WEBVTT

1
00:00:06.500 --> 00:00:09.699
IV: Tak, dnes je 14. listopadu roku 2005

2
00:00:09.700 --> 00:00:13.166
a jsme na návštěvě u pana Emila Buriana v Babylonu.

3
00:00:13.167 --> 00:00:17.932
A budeme hovořit především o době Vašeho věznění během druhé světové války.

4
00:00:17.933 --> 00:00:22.866
Já bych se Vás na počátku ráda zeptala na období Vašeho dětství a dospívání.

5
00:00:22.867 --> 00:00:26.666
Ráda bych se zeptala, odkud pocházíte.

6
00:00:26.667 --> 00:00:34.699
EB: Pocházím z Malé Hané, z malé vesničky Popovice u Rajhradu.

7
00:00:34.700 --> 00:00:41.166
I když jsem se narodil v porodnici v Brně,

8
00:00:41.167 --> 00:00:45.432
stále se hlásím ku své dědince.

9
00:00:45.433 --> 00:00:49.066
Bylo nás mnoho.

10
00:00:49.067 --> 00:00:56.499
Myslím šest sourozenců že zemřelo, zůstali jsme tři:

11
00:00:56.500 --> 00:01:01.499
Nejstarší bratr Josef,

12
00:01:01.500 --> 00:01:11.132
sestra narozena v patnáctém a já poslední nejmladší.

13
00:01:11.133 --> 00:01:17.032
Když mi bylo čtyři roky, zemřela mi maminka.

14
00:01:17.033 --> 00:01:22.532
Nějakej čas starala se o mne babička.

15
00:01:22.533 --> 00:01:31.299
Pak otec přivedl odněkud ženu.

16
00:01:31.300 --> 00:01:37.766
Babička odešla k dceře do Jugoslávie.

17
00:01:37.767 --> 00:01:47.699
A my, jeden po druhém, odcházeli z domu.

18
00:01:47.700 --> 00:01:53.699
Macecha byla krutá a vyhnala nás.

19
00:01:53.700 --> 00:01:56.132
IV: Jaký byl Váš osud poté?

20
00:01:56.133 --> 00:01:59.832
Dostal jste se do domova důch.. do domova, do dětského domova,

21
00:01:59.833 --> 00:02:05.232
měl jste možnost se vyučit nějakému řemeslu?

22
00:02:05.233 --> 00:02:10.966
EB: Když jsem vyšel školu, dala mi matka uzlík.

23
00:02:10.967 --> 00:02:15.966
V něm byly kalhoty a krajíc chleba.

24
00:02:15.967 --> 00:02:26.066
A její sestra, Leokádi, ta vzala normálně pant a hnala mě z domova.

25
00:02:26.067 --> 00:02:30.699
To víte. Kam?

26
00:02:30.700 --> 00:02:36.399
Mladý, nezkušený kluk, vydal jsem se do Brna.

27
00:02:36.400 --> 00:02:43.432
Brno, i když je vzdáleno jenom 12, 13 kilometrů,

28
00:02:43.433 --> 00:02:51.832
byl jsem unaven a na Špilberku v parku sedl jsem si na lavičku, a usnul.

29
00:02:51.833 --> 00:02:56.266
A když jsem se probudil, neměl jsem ani uzlík,

30
00:02:56.267 --> 00:02:59.399
ani kalhoty a chléb.

31
00:02:59.400 --> 00:03:06.566
Tam pochopitelně jsem začal tápat, hledat,

32
00:03:06.567 --> 00:03:10.299
až konečně přišel policajt.

33
00:03:10.300 --> 00:03:18.299
Ptal se mne co a jak a odvedl mě k nějakému pastýři.

34
00:03:18.300 --> 00:03:23.599
Byl to nějaký záchytný domov.

35
00:03:23.600 --> 00:03:35.599
Odtud jsem byl dán do..., ke Kornasovi, zahradnictví naproti hlavnímu hřbitovu.

36
00:03:35.600 --> 00:03:38.799
Pan Kornas – to byli Židé.

37
00:03:38.800 --> 00:03:44.632
Paní i pán byli velmi laskaví a hodní.

38
00:03:44.633 --> 00:03:51.699
Zato jejich syn byl umíněný nacista.

