WEBVTT

1
00:00:00.300 --> 00:00:02.366
CM: Můžeme.

2
00:00:02.367 --> 00:00:09.166
IV: Pane Buriane, popište nám prosím situaci jaká byla v samém závěru války v táboře Flossenbürg

3
00:00:09.167 --> 00:00:12.366
těsně než jste nastoupil na pochod smrti!

4
00:00:12.367 --> 00:00:21.899
EB: No [odkašlává si], v té době před odchodem samotným skončila práce venku.

5
00:00:21.900 --> 00:00:28.999
Zůstali jsme v táboře a... a jako uzavření.

6
00:00:29.000 --> 00:00:32.099
Jednoho dne zmizeli stráže vůbec

7
00:00:32.100 --> 00:00:36.466
a nikdo nevěděl, kde jsou.

8
00:00:36.467 --> 00:00:39.299
Domnívali jsme se, že zdrhli.

9
00:00:39.300 --> 00:00:42.166
No a tak jsme klidně čekali prostě,

10
00:00:42.167 --> 00:00:51.166
kdo si pro nás přijde, ale stráže se pak vrátili.

11
00:00:51.167 --> 00:00:55.466
Nevím, jestli po jednom nebo po dvou dnech.

12
00:00:55.467 --> 00:01:03.899
No, vysedávali jsme na těch kamenech tam před baráky a na skále a opalovali se.

13
00:01:03.900 --> 00:01:08.166
Pak najedenkrát došlo k rychlému nástupu

14
00:01:08.167 --> 00:01:11.766
a odešel první transport.

15
00:01:11.767 --> 00:01:15.899
To bylo nějak před polednem.

16
00:01:15.900 --> 00:01:20.232
A druhého dne došlo na nás.

17
00:01:20.233 --> 00:01:25.999
Každý dostal hrst ječm.., eh... žita,

18
00:01:26.000 --> 00:01:37.532
hrst žita do kapsy a to mu mělo stačit na bůhví jak dlouho, jako potrava.

19
00:01:37.533 --> 00:01:42.199
A víc jsme nic jiného neměli.

20
00:01:42.200 --> 00:01:49.132
No, hned od samotného baráku, od samotného bloku,

21
00:01:49.133 --> 00:01:55.299
jsme se eh... po schodech dostali dolů,

22
00:01:55.300 --> 00:02:01.766
kde už se řadili za sebou, kde se transport řadil.

23
00:02:01.767 --> 00:02:10.432
No a my jsme samozřejmé byli poslední, jako blok.

24
00:02:10.433 --> 00:02:19.666
Ten transport měl zřejmě nějakých šest tisíc lidí.

25
00:02:19.667 --> 00:02:31.866
Za námi šla esesácká parta s kulometem a s vlčáky

26
00:02:31.867 --> 00:02:39.699
a po stranách nějaká ta verbež, Ukrajinci, Vlasovci, jo,

27
00:02:39.700 --> 00:02:49.566
kteří tábor hlídali a také, jak jsem říkal, i někteří ti kápové,

28
00:02:49.567 --> 00:02:59.966
kterých Němci oblíkli do německých černých vojenských obleků.

29
00:02:59.967 --> 00:03:08.366
První noc přišla, přišel déšť.

30
00:03:08.367 --> 00:03:16.532
To trvalo takové, druhý ještě, i druhou noc.

31
00:03:16.533 --> 00:03:19.666
A to už jsme byli unavení.

32
00:03:19.667 --> 00:03:25.466
Bez odpočinku dvě noci a den bylo hrůzné.

33
00:03:25.467 --> 00:03:36.932
A třetí den konečně večer jsme zastavili kdesi na takové jako pasece,

34
00:03:36.933 --> 00:03:39.532
kde byl močál.

35
00:03:39.533 --> 00:03:48.999
A na tom močále nás zahnali k té pasece doprava.

36
00:03:49.000 --> 00:03:57.499
Tam byly keříky tak hm do těch dvou, tří metrů, výš ne,

37
00:03:57.500 --> 00:04:01.199
takový porost, že?

38
00:04:01.200 --> 00:04:09.099
No a tam jsme měli ležet v tuhlenstom, v té mokré trávě, v těch loužích.

39
00:04:09.100 --> 00:04:18.166
Pochopitelně, když jste si lehla, no tak zespodu šlo nejenom chlad, ale i voda.

40
00:04:18.167 --> 00:04:23.099
Ale už cestou, poněvadž jsme byli v pětiřadech,

41
00:04:23.100 --> 00:04:34.432
už cestou se ke mně jako přidal eh... doktor, že, Slezák,

42
00:04:34.433 --> 00:04:40.399
který byl nějakým redaktorem hm... českých novin,

43
00:04:40.400 --> 00:04:44.099
Českého slova nebo něco takovýho.

44
00:04:44.100 --> 00:04:50.532
A ten říkal: „No, hele, no jak jsem slyšel nebo co,

45
00:04:50.533 --> 00:04:59.432
ty jseš eh... z armády zahraniční a tomu rozumíš, co kdybysme zdrhli?“

46
00:04:59.433 --> 00:05:04.666
No, já jsem povídal: „Jo, to by, snadno se to řekne, jo,

47
00:05:04.667 --> 00:05:07.532
ale horší je to pro věc.., provést.

