1 00:00:00,233 --> 00:00:00,632 CM: Tak prosím... 2 00:00:00,633 --> 00:00:04,199 MD: Tak... Jo, já se hned upovědomím... 3 00:00:04,200 --> 00:00:11,032 No ale... co tam ještě bylo krásný v tom Belzenu bylo, že kvetl vřes. 4 00:00:11,033 --> 00:00:18,399 Ono on ten Belzen je na ňákým... to je, to je ňáký obrovský, velice známý mmm... známý vřesoviště. 5 00:00:18,400 --> 00:00:23,999 Já jsem to teda samozřejmě neznala. No a tak na tom vřesovišti udělali ten lágr a... 6 00:00:24,000 --> 00:00:27,699 Když jsme tam byli, tak ten vřes tak nádherně kvetl. 7 00:00:27,700 --> 00:00:31,799 A já jsem celý hodiny ležela na břiše a dívala jsme se, jak to krásně kvete. 8 00:00:31,800 --> 00:00:37,999 A... v noci... poněvadž jsem byla tak okouzlená tím, že jsem v přírode, že jo... 9 00:00:38,000 --> 00:00:43,966 A v noci, když všichni spali, tak jsem tajně vylézala {smích} ze stanu a... 10 00:00:43,967 --> 00:00:47,832 Což bylo nebezpečný, poněvadž oni tam kroužili těma světlama. 11 00:00:47,833 --> 00:00:52,866 Tak jsem vylézala... jako plazila se a lehla jsem si za... 12 00:00:52,867 --> 00:00:56,832 Tam kde teda to světlo nedošlo a dívala jsem se na hvězdy. 13 00:00:56,833 --> 00:01:02,099 No a tím se mi podařilo podruhý dostat zánět ledvin {smích}, pánve... 14 00:01:02,100 --> 00:01:07,032 Poprvé jsem to měla teda v Lodži. To bylo tenkrát taky hutný... 15 00:01:07,033 --> 00:01:10,732 No ale to budu... vrátím se k tomu, k tomu Belzenu. 16 00:01:10,733 --> 00:01:13,599 Hodně se tam zpívalo. Hodně se tam zpívalo... 17 00:01:13,600 --> 00:01:22,266 Měli jsme taky mezi sebou jednu zpěvačku z povolání... a... ta měla krásnej hlas. 18 00:01:22,267 --> 00:01:31,732 Ale byla nesmírně, nesmírně... smutná, uplakaná a málo komunikativní. 19 00:01:31,733 --> 00:01:36,532 Prostě nemohla se, nemohla se vyrovnat s tím, že jí vzali děťátko. 20 00:01:36,533 --> 00:01:42,632 A... ukázala se tam jedna dívka, která nebyla normální... 21 00:01:42,633 --> 00:01:48,566 Kterou děvčata na noc... dekama, dekama svazovaly, aby nikam neutíkala. 22 00:01:48,567 --> 00:01:53,199 Poněvadž... poněvadž měly strach, že by jí zastřelili. Vedne byla spíš klidná... 23 00:01:53,200 --> 00:01:58,166 No a tahleta zpěvačka se jí ujala a zpívala jí a chlácholila jí... 24 00:01:58,167 --> 00:02:02,832 A takhle jí objímala, chovala. A ta dívka se prostě krásně uklidňovala. 25 00:02:02,833 --> 00:02:07,532 Co s nima bylo dál, to nevím... My jsme odešly odtamtud dřív. 26 00:02:07,533 --> 00:02:12,966 Mezitím teda chodili dál tran... transporty, bylo to čím dál tím náročnější samozřejmě. 27 00:02:12,967 --> 00:02:20,166 Počasí se taky horšilo... Různý situace se tam daly zažít, byly jsme třeba... 28 00:02:20,167 --> 00:02:27,299 Jednou se našlo děťátko malý, v tom záchodě... To byli takový ty venkovský záchody. 29 00:02:27,300 --> 00:02:32,566 Nebo jestli to tam našli... našli... potrat prostě... našli Němci? 30 00:02:32,567 --> 00:02:36,266 Tak jsme jim to musely vylovit... očistit... 31 00:02:36,267 --> 00:02:43,766 A oni s nesmírnejma posměškama si to vzali s sebou, halt to odnesli. 32 00:02:43,767 --> 00:02:52,799 Nevím kdo to... komu se to stalo. Asi to bylo lepší, než se... než... lepší řešení pro chudáka. 33 00:02:52,800 --> 00:03:00,999 No... tak potom se to zhoršovalo... a ještě bylo několik volných stanů, myslím, že to byl hlavně jeden... 34 00:03:01,000 --> 00:03:13,832 No a nám byla zima, že jo... Pršelo... Apely byli delší, poněvadž... prostě nás bylo víc. 35 00:03:13,833 --> 00:03:17,499 Delší byli deště... Nestačily jsme uschnout. 36 00:03:17,500 --> 00:03:24,666 Sláma dřevěná, na který jsme spaly už byla rozbitá, takže zespoda to bylo taky studený... 37 00:03:24,667 --> 00:03:32,732 No a už nás bylo v tom, v tom stanu tolik, že vždycky, když někdo vstal, tak potom už těžko našel... 38 00:03:32,733 --> 00:03:37,199 V noci když vstal, těžko, velmi těžko našel to místo, poněvadž se spalo těsně, těsně na sobě... 39 00:03:37,200 --> 00:03:42,432 A když se někdo otočil na bok, tak se {smích} celá řada musela taky otočit na bok. 40 00:03:42,433 --> 00:03:44,999 Tak to bylo trochu náročný. 41 00:03:45,000 --> 00:03:54,232 No... a pak se stalo, že děvčata... že děvčata ňáký zjistily, že jeden stan, že je tam natrženej. 