39
00:03:51.700 --> 00:03:56.099
Cestoval hodně do Německa, Rakouska

40
00:03:56.100 --> 00:04:00.399
a pochopitelně nemluvil o ničem jiném,

41
00:04:00.400 --> 00:04:06.699
než o Hitlerovi a obzvláště, když jsme loupávali klasy

42
00:04:06.700 --> 00:04:11.799
a on se tam prostě objevil,

43
00:04:11.800 --> 00:04:21.266
neslyšeli jsme nic jiného, než o krásném, zvláštním Německu.

44
00:04:21.267 --> 00:04:31.399
No, mně se tyto řeči znelíbily a já jsem odešel.

45
00:04:31.400 --> 00:04:39.832
Hledal jsem pak prostě zaměstnání s celým zaopatřením.

46
00:04:39.833 --> 00:04:48.499
Podařilo se mně ho najít až teprve v Čerčanech u Prahy.

47
00:04:48.500 --> 00:04:59.366
Byl to pan Mesner, kteří mě přijali jako kluka vlastního.

48
00:04:59.367 --> 00:05:11.666
Když však dopsali k nám domů, tak poručník můj, bratr mýho otce,

49
00:05:11.667 --> 00:05:17.566
mašinfíra, Emil Burián z Holasic,

50
00:05:17.567 --> 00:05:22.799
prostě vyžádal, abych byl odeslán okamžitě domů,

51
00:05:22.800 --> 00:05:27.099
že se mohu učit doma.

52
00:05:27.100 --> 00:05:35.166
A tak skutečně jsem byl poslán z Prahy,

53
00:05:35.167 --> 00:05:43.999
kam jsem se dostal od pana Mesnera,

54
00:05:44.000 --> 00:05:50.932
a tam večer hledal nocleh.

55
00:05:50.933 --> 00:05:56.632
Byl jsem samozřejmě zadržen a odeslán domů.

56
00:05:56.633 --> 00:06:06.632
Doma, když jsem se dostal do úřadovny pana starosty,

57
00:06:06.633 --> 00:06:14.166
čekal jsem na strýce Emila, svého poručníka.

58
00:06:14.167 --> 00:06:20.866
A ten přišel a prvé co bylo, byly rány.

59
00:06:20.867 --> 00:06:26.932
Já jsem se mu vysmekl a uniknul jsem.

60
00:06:26.933 --> 00:06:35.566
Spal jsem ve stohu a pak se dostal do Rajhradského kláštera.

61
00:06:35.567 --> 00:06:49.366
Pochopitelně naše obec patřila kdysi v dávnu pod panství benediks.. benediktinského kláštera v Rajhradě.

62
00:06:49.367 --> 00:06:57.032
Tam jsem potkal kněze, filozofa, profesora Vojtěcha Horáka,

63
00:06:57.033 --> 00:07:00.899
někdejšího mého učitele.

64
00:07:00.900 --> 00:07:09.466
Se řvaním jsem mu řekl o svém osudu a on mi pověděl:

65
00:07:09.467 --> 00:07:16.399
"Já, synku, dobře vím, jak to u vás vypadá."

66
00:07:16.400 --> 00:07:25.266
Věděl. Bratr musel odejít a přitom se s vyznamenáním učil.

67
00:07:25.267 --> 00:07:28.932
Škola doporučovala na studie.

68
00:07:28.933 --> 00:07:35.299
Sestra s vyznamenáním se učila, doporučovaná na na studie.

69
00:07:35.300 --> 00:07:38.899
Nedošlo k ničemu.

70
00:07:38.900 --> 00:07:47.632
Bratr pak se učil u Vančury, známého,

71
00:07:47.633 --> 00:07:57.099
prostě řemeslníka, eh... matrace, že? A tak dále.

72
00:07:57.100 --> 00:08:06.399
Ten poznal v klukovi nadaného chlapce a poslal ho na studie.

73
00:08:06.400 --> 00:08:17.666
A tak bratr později se stal úředníkem státního katastrálního měřického úřadu v Brně.

74
00:08:17.667 --> 00:08:27.666
Sestra musela odejít hned, rok asi před koncem školního roku.

75
00:08:27.667 --> 00:08:37.399
Byla u tety, maminčiny sestřenice v Holaně.. v Holasicích.

76
00:08:37.400 --> 00:08:43.066
Odtud pak šla do židovských rodin sloužit.

77
00:08:43.067 --> 00:08:55.166
Později byla v Předklášteří u Tišnova v nemocnici a nakonec ve Znojmě v nemocnici.