48
00:05:07.533 --> 00:05:13.499
Proveditelný to bude až tehdy, až se to nějak ustálí,

49
00:05:13.500 --> 00:05:15.899
až dojde k nějakýmu klidu.

50
00:05:15.900 --> 00:05:19.832
Ale dokud budeme v pohybu, tak s tím nepočítej,

51
00:05:19.833 --> 00:05:25.866
protože jednak dožene tě pes nebo kulka, jo?

52
00:05:25.867 --> 00:05:31.966
A kolem, jak vidíš, ty eh... Ukrajinci, ty Vlasovci,

53
00:05:31.967 --> 00:05:36.366
ty jsou zrovna tak nemilosrdní jako Němci, jo?

54
00:05:36.367 --> 00:05:39.132
Tak s tim nemůžeme počítat.“

55
00:05:39.133 --> 00:05:46.832
A tady na tej bažince jsme se sešli

56
00:05:46.833 --> 00:05:51.266
jako nebo vlastně jsme byli, spolu jsme tam ulehli.

57
00:05:51.267 --> 00:05:58.966
A jsem mu říkal: „Tak hele, jediný tady je to možný, ale já půjdu první.

58
00:05:58.967 --> 00:06:03.966
Kdyby jsi slyšel střelbu a stalo se něco,

59
00:06:03.967 --> 00:06:10.632
nebo výkřik nebo něco, nepouštěj se, jo?“

60
00:06:10.633 --> 00:06:12.732
A tak jsme se rozešli.

61
00:06:12.733 --> 00:06:18.232
A já jsem se s tím křovím opravdu prošťoural.

62
00:06:18.233 --> 00:06:30.432
Je dost.. nedaleko střílel některý z těch, kteří nás vedli, jo?

63
00:06:30.433 --> 00:06:39.099
Ať už to byl eh... kápo a nebo ten Vlasovec, nevím.

64
00:06:39.100 --> 00:06:42.199
A já jsem využil toho místa.

65
00:06:42.200 --> 00:06:45.232
Z druhé strany jsem také slyšel.

66
00:06:45.233 --> 00:06:49.432
Věděl jsem, že tam je mezitím určitá mezera

67
00:06:49.433 --> 00:06:55.432
a že jedině touto mezerou bych mohl prostě proniknout.

68
00:06:55.433 --> 00:06:58.932
A tak jsem se jako proplížil.

69
00:06:58.933 --> 00:07:09.899
Musel jsem dávat samozřejmě také pozor, protože oni byli mobilizováni také eh... v dědinách lidé,

70
00:07:09.900 --> 00:07:14.366
aby jako dávali pozor, že tam jde transport, jo,

71
00:07:14.367 --> 00:07:19.999
a aby lidi pochytali anebo je, znemožnili jim prostě útěk,

72
00:07:20.000 --> 00:07:22.099
kdyby se to stalo.

73
00:07:22.100 --> 00:07:26.366
Tam na to se muselo dávat pozor [odkašlává si].

74
00:07:26.367 --> 00:07:31.999
A mně se vám to nějak tak, ani nevím jak, podařilo.

75
00:07:32.000 --> 00:07:38.532
Tam byla tráva, i když byla poměrně vysoká, asi taková, jo.

76
00:07:38.533 --> 00:07:41.866
A plížením já jsem šel jak had,

77
00:07:41.867 --> 00:07:45.032
a dost pěknej kousek.

78
00:07:45.033 --> 00:07:50.932
Když jsem, když to křoví skončilo a ta travina jak tam byla za ním,

79
00:07:50.933 --> 00:07:57.732
no to bylo, nechci tvrdit, ale nějakejch 60 metrů.

80
00:07:57.733 --> 00:08:01.766
To nebylo málo na to.

81
00:08:01.767 --> 00:08:08.199
A já jsem musel dycky prostě po kousku vod toho křoví rychle se dostat dál

82
00:08:08.200 --> 00:08:11.899
a potom po kousku dycky klouzat dopředu.

83
00:08:11.900 --> 00:08:14.866
A mně se to tedy opravdu podařilo.

84
00:08:14.867 --> 00:08:18.599
A jakmile jsem se dostal už až k polím, jo,

85
00:08:18.600 --> 00:08:23.599
tak už tam byly prostě stromy, byly tam už eee i ty keře

86
00:08:23.600 --> 00:08:26.566
a bylo tam různej, eh... různý krytí.

87
00:08:26.567 --> 00:08:31.366
Tak jsem moh kolem sledovat tu silnici,

88
00:08:31.367 --> 00:08:36.899
po které ten transport šel.

89
00:08:36.900 --> 00:08:42.499
Cestou náhodile jsem nepotkal nic.

90
00:08:42.500 --> 00:08:51.266
Akorát jsem slyšel střelbu za sebou z míst, kde ležel ten transport.

91
00:08:51.267 --> 00:08:59.066
S doktorem Husákem jsem, eh... s doktorem eh...

92
00:08:59.067 --> 00:09:00.366
IV: Slezákem.

93
00:09:00.367 --> 00:09:04.566
EB: Slezákem už jsem se nikdy nepotkal.

