1
00:00:03,067 --> 00:00:15,599
IV: Takže dnes je 15. prosince roku 2005 a jsme opravdu velice rádi, že jsme na návštevě u paní Máji Dohnalové na ulici České družiny 20 na Praze 6,

2
00:00:15,600 --> 00:00:20,332
abychom spolu natočili rozhovor o jejím životním osudu.

3
00:00:20,333 --> 00:00:29,699
Tento rozhovor by se měl vlastně hlavně týkat pamětníků, kteří přežili pobyt v koncentračním táboře Flossenbürg, nebo v jeho pobočkách.

4
00:00:29,700 --> 00:00:31,966
Takže ještě jednou Vám děkuji paní Dohnalová, že jste nás tady přijala...

5
00:00:31,967 --> 00:00:33,666
MD: Děkuji. Ráda.

6
00:00:33,667 --> 00:00:41,666
IV: A pokud bychom mohly začít opravdu úplně od začátku, mohla byste mi povědět něco o vaší rodině?

7
00:00:41,667 --> 00:00:51,232
MD: Tak otec... Měla jsem moc hezkou rodinu. Velice hodný... hodný, vlídný a... dobrý rodiče.

8
00:00:51,233 --> 00:01:00,866
Maminka byla veselá, pohodová, radostná a tatínek byl přísnej... To šlo dobře dohromady.

9
00:01:00,867 --> 00:01:05,532
Byli jsme dvě děti. Sestra byla o pět let starší, jmenovala se Lída.

10
00:01:05,533 --> 00:01:19,066
A... tatínek byl, tatínek byl... novinář. Psal soudničky a maminka byla v domácnosti.

11
00:01:19,067 --> 00:01:24,699
Jsem ze smíšenýho manželství, maminka je... byla tedy židovka.

12
00:01:24,700 --> 00:01:30,399
Jinak ale jsme neměly, správně jsme neměly nikam jezdit... neměly, neměly jsme...

13
00:01:30,400 --> 00:01:33,999
Mělo nás to ňák krýt podle zákonů.

14
00:01:34,000 --> 00:01:38,566
Ale tatínek umřel v prvním roce války, teda pardon, ve 40. roce.

15
00:01:38,567 --> 00:01:45,999
No a bydlely jsme v domě, kterej si vyčíhla nějaká německá rodina, takže to byl důvod proč...

16
00:01:46,000 --> 00:01:50,432
Zřejmě to bylo takhle. Nevíme to jistě, ale zřejmě to bylo takhle.

17
00:01:50,433 --> 00:01:56,166
Doma bylo hezky. My jsme vždycky se sestrou spěchaly ze školy.

18
00:01:56,167 --> 00:02:02,066
Abychom byly doma co nejdřív a mohly mamince vyprávět co bylo. Poněvadž měla takový krásný pochopení pro všechno.

19
00:02:02,067 --> 00:02:08,932
No a jinak hodně se doma zpívalo a hrálo. Maminka hrála na klavír, tatínek na loutnu.

20
00:02:08,933 --> 00:02:16,899
Oba hezky zpívali, oba rádi recitovali. Maminka měla ráda Vrchlickýho, tatínek zase Šrámka.

21
00:02:16,900 --> 00:02:23,166
Já co se na sebe pamatuju, tak umím některý Šrámkovy básně nazpamět', který pro mně ještě v tý době ale vůbec nebyly.

22
00:02:23,167 --> 00:02:31,266
A... sestra ta měla ráda zase Nezvala a Seiferta. Takže to bylo takový hezký prostředí.

23
00:02:31,267 --> 00:02:38,099
Jsem z generace, kdy se ještě držely černý hodinky, aby se ne... nevyužívala {pousmání} moc zbytečně elektřina.

24
00:02:38,100 --> 00:02:44,899
Takže večer se vždycky sedělo kolem stolu, povídalo se. Bylo to hezký, sbližovalo nás to...

25
00:02:44,900 --> 00:02:53,532
Bylo to obohacující po všech stránkách a byla to současně nenápadná etická výchova, poněvadž se o všem mluvilo a všechno se hodnotilo.

26
00:02:53,533 --> 00:03:00,666
I jako o příbuzných, v okolí, se to prostě probralo a člověk vědel: tohleto je dobrý, támhleto dobrý není...

27
00:03:00,667 --> 00:03:09,399
A aniž by se mu říkalo: Vezmi si příklad! Tak prostě ten příklad už, už, už to tam, už to tam... se usídlil.

28
00:03:09,400 --> 00:03:15,632
Tak to byla rodina. Já jsem chodila... No tatínek, to jsem říkala, umřel v 41. roce.

29
00:03:15,633 --> 00:03:22,532
Pak už byla situace dost těžká pro maminku. No ale zvládalo se to.

30
00:03:22,533 --> 00:03:32,132
Židi měli spoustu... samozřejmě spoustu zákazů. Takže známý, že nesměli po osmý hodině ven.

31
00:03:32,133 --> 00:03:35,332
Přinesla, přinesla jsem vám ukázat taky tu hvězdičku, jak to vypadalo.

32
00:03:35,333 --> 00:03:39,499
To jsme museli mít hvězdu, tadyhle na... Jude.

33
00:03:39,500 --> 00:03:45,466
Nesměla jsem chodit do školy. Lída taky ne. Nesměly děti chodit do školy.

34
00:03:45,467 --> 00:03:49,532
Nesměly chodit ani do žádných kroužků, takže kroužky se dělaly tajně.

35
00:03:49,533 --> 00:03:55,932
Nesmělo se nikam jezdit. V osum hodin byla večerka. To... to už se nesmělo jít ven.

36
00:03:55,933 --> 00:04:01,332
Nákupy se mohly dělat odpoledne. Myslím, že to bylo od dvou do tří, nebo do čtyř.

37
00:04:01,333 --> 00:04:12,999
A... do divadla, na koncerty, na plovárnu, prostě všechno bylo zakázaný. Pak sebrali taky... rozhlasy sebrali a ještě později sebrali i pejskové.

38
00:04:13,000 --> 00:04:15,299
IV: Hm, domácí zvířata.

39
00:04:15,300 --> 00:04:18,232
MD: Tak... Prostě domácí zvířata, co tak mohlo člověka potěšit.

40
00:04:18,233 --> 00:04:23,532
IV: A pociťovala vy jste vlastně, vy jako... ješte v tom dětským věku nějaký to zostřování tý politický situace?