42 00:03:54,233 --> 00:03:58,299 Tak mu trošku ještě dopomohly a omotaly si to kolem sebe. 43 00:03:58,300 --> 00:04:04,299 No a potom napodobovali je čím dál tím další lidi. 44 00:04:04,300 --> 00:04:11,066 No a pak na to přišel komandant a to byl strašnej, strašnej randál, strašná, strašná prostě situace byla. 45 00:04:11,067 --> 00:04:17,132 Poněvadž jsme poničili jejich... jejich majetek, kterej šel... 46 00:04:17,133 --> 00:04:21,166 Měl jít na vojnu a prostě jako smrt a to všechno možný... 47 00:04:21,167 --> 00:04:24,966 A chtěl na matce aby... na mojí mamince, aby jmenovala, kdo to udělal. 48 00:04:24,967 --> 00:04:31,266 No což maminka samozrějmě neudělala... Takže jí řekl, že jí zastřelí a vzal k tomu ještě pár lidí... 49 00:04:31,267 --> 00:04:36,466 A nechal udělat, nechal udělat plot ještě jako takovej.. 50 00:04:36,467 --> 00:04:40,399 Aby měli takovej malinkej jakoby táborek tam pro sebe. 51 00:04:40,400 --> 00:04:46,666 No a pracovali neustále... s tím, že prostě něco vždycky vykopali, pak to zahrabali... 52 00:04:46,667 --> 00:04:50,032 Vykopali to jinde, zahrabali, vykopali zase tamto, nebo nosili... 53 00:04:50,033 --> 00:04:52,766 Prostě takovou „smysluplnou“ práci, že jo, ta nejvíc ubíjí... 54 00:04:52,767 --> 00:04:58,732 No ale poněvadž tam byla maminka, tak ta to... {kašel} Ta to samozřejmě dokázala. 55 00:04:58,733 --> 00:05:02,432 Buď si... buď zpívala. Strhla ostatní taky... Prostě... 56 00:05:02,433 --> 00:05:08,466 No a my jsme, my tři děvčata, my jsme prostě brečely, měly jsme o mámu hroznej strach. 57 00:05:08,467 --> 00:05:15,232 A vždycky jsme chodívaly k tomu plotu a mámy byly jako veselý, aby nám... aby nás pozdvihly. 58 00:05:15,233 --> 00:05:20,266 Tam už maminka samozřejmě nebylo to {nesrozumitelné}, že jo no. 59 00:05:20,267 --> 00:05:27,166 A ten, ten byl zase tak dobrej {smích}, ten... ten velící důstojník, že ho to přestalo bavit. 60 00:05:27,167 --> 00:05:32,766 Jo... nechal.. bylo to.. nevím jak dlouho to trvalo. Ňákou... určitou dobu to trvalo.. 61 00:05:32,767 --> 00:05:36,566 A v tý době my jsme se ohromně a nesmírně sblížily s těma děvčatama. 62 00:05:36,567 --> 00:05:46,732 No a do tý míry, že ta Věrka, to je kameramanka z televize, to jsem... tak ta... Nevím jestli to dělala každej den, nebo jenom občas. 63 00:05:46,733 --> 00:05:54,866 Ale utkvělo mi velice silně v paměti, jak ona schovává takovejhle malinkej jako nehet, kousíček chleba. 64 00:05:54,867 --> 00:06:01,066 Dva takový malinký kousíčky chleba a když jsme usínaly, tak nám to dala na rty, abychom usínaly s chutí chleba. 65 00:06:01,067 --> 00:06:06,399 Tak jsem říkala, n... nikdo už mi v celým životě nedal větší dar. 66 00:06:06,400 --> 00:06:13,232 No a potom začali ty deště, byli čím dál tím horší... 67 00:06:13,233 --> 00:06:16,832 Přijížděli ještě Holanďani, mezi nima tam byla taky Anne Franková... 68 00:06:16,833 --> 00:06:20,932 Patrně jsem ji znala, ale nevím. Nevěděla jsem, že je to ona. 69 00:06:20,933 --> 00:06:32,432 A... začali, začali přicházet kupci. To byli lidi, kteří měli nějaký továrny, nebo spravovali je, nebo je vlastnili... 70 00:06:32,433 --> 00:06:41,066 A protože na vojnu už narukovali 16-letí, 17-letí chl... hoši, tak oni potřebovali pracovní síly. 71 00:06:41,067 --> 00:06:44,099 Takže si chodili mezi ná... , k nám vybírat. 72 00:06:44,100 --> 00:06:50,499 Vypadalo to tak, že vždycky nastoupila celá řada, ten blok jeden, nebo tak... nebo prostě většina... větší množství lidí. 73 00:06:50,500 --> 00:06:57,532 Musely... někdy jsme se musely svlíknout donaha, aby páni měli z toho ňákej... ňáký povyražení. 74 00:06:57,533 --> 00:07:02,866 Vím ten jeden, ten byl kór zvrhlej, tak ten chtěl, aby se jedna noha zdvihla hodně vysoko. 75 00:07:02,867 --> 00:07:12,199 No a pak si vybírali, no a my jsme se dostaly bohu dík, bohu dík už dost brzo jsme se dostaly do transportu ven. 76 00:07:12,200 --> 00:07:16,166 Poněvadž pak už to tam bylo opravdu moc, moc, moc strašný. 77 00:07:16,167 --> 00:07:19,932 Už ještě když my jsme tam byly, tak to bylo zlý, ale pak už to tam bylo moc zlý. 78 00:07:19,933 --> 00:07:24,199 Takže my jsme se dostaly odtamtuď pryč. 79 00:07:24,200 --> 00:07:30,132 A myslím, že jsme na cestu, na cestu jsme dostaly myslím punčochy dokonce. 80 00:07:30,133 --> 00:07:34,366 A připadalo nám to úžasný, poněvadž bylo to na svatej Mikuláš. 81 00:07:34,367 --> 00:07:37,266 Takže jsme si to taky vzaly tak, jako že jsme dostaly dárek. 82 00:07:37,267 --> 00:07:40,766 A takovej důležitej, poněvadž před tím jsme běhaly v tom sněhu bos... na boso, že jo. 83 00:07:40,767 --> 00:07:47,832 A... no a přijely jsme do Mehl... do Mehltheuer. Taky nevím, jak dlouho jsme tam jely. 84 00:07:47,833 --> 00:07:51,999 Přijely jsme do Mehltheuer. A Mehltheuer je malá vesnička. 