78
00:08:55.167 --> 00:09:01.899
Páter Vojtěch tedy tuto situaci znal.

79
00:09:01.900 --> 00:09:11.232
Dal mi dvacku a řekl mi, abych si tam zašel na snídani.

80
00:09:11.233 --> 00:09:15.166
No to víte, dávali tam polévku nějakou.

81
00:09:15.167 --> 00:09:20.299
Já jsem jí pojedl a pak jsem vandroval.

82
00:09:20.300 --> 00:09:24.899
Vandroval jsem na Slovensko,

83
00:09:24.900 --> 00:09:39.066
prostě o nějaké učení s celým zaopatřením byla velmi těžká prostě záležitost získat ji.

84
00:09:39.067 --> 00:09:53.966
Nakonec jsem se pokusil u Galanty přejít do Maďarska s úmyslem,

85
00:09:53.967 --> 00:09:59.332
že se dostanu k tetě do Jugoslávie.

86
00:09:59.333 --> 00:10:08.199
Ale v Galantě, kde mě nechali slovensky mluvící Maďaři přespat,

87
00:10:08.200 --> 00:07:38.899
mě ráno překvapili četníci s klobouky a pery za nimi.

88
00:07:38.900 --> 00:10:21.599
Pochopitelně prvé co bylo, jsem dostal od nich výprask

89
00:10:21.600 --> 00:10:25.799
a pak mě zatáhli do Komárna.

90
00:10:25.800 --> 00:10:35.599
V Komárně mě... eh soudil maďarský soud už vojenský.

91
00:10:35.600 --> 00:10:46.899
Tehdy už bylo zabráno ta část Slovenska jižního Maďary.

92
00:10:46.900 --> 00:10:51.099
Maďarsky jsem neuměl a nerozuměl,

93
00:10:51.100 --> 00:10:56.066
a tak jsem nevěděl ani, co si tam povídá celej oficír.

94
00:10:56.067 --> 00:10:59.899
Ale na konec procesu mi řekl,

95
00:10:59.900 --> 00:11:04.766
že vzhledem k tomu, že už jsem si dva měsíce tam odseděl,

96
00:11:04.767 --> 00:11:15.866
takže budu propuštěn a odvede... eh... odvezen k slovenské hranici, a vrácen.

97
00:11:15.867 --> 00:11:23.866
To mi řekl ve slovenské řeči. Mluvil dobře.

98
00:11:23.867 --> 00:11:30.466
Skutečně mě převezli až k Bratislavě.

99
00:11:30.467 --> 00:11:34.999
Tam na hranicích nebyla noha.

100
00:11:35.000 --> 00:11:41.399
Ani jednoho slovenského vojáka jsem tam nepotkal.

101
00:11:41.400 --> 00:11:48.666
Jenom z této části maďarské maďarští vojáci v zákopech.

102
00:11:48.667 --> 00:11:55.032
A tak jsem se dostal do Bratislavy bez úhony

103
00:11:55.033 --> 00:12:10.799
a odtud pak jsem nahoru zkoušel dostat se do Polska.

104
00:12:10.800 --> 00:12:15.632
Nakonec se mi i to podařilo.

105
00:12:15.633 --> 00:12:29.199
Bylo to šestadvacátého září, šestadvacátého srpna 1939.

106
00:12:29.200 --> 00:12:41.499
Tehdy jsem se setkal v Těšíně, kam nás Poláci zavřeli,

107
00:12:41.500 --> 00:12:57.666
ještě s dalšími uprchlíky: Vašek Blahna, později letec, z Bílovic, a ještě další.

108
00:12:57.667 --> 00:13:05.032
Mám za to, že to byl Slovák eh...,

109
00:13:05.033 --> 00:13:09.866
jehož jméno si momentálně nevzpomenu,

110
00:13:09.867 --> 00:13:16.199
ale vrátil se později jako major ze Sovětského svazu.

111
00:13:16.200 --> 00:13:27.032
V Novém Těší.. eh z Těšína samozřejmě, kde nás zavřeli na celu,

112
00:13:27.033 --> 00:13:33.966
bylo plno štěnic, a takže jsme nemohli ani spát.