41
00:04:23,533 --> 00:04:30,699
MD: Ne. To zostřování politický situace jsem pozorovala právě tímhle tím, že... poněvadž to přece jenom bylo hodně {odkašlávání} hodně omezený.

42
00:04:30,700 --> 00:04:35,832
Já jsem sice první týden byla nadšená, že nesmím chodit do školy {smích}. Ale... ale pak...

43
00:04:35,833 --> 00:04:37,066
IV: Pochopitelně.

44
00:04:37,067 --> 00:04:41,966
MD: Ale potom týdnu jsem pochopila, jaká je to ztráta. Učila jsem se teda sama.

45
00:04:41,967 --> 00:04:49,699
Poněvadž maminka ty peníze, který mohla, mohla na to věnovat {kašel}, tak věnovala na to, aby chodila na kroužek Lída.

46
00:04:49,700 --> 00:04:53,232
Poněvadž se myslelo, že to bude krátká věc s těma Němcema, že...

47
00:04:53,233 --> 00:04:57,766
Lída měla před maturitou, takže aby, aby aspoň ona byla hotová.

48
00:04:57,767 --> 00:05:04,166
No já jsem si četla. Děvčata mi ze začátku půjčovala knížky ze školy, pak už to pohaslo...

49
00:05:04,167 --> 00:05:08,432
Ale tatínek měl krásnou knihovnu, kterou měl zamčenou vždycky.

50
00:05:08,433 --> 00:05:13,366
No a tou jeho smrtí se mi otevřela a tam byly hotový poklady.

51
00:05:13,367 --> 00:05:23,332
Všelijaký... No, krásný knížky tam byly. No a... co bych vám ještě k tomu řekla...

52
00:05:23,333 --> 00:05:26,899
IV: Vy jste vlastně jste říkala, ze jste byla ze smíšený rodiny.

53
00:05:26,900 --> 00:05:29,032
Praktikovali vy jste židovský náboženství? Hlásili jste se k tomu?

54
00:05:29,033 --> 00:05:33,066
MD: My jsme praktik... tak, ano. Já jsem byla velice pobožná, nejpobožnejší z rodiny...

55
00:05:33,067 --> 00:05:36,699
Lída myslím úplně slabě, maminka to tak ani nemůžu posoudit.

56
00:05:36,700 --> 00:05:39,066
Ta spíš pozděj po válce se k tomu vracela.

57
00:05:39,067 --> 00:05:42,632
A já jsem byla tak dětsky primitivně zbožná.

58
00:05:42,633 --> 00:05:48,499
Potom taky když umřel pán Bůh tak... když umřel tatínek, tak jsem to pánu Bohu nemohla odpustit.

59
00:05:48,500 --> 00:05:52,866
Poněvadž jsem se přece za něj modlila, aby neumřel, že jo... takže to byla taková první...

60
00:05:52,867 --> 00:05:55,866
Pak jsem měla ješte dvě velký krize náboženský, než...

61
00:05:55,867 --> 00:06:01,566
Pak jsem se musela ze všeho... ze všeho dostávat znova... a ke všemu dostávat znova a jinak.

62
00:06:01,567 --> 00:06:08,666
No a tak my jsme chodili na všechny, na všechny židovské svátky do synagogy, teda na ty hlavní, to jsou tři hlavní.

63
00:06:08,667 --> 00:06:15,632
A... a doma jsme měli jak chanuka, to jsou ty svátky světel, kde děti dostávaj taky dárky.

64
00:06:15,633 --> 00:06:23,232
Tak jsme drželi stromeček, poněvadž babička, kterou už jsem nezažila, babička z otcovy strany...

65
00:06:23,233 --> 00:06:29,332
Dyť to už Lída by... už Lída byla miminko, tak říkala: Přece nenecháme tu holčičku bez stromečku.

66
00:06:29,333 --> 00:06:35,932
Takže od tý doby se... byl stromeček, ale nechodil k nám Ježíšek, chodil k nám pánbíček.

67
00:06:35,933 --> 00:06:40,499
Ještě se mi schoval krásnej dopis Lídy, když byla asi v druhý třídě...

68
00:06:40,500 --> 00:06:45,399
Jak píše Ježíškovi, teda pardon pánbíčkovi co jí má přinést.

69
00:06:45,400 --> 00:06:50,966
A mně že má přinést panenku velkou a nádobíčko...

70
00:06:50,967 --> 00:06:58,932
A rodiče že se nechají překvapit a jí aby nějak elegantně oblékl. Tak {smích} no... no...

71
00:06:58,933 --> 00:07:10,766
No... no nějakej... to jsem, tady jsme byli v takovým slušným prostředí hezkým, takže já jsem necítila žádnej antisemitismus.

72
00:07:10,767 --> 00:07:13,432
Lidi spíš dávali najevo sympatie.

73
00:07:13,433 --> 00:07:13,199
IV: Hmm...

74
00:07:13,200 --> 00:07:17,866
MD: My jsme teda dřív odešly, než se to mohlo nějak víc projevit, ale sympatie...

75
00:07:17,867 --> 00:07:22,932
Obchodník mamince vždycky schovával něco pod pultem, prostě vysloveně sympatie.

76
00:07:22,933 --> 00:07:29,699
Ovšem maminka byla mimořádně milej člověk a byli jsme starousedlíci, takže to tak jako...

77
00:07:29,700 --> 00:07:35,832
Ještě když jsem šla do lágru, tak jedna maminka moji kamarádky, tak mně přinesla nějaký...

78
00:07:35,833 --> 00:07:39,699
Nějaký jídlo, takový kondenzovaný, co se hodilo s sebou.

79
00:07:39,700 --> 00:07:46,199
Ale vedle bydle... bydlela německá rodina, respektive co já vím jenom matku a syna.

80
00:07:46,200 --> 00:07:55,099
A... syn byl v německým obleku, teda v německý uniformě. Ten nás vždycky s ostychem, s úsměvem zdravil.

81
00:07:55,100 --> 00:08:01,999
A jeho maminka vycházela na balkon, když jsme někam šly a volala nás, že jsme židovský svině.

82
00:08:02,000 --> 00:08:07,532
No a my jsme si z toho dělaly legraci, že je prostě ťáplá {smích}. Vůbec jsme to nebraly...

