WEBVTT

1
00:00:00.133 --> 00:00:03.166
CM: Tak, a můžeme.

2
00:00:03.167 --> 00:00:05.066
IV: Tak skončili jsme v Mostu.

3
00:00:05.067 --> 00:00:08.399
Jak jste se dostali přes hranici protektorátní

4
00:00:08.400 --> 00:00:15.599
a jaká byla vaše další cesta, než vás zatkli?

5
00:00:15.600 --> 00:00:21.666
EB: Z toho Mostu jsem vám ehm... jsme se dostali ke hřbitovu,

6
00:00:21.667 --> 00:00:25.399
ale nevěděli jsme kam.

7
00:00:25.400 --> 00:00:35.099
Byli jsme dva, jak víte, já a Jan Hejl [odkašlává si].

8
00:00:35.100 --> 00:00:39.899
No a tak jsme si tak mezi sebou povídali.

9
00:00:39.900 --> 00:00:42.166
Silnice byla pustá, nikde nikdo.

10
00:00:42.167 --> 00:00:50.232
Akorát za námi jela nějaká maminka mladá s kočárkem.

11
00:00:50.233 --> 00:00:56.199
A ta nás uslyšela mezi sebou hovořit.

12
00:00:56.200 --> 00:01:01.999
Přidala do kroku, dohnala nás, podívala se po nás

13
00:01:02.000 --> 00:01:03.899
a říkala: „Vy jste Češi!“

14
00:01:03.900 --> 00:01:13.166
My jsme přiznali, že jsme Češi a že jako běžíme jako z Německa.

15
00:01:13.167 --> 00:01:18.666
A ona povídá [odkašlává si]: „Buďte vopatrní! Znáte to tady?“

16
00:01:18.667 --> 00:01:25.666
Říkáme: „Jo, my nejsme zdejší. My to neznáme vůbec!“ -

17
00:01:25.667 --> 00:01:31.766
„Víte co, tady na té křižovatce já vodbočím doprava,

18
00:01:31.767 --> 00:01:40.966
vy vodbočte doleva a dostanete se tam v lese na stanici vlaku.

19
00:01:40.967 --> 00:01:45.866
Tam vyhlídněte, voni tam bejvají vobčas četníci.

20
00:01:45.867 --> 00:01:53.566
Vyhlídněte, využijte toho a šikovně z druhé strany skočte do vlaku!

21
00:01:53.567 --> 00:02:00.632
Ale pozor, nevystupujte na příští stanici!

22
00:02:00.633 --> 00:02:04.999
To je eště německá.

23
00:02:05.000 --> 00:02:09.566
Až na druhé stanici, další, jo?

24
00:02:09.567 --> 00:02:16.766
Tam vyskočte, protože projíždíte územím Čech,

25
00:02:16.767 --> 00:02:20.832
a další stanice zas, zase je německá.”

26
00:02:20.833 --> 00:02:23.832
Tak jsme jí moc poděkovali.

27
00:02:23.833 --> 00:02:31.399
Rád bych věděl, kdo to je, dodneška, ta dobrá žena.

28
00:02:31.400 --> 00:02:38.832
Může být v mých letech tak už dnes anebo přibližně.

29
00:02:38.833 --> 00:02:45.366
A skutečně nám poradila velmi dobře.

30
00:02:45.367 --> 00:02:52.632
Jen zajímavé je to, že když my jsme tam vystoupili z toho vlaku,

31
00:02:52.633 --> 00:02:58.166
tak u vagónu už tam byl někdo avizovanej

32
00:02:58.167 --> 00:03:01.766
a čekal nás nádražák.

33
00:03:01.767 --> 00:03:07.899
Takže my jsme viděli naše četníky u nádraží, u východu,

34
00:03:07.900 --> 00:03:11.499
a tuten nádražák nás sbalil

35
00:03:11.500 --> 00:03:21.599
a vzal nás jak eh... se ..., pro, do tej, do toho jejich kamrlíku,

36
00:03:21.600 --> 00:03:26.332
kde se prostě návěstí dělají, jo,

37
00:03:26.333 --> 00:03:30.499
kde se prostě vysunujou a naznačí.

38
00:03:30.500 --> 00:03:34.966
A tam nás jako nechal nějakej čas.

39
00:03:34.967 --> 00:03:37.266
Dal nám i něco jíst.

40
00:03:37.267 --> 00:03:40.032
Odkud to přines ani nevím.

41
00:03:40.033 --> 00:03:46.066
Na jméno jsme se neptali, ani jsme ho nechtěli vědět.

42
00:03:46.067 --> 00:03:50.799
I když by to bylo za dobré, ale prosím Vás, co víte?

43
00:03:50.800 --> 00:03:54.332
A myslím, že to bylo dobře,

44
00:03:54.333 --> 00:03:58.499
poněvadž [odkašlává si] ty rány málokdo vydrží,

45
00:03:58.500 --> 00:04:01.799
které jsme my utržili.