113
00:13:33.967 --> 00:13:39.799
A Vašek Blahna se dopálil a řekl:

114
00:13:39.800 --> 00:13:44.332
"No sakra, my jdeme jim chránit jejich kejhák

115
00:13:44.333 --> 00:13:47.966
a oni s náma takhle zacházejí."

116
00:13:47.967 --> 00:13:55.332
A rozběhl se a těmi dlouhými nohami kopl do dveří.

117
00:13:55.333 --> 00:13:58.199
A my jsme se k němu přidali.

118
00:13:58.200 --> 00:14:04.499
Bylo nás tehdy na té pryčně pět.

119
00:14:04.500 --> 00:14:10.632
No, trvalo nějakou dobu a pak se dveře otevřely

120
00:14:10.633 --> 00:14:16.832
a oni ho právě při tom úderu, jak se do těch dveří koplo,

121
00:14:16.833 --> 00:14:20.899
tak toho dozorce přirazili na druhou stranu.

122
00:14:20.900 --> 00:14:24.832
A my jsme vodsuď prostě vypálili.

123
00:14:24.833 --> 00:14:28.066
Vašek říká: "Jedem!"

124
00:14:28.067 --> 00:14:32.066
A už jsme do schodů nahoru.

125
00:14:32.067 --> 00:14:40.666
A tam v chodbě jsme zjistili: spousta civilistů.

126
00:14:40.667 --> 00:14:47.099
Byly to prej Židovky, ale nemohu Vám to s určitostí říct.

127
00:14:47.100 --> 00:14:55.866
A ty šly se svými muži, kteří tam byli u odvodů.

128
00:14:55.867 --> 00:15:01.166
Samozřejmě otevřely dveře, strčily nás tam dovnitř

129
00:15:01.167 --> 00:15:06.999
a snažily se vytáhnout své chlapíky ven.

130
00:15:07.000 --> 00:15:12.299
No pochopitelně, že nastal poněkud zmatek.

131
00:15:12.300 --> 00:15:20.299
A chvíli trvalo přeci jen, než si nás polští oficíři tam obhlédli

132
00:15:20.300 --> 00:15:28.299
a odvedli nás do jakéhosi policejního vězení.

133
00:15:28.300 --> 00:15:34.832
Ale nebylo to už takové jako to předchozí,

134
00:15:34.833 --> 00:15:47.499
byla tam světnice světlá, prostě, zřejmě uvolněná pro případ uprchlých Čechoslováků.

135
00:15:47.500 --> 00:15:49.499
A tam jich byla řada.

136
00:15:49.500 --> 00:15:59.832
Takže jsme odtud slýchávali a oknem jsme se mohli zamřížovaným dívat do dvora,

137
00:15:59.833 --> 00:16:12.466
kde polský oficír policejní učil, připravoval své lidi na válku.

138
00:16:12.467 --> 00:16:19.732
Ty kolem něho podo.. pochodovali a salutovali a on jen vykřikoval.

139
00:16:19.733 --> 00:16:29.099
No a asi druhý den, to už se blížilo jak se říká ke konci měsíce,

140
00:16:29.100 --> 00:16:36.266
odvedl nás jeden důstojník, byl to voják, na nádraží.

141
00:16:36.267 --> 00:16:38.766
Tam nám zakoupil jízdenky.

142
00:16:38.767 --> 00:16:45.166
A tehdy nás bylo nějakých patnáct.

143
00:16:45.167 --> 00:16:51.999
Nasedli jsme do vlaku, ale ten vlak byl přeplněný refýžemi.

144
00:16:52.000 --> 00:16:56.099
No to bylo strašného něco.

145
00:16:56.100 --> 00:17:01.032
Takže jsme většinou na schůdcích, no a prostě jak se dalo.

146
00:17:01.033 --> 00:17:04.299
Dostali jsme se do Krakova.

147
00:17:04.300 --> 00:17:10.299
No a odtud pěšky to bylo do Bronovic [Bronowice Wielkie] nějakých...

148
00:17:10.300 --> 00:17:21.032
dá se říct, přes dobré půl hodinky jsme dorazili do tohoto tábora.

149
00:17:21.033 --> 00:17:23.799
No a tam už byli kluci naši.

150
00:17:23.800 --> 00:17:28.666
Tam už jich bylo... pěkná řádka.

151
00:17:28.667 --> 00:17:38.999
Když druhého dne hlásil eh... dozorčí,

152
00:17:39.000 --> 00:17:47.866
určený tehdy eh... kapitánem četnictva Janem eh... Divokým,

153
00:17:47.867 --> 00:17:54.399
kdo půjde do služby, já jsem se přihlásil.