83
00:08:07,533 --> 00:08:14,699
No tak to až potom teda, po válce jsem, teda potom ten... vyslovenej antisemit... a tohle, ty, ty...

84
00:08:14,700 --> 00:08:24,266
To že jsme někam nesměly, tak to se, to se, to jsem chápala, nebo to jsme chápaly, jakože to je z tý fašistický strany.

85
00:08:24,267 --> 00:08:25,499
Že to nedělají Češi.

86
00:08:25,500 --> 00:08:33,966
No... ale po válce, to jsem pak ten antisemitismus vnímala dost silně, zvláště když byli ty procesy se Slánským a podobně.

87
00:08:33,967 --> 00:08:43,532
Konečně taky sousedka jedna se mne vyptávala, jestli nejsem náhodou nějaká příbuzná se Slánským {smích}...

88
00:08:43,533 --> 00:08:49,832
No a to človek, to jako to, to jo, to jsem cítila a cítím to do dneška, když...

89
00:08:49,833 --> 00:08:53,199
Poněvadž ten antisemitismus je pořád mezi lidma. Nesrovnatelně mírnější, než kdekoliv jinde.

90
00:08:53,200 --> 00:09:02,166
Ve srovnání s Polákama se to vůbec nedá srovnat. Tady je takovej kultivovanej...

91
00:09:02,167 --> 00:09:08,066
IV: Chtěla jsem se ještě zeptat... My už jsme se velice rychle vlastně dostaly k těm protižidovským opatřením.

92
00:09:08,067 --> 00:09:14,799
Co se vám vlastně vybaví, když bych vám řekla ten rok 1938, okupace pohraničí a vznik protektorátu.

93
00:09:14,800 --> 00:09:15,066
MD: No tak...

94
00:09:15,067 --> 00:09:16,232
IV: Řešili jste to třeba nějak?

95
00:09:16,233 --> 00:09:19,599
MD: No tak to se, o tom doma hodně mluvilo. Mnoho se o tom mluvilo.

96
00:09:19,600 --> 00:09:23,966
Já jsem tomu tak dobře třeba nerozuměla, ale hodně se tomu... o tom mluvilo.

97
00:09:23,967 --> 00:09:28,599
IV: A třeba setkávali jste se, se, s... s židovskými uprchlíky, třeba z Německa?

98
00:09:28,600 --> 00:09:38,866
MD: No tak to bylo když... no to, to... Uprchlíky, s uprchlíky jsme se setkávali, poněvadž obec to zařídila tak, aby, aby, aby lidi...

99
00:09:38,867 --> 00:09:44,599
Prostě aby se dalo pomoct. Takže oni chodili na obědy k různým lidem. K nám chodili na obědy dva...

100
00:09:44,600 --> 00:09:50,599
A ten jeden ještě učil Lídu Angličtinu, takže ještě aby s... si přivydělal s tím.

101
00:09:50,600 --> 00:09:59,166
A ten druhej, ten se potom tak spřátelil, že k nám potom chodil na návštěvy pořád... že byl u nás hodně, skoro každej den.

102
00:09:59,167 --> 00:10:12,066
A mně tak nahrazoval tatínka trochu. Ten byl... ten byl báječnej. Potom zemřel, ještě než mohl někam narukovat.

103
00:10:12,067 --> 00:10:16,999
Nesli... byli nasazeni na práci v Praze a nesli nějakou velice težkou kolejnici.

104
00:10:17,000 --> 00:10:21,032
A jeden to pustil a ten druhej už to pak nemohl udržet.

105
00:10:21,033 --> 00:10:23,866
Takže on to udržel, poněvadž měl strach, aby to dalšímu nepadlo na nohu.

106
00:10:23,867 --> 00:10:29,366
A nějak se prostě strhl a zemřel ve dvouch dnech. To byla tenkrát velká rána.

107
00:10:29,367 --> 00:10:36,366
No ale s ním chodil, chodil jeho synovec a to byl chlapec kterej byl...

108
00:10:36,367 --> 00:10:41,199
Jmenoval se Pavel a byl to chlapec, kterej byl o dva roky starší než já.

109
00:10:41,200 --> 00:10:45,632
Mně bylo 13, jemu bylo 15. Velice rychle jsme se zkamarádili.

110
00:10:45,633 --> 00:10:52,466
A on byl neobyčejně inteligentní a sečtělej. A takovej milej, pěknej kluk.

111
00:10:52,467 --> 00:10:56,999
Potom mi Pavel jednou řekl, že přece nemusíme se vidět jen když přijde strejček, jo...

112
00:10:57,000 --> 00:10:59,299
Že se můžeme sejít zvlášť.

113
00:10:59,300 --> 00:11:04,199
No a dali jsme si schůzku ve Stromovce, kam jsme stejně teda nesměli.

114
00:11:04,200 --> 00:11:08,066
Ale to se dělalo tak, že ta hvězda se přišpendlila jenom...

115
00:11:08,067 --> 00:11:12,432
Takhle se nesla nějaká knížka a potom se prostě odšpendlila.

116
00:11:12,433 --> 00:11:17,032
No tak to se švindlovalo, takhle když to šlo...

117
00:11:17,033 --> 00:11:24,132
No a tak jsme se sešli... Já jsem to doma vyprávěla, Lídě a mamince, že mám první randíčko, jsem řekla {pousmání}.

118
00:11:24,133 --> 00:11:26,932
A oni se strašne smály a pobavily se.

119
00:11:26,933 --> 00:11:33,066
Sestra mi říkala: Tak to já ti půjčím svý hedvábný punčochy, teď už jseš člověk {smích}.

120
00:11:33,067 --> 00:11:40,632
No a pak jsme se právě ten den, kdy jsme se měli sejít, tak jsme se sice sešli, ale na gestapu tady. Myslím že to bylo v Dělostřelecký ulici.

121
00:11:40,633 --> 00:11:51,132
Pavel dostal na uvítanou pár facek hned a za tři dny jsme museli se dostavit na... do Veletržního paláce na...

122
00:11:51,133 --> 00:11:58,266
Ne paláce ne, ale tam byly takový ty domky úzký, dlouhý... tak prostě tam. Tam bylo seřadiště.

123
00:11:58,267 --> 00:12:08,332
Tam jsme byli ještě tři dny, od 28. října do 1. listopadu a pak jsme odjížděli. Bylo to tam nepříjemný.