46
00:04:01.800 --> 00:04:09.266
A to by člověk moh i leckoho prozradit.

47
00:04:09.267 --> 00:04:13.232
A tak jsme byli vděční mu.

48
00:04:13.233 --> 00:04:20.266
No a on nás pak vypravil ten člověk

49
00:04:20.267 --> 00:04:25.432
do dalšího vlaku někdy odpoledne.

50
00:04:25.433 --> 00:04:32.432
Zřejmě už tam byl s někým i v tom vlaku s průvodčím a co smluvenej,

51
00:04:32.433 --> 00:04:36.966
že jsme vůbec do Kladna nebyli kontrolováni.

52
00:04:36.967 --> 00:04:46.532
Ale Honzik si vzpomněl, že má v Kladně sestry v nemocnici.

53
00:04:46.533 --> 00:04:49.666
A tak nezbývalo nic jinýho.

54
00:04:49.667 --> 00:04:56.599
Nechtěl jsem toho kluka prostě připravit o jeho poslední radost.

55
00:04:56.600 --> 00:05:00.632
A skutečně byla to poslední radost.

56
00:05:00.633 --> 00:05:05.832
Tak jsme do té nemocnice v Kladně zašli.

57
00:05:05.833 --> 00:05:14.866
Tam s námi hovořil lékař také, kterého ty sestry přivolaly.

58
00:05:14.867 --> 00:05:22.599
Neznám jeho jméno a ani jsem se o ně, o ně nezajímal.

59
00:05:22.600 --> 00:05:28.966
S.. eh..., sestry daly Jeníkovi také eště nějaké peníze

60
00:05:28.967 --> 00:05:32.999
a my jsme se vydali dál, do Prahy.

61
00:05:33.000 --> 00:05:40.632
A v Praze na Masarykovo nádraží tam na jedenkrát,

62
00:05:40.633 --> 00:05:44.766
jak jsme tak v tom pološeru postávali -

63
00:05:44.767 --> 00:05:48.899
poněvadž my jsme museli z Wilsonova přejít na Masarykovo,

64
00:05:48.900 --> 00:05:54.599
takže parkem a v noci a tehdy byly prostě zákazy různý,

65
00:05:54.600 --> 00:05:57.666
tak jsme se konečně na to Masarykovo dostali,

66
00:05:57.667 --> 00:06:02.032
a tam jsme tam v nějakým tom pološeru postávali -

67
00:06:02.033 --> 00:06:05.399
a k nám přišel chlapík.

68
00:06:05.400 --> 00:06:08.832
Tak se takhle prostě kolem nás motal

69
00:06:08.833 --> 00:06:14.666
a pak konečně přišel a jestli bysme mu nezapálili cigaretu.

70
00:06:14.667 --> 00:06:19.832
A já, řekli jsme mu prostě, že nekouříme.

71
00:06:19.833 --> 00:06:23.132
A když jsem se na toho chlapíka podíval,

72
00:06:23.133 --> 00:06:27.932
tak jsem viděl, že to je známá tvář.

73
00:06:27.933 --> 00:06:31.799
Estli on mě poznal, to Vám nepovím,

74
00:06:31.800 --> 00:06:38.032
ale já jsem v něm poznal Čurdu

75
00:06:38.033 --> 00:06:42.666
Toho Čurdu, který s námi cestoval přes celé Polsko

76
00:06:42.667 --> 00:06:53.932
a který byl u mě v rotě a v družstvu jako plukovní trubač [odkašlává si] v Agde.

77
00:06:53.933 --> 00:07:00.499
No, viděl jsem... Ptal se nás pak, kam jdem, jo,

78
00:07:00.500 --> 00:07:03.066
nebo odkud jdem a kam jdem.

79
00:07:03.067 --> 00:07:06.232
No, tak jsme řekli, že prostě se zpozdil vlak

80
00:07:06.233 --> 00:07:10.199
a že musíme jet na práci tam a tam.

81
00:07:10.200 --> 00:07:12.866
Honzík to tam znal nějak.

82
00:07:12.867 --> 00:07:21.399
A tak jsme určili i myslím místo, už dneska nevím přesně.

83
00:07:21.400 --> 00:07:26.999
No a odsuď jsme, když on se vzdálil od nás,

84
00:07:27.000 --> 00:07:29.966
tak jsme odsuď zmizeli raději,

85
00:07:29.967 --> 00:07:35.232
abychom se nedostali náhodou do nějakého maléru,

86
00:07:35.233 --> 00:07:38.066
kdyby přizval pomoc.

87
00:07:38.067 --> 00:07:44.132
No [odkašlává si], vlak náš na Brno už tam čekal,

88
00:07:44.133 --> 00:07:49.599
ale byl prázdný a měl odjet až v jednu hodinu v noci.

89
00:07:49.600 --> 00:07:52.566
Tak my jsme to obešli, jako to nádraží,

90
00:07:52.567 --> 00:07:56.899
a tam jsme se na druhé straně za těma nějakejma vozama

91
00:07:56.900 --> 00:08:04.866
v nějakém tom kamrlíku železničářů prostě ukryli, jo?