85 00:07:52,000 --> 00:07:59,166 Na tý vesničce... v tý vesničce malý nádraží a na tom nádraží, vedle nádraží hned malá továrnička. 86 00:07:59,167 --> 00:08:03,132 A ta továrnička dělala součásti do tanků. A... {kašel} 87 00:08:03,133 --> 00:08:14,466 K tý, k tý, k tý továrně byl... byl přiložená, byla přiložená, připevněná taková... takovej bloček, blok malej. 88 00:08:14,467 --> 00:08:20,332 No a tam jsme by... nás bylo dvěstě... teda z toho tři Češky. 89 00:08:20,333 --> 00:08:23,466 A tam jsme, tam jsme byly ubytovaný. 90 00:08:23,467 --> 00:08:32,499 A každej jsme měli takovou úzkou, ale sám pro sebe pryčnu, takže... a deku. Takže my jsme se zase cítily... ohromně kultivovaně. 91 00:08:32,500 --> 00:08:41,032 No a... ty součástky do tanků bylo... {kašel} se obráběly. 92 00:08:41,033 --> 00:08:46,332 Byla to dost velká dřina, poněvadž byly velký, těžký a my jsme to už těžko zdvihaly. 93 00:08:46,333 --> 00:08:55,766 A... měly jsme tam německý... německý mistry, kteří nás to měli naučit, ale nesměli s náma mluvit, poněvadž... 94 00:08:55,767 --> 00:09:01,599 A byli informováni o tom, že jsme těžcí zločinci. 95 00:09:01,600 --> 00:09:06,132 Ten jeden se pak jedný dívky zeptal, jestli to tak je, takže... 96 00:09:06,133 --> 00:09:09,666 Asi pochopili, že to tak není... nebylo... 97 00:09:09,667 --> 00:09:17,399 Když bylo možný... nebo někteří z nich nechávali omylem na tom stroji kousek chleba, nebo něco... 98 00:09:17,400 --> 00:09:23,432 Nebylo jich moc, ale někte... někteří byli, někteří... někteří takoví byli. 99 00:09:23,433 --> 00:09:30,799 Pracovalo se tam ve dne i v noci, noční šichty a denní šichty a... 100 00:09:30,800 --> 00:09:36,132 Ten bloček, ten blok teda byl... byl připevněnej k tý... k tý velký hale. 101 00:09:36,133 --> 00:09:40,566 Ale ještě mezi tím byla malá... malá místnůstka. 102 00:09:40,567 --> 00:09:44,399 Na jedné straně, na levé straně byli záchody, bloček jako záchody. 103 00:09:44,400 --> 00:09:50,966 A na druhý straně byl takovej... zasklená místnůstka, ve který stále byla jedna "aufseherka" a... 104 00:09:50,967 --> 00:09:57,399 Dávala na nás pozor, jestli jsme nic ne... a určovala, kdo smí jít na záchod a kdo ne. 105 00:09:57,400 --> 00:10:07,832 Tak... když jsme, když jsme byly vevnitř, měly jsme třeba tu noční a ve dne jsme byly vevnitř, tak to nás celkem ještě pouštěla {kašel}. 106 00:10:07,833 --> 00:10:11,466 Nebo v noci taky. Podle toho, kdo měl službu samozřejmě. 107 00:10:11,467 --> 00:10:17,432 Ale když jsme byly na práci, no tak to jsme dvakrát, zase v pěticích... 108 00:10:17,433 --> 00:10:23,066 Já dám tohleto pryč, mně to... něco... se to blejská... do očí... 109 00:10:23,067 --> 00:10:26,699 To jsme samozřejmě v pěticích na záchod chodily dvakrát denně. 110 00:10:26,700 --> 00:10:30,099 Mám tady ten... tak to můžu ukázat teď, nebo ne? 111 00:10:30,100 --> 00:10:31,266 IV: No, můžete... 112 00:10:31,267 --> 00:10:31,532 MD: Odpusťte... odpusťte, jo {pousmání}. 113 00:10:31,533 --> 00:10:34,099 CM: Pustíme to zpátky... to nic. 114 00:10:34,100 --> 00:10:40,266 MD: Máme tady takovej... ale já to mám v kopii. Tu... ten originál mám jinde. 115 00:10:40,267 --> 00:10:49,232 A tady je napsáno... to bylo vyvěšené... A tam bylo napsáno kdy... kdy, kdo smí chodit na záchod. 116 00:10:49,233 --> 00:10:56,699 První, první místnost... první hala, druhá hala, třetí hala... ve dne a kdy v noci. 117 00:10:56,700 --> 00:11:00,499 Takže to Vás možná bude zajímat, se na tohle podívat, no... 118 00:11:00,500 --> 00:11:07,799 A jednou se stalo, že ta aufseherka si prohlížela módní časopisy. 119 00:11:07,800 --> 00:11:14,432 A vyšla jedna dívka, která potřebovala na ten záchod jít a toužebně se na ty časopisy dívala. 120 00:11:14,433 --> 00:11:22,032 A tu aufseherku to upoutalo. Slovo dalo slovo, oni se daly do řeči, ta byla tak... jo. 121 00:11:22,033 --> 00:11:26,732 A ona jí řekla, že je moder... , že je návrhářka oděvů. 122 00:11:26,733 --> 00:11:31,832 No tak tu to nadchlo, dala jí papír a tužku a řekla, aby něco navrhla. 123 00:11:31,833 --> 00:11:37,766 Tak ona... já už si nepamatuju, jak se to děvče jmenovalo, ale... ale... 124 00:11:37,767 --> 00:11:43,532 Navrhla jí spoustu krásných věcí zřejmě a kousek toho papíru a tužku teda taky ulila. 125 00:11:43,533 --> 00:11:47,932 A... {pousmání} mně namalovala panenku, pro radost. 