124
00:12:08,333 --> 00:12:12,499
Mně to tam ještě strašně zajímalo, poněvadž já jsem byla asi hodně dětská.

125
00:12:12,500 --> 00:12:16,532
Jednak jsem věřila příbuzným z tatínkovy strany, když jsme se s nima loučili...

126
00:12:16,533 --> 00:12:19,799
Tak oni mně ujišťovali, že to nemůže trval dýl, než tři měsíce.

127
00:12:19,800 --> 00:12:23,299
Já tomu nerozuměla, takže jsem jim věřila samozřejmě, že jo...

128
00:12:23,300 --> 00:12:27,766
Takže jsem si řekla: Pro mně to bude do jistý míry vítaná změna, do jistý míry, že...

129
00:12:27,767 --> 00:12:33,832
No ale říkali, že pojedeme někam do Polska. Tak jsem si říkala: Tam budou ještě i medvědi třeba... {smích}

130
00:12:33,833 --> 00:12:37,299
Takhle... takhle dětinsky jsem si to představovala.

131
00:12:37,300 --> 00:12:44,566
No viděla jsem, že maminka byla... maminka ta z toho měla trochu starosti ale ona byla tak obdivuhodná... {pousmání}

132
00:12:44,567 --> 00:12:54,666
Ona, ona byla nebojácná a... prostě nebyla zase... a všechno možný dělala, co například...

133
00:12:54,667 --> 00:13:04,099
Když už to... zřejmě když už to byly ty tři dny, co jsme měli všechno připravit, tak nechala odvézt k známým z jedný místnosti celej, všechen nábytek, jo...

134
00:13:04,100 --> 00:13:08,399
To bylo něco, co si nikdo netroufl... ale ona si to klidně troufla a vůbec nic se nestalo.

135
00:13:08,400 --> 00:13:12,999
Tak jako u Něcmců si hodně troufla a taky se jí... zachránila si tím život.

136
00:13:13,000 --> 00:13:18,066
No ale... Takže zkrátka tam se spolu na zemi, na těch... že...

137
00:13:18,067 --> 00:13:23,832
Pro mně bylo pozoruhodný, že smím celej den být v teplákách, co se... tenkrát se nehodilo.

138
00:13:23,833 --> 00:13:32,332
A... my jsme s Pavlem, pořád jsme chodili a... divili jsme se tomu a přemýšleli jsme co, od tam...

139
00:13:32,333 --> 00:13:36,932
Pak jsme teda odjeli... A bylo taky, už tam začaly lítat facky.

140
00:13:36,933 --> 00:13:40,932
Už člověk viděl, že to teda nebude, nebude jenom nějaká příjemná vycházka.

141
00:13:40,933 --> 00:13:47,632
No a pak nás dali do vagonu. Jeli jsme teda brzy ráno, nějak kolem půl... mezi čtvrtou a pátou.

142
00:13:47,633 --> 00:13:52,032
To si pamatuju, jak jsme nesli... směli jsme mít s sebou asi 50 kilo zavazadel.

143
00:13:52,033 --> 00:13:54,999
Tak to jsme my samozřejmě neměli. My jsme měli mnohem míň.

144
00:13:55,000 --> 00:14:05,732
A když jsme to vezli... vlekli teda na to... k tomu vlaku, tak lidi, který jsme potkávali, tak se na nás dívali soucitně a hezky.

145
00:14:05,733 --> 00:14:10,266
Nebyly žádný výkřiky, jako jinde v jiných zemích, jakože souhlasný.

146
00:14:10,267 --> 00:14:13,866
Tak tadyhle opravdu to lidi... lidi byli velice hodní, slušní.

147
00:14:13,867 --> 00:14:19,532
No a tam nás dali ještě... to jsme naposled jeli ještě osobníma vlakama.

148
00:14:19,533 --> 00:14:26,432
A... potom to byli... nevím kolik dní... Myslím, že to bylo tři nebo čtyři dni.

149
00:14:26,433 --> 00:14:33,532
To už si vůbec nepamatuju a nevím, kdy se poznalo, že se jede do Polska, taky to chvilku trvalo.

150
00:14:33,533 --> 00:14:40,032
Několikrát za tu jízdu přišel ten SS-ák ňákej, nebo jestli to už byli SS-áci?

151
00:14:40,033 --> 00:14:45,832
No tu a tam někomu vynadal... někoho a tam dal někomu pár facek, no tak už byli všichni takoví skrouhnutí.

152
00:14:45,833 --> 00:14:54,232
No a dojeli jsme do Lodže. A... než žačnu Lodž, mám ještě něco říct k tomu, nebo ještě něco?

153
00:14:54,233 --> 00:14:58,432
IV: Spíš jenom, ovlivňovala jste, co si vezmete s sebou do toho transportu?

154
00:14:58,433 --> 00:15:07,066
MD: No tak do jisté míry... Já jsem si vzala knížky, já jsem byla velkej čtenář. Takže jsem si vzala Máchův Máj.

155
00:15:07,067 --> 00:15:09,466
To jsem si teď uvědomila, že {pousmání} jsem byla dobrej čtenář.

156
00:15:09,467 --> 00:15:14,699
Když to můj vnuk probíral ve škole a viděla jsem ten odpor, jakej {pousmání} k tomu má...

157
00:15:14,700 --> 00:15:18,132
A to totální nepochopení. No tak já jsem ten Máj uměla skoro nazpaměť.

158
00:15:18,133 --> 00:15:22,932
Pak jsem si brala... myslím, že jsem si vzala i Cyrana z Bergeracu. Toho jsem taky milovala.

159
00:15:22,933 --> 00:15:32,899
Poněvadž když jsem byla sama doma s tatínkem, tak mi vždycky ukazoval, jak ho hrál Vojan. A Cyrana jsem uměla celýho zpaměti.

160
00:15:32,900 --> 00:15:38,199
No a pak jsem si vzala Zpěvy staré Číny, proněvadž ty jsem taky měla moc ráda.

161
00:15:38,200 --> 00:15:43,799
A myslím, ze Nerudovy... Nerudu že jsem si ještě vzala, myslím Balady a Romance snad...

162
00:15:43,800 --> 00:15:48,832
No a pak jsem si vzala Svatopluka Čecha, Písně otroka.

163
00:15:48,833 --> 00:15:55,132
Tak tam jsem narazila, poněvadž sestra mi vynadala, že to je provokace a že, že tohle si nemůžu dovolit...

