1
00:00:01,067 --> 00:00:09,532
IV: No, tak Vy jste nám vyprávěla, že vlastně na začátku v tom lodžském ghettu byla práce dobrovolná, ale potom se to ghetto změnilo na pracovní...

2
00:00:09,533 --> 00:00:12,332
MD: Pak se to zně... to... změnilo na pracovní...

3
00:00:12,333 --> 00:00:18,899
Vy... By... Byl rozkaz... Já nevím přesně jak velký, ale obrovský množství lidí, že se musí vydat...

4
00:00:18,900 --> 00:00:23,932
Teda Němcům, že musí... že musí jít na transport, se to říká.

5
00:00:23,933 --> 00:00:32,032
A... já ještě, ještě... no dobře, tak... měla jsem říct o ty lidi, ne?

6
00:00:32,033 --> 00:00:32,566
IV: No tak se k tomu...

7
00:00:32,567 --> 00:00:33,866
MD: To můžu teď, nebo to pozdějc?

8
00:00:33,867 --> 00:00:34,399
IV: To je jedno, jak to je...

9
00:00:34,400 --> 00:00:36,866
MD: Ne, tak já se ještě vrátím k tomu židovskýmu hřbitovu.

10
00:00:36,867 --> 00:00:43,999
Jednak vedle židovskýho hřbitova byla, nebo v jeho části byla... ohrada.

11
00:00:44,000 --> 00:00:49,399
A tam byly ňáký děti a ukázalo se, že ty děti mluví česky. Hodně přísně to hlídali.

12
00:00:49,400 --> 00:00:55,799
Ty děti tam byly jenom určitou dobu... a byly to lidický děti... no...

13
00:00:55,800 --> 00:01:04,666
A... jěště k tomu hřbitovu. No my jsme tam teda sbíraly tu, tu lebedu a ty kopřivy a to, velice jsme si to pochvalovaly.

14
00:01:04,667 --> 00:01:09,032
Ovšem to bylo zakázáno, že jo... Člověk to nesměl dělat.

15
00:01:09,033 --> 00:01:16,499
No a jednou jsem si… {smích} Jednou tam byla taková situace, že ten kdo nás měl hlídat na chvilku odešel.

16
00:01:16,500 --> 00:01:21,666
A já zrovna, zrovna jsem plela ředkvičky. Tak jsem to využila.

17
00:01:21,667 --> 00:01:26,932
A co jsem stačila, to jsem snědla z těch ředkviček. A pak mi bylo ale strašně zle.

18
00:01:26,933 --> 00:01:32,799
Poněvadž navíc... pak jsem si uvědomila, co jsem teda udělala, poněvadž navíc... tam se hnojilo lidským hnojem.

19
00:01:32,800 --> 00:01:36,866
A byly... byl tam tyfus a tyhlety všechny nemoce... úplavice... tyhle všechny nemoci tam byly.

20
00:01:36,867 --> 00:01:42,199
Takže jsem byla ráda, že jsem se z toho dostala ještě se zdravou kůží a jenom s tím bolením břicha.

21
00:01:42,200 --> 00:01:54,166
No a jednou, když jsme plely, tak tam přišel zase ňákej... někdo z tý služby a ptal se, jestli tam je Lída Doh... Lída Randová.

22
00:01:54,167 --> 00:01:57,932
No tak Lída se přihlásila a on řekl: “Pojďte se mnou!” Nebo: “Pojď se mnou!”

23
00:01:57,933 --> 00:02:03,632
Tak Lída odešla. My jsme nevěděly kdo... byly jsme zvědavé kdo to byl, proč nejde.

24
00:02:03,633 --> 00:02:06,732
A ona ned... nepřišla ani do konce pracovní doby.

25
00:02:06,733 --> 00:02:16,032
Tak jsme se šly ptát po ní a dozvěděly jsme se, že... jí... dovedli k ňákému autu německému.

26
00:02:16,033 --> 00:02:21,866
Ten Němec, ten důstojník německej, že se jí zeptal: "Sind Sie Ludmila Dohna... Randová?"

27
00:02:21,867 --> 00:02:27,766
Ona říká, že ano. A on se jí zeptal: Wollen Sie nach Prag fahren? Chcete jet do Prahy?

28
00:02:27,767 --> 00:02:33,132
A ona řekla, že ano. A on řekl... tak on byl... s úsluhou jí ukázal, kam si má sednout.

29
00:02:33,133 --> 00:02:35,899
Ona si sedla do auta a odjeli.

30
00:02:35,900 --> 00:02:43,966
No tak ona to byla taková fraška, takovou legraci si udělal blbou, že... prostě...

31
00:02:43,967 --> 00:02:55,399
Po šesti týdnech jsme dostaly od Lídy lístek, že... že je v Lodži, ve vězení v Lodži a že se jí daří velmi dobře samozřejmě, že jo.

32
00:02:55,400 --> 00:03:02,932
Ale když se ta z... okamžitě se rozneslo po ghettě, že teda Lída něka... , že Lídu odvezl nějaký důstojník pryč do Prahy.

33
00:03:02,933 --> 00:03:08,632
A začalo se uvažovat proč, poněvadž my jsme byly míšenky, neměly jsme tam vlastně co dělat, že.

34
00:03:08,633 --> 00:03:14,599
A kdo jí pomohl... A teď za mnou každej den večer po práci chodily spousty lidí...

35
00:03:14,600 --> 00:03:23,899
A prosili mně, abych si pamatovala tohle jejich jméno, tam za tomu mám jít, to mám vyřídit, to mám vzkázat...

36
00:03:23,900 --> 00:03:28,399
No já jsem brečela {smích}, a říkala jsem, že nikam nechci, že maminku neopustím.

37
00:03:28,400 --> 00:03:31,132
A pak jsme dostaly teda ten lístek od tý Lídy.

38
00:03:31,133 --> 00:03:37,866
A potom za další asi dva týdny se Lída najednou vrátila zpátky, ale byla... byla zničená.

39
00:03:37,867 --> 00:03:47,366
Šlo o to, že její chlapec byl v ňáký komunistický mládeži, ilegální... a jedna sestřenice a její manžel taky.

40
00:03:47,367 --> 00:03:52,932
A když jsme... večer před naším odjezdem se... k nám přišli všichni tři rozloučit...

41
00:03:52,933 --> 00:03:56,866
Oni, oni se nedomluvili, ale vyšlo to tak, že se přišli rozloučit.

42
00:03:56,867 --> 00:04:02,332
No a pak když je zatkli, to je zrovna zatkli... a tak prostě... Nebo oni už tenkrát je sledovali...