92
00:08:04.867 --> 00:08:14.532
A tak jsme s nimi jenom tu a tam povídali zcela o bezcenných věcech.

93
00:08:14.533 --> 00:08:20.499
A v jednu hodinu jsme přešli do našeho vlaku

94
00:08:20.500 --> 00:08:26.066
a do toho, do něho nasedli.

95
00:08:26.067 --> 00:08:36.899
Pak přišel tam nějaká žens.., dvě, dvě ženský, dvě ženy: Nedělová a Patíková.

96
00:08:36.900 --> 00:08:42.932
A ještě pak jedna s dcerou,

97
00:08:42.933 --> 00:08:51.732
-

98
00:08:51.733 --> 00:08:55.399
z vesnic do města, co vozí.

99
00:08:55.400 --> 00:08:59.266
Ta však vystoupila před Kolínem.

100
00:08:59.267 --> 00:09:04.332
No a my jsme tou cestou, jak jsme jeli,

101
00:09:04.333 --> 00:09:08.066
jsme se dostali tak trošičku tak do hovoru.

102
00:09:08.067 --> 00:09:12.399
A dozvěděli jsme se, že ta paní Patíková,

103
00:09:12.400 --> 00:09:19.699
že její muž byl popraven na Špilberku, jo?

104
00:09:19.700 --> 00:09:26.599
A nabídla nám, abysme se v, v Brně u ní zastavili,

105
00:09:26.600 --> 00:09:32.966
že nám dá nějaké potravinové lístky.

106
00:09:32.967 --> 00:09:40.766
No, my jsme skutečně, já jsem dělal pak prostě hlídače, ne,

107
00:09:40.767 --> 00:09:44.699
dával pozor, a Jeník tam s..., k ní šel,

108
00:09:44.700 --> 00:09:49.132
což kdyby, člověk neví.

109
00:09:49.133 --> 00:09:54.799
A ona skutečně eh... mu ty lístky dala.

110
00:09:54.800 --> 00:10:02.166
Za... netrvalo dlouho, myslím, že mu dala i něco pojíst,  

111
00:10:02.167 --> 00:10:06.299
a Honzík se vrátil. No a my pokračovali směr Rajhrad.

112
00:10:06.300 --> 00:10:16.066
A na rajhradském nádraží v brance u výchozí stáli čeští četníci.

113
00:10:16.067 --> 00:10:19.832
To víte, že já... to se mnou trošku zatřáslo.

114
00:10:19.833 --> 00:10:23.499
No ale já jsem se za tu dobu taky změnil.

115
00:10:23.500 --> 00:10:28.266
A Honzík měl pracovní tašku takhle v podpaždí.

116
00:10:28.267 --> 00:10:30.899
Takže jsme šli opravdu jako z fabriky

117
00:10:30.900 --> 00:10:35.366
a oni si nás tak nějak nevšimli a my prošli.

118
00:10:35.367 --> 00:10:39.332
A za tou brankou potom už na silnici,

119
00:10:39.333 --> 00:10:44.266
jak tam šli lidé, tak jsme je, přidali do kroku, dohnali je.

120
00:10:44.267 --> 00:10:49.499
A ptali jsme se, jo, na Lukáškovi.

121
00:10:49.500 --> 00:10:53.999
A on povídá: „Však já su Lukášek.“

122
00:10:54.000 --> 00:10:56.599
A já povídám: „Které?“ – „No Vaše.., Vašek.“

123
00:10:56.600 --> 00:11:04.032
– „A dyť já jsem“, povídam, „člověče, neblbni, vždyť já jsem přece chodil s tebou do školy.“

124
00:11:04.033 --> 00:11:06.766
– „No a kdo seš?"

125
00:11:06.767 --> 00:11:09.732
Tak jsme se změnili za tu dobu!

126
00:11:09.733 --> 00:11:13.766
Když jsem mu řekl jméno a to, a povídá:

127
00:11:13.767 --> 00:11:17.599
„A kam jdeš?“ No já povídám: „Jdu se podívat k vám!“

128
00:11:17.600 --> 00:11:19.432
A tak jsem tam šel

129
00:11:19.433 --> 00:11:31.166
a oni mě strýc a tetka ehm... tam skutečně s tím Jendou nechali na noc.

130
00:11:31.167 --> 00:11:35.866
Pochopitelně, že jsem je informoval, oč jde,

131
00:11:35.867 --> 00:11:43.932
aby jako věděli, že by tu šlo o celou dědinu, jo?

132
00:11:43.933 --> 00:11:50.199
Bylo to nebezpečí, a tak jsme spolu povídali snad do půlnoci.

133
00:11:50.200 --> 00:11:54.599
Od půlnoci jsme se přeci jen trošičku vyspali v teple.