126 00:11:47,933 --> 00:11:52,399 Tu panenku už nemám, ta vzala za svý... byla... no, vzala za svý. 127 00:11:52,400 --> 00:12:00,899 No a poněvadž jsme měly v tý době takový... bylo to těžký, měli jsme hlad a bylo to takový, jako trošku beznaděj... 128 00:12:00,900 --> 00:12:08,166 Tak já jsem řekla, že ta panenka se jmenuje Evička a že v neděli až budem... 129 00:12:08,167 --> 00:12:12,099 A v neděli se nepracovalo, poněvadž ti... ti Němci nechtěli v neděli pracovat. 130 00:12:12,100 --> 00:12:15,066 A že v neděli budeme slavit její narozeniny. 131 00:12:15,067 --> 00:12:25,066 To byla taková malá skupina děvčat, kterou ovlivňovala ta nejstarší z nás, která nám vyprávěla obsahy světových románů. 132 00:12:25,067 --> 00:12:35,732 Tak a to by... a krás... krásn... krásně nám vypráv... vypravěč. No a načež... se to jako... oslavovalo. 133 00:12:35,733 --> 00:12:39,332 A děvčata mně napsaly dvě básničky. 134 00:12:39,333 --> 00:12:53,266 No jednu... aha, to je ten originál. Jednak jsem dostala panenku... panenku, která byla ušitá z mých šatů, z mýho lemu ňákýho. 135 00:12:53,267 --> 00:13:00,166 A ta panenka vypadá takhle: jako správný děťátko, který je v lágru... 136 00:13:00,167 --> 00:13:08,799 Tak má... úzký nožičky, který se jí křivěj, úzký tedy hubený nožičky, který se křivěj. 137 00:13:08,800 --> 00:13:15,199 Hubený ručičky... a měla taky velký bříško, to taky k tomu patřilo. 138 00:13:15,200 --> 00:13:21,166 A... mám přečíst tu pohádku? Tu písničku... teda tu... ani nemůžu říct... 139 00:13:21,167 --> 00:13:23,732 Mám to číst česky nebo polsky? Nebo obojí? 140 00:13:23,733 --> 00:13:25,432 IV: Jak chcete... kus tak a kus tak... 141 00:13:25,433 --> 00:13:25,932 MD: Kus tak... 142 00:13:25,933 --> 00:13:26,932 IV: Úryvek ňákej. 143 00:13:26,933 --> 00:13:28,366 MD: Tak jenom úryvek, jo... 144 00:13:28,367 --> 00:13:33,199 Na Eviczky urodziny złączacie wszystkie ptaszyny. 145 00:13:33,200 --> 00:13:38,032 Já to přeložím: Na narozeniny Evičky se... přiletěli všichni ptáčkové. 146 00:13:38,033 --> 00:13:41,866 Usiedli pod oknem na drzewie i razgrzechotały w słodkim śpiewie. 147 00:13:41,867 --> 00:13:47,899 Sedli si na strom a sladce zazpívali. 148 00:13:47,900 --> 00:13:58,132 Przyleciała mała sroczka, ce ma zezowaty oczka. Na górna gałąźka wzlecieła i tak razgrzechotała. 149 00:13:58,133 --> 00:14:05,566 Přiletěla malá sýkorka, která má... má šš... šil... šilhavý očíčka. 150 00:14:05,567 --> 00:14:10,332 Sedla si na horní větvičku a takto zašvitořila: 151 00:14:10,333 --> 00:14:16,466 Chy wiecie dlaczego słońce dziś tak świeci, chy wszyscy się radują dorośli, dzieci? 152 00:14:16,467 --> 00:14:21,466 To mała Evyczka, córeczka Majinki, dzisiaj świętuje piąte urodziny. 153 00:14:21,467 --> 00:14:26,899 Víte proč tak svítí sluníčko a proč se všichni radujou, dospělí, děti? 154 00:14:26,900 --> 00:14:32,099 To malá Evička, dceruška Marienky dneska slaví páté narozeniny. 155 00:14:32,100 --> 00:14:39,766 Takže takovou... To je, to je ještě delší a to by asi dlouho trvalo. 156 00:14:39,767 --> 00:14:42,299 Ale končí to... končí to přáním: 157 00:14:42,300 --> 00:14:49,466 Zasz matičce, co ciebie na świat ten wydała, zyczymy, bysze zawsze w życiu swoim śmiała. 158 00:14:49,467 --> 00:14:57,199 A matin... matičce, která tě přivedla na tento svět přejeme, aby se stále ve svém životě smála. 159 00:14:57,200 --> 00:15:00,232 Ażeby jej córeczka wiara poczyniła. 160 00:15:00,233 --> 00:15:02,399 Aby měla z dcerušky mnoho radosti. 161 00:15:02,400 --> 00:15:04,799 Ażeby jej bogaty zamężna vydawała. 162 00:15:04,800 --> 00:15:07,466 Aby jí bohatě vdala za muže 163 00:15:07,467 --> 00:15:09,499 Ażeby Eviczka w łóżku nie ona sikała. 164 00:15:09,500 --> 00:15:11,799 Aby Evička nečůrala v postýlce. 165 00:15:11,800 --> 00:15:14,266 I nigdy „papou!” nie walawała. 166 00:15:14,267 --> 00:15:16,499 A nikdy aby nevolala "papú!" 167 00:15:16,500 --> 00:15:22,232 Nich na tysiące sie zycia są lat dzisiaj są serdeczni, swiergotały ptaszki w chórze. 168 00:15:22,233 --> 00:15:25,132 Tak to bylo to jedno... A tohleto... 169 00:15:25,133 --> 00:15:30,399 Já jsem... já jsem, když jsem dělala ty, když jsem pracovala u těch strojů... 170 00:15:30,400 --> 00:15:37,166 Tak se mi udělalo tady pět vředů a tady dva. A bylo to hrozně bolestivý... 171 00:15:37,167 --> 00:15:42,632 A strašný bylo, když jsem měla... těma... těmahle těma pohybama jako připevňovat ty materiály. 