94
00:09:04.567 --> 00:09:10.832
A byla už tu jako, jednou jsem viděl, myslím, že v novinách,

95
00:09:10.833 --> 00:09:14.632
Osvobození nebo někde, se někdo po něm ptal,

96
00:09:14.633 --> 00:09:16.866
ale já jsem se neozýval.

97
00:09:16.867 --> 00:09:23.599
Neozýval jsem se už proto, protože jsem nechtěl dělat větší bolest lidem, jo,

98
00:09:23.600 --> 00:09:26.966
který ztratili člověka.

99
00:09:26.967 --> 00:09:29.699
Dyť já jsem byl případem.

100
00:09:29.700 --> 00:09:40.999
Ptal.., ptali jste se mě, jestli jsem byl eh... účastníkem nějakých tuhlenstěch poprav anebo co.

101
00:09:41.000 --> 00:09:51.666
Podívejte se, z Weidenu na pětku blok přišel vězeň, Čech.

102
00:09:51.667 --> 00:09:57.199
Byl od Kutné Hory, přesně nevím z které z dědiny, jo?

103
00:09:57.200 --> 00:10:05.432
A.., Karel, ale teďka momentálně nevím,

104
00:10:05.433 --> 00:10:12.299
a ten, ten prostě byl řezník.

105
00:10:12.300 --> 00:10:15.432
Někde tam byl zaměstnán.

106
00:10:15.433 --> 00:10:26.266
A on dával prostě dycky kousek nějakého toho masa nebo salámu, já nevím co.

107
00:10:26.267 --> 00:10:33.566
Podporoval naše lidi tam, kteří tam taky pracovali.

108
00:10:33.567 --> 00:10:39.032
No a co ho to stálo?

109
00:10:39.033 --> 00:10:42.199
Dostal se do kriminálu, chytili ho Němci,

110
00:10:42.200 --> 00:10:46.199
dostal se do kriminálu a odsuď přišel k nám do Flossenburgu.

111
00:10:46.200 --> 00:10:50.266
Byl to statný, pěkný člověk.

112
00:10:50.267 --> 00:10:55.166
A najedenkrát začal chřadnout, jo,

113
00:10:55.167 --> 00:11:01.332
a já byl svědkem s.., když chtěl stále jenom vodu, vodu, vodu.

114
00:11:01.333 --> 00:11:06.532
A já s Frantou Stočesem jsme zrovna stáli proti dveřím,

115
00:11:06.533 --> 00:11:10.599
kde byla koupelna a kde byla i latrína,

116
00:11:10.600 --> 00:11:15.066
to znamená i, kámen jenom, díra vodevřená a tak,

117
00:11:15.067 --> 00:11:24.199
kde esesák Karlovu hlavu našlapal přímo do tý díry, jo?

118
00:11:24.200 --> 00:11:29.832
Eh... [odkašlává si] Karel Jansa.

119
00:11:29.833 --> 00:11:37.266
A tak už jsme se s takovými případy prostě nikdy nechtěli setkávat.

120
00:11:37.267 --> 00:11:43.166
No, transport, byl jsem strašně unavenej.

121
00:11:43.167 --> 00:11:49.732
To víte, my jsme ten, to zrno, těch pár zrníček žita,

122
00:11:49.733 --> 00:11:56.999
hm to nemohlo vystačit, nedalo to žádnou prostě výživu.

123
00:11:57.000 --> 00:12:04.766
A já jsem potom, když jsem se dostal už hezkej kus od místa,

124
00:12:04.767 --> 00:12:08.966
našel jsem tam nějakou chaloupku.

125
00:12:08.967 --> 00:12:17.399
U.. sice při silnici, jako trošku stranou, ale ne daleko [odkašlává si].

126
00:12:17.400 --> 00:12:21.766
A viděl jsem, že to jsou chudý lidé.

127
00:12:21.767 --> 00:12:28.332
Tak jsem tam zaklepal a proti mě vyšel Němec.

128
00:12:28.333 --> 00:12:35.799
Neměl nohu, jo, měl prostě dřevěnou, jo, a hůl, jo?

129
00:12:35.800 --> 00:12:41.799
No a tedy prosil jsem ho o chleba, ne?

130
00:12:41.800 --> 00:12:45.799
A řek jsem mu taky, ne, že jsem z toho z transportu,

131
00:12:45.800 --> 00:12:55.332
že jsem zajatec, jo, a že jsem z transportu unikl.

132
00:12:55.333 --> 00:13:00.666
A věřte tomu, ten Němec eh... Herr Schiedermeier,

133
00:13:00.667 --> 00:13:08.999
pan Schiedermeier mě eee skutečně dal najíst.

134
00:13:09.000 --> 00:13:10.966
No ne, ale jeho dcerka.

135
00:13:10.967 --> 00:13:16.266
Zavolal dcerku Linu a dali mě najíst.

136
00:13:16.267 --> 00:13:19.399
Nějakou bramboračku nebo něco.

137
00:13:19.400 --> 00:13:22.199
A schovali mě tam na pár dní.

138
00:13:22.200 --> 00:13:26.466
Asi tři dni jsem byl u nich, dva nebo tři dni.