43
00:04:02,333 --> 00:04:09,032
Tak prostě mysleli, že Lída taky v něčem je a... nebyla teda. Tak jí chtěli vyslechnout a...

44
00:04:09,033 --> 00:04:14,599
A ona už se z tohohle nikdy nevzpamatovala, poněvadž už potom...

45
00:04:14,600 --> 00:04:23,199
Už potom se nikdy nedala do pořádku úplně. Byla pak taková... smutná, zaražená. Podkopalo jí to úplně.

46
00:04:23,200 --> 00:04:28,699
Dostávala... měla neustálý průjmy. Ty neustálý průjmy tam byly a to bylo něco krutýho...

47
00:04:28,700 --> 00:04:34,966
To se nedalo vydržet. Takže tohleto. No...

48
00:04:34,967 --> 00:04:42,399
Potom teda... měla, byla... byl požadavek, že tolik a tolik lidí, velký množství musí jít na práci.

49
00:04:42,400 --> 00:04:45,999
Tak to hned začal strašnej strach, co bude.

50
00:04:46,000 --> 00:04:56,632
A... my jsme vz... v práci, kde jsme pracovali nám řekli, abychom okamžitě běželi domů. Že prostě je zle.

51
00:04:56,633 --> 00:05:07,266
Tak jsme l... jel... lítli domů a cestou jsem se dozvěděla, že teda fašisti zastavili před... tam byl ještě dětskej... dětskej domov.

52
00:05:07,267 --> 00:05:15,066
A ty miminka, co tam byly, že si prostě házeli jak cihly... Tu a tam vzali dítě za nožičku a práskli hlavičkou o zeď.

53
00:05:15,067 --> 00:05:22,799
A... nandali je teda na ten vůz a jeli... jeli za sta... na starobinec... a na, na, na starobinec.

54
00:05:22,800 --> 00:05:28,366
A bylo jasný, že pojedou teda do nemocnice. Tak lidi vlítli, kdo někoho měl v nemocnici, tak aby ho odtamtuď vytáhl.

55
00:05:28,367 --> 00:05:34,066
Což bylo velmi těžký, ale podařilo se to nekterým. Tý mý kamarádce se to podařilo.

56
00:05:34,067 --> 00:05:41,732
No a já jsem teda lít... vlítla domů a šla jsem kolem... uprostřed ghetta bylo takzvaný Kripo.

57
00:05:41,733 --> 00:05:47,232
Taková velká červená budova se zahradou, s velkým balkonem.

58
00:05:47,233 --> 00:05:53,066
A tam jsem viděla prvně, jak lidi se dovedou rozlítit bez ohledu na všechno.

59
00:05:53,067 --> 00:05:59,132
Tam stáli židi a hrozili pěstí, poněvadž... hrozili pěstí do, k těm, na ty Němce, jo.

60
00:05:59,133 --> 00:06:03,366
Hrozili na ně pěstí a ti se mohli uchechtat, jaká je to zábava báječná.

61
00:06:03,367 --> 00:06:09,266
A já jsem honem běžela dál. A jen jsem zašla za roh, tak do nich začli střílet.

62
00:06:09,267 --> 00:06:15,932
A za tím rohem jsem potkala maminku, která mi běžela naproti a měla strach, jestli náhodou už... mne někam nechytli.

63
00:06:15,933 --> 00:06:21,166
Plakala chudinka, tak jsme se vzaly za ruce a běžely jsme zase do toho, do toho domu.

64
00:06:21,167 --> 00:06:25,532
No a po tomhletom začalo... jmenovalo se to "špera", jako zavírati.

65
00:06:25,533 --> 00:06:32,032
Nejhorší... nejhorší část... nejhorší doba v Lodži, v lodžským ghettě.

66
00:06:32,033 --> 00:06:41,699
Prostě se osum dní nesmělo jít ven a v těch osmi dnech jezdily vozy s SS-ákama a teď... všechno obyvatel...

67
00:06:41,700 --> 00:06:45,499
Zastavili vždycky před nějakým domem a lidi z toho domu museli vysednout.

68
00:06:45,500 --> 00:06:49,166
Museli se postavit do řady. No a šlo to doleva, doprava.

69
00:06:49,167 --> 00:06:54,566
Ti co jako šli na odpis... to jsme neveděli, nebyli si... ale pak to bylo jasný.

70
00:06:54,567 --> 00:07:01,466
Ti skončili v Chelmnu. A... Chelmno byl... tam se jenom plynovalo.

71
00:07:01,467 --> 00:07:08,632
To když tak oni, to oni vymysleli, že je možný, když budou pouštět výfuky do toho auta.

72
00:07:08,633 --> 00:07:13,566
Takže než dojedou do toho Chelmna, tak že ty lidi byli mrtví a pak to bylo ještě ňák kombinovaný s plynem.

73
00:07:13,567 --> 00:07:23,232
No a zásada byla: všechny děti, všechny starce, všechny nemocný a...

74
00:07:23,233 --> 00:07:32,032
Někdy asi, aby to nebylo tak chladný, tak třeba když viděli, že se lidi držej za ruce, tak vzali jednoho a druhýho tam nechali.

75
00:07:32,033 --> 00:07:35,166
Ty matky, to bylo... to, to bylo strašný...

76
00:07:35,167 --> 00:07:43,499
Ty matky teď nevěděly, mají jít na tu... na ten vůz s těmi nejmenším, nebo mají zůstat s tím větším, že.

77
00:07:43,500 --> 00:07:47,399
Prostě to dělili samozřejmě. To byly, to byly příšerný tragédie.

78
00:07:47,400 --> 00:07:51,599
Teďko když jako se pochopilo o co jde, tak lidi začali ty děti schovávat.

79
00:07:51,600 --> 00:07:58,699
Tak třeba ješ... Kdo měl v tý místnosti skříň, tak schoval to dítě do skříně a klíč si... jako si nechal.

80
00:07:58,700 --> 00:08:08,632
Několik případů bylo, že... že ho, že dítě někam zazdili, že to stačili zazdít a pak to po týdnech, našli tam mrtvolku...

81
00:08:08,633 --> 00:08:13,166
Dítě udušený v kufru, ty se našly dřív.

82
00:08:13,167 --> 00:08:19,399
My jsme tenkrát měli strašnej strach, poněvadž vypadalo... Maminka vypadala strašně, strašně špatně.

83
00:08:19,400 --> 00:08:23,066
Tak jsme měli strach, že jí taky vezmou na ten vůz a...

84
00:08:23,067 --> 00:08:29,966
Ale když jsme šly, tak... ve vedlejší, ve vedlejším dome, zrovna když byla maminka na řadě...

85
00:08:29,967 --> 00:08:34,166
Tak ve vedlejším domě šla... volali, že jde tyfová karanténa.