154
00:17:54.400 --> 00:18:00.766
IV: Jaká byla Vaše, jaká byla Vaše motivace ke vstupu do československých zahraničních jednotek?

155
00:18:00.767 --> 00:18:01.766
Co Vás k tomu vedlo?

156
00:18:01.767 --> 00:18:03.632
Vy jste byl velmi mladý tenkrát.

157
00:18:03.633 --> 00:18:08.532
EB: Byl. Bylo mi 18 let.

158
00:18:08.533 --> 00:18:14.032
Víte, když se k této věci vracíte, mohu říct,

159
00:18:14.033 --> 00:18:21.799
že to byli především učitelé vlastenečtí: Petruch, Semerád, Vlk.

160
00:18:21.800 --> 00:18:27.699
To byli učitelé skvělí, opravdu skvělí,

161
00:18:27.700 --> 00:18:34.632
a vedli nás velmi dobře poznávat naše dějiny.

162
00:18:34.633 --> 00:18:42.699
Takže ještě v dnešních dnech snad Vám mohu vodříkat naše krály,

163
00:18:42.700 --> 00:18:45.732
jak byli za sebou, jo.

164
00:18:45.733 --> 00:18:53.332
Jak, prostě byl Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít a tak dál.

165
00:18:53.333 --> 00:19:02.166
No, takže nejenom to, že nás prostě učili ta jména znát,

166
00:19:02.167 --> 00:19:09.732
ale mnoho nám o našich dějinách a o našem národě tito lidé vyprávěli.

167
00:19:09.733 --> 00:19:21.599
A u nás v dědině samotné byl francouzský legionář, pan Dobeš z roty Nazdar.

168
00:19:21.600 --> 00:19:27.799
S jeho synkem jsem i kamarádil tak, jak jsem mohl.

169
00:19:27.800 --> 00:19:32.299
A ten, když jsme se na leccos optali,

170
00:19:32.300 --> 00:19:46.532
uměl nám velmi krásně odpovědět, popsat situaci, že? – Masaryka, Beneše.

171
00:19:46.533 --> 00:19:50.066
Takže my už tehdy v dětských letech

172
00:19:50.067 --> 00:19:59.966
jsme o svých prostě eh... představitelích národa věděli hodně.

173
00:19:59.967 --> 00:20:11.166
A snad i to bylo ten důvod, proč jsem se vydal i já za hranice.

174
00:20:11.167 --> 00:20:21.032
Další byl ten, že když devatenáctého, 19. března,

175
00:20:21.033 --> 00:20:32.266
nebo patnáctého, 15. března... eh... prapor německých cyklistů táhl na Brno –

176
00:20:32.267 --> 00:20:38.866
to znamená, to byla okupace zbytku naší zemi –

177
00:20:38.867 --> 00:20:46.066
pochopitelně nedělali na mě žádný dojem.

178
00:20:46.067 --> 00:20:49.266
Lidé se schovávali naši.

179
00:20:49.267 --> 00:20:57.532
Jenom Němci nacisté řvali v Modřicích, v Heršpicích, Vojkovicích, Scherschitz (Schöllschitz), a tak dále.

180
00:20:57.533 --> 00:21:03.932
My jsme byli, dalo by se říct, dědinkou,

181
00:21:03.933 --> 00:21:12.132
která byla v shluku německých, německého obklíčení.

182
00:21:12.133 --> 00:21:17.499
Všechno kolem většinou byly německé dědiny.

183
00:21:17.500 --> 00:21:27.132
No, páter Vojtěch, abych pokračoval,

184
00:21:27.133 --> 00:21:33.966
politoval mě, ale pomoci mi nemohl.

185
00:21:33.967 --> 00:21:40.566
A tak já jsem, jak jsem řekl, se vydal prostě k Maďarsku

186
00:21:40.567 --> 00:21:46.966
a potom se konečně dostal do toho Polska.

187
00:21:46.967 --> 00:22:05.299
No s těmi chlapci z toho eh... Polského Těšína konečně poznal jsem i Krakov a Bronovice,

188
00:22:05.300 --> 00:22:11.032
kde už v té době bylo 120 lidí.

189
00:22:11.033 --> 00:22:14.766
Ale vesměs to byli vojáci už.