139
00:13:26.467 --> 00:13:31.666
Takže mám ještě čtvrtého května od nich, jo,

140
00:13:31.667 --> 00:13:37.866
eh.. na rozloučení prostě kartu.

141
00:13:37.867 --> 00:13:41.632
Já bych tam možná i byl zůstal

142
00:13:41.633 --> 00:13:44.166
a to děvče si tehdy vzal.

143
00:13:44.167 --> 00:13:47.399
Já neměl, nevěděl jsem, neměl jsem kam jít.

144
00:13:47.400 --> 00:13:52.899
To byla, to byla strašná doba pro mě.

145
00:13:52.900 --> 00:13:57.932
Ale ona mě odvedla jednak ke svým příbuzným

146
00:13:57.933 --> 00:14:02.866
a potom najedenkrát mě zavedla eh... na nějakej úřad,

147
00:14:02.867 --> 00:14:06.866
asi pravdopod.. pravděpodobně k bürgermeisterovi [starosta].

148
00:14:06.867 --> 00:14:12.699
A já tam dole seděl a ona šla nahoru do toho poschodí

149
00:14:12.700 --> 00:14:21.799
a za chvíli při.. přiš.. eh... přichvátal nějakej chlap - a esesák.

150
00:14:21.800 --> 00:14:24.766
A to víte, se mnou to otřáslo, jo?

151
00:14:24.767 --> 00:14:34.366
A už jsem, šel jsem s ní, s tou Linou jako domů.

152
00:14:34.367 --> 00:14:39.366
Rozloučil jsem se s nima, poděkoval jsem jim

153
00:14:39.367 --> 00:14:45.232
a koukal jsem honem rychle mazat domů.

154
00:14:45.233 --> 00:14:48.499
No a dostal jsem se do Chamu.

155
00:14:48.500 --> 00:14:57.732
A tam nějak mě za.., tam Američané jeli a ty mě za kousek svezli nahoru.

156
00:14:57.733 --> 00:15:03.566
A tamhle za Černou řekou, jo,

157
00:15:03.567 --> 00:15:14.032
s.. na hranicích oni měli u německé, tam srá.. strážnice měli Američané svůj tábor, ne?

158
00:15:14.033 --> 00:15:18.332
No a tam, když jsem šel, tak mě kontrolovali.

159
00:15:18.333 --> 00:15:26.866
Já jsem jim řek: „Já jdu z Německa a jdu hm, jdu domů.“ Jo?

160
00:15:26.867 --> 00:15:30.799
A oni mně říkali: „Ale tam jsou ještě werwolfové!“ Jo?

161
00:15:30.800 --> 00:15:35.066
Přišel tlumočník, jako jejich, a francouzsky,

162
00:15:35.067 --> 00:15:38.899
poněvadž já jsem v tu dobu ještě dobře mluvil francouzsky.

163
00:15:38.900 --> 00:15:41.899
Dneska už taky něco zapomínám, no.

164
00:15:41.900 --> 00:15:43.866
On a beaucoup de temps, no.

165
00:15:43.867 --> 00:15:52.299
A tak jsem s ním pohovořil a oni mi říkali:

166
00:15:52.300 --> 00:15:55.932
„Ale tam jsou werwolfové, pozor na to!“ Jo?

167
00:15:55.933 --> 00:16:00.466
Já jsem mávnul rukou a já jsem říkal: „Ale, co tam.

168
00:16:00.467 --> 00:16:02.232
J‘ai m‘en fiche, pas mal.”

169
00:16:02.233 --> 00:16:05.199
A tak jsem šel.

170
00:16:05.200 --> 00:16:10.132
A když už jsem kus ušel, tak na mě Američané volají.

171
00:16:10.133 --> 00:16:11.866
A já jsem se teda ohlíd [smějě se].

172
00:16:11.867 --> 00:16:16.032
A voni mě vám dali překrásný kolo,

173
00:16:16.033 --> 00:16:19.332
ale vopravdu překrásný kolo.

174
00:16:19.333 --> 00:16:22.432
A já jsem ale, ještě jsem si říkal:

175
00:16:22.433 --> 00:16:23.899
„No a co já s tím kolem?

176
00:16:23.900 --> 00:16:27.232
Vždyť já musím tady do kopce jít!“ Ne?

177
00:16:27.233 --> 00:16:30.199
Ale byl jsem nakonec rád a tak jsem šel.

178
00:16:30.200 --> 00:16:33.032
Cigarety jsem dostal a já nevím co.

179
00:16:33.033 --> 00:16:40.299
No a přišel jsem k Baarovu pomníku nad Klenčím tam, že?

180
00:16:40.300 --> 00:16:42.066
No, pomník tam nebyl.

181
00:16:42.067 --> 00:16:47.032
Tam byly, tam byly jenom nějaký části nebo něco.

182
00:16:47.033 --> 00:16:55.966
To bylo zbouráno a bylo to použito na eee výstavbu myslím, že mlékárny někde v Drá.. v Drážďanech, jo?

183
00:16:55.967 --> 00:17:02.899
No a vodsuď jsem sešel do Klenčí.

184
00:17:02.900 --> 00:17:09.032
A tam ešte, tam stál eště takovej baráček a naproti byla továrna,

185
00:17:09.033 --> 00:17:15.699
kde vyráběli nějakou hm keramiku něco.