86
00:08:34,167 --> 00:08:41,599
A ten důstojník se podíval, jako na tu karanténu a maminka přešla. Takže to bylo poprvé, ale ono se stalo...

87
00:08:41,600 --> 00:08:44,899
Jo a když byla ta "špera", tak samozřejmě nebylo taky jídlo.

88
00:08:44,900 --> 00:08:48,866
Nedostali jsme, měli jsme jenom... to jsme měli doma a toho bylo málo a najed...

89
00:08:48,867 --> 00:08:55,299
Hodně lidí umřelo hladem za tu... za tu dobu. No a pak se ukázalo, že těch lidí je ještě pořád málo.

90
00:08:55,300 --> 00:09:00,466
Anebo někdy z legrace, nebo z jakých důvodů šli některou ulici dva krát.

91
00:09:00,467 --> 00:09:04,932
Tak se stalo taky nám a sem... my jsme v tý době bydleli v Mlynářské 2...

92
00:09:04,933 --> 00:09:09,166
Tak se stalo taky nám, že naši ulici dělali dva krát a teďko...

93
00:09:09,167 --> 00:09:18,332
Jsme ráno prostě zjistili, že v tom celým domě, kde jsme byly dvě židovský, dvě český rodiny...

94
00:09:18,333 --> 00:09:25,632
Celkem sedm lidí, tak... že jsme tam jediní. Že ostatní utekli, že se to dozvěděli a že utekli.

95
00:09:25,633 --> 00:09:31,299
No a teďko co dělat, že jo. Když se nesešlo, tak to dopadlo... a přišlo se na to...

96
00:09:31,300 --> 00:09:34,832
Oni někdy vyběhli nahoru a jestli tam všichni... dělali kontrolu, jestli všichni lidi přišli.

97
00:09:34,833 --> 00:09:39,099
Tak to vyšlo hodně draho. To znamená, že vás zmlátili a pak vás zabili, že jo.

98
00:09:39,100 --> 00:09:47,199
A když se sešlo, tak... sejdou z jednoho domu, sejde sedm lidí, no tak si to taky odskáčou, kde jsou ti druhí...

99
00:09:47,200 --> 00:09:56,066
Tak jsme neveděli, co dělat a nakonec jsme nesešli a... Když ten důstojník říkal, tak tamhle ten dům {pokašlává}, tak...

100
00:09:56,067 --> 00:10:04,699
Byla tam taky židovská policie, která pomáhala. Tak ten ňákej policajt řekl, že to patří k tý vedlejší továrně.

101
00:10:04,700 --> 00:10:09,466
Takže oni to odkývali... odškrtli a prostě jeli dál.

102
00:10:09,467 --> 00:10:15,632
No a jednou, jednou v noci {pousmání} jsme slyšeli velký zvonění a bouchání...

103
00:10:15,633 --> 00:10:19,099
A já jsem šla otevřít, měla jsem šílenej strach...

104
00:10:19,100 --> 00:10:24,766
A za dveřma byli dva lidi mladý a podali mi bochník chleba a odešli.

105
00:10:24,767 --> 00:10:33,166
Ale to byla zase mládež, která se na to nemohla dívat a v noci vykrádali ty sklady a nosili to lidem.

106
00:10:33,167 --> 00:10:38,766
Takže ti nás taky tímhletím zachránili. Mně to připadalo, jako že to jsou přímo andělé.

107
00:10:38,767 --> 00:10:46,166
No a... tak to byla ta "špera", to byla na tom nejhorší... Potom když se to skončilo, to bylo takovýho pláče a...

108
00:10:46,167 --> 00:10:53,399
Zůstalo několik dětí, ale za... zakos... za, za... nevím jak se to řekne... no, prostě...

109
00:10:53,400 --> 00:10:59,232
Zakrylo se to tím, že se udělal, udělali dva... dvě dětský továrničky. Říkalo se tomu resort.

110
00:10:59,233 --> 00:11:09,332
Jedna byla myslím obuv, nebo... a druhá byla šití. A... já jsem byla v tom šití teda, tam kde se šilo.

111
00:11:09,333 --> 00:11:16,299
A tam se schovali takový ty nejmenší děti, prostě že mohli dostat jídlo, tam se to tak... do... vykázali se skrátka.

112
00:11:16,300 --> 00:11:25,032
No a... měli jsme taky kratší pracovní dobu, což byla ohromná výhoda.

113
00:11:25,033 --> 00:11:36,099
Nemuseli jsme dělat těch 12 hodin. A... mám taky na to i hezký vzpomínky, poněvadž tam to byly takový veliký sály a...

114
00:11:36,100 --> 00:11:42,399
Děvčata většinou přišívala něco, knoflíky a podobně... a chlapci šili na stroji.

115
00:11:42,400 --> 00:11:49,399
A byl tam jeden hoch rezavej, rezavý vlasy a to byl strašnej rošťák. Ale když začal zpívat, tak prostě...

116
00:11:49,400 --> 00:11:57,599
Za to jsem mu jednak všechno odpouštěla a jednak to, to... to byl fantastickej hlas. A on rád zpíval, takže to byla hezká vzpomínka.

117
00:11:57,600 --> 00:12:02,399
No potom ještě tam taky udělali tajnou školu {pousmání}, tajnej kurz.

118
00:12:02,400 --> 00:12:06,632
To bylo taky hezký, ale bohužel to nevydrželo dlouho.

119
00:12:06,633 --> 00:12:11,999
No a potom, když se blížila Rudá armáda tak se začalo uvažovat o tom...

120
00:12:12,000 --> 00:12:18,599
Ono několikrát mělo to ghetto už být zrušený, ale ono neslo ohromný peníze, tomu co je... co to spravoval.

121
00:12:18,600 --> 00:12:23,232
Tam se dělalo všechno. Tam se dělali taky... například taky koberce z těch hadrů všelijakejch.

122
00:12:23,233 --> 00:12:26,499
Překrásný koberce. V tý kobercárně jsem taky pracovala.

123
00:12:26,500 --> 00:12:37,599
To bylo hezký, teda jo jako relativně hezký. Prostě mohl tam člověk mít takovej pocit tvořivosti, že jaksi něco a...

124
00:12:37,600 --> 00:12:44,632
Takže to vždycky se, vždycky s... vždycky se to ňák zachránilo, že prostě to nese hodně peněz.

125
00:12:44,633 --> 00:12:55,232
No ale pak bylo nutný už to ghetto vy... {kašel} evakuovat.

126
00:12:55,233 --> 00:13:02,366
A velký pán Biebow, který byl nad celým ghettem, ten k nám dojemně promluvil...