134
00:11:54.600 --> 00:12:02.799
Ale jak tetka, aby si zjistila, že jsem to skutečně já, že [odkašlává si],

135
00:12:02.800 --> 00:12:05.599
tak mě říkala: „Ukaž mně levou ruku!”

136
00:12:05.600 --> 00:12:08.699
No tak já jsem ji ukázal.

137
00:12:08.700 --> 00:12:14.466
Tak přišla na to, že se jedná skutečně o mě.

138
00:12:14.467 --> 00:12:21.732
No a ráno nás jejich dcerka eh...

139
00:12:21.733 --> 00:12:31.766
vypravila na nádraží, koupila nám jízdenky dolů do Podivína.

140
00:12:31.767 --> 00:12:38.632
My jsme se totiž domnívali, že v Podivíně eh... stačí vystoupit

141
00:12:38.633 --> 00:12:42.232
a tam potom do Břeclavi dojít.

142
00:12:42.233 --> 00:12:44.499
Ale on je to ještě pěknej kus cesty,

143
00:12:44.500 --> 00:12:47.032
ale to my jsme nevěděli v té době.

144
00:12:47.033 --> 00:12:51.166
I když pocházím poměrně blízko tam z toho kraje,

145
00:12:51.167 --> 00:12:57.066
ale ty vzdálenosti tak nějak mě byly eh... cizí.

146
00:12:57.067 --> 00:13:04.199
Ve vlaku jela nějaká slečna, Josefka Pratová,

147
00:13:04.200 --> 00:13:08.899
a ta byla eh... ze Staroviček.

148
00:13:08.900 --> 00:13:11.999
A tak jsme tak nějak tuto a vona říkala:

149
00:13:12.000 --> 00:13:15.866
„Ale víte, hm, tam byste se těžko kam dostali.

150
00:13:15.867 --> 00:13:21.032
To je eště moc daleko a to by vás cestou mohli nalapat.

151
00:13:21.033 --> 00:13:25.766
Oni tady šmejdí eh... naši i Němci.

152
00:13:25.767 --> 00:13:30.432
No, bylo by dobře, kdybyste to vzali o tu stanici jednu eště dál."

153
00:13:30.433 --> 00:13:35.466
No a tak my jsme jeli prostě skutečně dál.

154
00:13:35.467 --> 00:13:42.099
A vystoupili jsme, hm, no, jak se to teďka jmenuje? Vidíte?

155
00:13:42.100 --> 00:13:43.199
IV: To nevadí vůbec.

156
00:13:43.200 --> 00:13:46.232
Řekněte nám prosím, kam jste, kam jste měli namířeno!

157
00:13:46.233 --> 00:13:48.766
Co bylo vašim cílem? Kam jste se chtěli dostat?

158
00:13:48.767 --> 00:13:51.299
EB: Aha! Našim cílem.

159
00:13:51.300 --> 00:13:55.632
Našim cílem bylo dostat se zpátky,

160
00:13:55.633 --> 00:14:01.999
buď k naší armádě anebo k jednotkám partyzánským,

161
00:14:02.000 --> 00:14:09.532
ať už do Jugoslávie, protože jsme měli informaci, [odkašlává si]

162
00:14:09.533 --> 00:14:12.999
abychom se na jugo..., na slovenské hranice nedávali,

163
00:14:13.000 --> 00:14:20.999
směr Polsko nebo Slovensko, že je to tam v té době velmi, velmi nebezpečný, jo?

164
00:14:21.000 --> 00:14:23.466
A že prostě tam jdou po lidech

165
00:14:23.467 --> 00:14:29.599
a naše lidi že zavírají šmahem [odkašlává si].

166
00:14:29.600 --> 00:14:35.599
Tak nám nezbývalo než volit tu Jugoslávii.

167
00:14:35.600 --> 00:14:45.099
No a tak jsme se dostali opravdu eh... do Břec.., do Břeclavi.

168
00:14:45.100 --> 00:14:50.499
Tam jsme se zastavili v baráčku jednom nebo ukryli v jednom baráčku,

169
00:14:50.500 --> 00:14:57.999
kam nás ta žena, která nás prostě vypravila ke svýmu bratrovi

170
00:14:58.000 --> 00:15:01.732
a tam, že on už nám dál poradí.

171
00:15:01.733 --> 00:15:07.332
Ten právě v té době nějak stáčel víno.

172
00:15:07.333 --> 00:15:15.866
No a tak nám říkal: „Buďte vopatrní! Ve vedlejší vilce bydlí četník.“

173
00:15:15.867 --> 00:15:20.266
No to víte [kašle], mráz po zádech šel.

174
00:15:20.267 --> 00:15:24.366
„Ale my vo ničem nevíme, jo?“

175
00:15:24.367 --> 00:15:28.499
No, tak my jsme tam seděli na dvoře jako oukropečkové.

176
00:15:28.500 --> 00:15:34.666
Oni nám potom přinesli i jídlo dokonce, ta hospodyně.