186
00:17:15.700 --> 00:17:23.332
A já jsem tam, tam ještě, naproti té fabrice u toho baráčku,

187
00:17:23.333 --> 00:17:27.866
co to bylo zač nevím, tam eště stál wermachťák,

188
00:17:27.867 --> 00:17:30.299
dědek starej s flintou.

189
00:17:30.300 --> 00:17:38.466
Já když jsem ho viděl [směje se], to víte, tak jsem se, oklikou jsem se, jsem ho objížděl.

190
00:17:38.467 --> 00:17:42.299
A tam jsem zastavil v jednom baráčku

191
00:17:42.300 --> 00:17:46.699
a poprosil jsem jich o vodu.

192
00:17:46.700 --> 00:17:49.832
A tak voni se mě ptali co a jak, no já jim říkám:

193
00:17:49.833 --> 00:17:53.966
„Podívejte se, já utíkám z reichu, jo,

194
00:17:53.967 --> 00:17:58.832
a už jsem hladnej a eh... sotva vleču nohy.“

195
00:17:58.833 --> 00:18:04.132
Tak oni mně dali najíst, najíst.

196
00:18:04.133 --> 00:18:10.966
Dala mi polévku nějakou, jo, no a krajíc chleba.

197
00:18:10.967 --> 00:18:13.966
A odsud těma serpentinama jsem hnal dolů.

198
00:18:13.967 --> 00:18:20.732
Ale já vám přišel, hrom do toho, k nádraží, k přejezdu, jo,

199
00:18:20.733 --> 00:18:25.566
poněvadž nádraží je trošku od silnice stranou, k přejezdu.

200
00:18:25.567 --> 00:18:31.066
Tam vám byl rozpojenej vlak, jo?

201
00:18:31.067 --> 00:18:35.766
A tam stál esesák, jo, u té silnice.

202
00:18:35.767 --> 00:18:38.899
Ta byla jako uvolněná, aby se tam mohlo projíždět.

203
00:18:38.900 --> 00:18:42.432
A tam stál esesák a hlídal.

204
00:18:42.433 --> 00:18:52.232
V těch vagónech nákladních všech byly transporty lidí, vězňů, jo?

205
00:18:52.233 --> 00:18:56.966
To, čili eh... vodkuď to byli lidi nevím,

206
00:18:56.967 --> 00:18:59.666
z kterých táborů, nevím.

207
00:18:59.667 --> 00:19:05.266
A já jsem už nepřemejšlel moc, ani jsem nestačil.

208
00:19:05.267 --> 00:19:08.199
A jak jsem viděl esesáka a já projel,

209
00:19:08.200 --> 00:19:13.166
tak tam hned za tím kousíček byla ulička

210
00:19:13.167 --> 00:19:18.066
a já do té uličky vlít a hned do druhýho baráku.

211
00:19:18.067 --> 00:19:22.399
A potichounku jsem tam prostě zašel.

212
00:19:22.400 --> 00:19:24.699
Do dvora byly vodevřený vrátka,

213
00:19:24.700 --> 00:19:28.899
teda dvířka plotový.

214
00:19:28.900 --> 00:19:33.932
Zašel jsem tam a zaklepal jsem tam v baráku.

215
00:19:33.933 --> 00:19:42.932
A tam paní Mercová, pozdivý, později hm, no, no.

216
00:19:42.933 --> 00:19:47.599
Eh... paní Mercová mě, prostě se mnou promluvila.

217
00:19:47.600 --> 00:19:49.699
A já jsem ji řek co a jak.

218
00:19:49.700 --> 00:19:51.332
A ona mě zatahla jako dovnitř.

219
00:19:51.333 --> 00:19:53.566
A já povídám: „Já tam mám ještě kolo a to.“

220
00:19:53.567 --> 00:19:54.932
– „Tak si je dejte sem!“

221
00:19:54.933 --> 00:19:57.066
Tak jsem si to tam přitah,

222
00:19:57.067 --> 00:20:06.566
zalez jsem dovnitř a u nich jsem jako nějakej holt, nějakou chvilku už pobyl.

223
00:20:06.567 --> 00:20:13.532
No a v ten den, kdy jsem já přišel k paní Mercový,

224
00:20:13.533 --> 00:20:21.799
Němci vypíchali oči v Otově našim lidem,

225
00:20:21.800 --> 00:20:31.032
kteří jim šli, kteří tam šli je upozornit, aby vodevzdali zbraně.

226
00:20:31.033 --> 00:20:36.866
Oni totiž viděli, že Němci vyvážejí venku ven hnůj,

227
00:20:36.867 --> 00:20:42.666
dělají kopky, kolem nich se motají a že tam něco ukrývají.

228
00:20:42.667 --> 00:20:48.566
Tak šli na ně, no a Němci tam holt, esesáci byli,

229
00:20:48.567 --> 00:20:55.532
a ty prostě vylezli ven a naše chlapce zabili.

230
00:20:55.533 --> 00:21:00.266
A skutečně jim opravdu vypíchali oči.

231
00:21:00.267 --> 00:21:03.232
IV: [Oskašlává si] Vy jste se v Klenčí dočkal osvobození?