127
00:13:02,367 --> 00:13:07,799
Že pojedeme na velmi dobrou práci, poněvadž měli zájem aby, aby to nebylo... aby to bylo...

128
00:13:07,800 --> 00:13:08,032
IV: Aby se lidi nevzpírali.

129
00:13:08,033 --> 00:13:13,966
MD: Aby to odsejpalo, aby se lidi nevzpírali. Že... že jdeme na výbornou práci, že budeme moc spokojení.

130
00:13:13,967 --> 00:13:26,099
No a... Nastupovalo se tam teda podle, podle abecedy. A já jsem tam měla dvě kamarádky, sestry...

131
00:13:26,100 --> 00:13:32,966
A ty pracovaly taky v tom resortě šití, ale... šicím, ale oni pracovaly v jiný směně.

132
00:13:32,967 --> 00:13:41,932
Ale trošičku jsme se přeci jenom vídaly a měly jsme se rády. A... {kašel} ty to přežily... No máme se rádi pořád.

133
00:13:41,933 --> 00:13:51,066
A... tak ty na rozloučenou mi přinesly takový malý zelíčko. Tak to byla taková, takovej obrovskej dar od nich.

134
00:13:51,067 --> 00:13:55,932
No a tak když jsme přišly, tak teda ty vagony...

135
00:13:55,933 --> 00:14:04,299
To se jezdilo v těch dobytčích vagonech, jenže bylo tam samozřejmě málo místa. Vždycky musel někdo stát.

136
00:14:04,300 --> 00:14:11,132
Málo ži... málo, málo... vody. Tak to byly takový...

137
00:14:11,133 --> 00:14:17,766
Taky nevím, jak dlouho to trvalo, jak se... dlouho jsme jeli. Ale bylo to dost, dost jako tvrdý. Tvrdý a krutý.

138
00:14:17,767 --> 00:14:25,666
A... my jsme se střídali. Měli jsme okno takhle otevřený a tak jsme se u něj střídali, aby se vždycky mohl někdo nadýchat.

139
00:14:25,667 --> 00:14:31,666
A já jsem zrovna byla u toho okna, když jsme najednou vjeli do Osvěčíma {pousmání}.

140
00:14:31,667 --> 00:14:36,666
A já jsem jenom volala: "Maminko, maminko... To je Osvěčím!"

141
00:14:36,667 --> 00:14:43,766
No a potom, to už vlak zastavil. To bylo krutý přivítání, poněvadž to se řvalo, mlátilo.

142
00:14:43,767 --> 00:14:46,732
Honem všichni ven, vyskákat ven, všechno tam nechat.

143
00:14:46,733 --> 00:14:52,232
No a hned se to dělilo na muže, ženy, na ty kteří jdou do plynu.

144
00:14:52,233 --> 00:14:54,899
To jsme ještě netušili, nebo... Lída tohle všechno věděla.

145
00:14:54,900 --> 00:14:59,932
Já jsem... já jsem si ne... ne... nemohla přijmout nic z toho, dokud jsem to všechno neviděla.

146
00:14:59,933 --> 00:15:09,132
Takže... no byl to zmatek a ňákej Čech slyšel, že mluvíme česky... se...

147
00:15:09,133 --> 00:15:14,166
Ona tam byla... tam byla pravidelná služba, říkalo se jim "Kan... Kanada."

148
00:15:14,167 --> 00:15:19,766
A ty prostě všechny ty věci, které byly v tom voze vyndávali a třídili a tak dále.

149
00:15:19,767 --> 00:15:24,432
A ten řekl... se přiklonil k mamince a řekl: "Řekni, že ti je 35!"

150
00:15:24,433 --> 00:15:27,599
Poněvadž maminka už byla hodně... hodně šedivá.

151
00:15:27,600 --> 00:15:33,266
Takže jsme předstupovali před toho Mengeleho no a on se tak zadíval na maminku...

152
00:15:33,267 --> 00:15:38,999
A maminka, přes to, že se nesmělo oslovovat Němce... Maminka měla nádhernou vídeňskou Češ... Němčinu.

153
00:15:39,000 --> 00:15:42,999
Tak maminka mu řekla: "Nedívejte se na to, že jsem hubená. Já js...

154
00:15:43,000 --> 00:15:46,366
U nás to máme v rodě. Já jsem zdravá a chci, těším se na práci."

155
00:15:46,367 --> 00:15:52,866
A on ji nechal být. Takže to se zachránila poprvé. No a pak nás...

156
00:15:52,867 --> 00:15:59,732
Víte, já si myslím, jak teďko ty... že... promiňte, ti blbci, jak teďko vykládají, že ten holokaust není...

157
00:15:59,733 --> 00:16:05,399
Já bych si hrozně přála, kdyby mohl jedinej den v Osvědčimi, teda v Birkenau...

158
00:16:05,400 --> 00:16:11,666
Osvědčim byla... Osvědčim byl velkej tábor a dělil se na tři části:

159
00:16:11,667 --> 00:16:18,299
Osvědčim klasickej, Březinky, neboli Birkenau a Buna - to byla ňáká podzemní továrna. Tam jsem nikdy nebyla.

160
00:16:18,300 --> 00:16:25,732
Osvědčim klasickej byl základ, kasárna z do... Marie Terezie... doby, kamenný.

161
00:16:25,733 --> 00:16:33,766
A... byl tam, byl tam jeden komín, tedy jedno krematorium. A Birkenau - Březinky, kde jsem byla já...

162
00:16:33,767 --> 00:16:38,499
Jo a do toho Osvědčíma klasickýho ještě mohly mezinárodní komise se podívat.

163
00:16:38,500 --> 00:16:47,899
Kdežto my jsme byli o dva kilometry dál. To jsme byli... A základ našeho ubytování byly stáje.

164
00:16:47,900 --> 00:16:55,066
Takže to byly... okno, ve... světlík takhle nahoře na střeše a velký vrata na zavírání zvenčí.

165
00:16:55,067 --> 00:17:12,366
A... tam bylo, tam byli další teda tři, čtyři... teď nevím jestli tři nebo čtyři... čtyři... pět jich bylo celkem... komíny a neustále hulily a bylo to tak cítit.

166
00:17:12,367 --> 00:17:19,032
No a jako na uvítanou nám řekli, že odchod je jenom tamhle tudy, že jo. Nikudy jinudy.

167
00:17:19,033 --> 00:17:25,399
Takže... zavedi nás... dlouhou cestou jsme šli do jednoho tábora.

168
00:17:25,400 --> 00:17:31,999
Poněvadž tam byli... ten byl rozdělenej na různý tábory. Ulice... uličkama, ulicema teda to rozdělenej.