164
00:15:55,133 --> 00:16:04,999
A dala mi tam jinou knížku, která se mi ale nelíbila a nikdy už jsem ji pak neměla ráda, Benešovu Don Pedro a Don Pablo a Věra Lukášová.

165
00:16:05,000 --> 00:16:12,499
Takže k tomu Lodži... k tý Lodži teda. Lodž vyrostla v velký město, druhý...

166
00:16:12,500 --> 00:16:18,766
Velikostí druhý po Varšavě během několika málo desítek let, z malý vesničce... z malý vesničky.

167
00:16:18,767 --> 00:16:28,599
Bylo to město, kde byly hlavně... hlavně textilní továrny tam byla... byly. Město špinavý, ošklivý, zanedbaný.

168
00:16:28,600 --> 00:16:34,332
Já jsem v tý jeho nejlepší části nebyla a dov... viděla jsem hodně velký části, abych tohleto mohla porovnat.

169
00:16:34,333 --> 00:16:44,066
A... ta nejstarší část, která byla ještě z části dřevěný... dřevěná, tak z tý udělali ghetto.

170
00:16:44,067 --> 00:16:49,999
Spousta lidí... prostě tam byla ještě, jak se tam bydlelo, takže pro ty, pro ty usedlíky.

171
00:16:50,000 --> 00:16:50,866
IV: Jakoby starousedlíci...

172
00:16:50,867 --> 00:16:56,432
MD: To byli starousedlíci. Tam vůbec nebyla kanalisace. No my jsme jsme žasli...

173
00:16:56,433 --> 00:17:03,066
Kanalisace tam nebyla. Já nevím, jestli v některých domech měli záchody vevnitř, ale...težko, težko.

174
00:17:03,067 --> 00:17:12,032
Možná že někde něco málo... Jinak to se chodilo na záchody na dvůr, do budky, která byla děsivá, špinavá.

175
00:17:12,033 --> 00:17:18,132
Všechno, všechno špinavý: zem, ta, ta, to všechno, to bylo hrozně hnusný.

176
00:17:18,133 --> 00:17:23,199
A neustále tam byly fronty, bez rozdílu: muži, ženy, děti... prostě to bylo dost ošklivý.

177
00:17:23,200 --> 00:17:30,899
Voda tam byla taky, jako pumpa. Většinou to byla voda škodlivá, takže se muselo převařovat.

178
00:17:30,900 --> 00:17:34,299
To byly ty vnější podmínky toho ghetta.

179
00:17:34,300 --> 00:17:42,999
Přes to ghetto ještě ale jela nějaká... šla velká nějaká silnice a jela tam... na tý silnici byla tramvaj.

180
00:17:43,000 --> 00:17:48,432
Tak oni to vyřešili tím, že tam dali takovej dřevěnej plot. A směli jsme tamtudy přecházet, když...

181
00:17:48,433 --> 00:17:52,932
Když tedy voják, kterej tam stál, nám to dovolil. A museli jsme přejít hodně rychle.

182
00:17:52,933 --> 00:17:58,932
A občas teda člověk nakouknul do jinýho světa, pakliže měl někdo rozsvícený okno, nebo tak.

183
00:17:58,933 --> 00:18:04,899
No... My jsme ze začátku bydleli ve škole. Všechny ty...

184
00:18:04,900 --> 00:18:14,532
Víte, do Lodže nás jelo celkem pět transportů po tisíci lidech. Pět tisíc celkem... pět anebo... a, a, asi sedum, nebo osum, malilinko víc.

185
00:18:14,533 --> 00:18:20,666
No a vrátilo se nás, myslím že 230, nebo jestli takhle.

186
00:18:20,667 --> 00:18:35,432
No a teď nás lodžskejch v Praze, kteří ještě jsme schopní chodit, {smích} tak je šest. Šest? A... ještě, ještě minulej rok nás bylo 12 a teď už, teď už ne...

187
00:18:35,433 --> 00:18:42,366
Teď nás bude, teď... Těch chodících bude asi sedum nebo osum, takže skrátka už to, už to odchází rychle.

188
00:18:42,367 --> 00:18:52,666
No a já jsem... Nejmladší v našem transportu byl, nejmladší můj bratránek, kterýmu bylo asi sedum měsíců, nebo kolik... nebo devět měsíců.

189
00:18:52,667 --> 00:19:00,799
No a nejmladší kdo se vrátil, byl... Ne, z našeho transportu byla nejm... myslím byla nejmladší asi já,

190
00:19:00,800 --> 00:19:03,766
ale jinak... jinak jsem třetí nejmladší.

191
00:19:03,767 --> 00:19:07,532
To všechno bylo vybitý a... vybitý a vytlučený.

192
00:19:07,533 --> 00:19:14,932
A během prvního půl roku se ghetto smrsklo na polovičku. Pro nás to bylo strašně těžký.

193
00:19:14,933 --> 00:19:22,799
No a teď jsme tam přijeli... Tam byla spousta problémů. Bydleli jsme teda, bydleli jsme teda v těch místnostech.

194
00:19:22,800 --> 00:19:30,066
My jsme, my jsme byli... nás bylo 35 v tý jedný... v tý jedný třídě.

195
00:19:30,067 --> 00:19:36,332
A spali jsme na palandách. Myslím, že jsme tam neměli žádný slamníky, to určitě ne.

196
00:19:36,333 --> 00:19:44,066
Ale naše maminka ta brala... vzala i nějaký pytle a jednu peřinu {smích} do kufru, takže...

197
00:19:44,067 --> 00:19:48,899
A bra... vzala kastroly. My jsme se doma smáli, proč veze s sebou kastroly a ukázalo se, že to bylo úplně...

198
00:19:48,900 --> 00:19:49,232
IV: Geniální...

199
00:19:49,233 --> 00:20:01,732
MD: Geniální... geniální, no... No a ukázalo se, že ty... Pavel s rodinou, měl ještě bratra, otce, matku... Tak ti bydleli vedle nás.

200
00:20:01,733 --> 00:20:09,232
My jsme bydlely na horní pryčně, takový tý širší, všechny tři. A pak byly užší pryčny... a nahoře byli kluci a dole byli rodiče.

201
00:20:09,233 --> 00:20:19,866
No a my jsme byli strašně unavení, uondaní po tý cestě, tak jsme si vlezli... já jsem šla tam, přes... přes uličku k němu na... na ten, na pryčnu.