232
00:21:03.233 --> 00:21:04.499
EB: Prosím?

233
00:21:04.500 --> 00:21:06.766
IV: V Klenčí jste se dočkal osvobození?

234
00:21:06.767 --> 00:21:10.699
EB: Eště ne. Nemoh jsem se dočkat osvobození,

235
00:21:10.700 --> 00:21:12.999
když eště tam byli esesáci.

236
00:21:13.000 --> 00:21:22.532
Ale [odkašlává si] když jsem potom byl, myslím tři dny, dva tři dny u Merců,

237
00:21:22.533 --> 00:21:29.299
tak s chlapcem jsem se vydal do Domažlic, jo,

238
00:21:29.300 --> 00:21:35.932
a... ano, do Domažlic se synem, s Pepíkem.

239
00:21:35.933 --> 00:21:41.166
A v těch Domažlicích jsem okamžitě,

240
00:21:41.167 --> 00:21:49.832
kolo jsem si dal do.., do vilky první eh... proti kasárnám kousek dolů.

241
00:21:49.833 --> 00:21:53.432
Jak voni se jmenovali ty lidi? No.

242
00:21:53.433 --> 00:21:57.499
A sám jsem zašel do kasáren.

243
00:21:57.500 --> 00:22:00.466
Tam stál ještě tank, jo?

244
00:22:00.467 --> 00:22:08.999
A už tam ve dvoře za vraty už byl náš v civilu, četař aspirant.

245
00:22:09.000 --> 00:22:12.966
Byl to potom, byl to eh... pan Fajna.

246
00:22:12.967 --> 00:22:18.499
A později jsem od... už jsem tam jako vešel

247
00:22:18.500 --> 00:22:20.466
a tam jsem začal jako sloužit.

248
00:22:20.467 --> 00:22:29.732
Zpočátku eh... mě pan Fahrner, kterej byl vojenským pov.., pověřencem,

249
00:22:29.733 --> 00:22:35.799
poručík Fahrner a Havel, kterej byl velitelem Nivy, jo,

250
00:22:35.800 --> 00:22:44.766
mě eh... jako okamžitě prostě zařadili, jo?

251
00:22:44.767 --> 00:22:57.632
Ale do armády jsem byl rekrutován a zaznamenán až 10. května v čtyřicátym pátym roce.

252
00:22:57.633 --> 00:23:04.499
5. května přijeli Američané do Domažlic, jo?

253
00:23:04.500 --> 00:23:10.666
IV: Popište nám, prosím, popište nám, prosím, své pocity v těch květnových dnech roku 45,

254
00:23:10.667 --> 00:23:13.999
kdy jste konečně pochopil, že je opravdu konec.

255
00:23:14.000 --> 00:23:19.199
EB: No, podívejte se, pocity. Jaký pocit?

256
00:23:19.200 --> 00:23:29.332
Lidé, naši lidé snad byli šťastní [odkašláva si],

257
00:23:29.333 --> 00:23:35.766
protože zvedali ruce, vítali Američany.

258
00:23:35.767 --> 00:23:40.699
Eh... v uličce, kde je dneska, kde je zámek teda,

259
00:23:40.700 --> 00:23:47.399
a hned nahoře z náměstí jak se schází k tomu místu, že,

260
00:23:47.400 --> 00:23:50.466
tak ta ulička byla pár lidma,

261
00:23:50.467 --> 00:23:53.332
ale že bych jich bylo zase příliš mnoho, ne.

262
00:23:53.333 --> 00:24:04.132
Naši lidé začali vylízat až teprve, až se situace jako tady eh... jaksi urovnala, uklidnila, že?

263
00:24:04.133 --> 00:24:11.466
No a potom se začali s Američany samozřejmé eh... tak nějak domlouvat,

264
00:24:11.467 --> 00:24:13.799
spojovat a tak dále.

265
00:24:13.800 --> 00:24:23.866
Nemyslím si, že by byli lidé, kteří by té době nepřáli.

266
00:24:23.867 --> 00:24:26.966
Každý té války měl dost,

267
00:24:26.967 --> 00:24:35.266
každý byl unaven a hlavně vydíráním Němců prostě votrávenej.

268
00:24:35.267 --> 00:24:45.199
Takže měli všichni lidé jich dost a hlavně úřadů, že,

269
00:24:45.200 --> 00:24:51.799
a pochopitelně byli i šťastní, bych řekl.

270
00:24:51.800 --> 00:24:53.632
IV: Vy sám jste nebyl šťastný?

271
00:24:53.633 --> 00:24:53.999
EB: Prosím?

272
00:24:54.000 --> 00:24:55.532
IV: Vy sám jste nebyl šťastný?

273
00:24:55.533 --> 00:24:58.666
EB: Já eště jsem nemohl být šťastnem,

274
00:24:58.667 --> 00:25:02.766
protože jsem neměl... nevěděl jsem nic o rodině.

275
00:25:02.767 --> 00:25:07.499
Nevěděl jsem o bratru, teda o sestře.

276
00:25:07.500 --> 00:25:10.932
O nikom jsem nic nevěděl.