169
00:17:32,000 --> 00:17:36,499
A v jednom takovým baráku bydlelo tak tisíc lidí.

170
00:17:36,500 --> 00:17:41,932
Čili my když jsme tam přišli, tak jsme nejdřív... Nejdřív nás tam bylo sedm asi...

171
00:17:41,933 --> 00:17:46,699
To jsme, to jsme se tlačili na tý pryčně. To nám nevyhovovalo, to jsme se museli k sobě...

172
00:17:46,700 --> 00:17:51,732
Pak nás tam bylo asi 12 a nakonec 17 a to už jsme spali jak králíci.

173
00:17:51,733 --> 00:17:59,599
No tak vzali nás teda nejdřív do koupeli, takže museli jsme všechno ze sebe sundat a nahý...

174
00:17:59,600 --> 00:18:02,399
Mohli jsme si nechat boty akorat a nahý jít do sprch...

175
00:18:02,400 --> 00:18:06,632
A když jsme vycházeli, tak jako ještě takhle, že nic neneseme.

176
00:18:06,633 --> 00:18:13,399
Já jsem pronesla hodinky, který jsem dostala, poněvadž jsem byla operovaná a mysleli, že to...

177
00:18:13,400 --> 00:18:17,199
Měla jsem, měla jsem zánět pobřišnice jako dítě.

178
00:18:17,200 --> 00:18:23,666
A tenkrát nebyla, nebyla antibiotika, tak oni mysleli, že to nemůžu přežít. No já jsem to přežila.

179
00:18:23,667 --> 00:18:30,999
Tak mně... prostě jsem dostala za to hodinky, no. A ty hodinky jsem pronesla v puse.

180
00:18:31,000 --> 00:18:36,299
A jen jsem je pronesla, tak jsem pochopila, že to je příliš drahý...

181
00:18:36,300 --> 00:18:43,299
A dala jsem je jedný blokový, která... kterou jsme tam měli. A dostala jsem za to dva krát silnější polívku.

182
00:18:43,300 --> 00:18:48,799
Takže jsem je... s výhodou, s výhodou jsem se jich zbavila, no...

183
00:18:48,800 --> 00:18:53,299
No a když jsme vycházeli z těch... z těch sprch, teda takhle, že jo...

184
00:18:53,300 --> 00:19:01,799
No a byli tam takoví mladí klackové, pubert... postpubertální nebo pubertální, kteří se na nás koukali, na ty nahý ženský.

185
00:19:01,800 --> 00:19:05,699
Chechtali se, ukazovali si a já jsem udělala takhle, já jsem se děsně styděla.

186
00:19:05,700 --> 00:19:08,866
Tak za to jsem taky okamžite dostala pár facek.

187
00:19:08,867 --> 00:19:18,032
No a potom jsme chodily k takový hromadě, kde... kde bylo šatstvo a jak kdo přišel, tak takový šatstvo dostal.

188
00:19:18,033 --> 00:19:24,666
Takže... jsme vybě... vyděly... vypadaly {smích} příšerně. A ještě než... před tím jsme šly k holiči...

189
00:19:24,667 --> 00:19:32,232
Teda zase čekárna na... k holiči. A ta, ta ženská stříhala všechny dohola, ale zase že jsme... Byla to Češka zřejmě

190
00:19:32,233 --> 00:19:38,399
A že jsme mluvily česky, tak nám nechala jenom takovejhle kraťounkej... Nemuseli jsme být dohola.

191
00:19:38,400 --> 00:19:46,266
No tak Lída měla ňáký normální šaty, maminka měla ňáký úžasně kraťounký a já jsem měla... no pak zase hodně dlouhý s kanýrem.

192
00:19:46,267 --> 00:19:52,199
Takže to... ten kanýr se... a prádlo samozřejmě žádný... Boty většinou dřeváky...

193
00:19:52,200 --> 00:19:58,899
Ale poněvadž já už jsem je měla tak roztrhaný, tak... si řekli, že je těch dřeváků škoda a ne... prostě mi je nechali.

194
00:19:58,900 --> 00:20:04,466
No ale ta výhoda toho mýho obleku bylo to, že tam byl ten kanýr, že... Já jsem ho odpárala.

195
00:20:04,467 --> 00:20:09,966
A Lída měla pořád takový potíže s břichem, že jsme jí to mohly dát, aby si kryla alespoň to břicho.

196
00:20:09,967 --> 00:20:14,599
No a pak nás dovedli do bloku. Ještě než nás dovedli do bloku, tak nás nechali pár hodin stát.

197
00:20:14,600 --> 00:20:21,766
A mohly jsme si chvilkama sednout snad i. Pak nás dovedli do bloku a... tam nás teda takhle ubytovali.

198
00:20:21,767 --> 00:20:26,266
No a tam byl režim takovejhle: ráno se vstávalo kolem půl třetí...

199
00:20:26,267 --> 00:20:31,932
A šlo se hromadně, všechno hromadně po pěticích, šlo se hromadně na záchod.

200
00:20:31,933 --> 00:20:36,532
Ty záchody, to byla taky... dlouhý jako blok, takhle jedna díra vedle druhý.

201
00:20:36,533 --> 00:20:42,632
A potom u zdi bylo ňáký korýtko na umytí, takže to byla taky umývárna.

202
00:20:42,633 --> 00:20:49,432
A bylo to rozdělený {pousmání} takovou, takovým, takovou látkou a...

203
00:20:49,433 --> 00:20:55,632
To se... to jsem u toho já nebyla, ale mně se to tak strašně líbí {smích}, že je mi líto to neříct.

204
00:20:55,633 --> 00:20:58,866
Tam se... Vyprávěla mi to paní, které se to stalo.

205
00:20:58,867 --> 00:21:06,566
Tak prostě paní tam seděla blízko tý záclony a najednou ňákej člověk vystrčil hlavu nahoru a říká:

206
00:21:06,567 --> 00:21:11,932
"Ježíši Marjá, milostpaní, vy jste tu taky?" A zase zmizel {smích}...

207
00:21:11,933 --> 00:21:19,866
Takže to byl takovej... to jsou... moment, no. Takže když jsme, potom jsme přišly z toho záchoda a šly jsme na...

208
00:21:19,867 --> 00:21:24,266
Vedle toho baráku bylo takový velký prostranství, Platz, Apelplatz...

209
00:21:24,267 --> 00:21:30,632
No a tam jsme stály do takovejch sedmi, osmi, než přišel hlavní důstojník nás počítat.

210
00:21:30,633 --> 00:21:33,832
Ono mu to dost dlouho trvalo, poněvadž těch baráků bylo hodně.