177
00:15:34.667 --> 00:15:40.299
No a odpoledne, vlastně už k večeru,

178
00:15:40.300 --> 00:15:47.532
do té doby jsme tam přeseděli, vydali jsme se na nádraží do Břeclavi.

179
00:15:47.533 --> 00:15:52.166
Z toho místa tam to bylo hodně daleko.

180
00:15:52.167 --> 00:15:56.232
To bylo nejméně dva a půl kilometru.

181
00:15:56.233 --> 00:15:59.032
No, na to nádraží jsme přišli

182
00:15:59.033 --> 00:16:06.266
a akorát tak včas nalezli do vlaku a hajdy Vídeň.

183
00:16:06.267 --> 00:16:09.099
Ve Vídni jsme se vysypali.

184
00:16:09.100 --> 00:16:20.032
No a to víte, tam bylo národa všude, veliký eh..., to nádraží, hala, že?

185
00:16:20.033 --> 00:16:24.399
A tak jsme tam pochytili mluvící český kluky.

186
00:16:24.400 --> 00:16:27.766
Tak hned na ně a co a jak.

187
00:16:27.767 --> 00:16:35.332
Tak kluci říkali: „Hergot kluci, to jste se teda dostali do maléru, no.

188
00:16:35.333 --> 00:16:38.399
Ale přejeme vám to.

189
00:16:38.400 --> 00:16:44.066
Tak my vám ty jízdenky koupíme!"

190
00:16:44.067 --> 00:16:47.399
A skutečně, neokradli nás.

191
00:16:47.400 --> 00:16:53.266
Dali jsme jim peníze. Oni nám koupili jízdenku do Mariboru.

192
00:16:53.267 --> 00:17:01.366
Jenže ve vlaku jsme se dozvěděli o situaci v Mariboru.

193
00:17:01.367 --> 00:17:05.766
Maribor, to byla hranice mezi Slovenií [Slovinskem] že,

194
00:17:05.767 --> 00:17:14.366
a tehdejším, tedy pozdějším, v té době Untersteiermark, a Rakouskem.

195
00:17:14.367 --> 00:17:22.466
No a tak já říkám: „Jene, my tam nepolezeme jim ronou...

196
00:17:22.467 --> 00:17:24.599
rovnou jim do pařátů.”

197
00:17:24.600 --> 00:17:32.799
V Grazi jsme vystoupili, sedli do vlaku na Saint-Amand,

198
00:17:32.800 --> 00:17:42.232
ne Sankt, Sankt Andrä, přes Brück na Sankt Andrä a Lavamünd.

199
00:17:42.233 --> 00:17:53.899
A skutečně jsme do toho Lavamündu celou noc se tím courákem prostě štrachali.

200
00:17:53.900 --> 00:18:00.832
A tam jsme už jako před ránem vystoupili.

201
00:18:00.833 --> 00:18:08.099
A od toho, z toho Sankt Andrä k eh... samotné hranici nebylo daleko,

202
00:18:08.100 --> 00:18:14.432
tam už není daleko, tam je to tak, s.., jestli kilometr.

203
00:18:14.433 --> 00:18:24.066
A tak my jsme prostě, my eh... uhnuli se železnici a šli přes pole.

204
00:18:24.067 --> 00:18:34.166
Vedle byla vesnice, jaká nevím, ale [odkašlává si] před Drávou eště.

205
00:18:34.167 --> 00:18:42.632
A my prostě jsme ji minuli a rovnou dostali jsme se k silnici a k mostu.

206
00:18:42.633 --> 00:18:50.699
A tam na jedenkrát vidíme v takovým mlhavým světle,

207
00:18:50.700 --> 00:18:55.799
že tam stál voják německej.

208
00:18:55.800 --> 00:19:05.099
No a to víte, my jsme jako v tom momentě prostě ho nezahlédli

209
00:19:05.100 --> 00:19:11.666
a on nás musel v každém případě vidět.

210
00:19:11.667 --> 00:19:16.866
Nezbývalo nic jiného, nez eh, než risknout.

211
00:19:16.867 --> 00:19:21.932
A viděli jsme nakonec, když jsme šli už po tom mostě přímo,

212
00:19:21.933 --> 00:19:28.499
že i na druhé straně byla budka taková a že i tam byl voják.

213
00:19:28.500 --> 00:19:32.566
A ten voják na druhej straně,

214
00:19:32.567 --> 00:19:40.466
než jsme my došli k tomu na tom prostředku, na prostředku mostu, zmizel.

215
00:19:40.467 --> 00:19:45.166
Měli tam domek, asi zřejmě strážnici nebo co.

216
00:19:45.167 --> 00:19:55.599
A tuten nás nechal projít, na tom prostředku, jo?

217
00:19:55.600 --> 00:19:59.132
My jsme pozdravili samozřejmě, jo?

218
00:19:59.133 --> 00:20:01.932
„Grüss Sie Gott!“ A šli jsme.

219
00:20:01.933 --> 00:20:07.499
A Honza dokonce: „Heil Hitler!“ [směje se] a prošli jsme.