277
00:25:10.933 --> 00:25:22.399
Já jsem se setkal s bratrem až v čtyřicátém šestém roce

278
00:25:22.400 --> 00:25:28.799
a se sestrou dokonce eště o rok později, v čtyřicátém sedmém.

279
00:25:28.800 --> 00:25:37.966
A to byly teprve moje šťastné dny, když jsem poznal. Ale já jsem poznal mezitím mou paní,

280
00:25:37.967 --> 00:25:41.232
s kterou jsme tak dlouho spolu.

281
00:25:41.233 --> 00:25:44.199
A divím se, že mě ještě nevyhodila.

282
00:25:44.200 --> 00:25:57.032
Ale... můžu říct, jo, opravdu rozumná děvčica, pracovitá, dříč,

283
00:25:57.033 --> 00:26:00.132
a tak jsme si nějak rozuměli.

284
00:26:00.133 --> 00:26:04.232
Proto snad ta léta jsme spolu vydrželi.

285
00:26:04.233 --> 00:26:08.699
IV: Řekněte nám, prosím, co jste, co jste po válce dělal,

286
00:26:08.700 --> 00:26:12.532
jaká, jaká zaměstnání, jakou profesi?

287
00:26:12.533 --> 00:26:21.666
EB: Po válce [odkašlává si]. Po válce já jsem dělal leccos.

288
00:26:21.667 --> 00:26:25.432
Především, jak jsem říkal, byl jsem v armádě.

289
00:26:25.433 --> 00:26:33.466
Potom jsem přestoupil do bezpečnostního sboru, jo [odkašlává si],

290
00:26:33.467 --> 00:26:40.332
ale začalo se objevovat zdraví.

291
00:26:40.333 --> 00:26:46.066
Já jsem přišel z koncentráku s těžkou tuberkulózou

292
00:26:46.067 --> 00:26:54.966
a levou půlku plic mi prostě zvápenatili.

293
00:26:54.967 --> 00:27:07.099
A takže já eh... celou tu dobu se takhle prostě odstrkuju a žiju.

294
00:27:07.100 --> 00:27:14.832
No a přesto jsem byl ještě pak zpátky v armádě,

295
00:27:14.833 --> 00:27:22.332
když hledali eh... poddůstojníky z povolání a tak dále.

296
00:27:22.333 --> 00:27:29.232
Tak já jsem neměl co dělat, jo?

297
00:27:29.233 --> 00:27:41.666
Já, jo, od toho, ještě abych řekl, od toho četnictva kvůli zdraví jsem byl převeden k politické práci v zemi český.

298
00:27:41.667 --> 00:27:51.366
Tak jsem byl po.., potom eh... v Dobrušce, tady v Tachově.

299
00:27:51.367 --> 00:27:54.966
Z Tachova pak jsem byl přeložen do Dobrušky.

300
00:27:54.967 --> 00:28:01.032
V Dobrušce jsem byl také a tam jsem měl tetu,

301
00:28:01.033 --> 00:28:10.632
poněvadž můj otec tam odsuď eh... z té strany pochází, jo?

302
00:28:10.633 --> 00:28:20.599
A snad jsme měli i něco společného eee s.. opočenským zámkem, jo,

303
00:28:20.600 --> 00:28:23.466
s trčkovýma Burianama.

304
00:28:23.467 --> 00:28:33.499
No a... tam jsem měl tetu v Hrošce u Bílého Újezda.

305
00:28:33.500 --> 00:28:40.032
Tam už dneska také spí svůj věčný sen.

306
00:28:40.033 --> 00:28:47.699
No, v Dobrušce jsem byl dosti dlouho a pak najedenkrát padesátá léta,

307
00:28:47.700 --> 00:28:53.299
mám to tady, dostal jsem cetl, jo?

308
00:28:53.300 --> 00:28:58.199
A na práci, dobrovolně na práci.

309
00:28:58.200 --> 00:29:02.399
A já jsem, ani se ne.., prostě nevohlížel.

310
00:29:02.400 --> 00:29:05.166
Sebral jsem se a šel jsem.

311
00:29:05.167 --> 00:29:09.699
Tak jsem dělal taky v Žacléři na dolech.

312
00:29:09.700 --> 00:29:23.799
Dělal jsem potom u Jáchymovských dolů, jo, tady eee, Horažďovice, jo? Hnačov, jo?

313
00:29:23.800 --> 00:29:26.099
To vy tam znáte, že?

314
00:29:26.100 --> 00:29:33.666
A potom hm jsem přišel, kde, pak jsem tady byl.

315
00:29:33.667 --> 00:29:35.966
Dlouho jsem už v důchodu,

316
00:29:35.967 --> 00:29:44.999
protože zdravotní stav mi nějak ani nedovoloval nějak moc toho udělat.

317
00:29:45.000 --> 00:29:50.899
IV: Řeknete nám, prosím, vyprávěl jste o té době válečné, o svém věznění,

318
00:29:50.900 --> 00:29:57.066
vyprávěl jste o svém věznění svým dětem, přátelům, blízkým, příbuzným?

319
00:29:57.067 --> 00:30:04.166
EB: Víte [odkašlává si], po tom, co jsem všecko poznal,

320
00:30:04.167 --> 00:30:11.699
nezlobte se, nechci vás urazit nikoho, já jsem se zřek Boha.