172 00:15:42,633 --> 00:15:51,066 Dokonce mi nechali na několik dní doma. Takže... takže jsem dostala tenhle ten... k tomu tu básničku ještě: 173 00:15:51,067 --> 00:15:56,666 Drogа, droga Eviczka, na twojej urodziny oferuję cie cały kawał uriegniny. 174 00:15:56,667 --> 00:16:03,666 Drahá Evičko, na tvé... k tvým narozeninám ti věnuju celej kus papírový vaty. 175 00:16:03,667 --> 00:16:08,599 Posiadał na działania magicznego na... wrzody, który są dziedziczne. 176 00:16:08,600 --> 00:16:19,066 Mm... Prý má veliké... veliké... velmi ma... magicky působí na... na vředy, který prý jsou dědičný. 177 00:16:19,067 --> 00:16:24,099 Ażeby cie mamczina nie była zazdrosna, niech cie bezboleśnie i ladnie rosną. 178 00:16:24,100 --> 00:16:29,999 A abys Evičko nežárlila na ty maminčiný, tak ať ti rostou bezbolestně, ale krásně. 179 00:16:30,000 --> 00:16:37,399 Takže to... to bylo ještě s k tomu Mehltheuer. 180 00:16:37,400 --> 00:16:43,299 IV: Takže jestli jsem to pochopila správně, tak vy jste se tam hodně staly součástí tý, asi polský pospolitosti? 181 00:16:43,300 --> 00:16:45,899 Byly tam ještě i jiný národnosti v tom Mehltheueru? 182 00:16:45,900 --> 00:16:51,399 MD: Byly tam... byli tam ještě Maďarky, ale s těma jsme se vůbec nedostaly do styku. Až když... až když byl konec... 183 00:16:51,400 --> 00:16:59,866 A... ani taky. Ne, s těma jsme se vůbec neviděly ani. No tak my jsme byly tři Češky, že jo. 184 00:16:59,867 --> 00:17:04,732 No a navíc... tak já jsem byla v takových letech, kdy se člověk druží. 185 00:17:04,733 --> 00:17:12,499 A ty děvčata byla fajn. Mám ještě sešítek který... mám různý zápisky od nich na rozloučenou a... 186 00:17:12,500 --> 00:17:15,499 Tak s... jako měly jsme hezký vztah. 187 00:17:15,500 --> 00:17:15,632 IV: A jak... 188 00:17:15,633 --> 00:17:20,032 MD: Tam bylo strašně důležitý mít někoho... někoho blízkého. Tak já jsem měla tu maminku. 189 00:17:20,033 --> 00:17:25,966 Ale kdo neměl někoho blízkého z rodiny, tak aspoň bylo štěstí, když měl nějakého kamaráda.. 190 00:17:25,967 --> 00:17:32,766 Poněvadž to člověka drželo. Člověka to drželo a potom ten kamarád taky třeba i pomohl. 191 00:17:32,767 --> 00:17:37,099 Mám přítelkyni, to je támhle ta fotografie za mnou. 192 00:17:37,100 --> 00:17:42,132 Ona už umřela, bylo jí 96. Do poslední chvíle jí to skvěle myslelo. 193 00:17:42,133 --> 00:17:52,299 A to je paní, která... v Birkenau... přijala 12 děvčat, který zůstaly bez matek. 194 00:17:52,300 --> 00:17:59,099 A starala se o ně... a vytvořily takovej pevnej kolektiv, že se o všecko absolutně dělily. 195 00:17:59,100 --> 00:18:03,066 Jednou dostaly švestku a tu švestku rozdělily na těch 13 dílů. 196 00:18:03,067 --> 00:18:11,532 Potom... a když byla některá nemocná, tak ty ostatní jí daly... jí daly něco ze svýho jídla, pomohly jí. 197 00:18:11,533 --> 00:18:14,866 Takže to má obrovskou... obrovský to je, když někdo může někoho mít. 198 00:18:14,867 --> 00:18:20,599 Tohleto nebylo až tak silný přátelství, ale bylo to hezký... bylo to hezký. 199 00:18:20,600 --> 00:18:30,732 No, potom se jednou stalo, že... Ještě za oknem nás hlídal vojáček, s kterým děvčata někdy tajně mluvily. 200 00:18:30,733 --> 00:18:33,799 A on nás informoval o tom, jak vypadá situace. 201 00:18:33,800 --> 00:18:38,632 Informoval nás o tom, že americká armáda nás obkličuje. 202 00:18:38,633 --> 00:18:42,032 Ale vždycky zase když měli přijít k nám, tak zase šli někam jinam. 203 00:18:42,033 --> 00:18:48,932 Ale fakt je, že hodně bombardovali a na nás nic nespadlo. Takže oni o nás věděli a... 204 00:18:48,933 --> 00:18:57,366 Jednou... to už vypadalo, že teda už jsou dost blízko, takže už... už jsme nechodily pracovat. 205 00:18:57,367 --> 00:19:02,666 Poněvadž už jsme byly tak blí... tak... tak... jako slabý, že už to nešlo. 206 00:19:02,667 --> 00:19:09,632 Dostavály jsme jenom trošičku vody s nepatrným množstvím zeleniny... tak na tu barvu. 207 00:19:09,633 --> 00:19:17,866 Protože když jsme byli obklíčení, tak... nebyla... nebyl.. nebyla.. nebylo zásobování. 208 00:19:17,867 --> 00:19:21,099 A to co bylo, tak to si vzali... vz.. že jo oni. 209 00:19:21,100 --> 00:19:33,699 A fašisti, ti... nekteří k nám začali být roztomilí, někteří k nám byli o to horší, nekteří začali nosit, nosit civil a... 210 00:19:33,700 --> 00:19:39,599 A oni... my jsme je různě pojmenovaly. Například jeden, tomu chyběl... chyběl prst. 211 00:19:39,600 --> 00:19:44,966 Tak tomu se říkalo buďto "devět a půl" a nebo "půl desá... půl desátý." No a... {pousmání} 212 00:19:44,967 --> 00:19:49,166 Takovýhle... takovýhle různý... různý... různý jména. 