211
00:21:33,833 --> 00:21:44,266
A... když se mu to nepovedlo, tak jsme si to odnesly... přinejmenším tím, že jsme čekaly další hodiny, že to musel přepočítat znova.

212
00:21:44,267 --> 00:21:51,899
A... někdy, někdy se třeba muselo klečet, nebo takhle, tak to bylo opravdu takhle ošklivý.

213
00:21:51,900 --> 00:21:56,399
A jinak se muselo stát pořád v pěticích a...

214
00:21:56,400 --> 00:22:04,799
Když to vypadalo, že dlouho nepřijde, tak nám tam přinesli kávu, teda kávovinu... do ňákýho hrnku.

215
00:22:04,800 --> 00:22:15,599
A pak se lidi porvali o ten... o ten lógr, aby něco dostali ještě do žaludku. No...

216
00:22:15,600 --> 00:22:17,366
IV: Vy jste tam museli pracovat?

217
00:22:17,367 --> 00:22:21,566
MD: Ne, my ne. My jsme byly určený do plynu, jenomže oni tam měli nával.

218
00:22:21,567 --> 00:22:23,799
IV: Hmm... A kdy jste tam vlastně přijely?

219
00:22:23,800 --> 00:22:26,166
MD: 10. srpna. Akorát mamince k narozeninám

220
00:22:26,167 --> 00:22:27,132
IV: Roku?

221
00:22:27,133 --> 00:22:39,866
MD: '44. No... Potom teda s... když... když jak... když... když jako to od... od... od... od... odsečet...

222
00:22:39,867 --> 00:22:44,566
No tak to už jsme se mohly ne snad pohybovat, ale nemuseli jsme stát jako tak přísně.

223
00:22:44,567 --> 00:22:52,132
Jinak pokud se stálo, tak... pokud se stálo, tak nepadalo v úvahu, aby so člověk někam odskočil.

224
00:22:52,133 --> 00:22:58,066
Měly jsme jenom tekutou stravu a byli velký průjmy. To byly taky hrozný historky.

225
00:22:58,067 --> 00:23:06,932
Když se někdo podělal, tak buď to po sobě honem zakopal, nebo to musel slízat, nebo dostal pár facek, nebo ho skopali.

226
00:23:06,933 --> 00:23:12,132
Tak to byli takový... No a pak jsme si tam tak stály.

227
00:23:12,133 --> 00:23:17,666
A potom k polednímu jsme dostaly, nebo popoledni jsme dostaly oběd{odkašlání}.

228
00:23:17,667 --> 00:23:24,699
To znamenalo, že tam přinesli... přinesli ňáký nádobí a třeba pět lidí dostalo najednou jeden velkej hrnek.

229
00:23:24,700 --> 00:23:30,266
My jsme byly tři, tak my jsme měly štěstí, že jsme, že jsme dostaly vždycky jenom sami, no...

230
00:23:30,267 --> 00:23:32,532
A bez příborů, že jo... takže se to počítalo...

231
00:23:32,533 --> 00:23:37,132
Se to pilo ta polívka a počítalo se kolik loků udělá, aby se to... (pousmání)

232
00:23:37,133 --> 00:23:40,366
Aby... aby se nešidilo. Poněvadž všichni byli strašlivě vyhladovělí.

233
00:23:40,367 --> 00:23:47,466
A ten hlad je hrozná věc, hrozná... vyhladovělí... No a... tak takhle...

234
00:23:47,467 --> 00:23:51,099
Večer se ještě teda taky šlo na ten záchod. Nevím jestli ještě někdy po obědě.

235
00:23:51,100 --> 00:23:54,966
To si teďka nevzpomínám. Ale víc jak tři krát se určitě nešlo.

236
00:23:54,967 --> 00:24:05,166
No... potom jednou... no na tom záchodě jsem potkala ty děvčata, ty kamarádky z toho... z tý Lodže.

237
00:24:05,167 --> 00:24:12,866
Tam, tam, te... tam to bylo hrozný v tom, že nebylo nic, čím by se člověk mohl potěšit.

238
00:24:12,867 --> 00:24:17,899
Kytička, pták, ptáčkové tam taky nebyli, nic. Prostě byla tam jenom ta hrůza.

239
00:24:17,900 --> 00:24:21,332
Ale mohl se člověk... do jistý míry potěšit, když potkal někoho známýho.

240
00:24:21,333 --> 00:24:24,899
Jenže to bylo takový sporný potěšení. No nicméňe my jsme se potkaly...

241
00:24:24,900 --> 00:24:33,066
A totiž my jsme se, když jsme se v... Lodži loučily, tak jsme si řekly, že se sejdeme v Praze...

242
00:24:33,067 --> 00:24:38,532
Vždycky každou první neděli... každou neděli ve tři hodiny u Lorety.

243
00:24:38,533 --> 00:24:43,099
My jsme netušily, že takhle se {smích} loučil taky Hašek, ale... prostě my jsme se... u Lorety.

244
00:24:43,100 --> 00:24:49,766
Tak jsme se loučily s tím... potkaly a řekly jsme: "Tak holky, nesmíme zapomenout, ve tři hodiny u Lorety."

245
00:24:49,767 --> 00:24:56,566
Tady to předvedu dál. Pak jsme se potkaly ještě, ještě v Belzenu.

246
00:24:56,567 --> 00:25:01,899
Taky jsme se, taky jsme se jako loučily s tím, že se sejdeme ve tři hodiny u Lorety.

247
00:25:01,900 --> 00:25:07,666
A... pak jsme se potkaly v pražský tramvaji a řekly jsme si: "Taky k tý Loretě ještě zajdem!"

248
00:25:07,667 --> 00:25:13,766
No a před dvěma roky jsem řekla: "Děvčata, takhle to dál nejde. Už, už prostě času není moc."

249
00:25:13,767 --> 00:25:21,432
Tak jsme... Věrka měla auto, posadila nás do auta a dojely jsme k tý Loretě.

250
00:25:21,433 --> 00:25:26,899
A šly jsme si tam na štrůdl s kafem a moc jsme si to pochvalovaly {smích}, že jsme to splnily.

251
00:25:26,900 --> 00:25:34,466
No... takže jednou jsme... byla řada na nás, abychom odnesly ty prázdný konve...

252
00:25:34,467 --> 00:25:40,099
A my jsme prosily tu blokovou, aby... že to poneseme samy dvě, aby Lída nemusela.

253
00:25:40,100 --> 00:25:46,666
Poněvadž Lída už byla tak slabounká, že by bylo bývalo potřeba ji nést taky a...

254
00:25:46,667 --> 00:25:49,899
No ona nám to dovolila, tak jsme si odnesly ty konve.