321
00:30:11.700 --> 00:30:15.766
Pro mě neexistuje, poněvadž po tom všem, co jsem viděl,

322
00:30:15.767 --> 00:30:21.966
po tom všem – na opasku mít „Gott mit uns“

323
00:30:21.967 --> 00:30:29.266
a na druhé straně takovédlenc psí kusy a zločiny, ba ne!

324
00:30:29.267 --> 00:30:34.732
S tím jsem nechtěl a nikdy nebudu mít nic společného chtít.

325
00:30:34.733 --> 00:30:36.099
To je jedna věc.

326
00:30:36.100 --> 00:30:39.099
Dětem jsem nevyprávěl.

327
00:30:39.100 --> 00:30:44.532
Nevyprávěl jsem o tom z toho důvodu, chtěl jsem dycky děvčátka.

328
00:30:44.533 --> 00:30:50.266
A opravdu manželka mi přivedla děvčátka na svět.

329
00:30:50.267 --> 00:30:56.966
Jsou obě hodná, mám, můžeme být opravdu spokojení.

330
00:30:56.967 --> 00:31:00.999
Starají se o nás pečlivě.

331
00:31:01.000 --> 00:31:05.599
Obzvláště Emilka, no, to je zlato.

332
00:31:05.600 --> 00:31:11.232
No a vyprávět jim o těch všech věcech,

333
00:31:11.233 --> 00:31:15.799
nechtěl jsem jim otravovat dětství.

334
00:31:15.800 --> 00:31:26.699
Víte, já mám za to, že v dětském věku má dítě žít dětsky.

335
00:31:26.700 --> 00:31:33.499
Ono má jiný svět, dítě má zcela jiný svět, než my dospělí.

336
00:31:33.500 --> 00:31:40.366
A proto těžko i pochopí to, co mu povídáte.

337
00:31:40.367 --> 00:31:44.666
A těžko vám i uvěří.

338
00:31:44.667 --> 00:31:47.399
A kdybyste mu řekla to nebo ono se stalo...

339
00:31:47.400 --> 00:31:52.699
– „A prosím tě, táto, neblbni, co povídáš“, jo?

340
00:31:52.700 --> 00:31:56.499
„To přece nemůžou udělat lidi takový dospělí!“, a tak dále.

341
00:31:56.500 --> 00:32:01.166
Oni žijou už v jiném dneska čase.

342
00:32:01.167 --> 00:32:07.166
Tenkrát žili v jiném, jako jsme my v dětství žili v jiném čase.

343
00:32:07.167 --> 00:32:15.499
Je proto, nechtěl jsem, nechtěl jsem je otravovat válečnými lety.

344
00:32:15.500 --> 00:32:25.632
A snad se to někdy dozví, až já tu nebudu třeba, kdo ví.

345
00:32:25.633 --> 00:32:30.299
Já jsem napsal [odkašlavá si] to, co jsem vám řek,

346
00:32:30.300 --> 00:32:35.199
ale i další a jiný a jiný věci napsal jsem.

347
00:32:35.200 --> 00:32:38.199
Je toho asi 300 listů, jo,

348
00:32:38.200 --> 00:32:43.832
takovej celej ten, celá bichle.

349
00:32:43.833 --> 00:32:50.832
No a to zůstane jako památka po mě.

350
00:32:50.833 --> 00:32:54.832
A tuhlencty všecky doklady, jak víte, no.

351
00:32:54.833 --> 00:32:58.699
Není toho mnoho, ale aspoň něco.

352
00:32:58.700 --> 00:33:03.499
IV: A přesto přese všechno jste nám dnes rozhovor poskytnul.

353
00:33:03.500 --> 00:33:10.299
Co byste vzkázal další generaci?

354
00:33:10.300 --> 00:33:12.366
Zní to jako klišé, ale...

355
00:33:12.367 --> 00:33:20.732
EB: Další generaci, abych pravdu řekl,

356
00:33:20.733 --> 00:33:30.532
vzkázal bych jen to, aby neopomíjela, jo,

357
00:33:30.533 --> 00:33:40.199
žádné slůvko, které staří lidé řeknou.

358
00:33:40.200 --> 00:33:45.199
Oni jim to říkají ze svého života

359
00:33:45.200 --> 00:33:55.732
a oni ještě neví sami, jakej ten jejich život bude, jak se bude vytvářet.

360
00:33:55.733 --> 00:34:03.232
Proto každopádně nezříkat se pravd,

361
00:34:03.233 --> 00:34:06.832
které jim staří lidé řeknou.

362
00:34:06.833 --> 00:34:13.266
Ale uvažovat o nich a vyhnout se jim,

363
00:34:13.267 --> 00:34:19.566
aby se nikdy ta doba už nevrátila.

364
00:34:19.567 --> 00:34:26.066
Ta doba, kterou jsme my prožívat museli.

365
00:34:26.067 --> 00:34:36.532
Koncentrační tábory, válka a jiné a jiné hrozby.

366
00:34:36.533 --> 00:34:42.232
IV: Já Vám moc děkuju za hezký rozhovor.

367
00:34:42.233 --> 00:34:46.167
CM: Jo.