213 00:19:49,167 --> 00:19:56,399 No ale tak se stalo, že ani ta "aufseherka nebyla," která jako určovala kdy... kdy můžeme jít tam a... 214 00:19:56,400 --> 00:20:03,499 Tak děvčata šly, asi čtyři holky to zkusily. Já jsem mezi nima nebyla, já jsem se bála. 215 00:20:03,500 --> 00:20:09,732 A... dveře byly otevřený. Vešly do síňě. Tam bylo... nikdo nebyl. 216 00:20:09,733 --> 00:20:13,399 Zkusily vzít za vrata... Vrata se otevřely a byly venku. 217 00:20:13,400 --> 00:20:19,266 No a tak se šly podívat ještě kousek dál a našly tam... na to nádraží... 218 00:20:19,267 --> 00:20:26,532 A našly tam velikej pytel se zrním. Tak si to nacpaly do.. do sukní, přinesly nám to všem. 219 00:20:26,533 --> 00:20:32,832 No tak já jsem v životě nejedla nic tak chutnýho a asi už nikdy nic tak chutnýho nebudu jíst.. 220 00:20:32,833 --> 00:20:37,599 To byl prostě rajskej {smích} pokrm a... a už mezi tím šly další. 221 00:20:37,600 --> 00:20:45,232 No tak já jsem se vypravila, že půjdu taky, abych mamince přinesla taky... a... 222 00:20:45,233 --> 00:20:52,166 Oni mezi tím tam děvčata objevila vozíčky s... s balíčkama... na frontu. 223 00:20:52,167 --> 00:20:53,966 Tak každej něco sebral... 224 00:20:53,967 --> 00:21:02,899 Většinou... většinou hned u toho... u tý zahrady, která byla vedle... vedle... nebo vedle... tý budovy. 225 00:21:02,900 --> 00:21:06,166 Tak většinou sedly hned tam a hned se do toho daly... 226 00:21:06,167 --> 00:21:12,032 A když jsem {kašel} procházela, tak jednak mi to buď to ukazovaly, nebo tu a tam mi dal někdo něco... něco kousnout. 227 00:21:12,033 --> 00:21:14,899 No já jsem byla nadšená, tak jsem šla taky to zkusit. 228 00:21:14,900 --> 00:21:23,499 A {pousmání} sebrala jsem... čtyři balíčky, že jo? Jeden, dva, tři, čtyři balíčky... tři balíčky... čtyři balíčky... 229 00:21:23,500 --> 00:21:29,266 Prostě ňáký balíčky jsem sebrala a běžela jsem to taky otevřít, do takovýho zákoutí... 230 00:21:29,267 --> 00:21:35,266 A ten první balíček byl takovej jako podélnej, takhle vypadal. 231 00:21:35,267 --> 00:21:40,932 A děvčata mi vyprávěla o slanině, jaká je to... ikdyž to židé jako nemají jíst. 232 00:21:40,933 --> 00:21:46,799 Ale Poláci používají slaninu hodně a hrozně jí milujou. A jaká je to bá... jaký je to báječný jídlo. 233 00:21:46,800 --> 00:21:51,766 A já jsem slaninu z rodiny nemě... neznala. Tak jsem byla přesvědčená, že to je opravdu něco skvělýho. 234 00:21:51,767 --> 00:21:54,366 No tak mně bylo jasný, že v tom je ta slanina, že jo. 235 00:21:54,367 --> 00:22:02,066 Tak jsem to otevřela... {kašel} 236 00:22:02,067 --> 00:22:08,632 Otevřela jsem balíček a on tam byl... on tam bylo... ono to tam bylo mýdlo. 237 00:22:08,633 --> 00:22:13,099 Tak to mne trošku sklamalo, ale řekla jsem si: No tak se aspoň umyjeme pořádně, že... 238 00:22:13,100 --> 00:22:16,332 Tak v těch ostatních balíčkách jistě něco bude. 239 00:22:16,333 --> 00:22:21,466 A otevřela jsem druhej balíček a tam byly... tam byla látka na šaty. 240 00:22:21,467 --> 00:22:32,166 Tak to jsem pohasla, ale řekla jsem si: Tak fajn... budeme se moct převlíknout do civilu, nějak se to udělá a... 241 00:22:32,167 --> 00:22:38,132 Tak jsem vzala třetí balíček a tam byla zase ta látka na šaty, jenže jiná. 242 00:22:38,133 --> 00:22:42,666 Tam... první byla červená, tahle byla modrá. Tak to jsem ještě přijala... 243 00:22:42,667 --> 00:22:45,899 A teď jsem držela ten balíček, ten... ten... ten poslední. 244 00:22:45,900 --> 00:22:50,132 Ten byl takhle vysokej a takhle... takhle širokej. 245 00:22:50,133 --> 00:22:54,899 A prostě jestli ten svět za něco stál, tak tam ten... tak tam muselo být něco k jídlu, že jo. 246 00:22:54,900 --> 00:23:00,899 A maminka ráda pekla... pekla borůvkovej koláč a já jsem ho zbožňovala. 247 00:23:00,900 --> 00:23:06,666 Tak jsem si říkala, tak to asi někdo borů... borůvkovej koláč posílá {smích} někdo vojáčkovi. 248 00:23:06,667 --> 00:23:12,499 Tak jsem to otevřela a ona tam byla německá hra "Člověče, nezlob se!" 249 00:23:12,500 --> 00:23:17,032 Tak... {smích} tak jsem zaklela a hodila jsem to co nejdál. 250 00:23:17,033 --> 00:23:21,132 Bohužel jsem to druhej den hledala a už... už se mi to nepodařilo najít. 