190
00:22:14.767 --> 00:22:23.699
Přijali nás a já se druhého dne, když se velitel ptal,

191
00:22:23.700 --> 00:22:27.966
kdo by chtěl do stráže, já jsem se přihlásil.

192
00:22:27.967 --> 00:22:33.699
A skutečně mi bylo důvěřováno.

193
00:22:33.700 --> 00:22:40.732
A tak jsem v té stráži měl takovou sukovici,

194
00:22:40.733 --> 00:22:46.766
kterou mi předal předchozí strážný, že, chlapec.

195
00:22:46.767 --> 00:22:52.066
Byli jsme všichni v civilu, v tom, v čem jsme přešli.

196
00:22:52.067 --> 00:22:57.966
A ten tábor byl obehnán takovou hrází sypanou zřejmě.

197
00:22:57.967 --> 00:23:06.532
A ta hráz byla už porostlá dosti značnými keři a stromy.

198
00:23:06.533 --> 00:23:13.932
No a v tom jsme v noci procházeli a tábor hlídali.

199
00:23:13.933 --> 00:23:19.532
Mé neštěstí, aniž bych si to byl uvědomil, až teprve později,

200
00:23:19.533 --> 00:23:29.699
byla zrovna noc, kdy prostě mír končil a začala válka.

201
00:23:29.700 --> 00:23:39.232
Ráno jsem se vrátil v 6 hodin na ubytovnu.

202
00:23:39.233 --> 00:23:48.499
A jen jsem ulehl, na jedenkrát říká pan Tatalák –

203
00:23:48.500 --> 00:23:59.166
byl to pilot dopravních letadel na trati Praha-Bukurest,

204
00:23:59.167 --> 00:24:03.799
který také uprchl, a říká:

205
00:24:03.800 --> 00:24:15.766
„Chlapi, slyšíte něco?“ – „Ale prosím tě, nepovídej! Máš halucinace!", a tak dále.

206
00:24:15.767 --> 00:24:22.166
Nikdo nic neslyšel. Ale, za chvíli, na jedenkrát všichni zpozornili.

207
00:24:22.167 --> 00:24:32.399
A vyběhli jsme ven a nad námi letěly dva bombardéry,

208
00:24:32.400 --> 00:24:41.899
německé prostě eh... „bedny”, jak jsme tomu říkali, „Dornieren”.

209
00:24:41.900 --> 00:24:48.632
A letěly velmi nízko, snad 30 metrů nad našimi střechami.

210
00:24:48.633 --> 00:24:52.632
No, představte si, kdyby tam byli něco šoupli,

211
00:24:52.633 --> 00:24:58.432
neby.., nezůstal by z nás nikdo naživu.

212
00:24:58.433 --> 00:25:03.499
Ale oni měli jiný cíl - letěli na blízká letiště.

213
00:25:03.500 --> 00:25:16.432
A na tom letišti zničili veškerá letadla a rovněž staré masivní skladiště, obrovské,

214
00:25:16.433 --> 00:25:21.566
kde byl veškerej materiál pro armádu.

215
00:25:21.567 --> 00:25:30.632
No, pak za nimi zanedlouho přišla letadla další, na Krakov.

216
00:25:30.633 --> 00:25:35.532
A viděli jsme od nás, jak tam prostě hřmí,

217
00:25:35.533 --> 00:25:43.732
ne, slyšeli jsme, a viděli jsme prostě zvedat se kouř a tak dále.

218
00:25:43.733 --> 00:25:48.732
A když pak přišlo rozhodnutí,

219
00:25:48.733 --> 00:26:02.599
eh... kapitán p.. eh... četnictva poslal spojku, br.. eh... bratra Leskotu,

220
00:26:02.600 --> 00:26:08.899
na motocyklu do Krakova na konzulát.

221
00:26:08.900 --> 00:26:15.632
No pochopitelně potřeboval vědět, jaká je situace

222
00:26:15.633 --> 00:26:21.099
a jak se podle tohoto způsobu zařídit.

223
00:26:21.100 --> 00:26:29.899
No a pak Leskota odjel a vrátil se se smutnou zprávou.

224
00:26:29.900 --> 00:26:36.432
Konzulát prázdný, pan konzul je pryč, jo,

225
00:26:36.433 --> 00:26:41.599
snad pár kufrů před konzulátem.