202
00:20:19,867 --> 00:20:26,899
Vzali jsme si... Oba jsme milovali Máchův Máj {kašel}. Takže jsme si vzali Máchův Máj a četli jsme si Máj.

203
00:20:26,900 --> 00:20:38,999
A usnuli jsme oba u toho... A jeho bratr Leoš to zjistil a prostě začal křičet: "Mája a Pavel spolu spěj! Koukněte se na ně!"

204
00:20:39,000 --> 00:20:41,666
No to... Lidi se chechtali, my jsme se styděli.

205
00:20:41,667 --> 00:20:46,532
Pavel skočil dolů, začal facky, za... začal... Poprali se no. Tak to byla taková...

206
00:20:46,533 --> 00:20:50,932
Jinak jsem tam chodila... Ze začátku se nepracovalo.

207
00:20:50,933 --> 00:20:59,066
Dostávali jsme příděly jídla, který jsme ale nebyli schopni jíst, poněvadž byly tak odporný. A většinou jsme to vylévali.

208
00:20:59,067 --> 00:21:11,666
Poláci tam byli asi o rok a půl dýl. Byli strašně zbědovaní a vychudlí... a z... chudí byli už jako myslím nějak byli už dřív.

209
00:21:11,667 --> 00:21:16,032
Poněvadž třeba spousta žen nosila... neměla kabát a nosily místo kabátu deku.

210
00:21:16,033 --> 00:21:22,966
Byli... velká část jich byla zavšivená. My jsme se jich štítili ze začátku.

211
00:21:22,967 --> 00:21:32,232
A oni nás museli ze začátku nenávidět, poněvadž si... jakmile jsme přijeli, tak udělali Němci nějakej větší transport ze starousedlíků.

212
00:21:32,233 --> 00:21:35,432
Takže oni to vztahovali, že to bylo kvůli nám.

213
00:21:35,433 --> 00:21:36,666
IV: Že vám dělali místo.

214
00:21:36,667 --> 00:21:46,032
MD: Aby... no, dělali nám místo. A... prostě byla to, byla to jiná civilizace, trošičku jiná etapa civilizace.

215
00:21:46,033 --> 00:21:51,532
Takže potom, potom jsme tu, jsme tu polívku davali jim.

216
00:21:51,533 --> 00:21:56,066
A nebo když jsme něco vylili, oni se na to vrhli a sbírali to ze země. To nás všechno tak...

217
00:21:56,067 --> 00:21:59,466
No a...

218
00:21:59,467 --> 00:22:08,932
My jsme s Pavlem Kubem chodili po, po ulicích a dívali jsme se na všechno. Snažili jsme se to pochopit.

219
00:22:08,933 --> 00:22:17,599
Já jsem ze začátku, první měsíce brala s sebou kočárek, poněvadž ten bratránek potřeboval ven, že jo, v kočárku...

220
00:22:17,600 --> 00:22:22,999
A samozřejmě já jsem byla nejmladší dívka, takže se hodilo, abych já...

221
00:22:23,000 --> 00:22:29,399
Ale já jsem při tom hodně nachladla, poněvadž strýček vždycky... taky už ty síly ubývaly...

222
00:22:29,400 --> 00:22:35,666
No tak strejček vždycky čekal, až určitě dole budu, aby při... aby nepřišel o něco dřív a nemusel tam na mně čekat.

223
00:22:35,667 --> 00:22:40,299
Poněvadž kočárek tam nebylo možno dát, zavolat nebylo možný...

224
00:22:40,300 --> 00:22:45,866
Tak prostě já jsem, já jsem vždycky přišla strašlivě zmrzlá.

225
00:22:45,867 --> 00:22:48,499
No tak potom maminka už nechtěla, když byly mrazy.

226
00:22:48,500 --> 00:22:52,732
Tam jsou... tam je větší chladno v Polsku. Tam je ošklivej vítr... studenej...

227
00:22:52,733 --> 00:22:56,532
A to, že je to taková rovina, tak tím je to... taky asi chladnější.

228
00:22:56,533 --> 00:23:01,432
No a Pavel... Jo a jednou jsme taky byli ještě s tím kočárkem na procházce a...

229
00:23:01,433 --> 00:23:09,399
Ňáký lidi se na nás podívali a řekli: To je neštěstí, to je neštěstí... takoví mladí manželé.

230
00:23:09,400 --> 00:23:14,066
A Pavel se začal stydět {smích} tak, tak už se mnou nechtěl jít.

231
00:23:14,067 --> 00:23:17,032
No a potom já už sem teda přestala chodit, že jo.

232
00:23:17,033 --> 00:23:21,999
Ale zase Pavel dostal dřív vši, než já a to se... se mně se nelíbilo.

233
00:23:22,000 --> 00:23:28,799
Ale pak se naše přátelství zase obnovilo a vytrvalo až do jeho smrti.

234
00:23:28,800 --> 00:23:34,832
No první začal pracovat, dobrovolně teda... Jo, jo, takhle ještě...

235
00:23:34,833 --> 00:23:38,966
Potom jsme tu polívku samozřejmě časem začali jíst podle toho kolik kdo měl věcí.

236
00:23:38,967 --> 00:23:45,199
Taky se tam hodně prodávalo. V zimě, když to bylo nejhorší...

237
00:23:45,200 --> 00:23:54,066
Tak třeba tam kilo bramborovejch, ošklivejch bramborovejch slupek se dalo koupit za jeden pánskej vlněnej oblek. Jo, tak asi takhle...

238
00:23:54,067 --> 00:23:55,299
IV: Takovej černej trh tam byl...

239
00:23:55,300 --> 00:23:59,099
MD: Černej trh, ten tam byl, ano... Byl tam taky normální trh.

240
00:23:59,100 --> 00:24:08,132
Já vám potom ukážu peníz jakej, kterej byl ghetto... ghettogeld, že jo... Nemluvím moc podrobně? Ne... Ghettogeld...

241
00:24:08,133 --> 00:24:14,066
No a my jsme... zatím jsme teda, zatím jsme teda měli, měli tu polívku denně, ale...

242
00:24:14,067 --> 00:24:22,399
Už jsme to, už se to pomalu začínalo jíst. No já jsem, když už jsem měla největší snahu a dost velkej hlad {smích}, abych to snědla...