251 00:23:21,133 --> 00:23:28,366 No a smutně jsem šla .do bloku, poněvadž už se... jsem slyšela, že to tam... tam se něco... něco hejbalo, nějakej hluk tam byl. 252 00:23:28,367 --> 00:23:32,666 No tak hned... hned u vchodu jsme každej dostal pár facek {smích}, že jo... 253 00:23:32,667 --> 00:23:35,466 A že teprve uvidíme, co to bude... teprve to uvidíme. 254 00:23:35,467 --> 00:23:40,832 No a... Tak jsme byly je... z toho dost vylekaný. 255 00:23:40,833 --> 00:23:50,532 A pak přišel komandant a řekl nám, abychom se připravily na cestu, že jako jdeme ven. 256 00:23:50,533 --> 00:23:54,566 A maminka mu řekla, že my nejsme schopní někam chodit, že jsme příliš slabí. 257 00:23:54,567 --> 00:24:01,032 A on řekl, že víme, že jsme ob... že tady prostě je fronta, že jsme obklíčení.. 258 00:24:01,033 --> 00:24:02,966 Že jde o to, aby nás zachránil. 259 00:24:02,967 --> 00:24:08,699 A my jsme... maminka řekla, že jako... že jako ne, že... že prostě nemůžeme. 260 00:24:08,700 --> 00:24:14,166 A on řekl: V tom případě jsem... mám za povinnost vá... vás zastřelit všechny. 261 00:24:14,167 --> 00:24:22,066 A maminka mu řekla, že kdyby nás nechal bejt... 262 00:24:22,067 --> 00:24:28,232 Že víme velmi dobře, že jsme velmi dobře informovaný, že.. že americká armáda je hned za rohem prostě. 263 00:24:28,233 --> 00:24:34,999 A jestli nás nechá bejt, tak že mu dáme potvrzení, že zachránil život dvě stě ženským. 264 00:24:35,000 --> 00:24:38,532 A když nás zastřelí, že ho stejně chytnou. 265 00:24:38,533 --> 00:24:42,732 No a on řekl, že si to musí rozmyslet a odešel. 266 00:24:42,733 --> 00:24:47,532 A pak jsme... asi za hodinku, za dvě, slyšely najednou auta. 267 00:24:47,533 --> 00:24:52,766 Teď jsme si říkaly: No nazdar, tak to pro nás jedou ty, ty spalovací auta, že jo... 268 00:24:52,767 --> 00:24:56,432 Ty "dušebubky" jsme tomu říkaly. No a oni to byli Američani. 269 00:24:56,433 --> 00:25:00,766 Takže to byla docela {smích}... hezký zakončení. 270 00:25:00,767 --> 00:25:05,132 No a teď když viděli, jak vypadáme, tak nám nanesli spousty jídla. 271 00:25:05,133 --> 00:25:10,699 Takže nám pak bylo zle. Jedna paní ještě umřela. Nevím jestli z toho, nebo z něčeho jinýho. 272 00:25:10,700 --> 00:25:16,766 Pak přišel jejich doktor, zakázal jídlo a měly jsme jíst pomalu teda, začínat s něčím jednodušším. 273 00:25:16,767 --> 00:25:20,066 No my jsme vším byly nadšený, co jsme mohly jíst. 274 00:25:20,067 --> 00:25:25,132 A... já se pamatuju, že jsem... že jsem měla dvě otevřené konzervy. 275 00:25:25,133 --> 00:25:31,632 Jednu sádlo a druhej jablkovej kompot a strašně mi to chutnalo dohromady. Jsem se tomu divila {smích}. 276 00:25:31,633 --> 00:25:38,299 Ta chuť, ta se obnovovala několik hodin... několik... několik měsíců, než člověk vycítil tu chuť. Ta byla úplně zabitá... 277 00:25:38,300 --> 00:25:44,866 No a potom nás Američani odvezli o kousek dál do Rentzschmühle. Tam bych se taky ráda koukla. 278 00:25:44,867 --> 00:25:51,899 To bylo takový... tam na... na malý říčče, kolem dokola les, to bylo taky hezoučký tam. 279 00:25:51,900 --> 00:25:58,366 No a tam jsme... Poněvadž nás osvobodili 16. dubna, to ještě bylo daleko do války... do konce války. 280 00:25:58,367 --> 00:26:06,432 Tam se o nás velice hezky starali. A tam bylo dost rušno, poněvadž lidi, kteří chodili pěšky domů... vlaky nejezdili... 281 00:26:06,433 --> 00:26:14,399 Tak ti... se stavovali a byly samý otázky: Neviděl si toho? Žije tamten? 282 00:26:14,400 --> 00:26:22,499 A byly samý smutný zprávy, takže to bylo takový jako... smutný to bylo. No... ale no... 283 00:26:22,500 --> 00:26:27,899 IV: Můžu se zeptat, třeba mohly jste dostávat dopisy? Nebo ňákou tu korespondenci měly jste? 284 00:26:27,900 --> 00:26:28,332 MD: Ne, ne... 285 00:26:28,333 --> 00:26:28,832 IV: Nějakej kontakt? 286 00:26:28,833 --> 00:26:31,166 MD: Ne, no tak ono to všechno bylo rozbitý. 287 00:26:31,167 --> 00:26:37,832 My jsme... my jsme se... chtěly jet... chtěly jít pěšky a ten komandant říkal, no tak že... ten... ten americkej... 288 00:26:37,833 --> 00:26:42,832 Ten říkal: Prosím vás nedělejte to, já... jak něco bude možný, já vás k něčemu přifařím. 289 00:26:42,833 --> 00:26:45,599 Ale to je strašně nebezpečný, ona je ještě válka. 290 00:26:45,600 --> 00:26:50,632 No a teď ta... to jako už bylo vidět, že ta... že ta morálka je hodně rozbitá. 