35:00,100 --> 00:35:10,567
A dostali jsme se do toho Rumunska.