220
00:20:07.500 --> 00:20:12.566
A když jsme přišli tam na konci, tak říkám: „Honzo, sláva!“

221
00:20:12.567 --> 00:20:18.099
Pěšinka šla takhle nějak nahoru za ten Lavamünd.

222
00:20:18.100 --> 00:20:22.366
Tam se stavěla nějaká velká továrna.

223
00:20:22.367 --> 00:20:25.699
Ale dnes už nevím, co to bylo.

224
00:20:25.700 --> 00:20:32.866
A my jsme ji obešli a rovnou do tej vysokej stráně k lesům nahoru.

225
00:20:32.867 --> 00:20:40.732
No a tam jsme se prostě zeptali na samotě, jo?

226
00:20:40.733 --> 00:20:44.899
Poprosili jsme kousek chleba.

227
00:20:44.900 --> 00:20:52.099
Dali nám prvně kukuřičnej chléb, jo, čerstvý kukuřičný chléb.

228
00:20:52.100 --> 00:20:57.332
Řekli jsme jim jako, že jsme Češi, že jsme na útěku.

229
00:20:57.333 --> 00:21:11.799
No a pak jsme samozřejmě eh...těmi lesy na Kranj směr, vobcházeli Lublaň.

230
00:21:11.800 --> 00:21:25.099
Ehm G.., Gorek, Go.., Kolo.., Kolom.., ne. Jak se to jmenovalo? Ko..

231
00:21:25.100 --> 00:21:26.832
IV: To nevzpomínejte. To nevadí!

232
00:21:26.833 --> 00:21:31.599
Kde, které město vám nakonec bylo osudné? Kde vás zatkli?

233
00:21:31.600 --> 00:21:39.266
EB: A my přišli na jugoslávské nějaké lidi a ten se nás ujal.

234
00:21:39.267 --> 00:21:45.699
Byla chyba asi, nevím dneska, že jsme mu uvěřili.

235
00:21:45.700 --> 00:21:56.266
A ten člověk nás vzal, ukryl nás v nějakej chaloupce stranou.

236
00:21:56.267 --> 00:22:06.866
A řekl, že nás musí, že nás převede přes eh..., k jako přes hranici chorvatskou

237
00:22:06.867 --> 00:22:14.932
do určitých rukou, jo, abychom se dostali na místo.

238
00:22:14.933 --> 00:22:20.532
My jsme netajili, že jako jdeme pomoct Jugoslávii, ne?

239
00:22:20.533 --> 00:22:25.532
A on s námi jednal velmi slušně.

240
00:22:25.533 --> 00:22:31.532
Nedalo se říct, že by to byl prostě eh... podvodník

241
00:22:31.533 --> 00:22:40.166
anebo nějakej eh... mázl, kerej by nás byl chtěl, to nevím.

242
00:22:40.167 --> 00:22:48.766
No a opravdu tam jsme přespali a ráno, ráno nás vypravil.

243
00:22:48.767 --> 00:22:57.366
Prvně šel on, pak šel za ním Honzík a nakonec já.

244
00:22:57.367 --> 00:23:03.666
To zn.. v určité poměrně velké vzdálenosti.

245
00:23:03.667 --> 00:23:12.799
A [odkašlává si] tam na té druhé straně jak byla ta samota, jo,

246
00:23:12.800 --> 00:23:16.532
ku které jsme měli dojít, a za ní byl ten les,

247
00:23:16.533 --> 00:23:22.466
tak tam měl on vyjít ven,

248
00:23:22.467 --> 00:23:29.599
aby dal znamení, že se máme jako k němu dostat.

249
00:23:29.600 --> 00:23:41.466
Je.., on i Honzík se k tej samotě až dostali, ale zmizeli tam.

250
00:23:41.467 --> 00:23:47.499
A já čekal stále. Já jsem se zastavil, čekal jsem stále.

251
00:23:47.500 --> 00:23:54.066
A nebylo mi to prostě nějaký, bylo mi to podezřelý.

252
00:23:54.067 --> 00:23:56.099
Nešlo mi to nějak pod fous.

253
00:23:56.100 --> 00:24:05.132
A tak jsem si říkal: „Co kdybych já to obešel eh... trošku jinou stranou?“

254
00:24:05.133 --> 00:24:16.766
A tak jsem to skutečně obcházel, až jsem se dostal k nějaké dědince Grčko [Grčarica?],

255
00:24:16.767 --> 00:24:20.466
kde byl vykolejený vlak.

256
00:24:20.467 --> 00:24:27.932
Kde partyzáni předtím někdy vykolejili vlak.

257
00:24:27.933 --> 00:24:41.799
A já blbec, já jsem vám šel z té silnice těch pár metrů k tomu vlaku ze zvědavosti.

258
00:24:41.800 --> 00:24:48.799
A tam se vyřítila domobrana a sebrala mě.

259
00:24:48.800 --> 00:24:53.632
A v té domobraně byl dokonce i jeden Čech.