255
00:25:49,900 --> 00:26:03,732
A na zpáteční cestě nás prostě přeřadili k ňákýmu, k ňákým... skupině, kt... kde zase stál Mengele a třídil, no...

256
00:26:03,733 --> 00:26:11,066
A tam vytřídil mně na práci... a... maminku, maminku do plynu.

257
00:26:11,067 --> 00:26:17,499
No já... když jsme viděly, že teda ta Lída, že už ji neuvidíme, tak jsem strašně brečela.

258
00:26:17,500 --> 00:26:22,766
No ale když mi vzali maminku, tak už jsem nemohla vůbec, vůbec. To už, to bylo opravdu strašlivý.

259
00:26:22,767 --> 00:26:30,166
A... ona říkala, když viděla mý oči, tak že se soustředila jenom na to, jak by se ke mně dostala.

260
00:26:30,167 --> 00:26:32,832
Poněvadž to nebylo daleko, ty dvě řady.

261
00:26:32,833 --> 00:26:40,999
A vystihla, že je ňáká žena... má na sobě něco zvláštního... a že ten se na ní podíval dýl.

262
00:26:41,000 --> 00:26:44,799
A v tom okamžiku, když se on na ni převzhledl, tak ona zdrhla ke mně.

263
00:26:44,800 --> 00:26:50,899
A jak jsme stály teda v těch pěticích, tak to se otevřelo a pustili ji všichni až nahoru.

264
00:26:50,900 --> 00:26:52,799
Takže jí nebylo vidět. Nevy...

265
00:26:52,800 --> 00:26:53,499
IV: Nebyla na kraji...

266
00:26:53,500 --> 00:26:59,266
MD: Nebyla na kraji a oni si nebyli jistý, jako jestli tam něco bylo, nebo ne... Tak, tak to prostě přešlo.

267
00:26:59,267 --> 00:27:03,199
Ještě jsem si teďko vzpoměla... To sem nepatří, ale já to sem řeknu.

268
00:27:03,200 --> 00:27:08,399
Já si telefonuju s takovou jednou starou paní, která už je hodně nemocná a hodně stará.

269
00:27:08,400 --> 00:27:18,899
Ale ještě jí to relativně dost myslí. A... ta mi teďko začíná uprostřed hovoru najednou plakat do telefonu, že jí maminka šla do plynu.

270
00:27:18,900 --> 00:27:20,866
Jak to je, jak to je, jaká je to tam...

271
00:27:20,867 --> 00:27:21,366
IV: Pořád je to tam...

272
00:27:21,367 --> 00:27:31,966
MD: Jak je to tam pořád, no... a... Takže my jsme potom nastoupili do vagonů, zase kýbl...

273
00:27:31,967 --> 00:27:36,132
Jo ještě když jsme stály, poněvadž to oni... jako se tak nespěchalo s náma.

274
00:27:36,133 --> 00:27:44,166
Když jsme stály, tak najednou se objevila s ňákou blokovou, která byla Jugoslávka, tak se tam objevila Lída.

275
00:27:44,167 --> 00:27:51,599
Měla jiný šaty, vypadala úplně jinak a nesla nám na rozloučenou brambor, kterej měla v polívce.

276
00:27:51,600 --> 00:27:57,432
A ta bloková... maminka tu blokovou proboha prosila, aby se o ní... aby jako jí pomohla.

277
00:27:57,433 --> 00:27:59,999
A ona řekla, že se může spolehnout, že jí pomůže.

278
00:28:00,000 --> 00:28:05,699
Pak jsme se ještě dozvěděly, že Lídu... Pak to bylo špatný, ještě že se dostala do nemocnice.

279
00:28:05,700 --> 00:28:11,266
Tam to bylo velmi riskantní, poněvadž tam se často vybíralo do plynu z nemocnice.

280
00:28:11,267 --> 00:28:16,099
Ale že tam byla ňáká slovenská lékařka, která se o ní velice starala.

281
00:28:16,100 --> 00:28:22,366
A postavila jí na nohy a Lída, že se dostala s transportem ven. A pak už jsme se nedozvěděly nic...

282
00:28:22,367 --> 00:28:33,366
Až na ten konec, když... když byl konec... teda ne ještě války, ale když už jsme žily normál... byly...

283
00:28:33,367 --> 00:28:42,432
Prostě... mmm... Američani nás... nás osvobodili a dali nás do takovýho, do takovýho hotýlku letního.

284
00:28:42,433 --> 00:28:49,866
A... tam devčata začaly vyvolávat duchy. A já jsem k tomu nikdy nechtěla jít, poněvadž jsem tomu neveřila.

285
00:28:49,867 --> 00:28:54,399
Říkala jsem, že to jsou pitomosti a oni mi jednou řekli: "No tak vždyt to zkus, vždyť za to nic nedáš."

286
00:28:54,400 --> 00:28:59,432
Tak jsem řekla: "Tak dobře." Oni vyvolávaly duchy takhle... tak se nahřeje sklenička a takhle se to...

287
00:28:59,433 --> 00:29:04,232
No a já jsem položila jednu otázku: "Kde je moje sestra?"

288
00:29:04,233 --> 00:29:10,032
A sklenička mi Jidiš odpověděla: "Tam kde je tvůj otec."

289
00:29:10,033 --> 00:29:14,266
Mně to vůbec nedošlo, poněvadž tatínek byl pod zemí, že jo.

290
00:29:14,267 --> 00:29:18,466
Mně to vůbec nedošlo, řekla jsem: Podívejte se, jak je ta sklenička blbá.

291
00:29:18,467 --> 00:29:22,699
Přece tatínek už dávno umřel. Tak... jo. Až potom, až mi to dodatečně došlo.

292
00:29:22,700 --> 00:29:25,632
No, tak to byla poslední zpráva o ní.

293
00:29:25,633 --> 00:29:31,866
No tak my jsme jeli... my jsme jeli do tý, do toho Belsenu. Jeli jsme někam jinam...

294
00:29:31,867 --> 00:29:38,832
Jeli jsme původně někam do Hanoveru, nebo... Nevím, někam jinam. Myslím, že do Hanoveru, na práci.

295
00:29:38,833 --> 00:29:46,132
A... oni to vždycky všude vybombardovali, než jsme dojely. Tak nás dovezli do Belzenu.

296
00:29:46,133 --> 00:29:53,632
A... s... jednou pod náma, když nás ještě vezli, tak jednou pod náma začal hořet vagon.

297
00:29:53,633 --> 00:29:59,099
Ale ňák to chytli včas, takže jsme tam... s... s... zase jsme se jako zachránili tím.