243
00:24:22,400 --> 00:24:28,966
Tak mi to zase vadilo, že... ten polskej hoch, kterej to nabíral, tak takhle mu kapalo do toho voda...

244
00:24:28,967 --> 00:24:33,499
A to jsem nemohla ještě zvládnout. Ale pak se zvládly ještě i horší věci.

245
00:24:33,500 --> 00:24:41,099
No... a první začal pracovat Walter Weil, což byl báječnej chlap, taky z naší místnosti...

246
00:24:41,100 --> 00:24:44,032
On byl vynikající elektrikář, nevím jak na něj přišli...

247
00:24:44,033 --> 00:24:50,832
A ten chodil do... do... do Lodže, do normálního města.

248
00:24:50,833 --> 00:24:59,099
Němci vy... si ho... Němci ho ňák zaměstnávali. Jednu dobu pracoval taky v... nemocnici.

249
00:24:59,100 --> 00:25:06,666
A on byl tak báječnej, že on prostě tam kradl léky a nosil je do ghetta, aby... našim lékařům, aby mohli léčit.

250
00:25:06,667 --> 00:25:11,932
A mně taky jednou zachránil život, když byla... když byla... když byl hodně velkej hlad, tak...

251
00:25:11,933 --> 00:25:18,832
Já jsem byla ňák buď nemocná, nebo po nemoci a prostě to bylo špatný...

252
00:25:18,833 --> 00:25:23,099
Tak maminka šla se mnou k lékaři. Tam byli samozřejmě vynikající lékaři.

253
00:25:23,100 --> 00:25:27,599
Poněvadž lékaři a advokáti, to bylo židovský... to byli dvě židovský zaměstnání.

254
00:25:27,600 --> 00:25:31,999
No a ten jí na rovinu řekl: No zachránit ji může jenom jídlo, že jo... Nic jinýho.

255
00:25:32,000 --> 00:25:37,766
No a maminka šla a plakala a potkala tohohle Waltra Weila.

256
00:25:37,767 --> 00:25:40,266
A on se jí ptal, proč pláče a ona mu to řekla.

257
00:25:40,267 --> 00:25:46,399
A on řekl: No tak dobře, tak než se malinká dá do pořádku, tak bude dostávat mou polívku.

258
00:25:46,400 --> 00:25:51,099
A prostě mi nosil polívky, který mu dávali tam, poněvadž tam měli...

259
00:25:51,100 --> 00:25:54,832
No a dával mi ji tak dlouho, dokud jsem se nepostavila na nohy a nebyla jsem schopná chodit.

260
00:25:54,833 --> 00:26:00,999
Ale to už bylo v době, kdy to bylo pracovní. Takže takovejhle báječnej človek to byl.

261
00:26:01,000 --> 00:26:10,132
No... a tak... ten začal pracovat první, potom jako druhej člověk a první žena začala pracovat moje maminka.

262
00:26:10,133 --> 00:26:16,332
Ta začala pracovat v... v kuchyni, poněvadž doufala, že tam dostane něco k jídlu.

263
00:26:16,333 --> 00:26:20,099
No a dostala tam teda polívku aspoň. A měla tam strašnou dřinu.

264
00:26:20,100 --> 00:26:25,166
A mně to strašně vadilo, že maminka takhle se... takhle dře a že chodí tak vyčerpaná domů.

265
00:26:25,167 --> 00:26:29,232
Tak jsem tam chodila s ní... Teda mně nedávali nic, ale že jsem jí aspoň pomohla.

266
00:26:29,233 --> 00:26:33,132
No a potom postupně jsme začali pracovat.

267
00:26:33,133 --> 00:26:43,099
Ona byla taková teorie, že ta energie, kterou člověk vybije tou prací, že se to nerentuje. Prostě... Kdo prac...

268
00:26:43,100 --> 00:26:43,632
IV: Že to nestojí za to.

269
00:26:43,633 --> 00:26:48,199
MD: Že to nestojí za to. Kdo pracoval, dostal větší příděl jídla. Takže to...

270
00:26:48,200 --> 00:26:53,832
No a já jsem ještě začala pracovat... soukromně tak říkajíc...

271
00:26:53,833 --> 00:27:03,432
Že jsem ňáký takový bohatší, nebo... někomu z elity, ňáký rodině, která jako si tam žila dobře, že jsem jim nosila pitnou vodu nebo vodu od...

272
00:27:03,433 --> 00:27:05,266
Poněvadž všechno se muselo odtahat.

273
00:27:05,267 --> 00:27:13,166
A... tím se mi, tím se mi zopakovala kýla, nebo tím jsem si mmm... měla potom kýlu z toho tahání.

274
00:27:13,167 --> 00:27:22,099
No a to se samozřejmě... byla zvyklost se nechat operovat, ale prostě přišlo... vydržela jsem s tím až do konce války {kašel}.

275
00:27:22,100 --> 00:27:26,466
Takže potom jsme s Lídou pracovaly... tam byly vozy.

276
00:27:26,467 --> 00:27:30,266
Ze začátku, než jsme přišly tam prej byli ještě nějaký koně, ale potom už ne...

277
00:27:30,267 --> 00:27:36,932
Takže vozy... vozy se tahaly samozřejmě lidma. Tak my jsme tahaly spolu vozy, taky a...

278
00:27:36,933 --> 00:27:44,032
Přišlo nám divný že... že to máme takový ňáký moc težký. Tak jsme se domluvily a v jednom okamžiku jsme se pustily, obě...

279
00:27:44,033 --> 00:27:48,466
No a ten vůz se téměř zastavil {smích}, takže... Takže to byly tyhle ty podmínky.

280
00:27:48,467 --> 00:27:54,866
No a potom jsme dostaly další práci a to bylo...

281
00:27:54,867 --> 00:28:03,799
To byla s náma i maminka a... to bylo, že jsme ryly předměstskou... takovou... takovou louku.

282
00:28:03,800 --> 00:28:07,166
Zřejmě na ňáký záhony, nebo něco takovýho.

283
00:28:07,167 --> 00:28:14,166
A že jsme to ryly jako dnem a... to se dělalo ještě 12 hodin a to byla hodně, hodně těžká práce, taky...

284
00:28:14,167 --> 00:28:20,266
Ale potom nas z toho vyvz... vedli, poněvadž jako jsme ryly poctivě.

285
00:28:20,267 --> 00:28:29,299
A dostaly jsme se na židovský hřbitov. Tam je fantastickej židovskej hřbitov, kterej je snad největší ve střední Evropě.