260
00:24:53.633 --> 00:25:01.132
No, a tak jsem se dostal do Mariboru.

261
00:25:01.133 --> 00:25:10.899
V Mariboru jsem poznal upravenou střelnici, přímo ve dvoře,

262
00:25:10.900 --> 00:25:19.932
asi 10 metrů délka, šířka té bedny byla tak nějaký dva metry, jo,

263
00:25:19.933 --> 00:25:24.432
a vysypaná kamenem, jo, drobným.

264
00:25:24.433 --> 00:25:29.032
A tam se před tím střílelo.

265
00:25:29.033 --> 00:25:36.066
Dnes když tam přijdete, a my jsme tam byli, škoda, že jsem neměl aparát,

266
00:25:36.067 --> 00:25:41.599
tam jsou obrovské dvě desky a před tím park.

267
00:25:41.600 --> 00:25:51.032
Ten park tam nebyl, kdy.., kdysi byla tam ulice Gej.., Gerichthofgasse a malé chaloupky.

268
00:25:51.033 --> 00:25:59.932
A za těma chaloupkama tam šli, prostě eh... šla ta silnice na Ljubljanu.

269
00:25:59.933 --> 00:26:11.132
Tehdy jsem se tam byl, v kterém roce [nesrozumitelné], no, nevím, podívat

270
00:26:11.133 --> 00:26:19.066
- ve čtyřia.., ve čtyřia.., eh... ve čtyřiadevadesátým podívat.

271
00:26:19.067 --> 00:26:26.099
Tak na té, tam jsou tabule, obrovské tabule na zdi v těch místech,

272
00:26:26.100 --> 00:26:37.432
kde stála ta střelnice, zvenku, se jmény popravených, jo?

273
00:26:37.433 --> 00:26:46.799
Takže eh... je možné prostě, to tak zřejmě zůstalo.

274
00:26:46.800 --> 00:26:48.966
IV: V Mariboru jste byl vězněn jak dlouho?

275
00:26:48.967 --> 00:26:49.732
EB: Prosím? V tom Mari..

276
00:26:49.733 --> 00:26:51.199
IV: V Mariboru?

277
00:26:51.200 --> 00:26:56.866
EB: V Mariboru, no tam jsem trčel do února.

278
00:26:56.867 --> 00:27:06.666
A v únoru, představte si, v únoru, 12. února na jedenkrát velký fofr.

279
00:27:06.667 --> 00:27:16.999
10. listopadu došlo, hmm Badoglio, došlo prostě eh... k zradě v Itálii.

280
00:27:17.000 --> 00:27:22.799
Badoglio se předal na americkou stranu ke spojencům, že?

281
00:27:22.800 --> 00:27:36.566
A Němci měli velké eh... starosti nejenom s odbojem v Itálii, ale i se samotnými italskými vojsky, že?

282
00:27:36.567 --> 00:27:42.499
A tak v eh... Untersteiermarku a tam, kde měli vězně,

283
00:27:42.500 --> 00:27:52.666
hlavně komunisty, jo, hlavně komunisty, ale i kterékoliv podezřelé lidi,

284
00:27:52.667 --> 00:28:02.232
že by byli pomáhali s.., eh... partyzánům, ať už potravou nebo jakýmkoliv způsobem, jo,

285
00:28:02.233 --> 00:28:05.232
tak je prostě pozavírali.

286
00:28:05.233 --> 00:28:12.332
A ty pak byly poslány do Flossenburku.

287
00:28:12.333 --> 00:28:26.699
V toho 12. února, 12. února najed.. nás eh... tam eh...,

288
00:28:26.700 --> 00:28:35.232
12. února eh na jedenkrát došlo k jakémusi poplachu nebo ruchu nebo co.

289
00:28:35.233 --> 00:28:47.932
A tam eh... se stalo to, že přijelo, přijely německá auta s plachtami, ne, náklaďáky.

290
00:28:47.933 --> 00:28:53.532
A najedenkrát začali vybírat z cel lidi.

291
00:28:53.533 --> 00:28:56.932
A tenkrát jich vybrali 150.

292
00:28:56.933 --> 00:29:05.399
A všech 150 bylo postříleno u Gla.., u Klagenfurtu na černé louce.

293
00:29:05.400 --> 00:29:15.266
A odpoledne pak, už potom k večeru hlásilo to auto,

294
00:29:15.267 --> 00:29:19.466
které projíždělo ulicemi Mariboru,

295
00:29:19.467 --> 00:29:27.832
a hlásilo to v německém jazyce i v slovinském,

296
00:29:27.833 --> 00:29:38.466
že prostě ta a ta jména, jo, nepřátel Říše, byla všechna, byli všichni popraveni.

297
00:29:38.467 --> 00:29:42.532
Tak jsme se dozvěděli prostě i o svých kamarádech,

298
00:29:42.533 --> 00:29:45.499
kteří byli s námi na cele.

299
00:29:45.500 --> 00:29:55.399
Eh... Rudla [Rudolf] Gustinčić, jo, Josef Še.., Šedivý, takový eh... skoro český jméno.