298
00:29:59,100 --> 00:30:06,299
A pak nás nasadili do dalších vagonů a do každýho vagonu dali dva vojáčky, aby teda to hlídali.

299
00:30:06,300 --> 00:30:12,632
Což bylo výborný, poněvadž ti vojáci byli slušní lidi... Ty, ty to oslovovalo to utrpení.

300
00:30:12,633 --> 00:30:18,032
A pak mohli být dveře pootevřený kvůli nim, že jo. Oni tam seděli v pootevřených dveřích...

301
00:30:18,033 --> 00:30:21,532
A že se dalo líp dýchat, poněvadž jinak to ještě se v tom...

302
00:30:21,533 --> 00:30:31,266
My jsme... jo, my jsme ještě na, na... cestou z toho Belzenu... pardon z toho, z toho Osvědčima, z toho Birkenau jsme dostaly chleba se sýrem...

303
00:30:31,267 --> 00:30:34,632
Takovým tím pálivým, takže takovým tím na žízeň ještě, no...

304
00:30:34,633 --> 00:30:39,232
No a tyhlety dva hoši, ti byli výborní, poněvadž kdykoliv...

305
00:30:39,233 --> 00:30:42,499
My jsme čas... často stáli, poněvadž to bylo obtížný cestování.

306
00:30:42,500 --> 00:30:49,232
Přednost vždycky měli vojáci, že jo. Ten kdo jel na frontu teda, vojenský transporty...

307
00:30:49,233 --> 00:30:54,932
Tak oni kdykoliv to bylo možný, tak vzali, vzali kýble a přinesli vodu.

308
00:30:54,933 --> 00:31:00,832
A ten ošklivej kýbl vzali třeba... šel se dát vylejt, že jo, že to prostě šlo.

309
00:31:00,833 --> 00:31:06,966
A... dokonce jednou pro nás nakradli ňákejch... asi... nevím jestli to byly švestky, nebo co...

310
00:31:06,967 --> 00:31:09,199
Prostě něco nám ještě nakradli.

311
00:31:09,200 --> 00:31:14,966
No a maminka si s nima potom jednou povídala a oni říkali, že...

312
00:31:14,967 --> 00:31:21,932
Že proto u toho jsou, že viděj tu, že chtěj pomoct těm lidem prostě no... že proto jezdí vždycky spolu, poněvadž si můžou věřit.

313
00:31:21,933 --> 00:31:29,299
A že si vžycky vozí kabáty, poněvadž ty lidi jsou vymrzlí a že je tím můžou přikrýt a že... že jako oni to nepotřebujou.

314
00:31:29,300 --> 00:31:36,666
A ještě jedný dívence potom na rozloučenou dali chleba, svůj... komisárek.

315
00:31:36,667 --> 00:31:41,999
No... no a když jsme přijely do Belsenu, tak to bylo něco úplně jinýho.

316
00:31:42,000 --> 00:31:57,699
To jsme šli kus lesem, já jsem les vždycky milovala a já jsem srdečně strádala ještě {odkašlává} nedostatkem samoty... a přírody.

317
00:31:57,700 --> 00:32:03,032
Tak jsme se pohybovali, šli jsme tím lesem, přišli jsme do tábora.

318
00:32:03,033 --> 00:32:10,599
Tam byli velikánský stany vojenský. Venku byla voda teda, takový korýtko...  a do toho...

319
00:32:10,600 --> 00:32:17,566
A tím tekla pořád voda. To jsme prostě byli z toho úplně... že jsme se mohli umejt pořádně... úplně u vytržení.

320
00:32:17,567 --> 00:32:21,532
No a ty stany... prostě bylo nás... Já nevím, kolik nás přišlo.

321
00:32:21,533 --> 00:32:26,266
Ze začátku bylo nás malinko. A přivezli nám... Byli dost užaslí, jak vypadáme.

322
00:32:26,267 --> 00:32:32,132
A prinesli nám jídlo. No a teď tam byl problém, ale oni neměli nám do čeho to jídlo dát.

323
00:32:32,133 --> 00:32:42,299
A někdo si všiml... nebo všimli jsme si, že tam byla... nahazený, naházený od jídla starý ty konzervy prázdný.

324
00:32:42,300 --> 00:32:49,066
Tak my jsme si chytli každej jednu konzervu. Cítili jsme se báječně, že jsme měli {smích} vlastní...

325
00:32:49,067 --> 00:32:50,399
Zvýšila se nám životní úroveň {smích}...

326
00:32:50,400 --> 00:32:51,566
IV: Nádobí...

327
00:32:51,567 --> 00:33:00,799
MD: Kulturní úroveň - vlastní nádobí. Nekteří jsme si z kousku toho... toho... vršku jsme si z toho vyklepali kamenem třeba i lžýci...

328
00:33:00,800 --> 00:33:03,299
No prostě to bylo úžasný. No tak jsme měli každej svý nádobí.

329
00:33:03,300 --> 00:33:08,232
Tak ono, ono je to uveselilo a dávali nám to jídlo do toho.

330
00:33:08,233 --> 00:33:14,566
No... ze začátku to byl takovej poměrně klid, poněvadž oni nevěděli co s náma.

331
00:33:14,567 --> 00:33:19,232
Neměli ještě žádný další instrukce, tak nás nechali na pokoji. Jenom jednou denně nás spočetli.

332
00:33:19,233 --> 00:33:24,666
Přivezli jídlo a prostě byl klid. Teda hlídali nás.

333
00:33:24,667 --> 00:33:33,132
Potom se to pomalu zhoršovalo. Jo... tam taky ze začátku... tam se ptal ten komandant, se ptal...

334
00:33:33,133 --> 00:33:35,966
Ten byl poměrně slušnej a pak ho taky hodně rychle vyměnili...

335
00:33:35,967 --> 00:33:40,099
Se ptal, kdo umí německy. Maminka se přihlásila, on jí udělal testy.

336
00:33:40,100 --> 00:33:45,066
Ale to bylo to jenom krátkou dobu. Pak se toho velmi rychle zbavila.

337
00:33:45,067 --> 00:33:51,766
Ale to bylo fajn, poněvadž ona zařídila, aby vždycky stál někdo při výdeji jídla.

338
00:33:51,767 --> 00:33:59,699
Aby prostě každej dostal stejnou porci. A mladší 17 let když jídlo zbyde, tak aby dostali nášup...

339
00:33:59,700 --> 00:34:06,366
Takovej poloviční. Takže to bylo dobrý. No... to tam bylo dobrý. Jinak...

340
00:34:06,367 --> 00:34:08,599
CM: Teď tam dám další kazetu, to pokračování jenom...

341
00:34:08,600 --> 00:34:14,867
MD: Dobře... Já si přinesu další...