286
00:28:29,300 --> 00:28:40,766
Je to úžasně veliký. A... byl to taková... ještě s ostatníma děvčatama, těma... často vzpomínáme. Tam byla taková...

287
00:28:40,767 --> 00:28:46,132
Jednak byl tajemnej... už tím, že se tam v noci popravovalo, že jo...

288
00:28:46,133 --> 00:28:51,766
Jednak byl životodárnej, poněvadž se tam dalo ledacos... ledacos sebrat.

289
00:28:51,767 --> 00:29:00,832
Tu a tam třeba byla ňáká tam... ty... lebeda... lebedu. Anebo my jsme tam měli záko... záhony...

290
00:29:00,833 --> 00:29:04,432
Tak lebedu a tyhlety... tyhlety jako dobrý rostlinky {pousmání}...

291
00:29:04,433 --> 00:29:10,266
Ty jsme schovávaly a pak jsme je přenášely domů a jedli jsme to doma. Ještě k tomu, že jsme to jedli...

292
00:29:10,267 --> 00:29:18,299
V... v tom ghettě byla taková... taková... byly prostě kuchyně dvě.

293
00:29:18,300 --> 00:29:21,132
Já vím jenom odvou, nevím kolik jich tam bylo. Myslím, že jich nebylo víc...

294
00:29:21,133 --> 00:29:26,266
A to byla... gasküche se tomu říkalo, čili plynová kuchyň na plyn.

295
00:29:26,267 --> 00:29:32,432
A to byli takhle kolem... kolem zdi maly dvoj.. , dvojdílný... dvojdílný vařiče.

296
00:29:32,433 --> 00:29:37,066
A za určitej obnos tam... člověk si tam směl hodinu vařit.

297
00:29:37,067 --> 00:29:44,199
No, takže tam jsem se... tam jsme vařily, když pak jsme dostávaly příděly sobě domů.

298
00:29:44,200 --> 00:29:51,832
Tam jsme vařili a to bylo... dost nepříjemný. Já jsem tam chodila hrozně nerada.

299
00:29:51,833 --> 00:29:59,366
Bylo to nepříjemný, poněvadž jakmile člověk otočil hlavu, tak už mu tam někdo od vedle hrábnul lžýcí... {smích} něco ukradl.

300
00:29:59,367 --> 00:30:05,066
Nebo ho odstrčil a honem si tam přihrál něco takovýho... takový, takový to... nebylo, nebylo to, to příjemný.

301
00:30:05,067 --> 00:30:12,099
Jídlo bylo, jídlo bylo na, na... Chleba byl na sedm až osum dní.

302
00:30:12,100 --> 00:30:21,199
To byl normální bochník a jídlo bylo... Příděly jídla byly různý podle toho jaký, jaký bylo, jaký bylo období...

303
00:30:21,200 --> 00:30:26,699
Ale naprosto nedostatečný. Já to mám někde zapsaný. Jestli chcete, tak vám to pak půjčím, ukážu...

304
00:30:26,700 --> 00:30:35,599
Asi tak třeba já nevím tři deka cukru na 14 dní a... No prostě naprosto, naprosto minimální... naprosto minimální.

305
00:30:35,600 --> 00:30:45,466
A to se muselo, ty... na teda na těch 14 dní přibližně... A muselo se ty... to jídlo okamžitě vybrat, ty příděly...

306
00:30:45,467 --> 00:30:49,566
Poněvadž jinak třeba nemuselo ještě, nemuselo bejt příští, nebo...

307
00:30:49,567 --> 00:30:56,032
Mohlo jim, jak občas polsky se říkalo: "Zabraklo", že došlo. Tak to člověk potřeboval co nejrychleji vybrat.

308
00:30:56,033 --> 00:31:05,199
Muselo se to brát v ňákejch nádobách vlastních, takže maminčiny kastroly přišly... {smích} přišly k... vhod.

309
00:31:05,200 --> 00:31:10,832
A stály se na to pekelný fronty, několik... mnohahodinový a čekali na ten chleba samozřejmě.

310
00:31:10,833 --> 00:31:17,432
A člověk teď jako... třeba čekal jako těch pět hodin a pak řekli, že zrovna "zabraklo..." Ne... až zase zejtra.

311
00:31:17,433 --> 00:31:22,599
No a v těch frontách, ono když byl člověk vyčerpanej, tak to bylo, bylo to hodně nepříjemný.

312
00:31:22,600 --> 00:31:30,532
Ale my jsme se tam setkávali s Pavlem, ale to jsme si většinou tak... potom když to šlo, sedli někam na schůdek a...

313
00:31:30,533 --> 00:31:36,999
Trošku jsme mluvili a jinak jsme se drželi za ruce a většinou už jen mlčeli, protože už ani na to nebylo moc energie.

314
00:31:37,000 --> 00:31:47,632
No... z toho, z... tý fronty byli neobyčejně protivný, poněvadž ti Poláci se znali dobře a na nás neměli moc ohledů...

315
00:31:47,633 --> 00:31:52,899
Aspoň ze začátku, než my jsme byli taky zbídačení. Takže vždycky: Jó, ta tady stála!

316
00:31:52,900 --> 00:31:57,466
Takže člověk přišel asi o 50 lidí pozdějc, než kolik... než by měl přijít, že jo.

317
00:31:57,467 --> 00:32:01,199
Anebo ňáký opomenutí a šup, už tam někoho před sebou měl.

318
00:32:01,200 --> 00:32:05,532
Ale taky bylo možný, jak říkám, že jsme si sedli na schůdek někam...

319
00:32:05,533 --> 00:32:09,232
A že nám to někdo tam.. něk... nám držel...

320
00:32:09,233 --> 00:32:11,832
Tak to bylo, to bylo jídlo {odkašlávání}. Potom {odkašlávání} když jsme...

321
00:32:11,833 --> 00:32:16,666
CM: Poprosím klidně se napijte, ja stejně odtud přehodím baterku. Je to slyšet pak už na hlase. Neco...

322
00:32:16,667 --> 00:32:17,399
MD: Aha...

323
00:32:17,400 --> 00:32:18,199
CM: Nebo jestli si chcete trochu...

324
00:32:18,200 --> 00:32:19,066
MD: Ráda...

325
00:32:19,067 --> 00:32:23,600
CM: No to hlavně když sedíte...