226
00:26:41.600 --> 00:26:54.366
No a tak došlo večer k rozkazu opustit bronovický tábor.

227
00:26:54.367 --> 00:27:00.766
Jednu část měl kapitán Mesenský,

228
00:27:00.767 --> 00:27:04.399
ale pozor, prosím Vás, v uvozovkách.

229
00:27:04.400 --> 00:27:08.532
Kapitán Mesenský nebyl vůbec kapitánem,

230
00:27:08.533 --> 00:27:17.332
ale měl nebo převzal tuto hodnost od zas, od svého bratra.

231
00:27:17.333 --> 00:27:24.566
Kryl se totiž hodností svého bratra, jen tak.

232
00:27:24.567 --> 00:27:29.399
Potom kapitán letectva Veselý, že,

233
00:27:29.400 --> 00:27:36.799
kapitán Zetka, to byl ředitel zbrojovky brněnské a tak dále.

234
00:27:36.800 --> 00:27:42.766
A vyšlápli jsme.

235
00:27:42.767 --> 00:27:49.632
Když jsme přišli do Ml.., do Krakova, ulice v strašném stavu.

236
00:27:49.633 --> 00:27:57.599
Lidé před bombardováním pochopitelně hledali kdejaký únik, kdejaké místo,

237
00:27:57.600 --> 00:28:04.266
kde by našli pro sebe kousek pro ukrytí.

238
00:28:04.267 --> 00:28:14.132
Přitom je bomby a střelba kulometů mnohé zasáhla,

239
00:28:14.133 --> 00:28:17.599
zůstalo tam spousta lidí mrtvých.

240
00:28:17.600 --> 00:28:25.132
A když jsme přišli na nádraží, zda bychom mohli nějaký vlak chytit,

241
00:28:25.133 --> 00:28:36.266
bylo tam nádraží rozsekané, kolejnice tak jako spirála u hodin, stočené.

242
00:28:36.267 --> 00:28:44.766
A kufry rozházené venku a už se tam i rabovalo.

243
00:28:44.767 --> 00:28:48.766
Kapitán Divoký viděl,

244
00:28:48.767 --> 00:28:55.566
že nemáme absolutně žádnou naději se vlakem odtud dostat.

245
00:28:55.567 --> 00:29:04.832
A tak jsme se pod klášterní nebo pod zámeckou, pod zámeckou zahradu stáhli

246
00:29:04.833 --> 00:29:07.466
a tam se uvažovalo.

247
00:29:07.467 --> 00:29:17.899
Teprve v noci už za tmy vyšlápli jsme prostě na cestu neznámo kam.

248
00:29:17.900 --> 00:29:21.966
Ta cesta trvala velmi velmi dlouho.

249
00:29:21.967 --> 00:29:30.599
Takže mohu říct: Polskou tragédii prodělali jsme celou.

250
00:29:30.600 --> 00:29:47.399
V Lublině ztratili jsme svou spojku, strážmistra Leskotu.

251
00:29:47.400 --> 00:29:56.966
Dostal přímý zásah bomby, jak jel na motocyklu, nedaleko nádraží.

252
00:29:56.967 --> 00:30:06.932
Také chlapci v bunkru na nádraží měli zásah,

253
00:30:06.933 --> 00:30:19.532
ale byli jenom přiotráveni plyny a o život tam naštěstí nikdo nepřišel.

254
00:30:19.533 --> 00:30:23.832
Vydali jsme se holt dál.

255
00:30:23.833 --> 00:30:31.766
Pochopitelně, že jsme ušli zase hezký kousek cestu v tych parných dnech,

256
00:30:31.767 --> 00:30:36.632
v písku až nad kotníky.

257
00:30:36.633 --> 00:30:43.099
Protože tam, když přijde voda, déšť, tak je bahno,

258
00:30:43.100 --> 00:30:52.499
a když přijde slunce, vyschne zem prostě na padrť. No.

259
00:30:52.500 --> 00:30:55.932
IV: Vím, že jste se nakonec dostali až do Rumunska.

260
00:30:55.933 --> 00:31:04.966
EB: No, dostali jsme se především eh....ehm Delatyn (ukrajinsky Deljatyn)

261
00:31:04.967 --> 00:31:16.032
a před Delatynem, pozor, před Delatynem, tam je před, přes hlubokou rokli velice dlouhý most

262
00:31:16.033 --> 00:31:19.099
a za ním tunel.