300
00:29:55.400 --> 00:30:04.132
Ten byl u domobrany a holt vzal si dovolenou a on přetáh.

301
00:30:04.133 --> 00:30:06.532
A oni ho také zastřelili.

302
00:30:06.533 --> 00:30:10.466
A jeho dívka čekala dítě.

303
00:30:10.467 --> 00:30:14.332
Každý den chodila eh...ulicí.

304
00:30:14.333 --> 00:30:20.499
A my jsme měli možnost, poněvadž jsme byli nad bránou, z okna se dívat.

305
00:30:20.500 --> 00:30:28.199
Jenže holt bylo to ošemetný, muselo se velmi a velmi opatrně.

306
00:30:28.200 --> 00:30:31.699
Ale oni si přece tu a tam leccos řekli.

307
00:30:31.700 --> 00:30:38.432
No, tak se už, tak už své děťátko neuviděl a domů se nedostal.

308
00:30:38.433 --> 00:30:47.266
Eh... Ledvina. Pak tam byl četník, který byl v.., z podezření,

309
00:30:47.267 --> 00:30:54.499
že eh... napomáhál nějakým způsobem eh partyzánům, že?

310
00:30:54.500 --> 00:31:00.132
Byl tam Srbín jeden, neznám jméno, to si nevzpomínám.

311
00:31:00.133 --> 00:31:04.532
No ohromní lidi, ohromní chlapci.

312
00:31:04.533 --> 00:31:11.632
A dycky večer ty krásný písně, já jsem dycky, no, to se nedá hovořit.

313
00:31:11.633 --> 00:31:15.499
A neumlčel je nikdo.

314
00:31:15.500 --> 00:31:20.366
No a po této popravě, která nastala,

315
00:31:20.367 --> 00:31:31.932
na jedenkrát byl velikej šum a transporty, a transporty vlaků do Říše.

316
00:31:31.933 --> 00:31:40.832
Tak jsme se dostali i my, prostě i já, do transportu.

317
00:31:40.833 --> 00:31:43.699
S Jendou jsem se už nikdy nesetkal.

318
00:31:43.700 --> 00:31:49.366
Nevím, kde skončil, jak skončil nebo co, nevím.

319
00:31:49.367 --> 00:31:59.599
Ani s tím člověkem, který prostě se nabíd, že nás provede.

320
00:31:59.600 --> 00:32:03.632
Do Flossenburku byl velký transport.

321
00:32:03.633 --> 00:32:10.532
Byl to jeden z největších transportů a poslední snad, který přišel do Dachau.

322
00:32:10.533 --> 00:32:13.366
V.. Dach.., přes eh... přes ...

323
00:32:13.367 --> 00:32:16.599
IV: Vy jste byli ještě nějaký den v Salcburku vězněni?

324
00:32:16.600 --> 00:32:20.999
EB: No jo, ale tam jsme byli jenom na noc.

325
00:32:21.000 --> 00:32:21.732
IV: Ano.

326
00:32:21.733 --> 00:32:26.566
EB: A to víte, jeli jsme, to bylo couranice, to bylo hladu!

327
00:32:26.567 --> 00:32:36.066
Poněvadž asi dvě noci a bez jídla a v té věznici toho jídla taky mnoho nebylo.

328
00:32:36.067 --> 00:32:40.632
Takže vono to bylo velmi, velmi, velmi zoufalý.

329
00:32:40.633 --> 00:32:49.666
No a nakonec nás z toho Salcburku eh... druhý den vypravili na Schwandorf.

330
00:32:49.667 --> 00:32:53.799
Ve Schwandorfu jsme eh... se zastavili.

331
00:32:53.800 --> 00:32:57.099
A tam nás ve věznici nechali,

332
00:32:57.100 --> 00:33:02.066
prostě tam nás, my jsme byli tam plní, jak se říká té.., ten dvůr.

333
00:33:02.067 --> 00:33:07.132
A tam jsme museli řezat a štípat dříví zase a tak dále.

334
00:33:07.133 --> 00:33:12.966
No, nikde nás nenechali prostě eh..., bez vodpočinku moc.

335
00:33:12.967 --> 00:33:21.199
No a odsuď pak jsme cestovali na, do Flossu.

336
00:33:21.200 --> 00:33:27.366
Eh... jak dlouho ta cesta v „kvočnách” trvala, to vám ani nepovím.

337
00:33:27.367 --> 00:33:33.399
„Kvočny”, to byly úzké kamrlíčky ve vagónech vlaků,

338
00:33:33.400 --> 00:33:42.232
do které se nastojato, jo, vešli akorát dva lidé, víc nic.

339
00:33:42.233 --> 00:33:55.632
A to víte, eh... že jsme prostě vod té doby asi ty páteře máme takové prostě eh... zmožené a pokřivené. A ...

340
00:33:55.633 --> 00:34:03.833
IV: Pauzu. Došla páska.