263
00:31:19.100 --> 00:31:24.266
A my do toho tunelu vjeli a jen jsme vyjeli z tunelu,

264
00:31:24.267 --> 00:31:32.499
objevilo se z boku letadlo... v polských značkách.

265
00:31:32.500 --> 00:31:38.332
A náš poslední vagón dostal se z tunelu ven

266
00:31:38.333 --> 00:31:45.666
a na jedenkrát obrovská rána a tunel se sesunul.

267
00:31:45.667 --> 00:31:56.599
Takže jsme unikli, jak se říká, uvěznění v tunelu jenom o malý vlásek.

268
00:31:56.600 --> 00:32:06.399
Je pravděpodobné, že letadlo už uchopili Němci někde na letišti tuto

269
00:32:06.400 --> 00:32:12.766
a použili ho k tomuto účelu. Ale kdo ví?

270
00:32:12.767 --> 00:32:16.266
To já potvrdit nemohu.

271
00:32:16.267 --> 00:32:20.366
Jen to, že se to skutečně stalo.

272
00:32:20.367 --> 00:32:31.566
Za Delatynem jsme se dostali ještě kousek a pak už se muselo jít pěšky.

273
00:32:31.567 --> 00:32:37.566
Nedaleko už byla vidět sovětská vlajka – Kolomyja,

274
00:32:37.567 --> 00:32:47.032
ale my jsme odbočili napravo, na rumunské hranice.

275
00:32:47.033 --> 00:32:52.332
Cestkou, cestou nás potkávali, jo ehm...,

276
00:32:52.333 --> 00:33:00.832
tam cestou nás potkávali eh... lidé z těch dědinek, chudobní a tak dále.

277
00:33:00.833 --> 00:33:05.866
A nesli v košíkách ořechy, jablíčka a takhle.

278
00:33:05.867 --> 00:33:07.832
No aby nás nějak počastovali.

279
00:33:07.833 --> 00:33:13.332
A oni se už domnívali, že my jsme Rusové.

280
00:33:13.333 --> 00:33:21.332
Cestou silnicí stály opuštěné tanky, výzbroje,

281
00:33:21.333 --> 00:33:28.766
která Francouzi dali Polákům na jejich bezpečnost,

282
00:33:28.767 --> 00:33:31.499
no a to bylo všecko.

283
00:33:31.500 --> 00:33:39.366
Ve Zločově [Złoczów] [odkašlává], ještě předtím ve Zločově se nám stalo,

284
00:33:39.367 --> 00:33:44.699
když jsme po několika dnech hladovění a tak dále vyběhli ven,

285
00:33:44.700 --> 00:33:50.766
že si půjdeme prostě vyžebrat nějaký brambor a nějaké jídlo,

286
00:33:50.767 --> 00:33:52.799
víte co se stalo?

287
00:33:52.800 --> 00:33:57.699
Přeletěly letadla a začaly to tam švihat.

288
00:33:57.700 --> 00:34:06.966
Před tím vlakem, žele.. ehm, tu železnici, trať, jo, a za ním taky.

289
00:34:06.967 --> 00:34:10.766
No a my, když jsme se vraceli,

290
00:34:10.767 --> 00:34:14.632
tu a tam jsme něco přeci někde sehnali.

291
00:34:14.633 --> 00:34:16.266
Nacpali jsme to do rukávů,

292
00:34:16.267 --> 00:34:21.266
zavázali rukávy u košil, že, a tak jsme šli.

293
00:34:21.267 --> 00:34:23.999
A když jsme přišli na nádraží,

294
00:34:24.000 --> 00:34:30.066
z jednoho vagónu vyskákali Poláci, polští důstojníci.

295
00:34:30.067 --> 00:34:38.399
Pane, bylo nás 16, postavili do řady u malé staničky,

296
00:34:38.400 --> 00:34:43.932
nové tehdy, a chtěli nás zastřelit.

297
00:34:43.933 --> 00:34:50.799
A moc nescházelo, že už jsme se dodnes nikdy sem nevrátili.

298
00:34:50.800 --> 00:34:53.832
Co to dalo práce kapitánu Divokýmu!

299
00:34:53.833 --> 00:35:00.099
A tak tohlencto je asi tak jenom poznámka.

300
00:35:00.100 --> 00:35:10.567
A dostali jsme se do toho Rumunska.