291 00:26:50,633 --> 00:26:56,066 Já jsem si tam.. já jsem začala konečně.. konečně vychutnávat samotu a... 292 00:26:56,067 --> 00:27:00,466 Ne že bych se stranila ostatních, ale že jsem mohla být pár hodin sama taky. 293 00:27:00,467 --> 00:27:07,399 A chodila jsem po pražce vždycky. Dál jsem si netroufla, poněvadž to bylo... nebezpečný to tam bylo. 294 00:27:07,400 --> 00:27:12,766 Nekteří muži, ti byli jako utržení od zvířete. To prostě tak je, když je konec války. 295 00:27:12,767 --> 00:27:18,832 To je.. to jsou ty všechny pudy v... Takže to... takže to bylo nebezpečný, no ale... 296 00:27:18,833 --> 00:27:25,666 A taky poprvé, když nám dali rádio spravený, tak to první, co jsem slyšela, že Praha volá o pomoc. 297 00:27:25,667 --> 00:27:34,332 Tak to bylo taky takový... takový těžký. Nakonec jsme se dostaly domů 6. června... ne, 2. června. 298 00:27:34,333 --> 00:27:35,832 IV: S ňákým tím transportem? 299 00:27:35,833 --> 00:27:41,832 MD: Jely jsme transportem kterej... kterej... ňák spravili teda někde ty koleje. 300 00:27:41,833 --> 00:27:48,732 A... s Jugoslávcema, s vojskem jugoslávským. Tak jsme se vrátily. 301 00:27:48,733 --> 00:27:59,666 No a z 18 lidí jsme se vrátily dvě. A to bylo strašně těžký to... přijmout, pochopit a žít s tím. 302 00:27:59,667 --> 00:28:07,899 To bylo moc těžký. A hodně dlouho se to zpracovávalo... 303 00:28:07,900 --> 00:28:14,532 A hodně dlouho se s tím člověk vyrovnával taky... 304 00:28:14,533 --> 00:28:24,099 Já jsem těžko... těžko se dostávala k vlastní generaci, poněvadž jsme... jsem si nerozuměla s vlastní generací. 305 00:28:24,100 --> 00:28:29,466 Já jsem si rozuměla buď s puberťákama anebo s lidma staršíma, kteří hodně zažili. 306 00:28:29,467 --> 00:28:34,632 Jinak... jinak ne... jinak to nešlo. No... 307 00:28:34,633 --> 00:28:37,066 IV: Můžu se zeptat, co jste dělala po válce? 308 00:28:37,067 --> 00:28:46,532 MD: No po válce... nejdřív jsem... nejdřív jsem šla do ňákýho kurzu francouzskýho a.. abych... tam... maminka... 309 00:28:46,533 --> 00:28:51,599 Maminka jednak... My jsme teda po válce... po válce jsme v Praze teda nikoho nenašly. 310 00:28:51,600 --> 00:28:56,832 A šly jsme se podívat do Chotěboře, kde byli teda většina příbuzných a zůstaly jsme tam. 311 00:28:56,833 --> 00:29:02,199 Maminka tam zůstala, já jsem chtěla zůstat s ní, ale ona mi přesvědčila, že se musím jít učit. 312 00:29:02,200 --> 00:29:05,966 Já jsem se chtěla teda samozřejmě učit, ale nechtěla jsem tu mámu nechat. 313 00:29:05,967 --> 00:29:13,732 A ona byla velmi moudrá, takže... takže jsem jela do Prahy a zapsala jsem se na ňákej kurs Franštiny celodopolední. 314 00:29:13,733 --> 00:29:17,132 Ten první rok jsem dělala to a doháněla jsem, co jsem mohla. 315 00:29:17,133 --> 00:29:28,466 A... potom... taky oni v tý době taky byly různý takový "rychlokvašky", který teda dětem umožnily, aby prostě co nejrychlejc se někam zařadili. 316 00:29:28,467 --> 00:29:36,332 A.. no a potom jsem šla na Vysokou školu politickou a sociální, s tím, že jsem šla na sociální odbor. 317 00:29:36,333 --> 00:29:44,832 Poněvadž jsem si představovala naivně, že bych... že bych pracovala prostě jako ňáká sociální pracovnice... 318 00:29:44,833 --> 00:29:54,966 Ve vězeňství jsem chtěla pracovat. No, pak jsem nakonec pracovala v knihovnách, v různejch... 319 00:29:54,967 --> 00:30:00,599 A to byla taky dobrá práce, hezká. 320 00:30:00,600 --> 00:30:15,099 Narodili se... vdala jsem se, narodily se mi dvě dcery... A od té jedné mám vnuka. 321 00:30:15,100 --> 00:30:21,032 Já jsem dělala hodně jako dokumentátorka, v těch knihovnách, nebo i v Ústavu mezinárodní politiky. 322 00:30:21,033 --> 00:30:24,966 Tam jsem jednu dobu dělala dokumentátorku, odbornou dokumentátorku. 323 00:30:24,967 --> 00:30:33,099 A potom v těch různých knihovnách velkých. Jednak jsem pracovala, poněvadž to bylo blízko, v tý... 324 00:30:33,100 --> 00:30:39,766 Vojenský... Vojenský škole vysoké na... v Dejvicích, poněvadž tam za mnou mohly chodit děti ze školy. 325 00:30:39,767 --> 00:30:45,966 A potom když se to... když to Sověti uzavřeli, tak jsem pracovala na Národní třídě. 326 00:30:45,967 --> 00:30:51,099 A ještě před tím jsem pracovala na... vlastně na Mariánském náměstí na Lidové škole... 327 00:30:51,100 --> 00:30:57,566 Ne, na Lidový tý... knihovně. Ta byla... ta byla velmi pěkná. Tam to bylo hezký taky. 328 00:30:57,567 --> 00:31:02,366 Tam se člověk mohl hodně naučit, tam měl pořád kolem sebe hodně knih. To bylo moc hezký. 329 00:31:02,367 --> 00:31:09,366 A oni ti lidi, kteří jsou mezi knihama, nebo kteří jsou třeba... jsem si všimla, jsem to zkoušela, zkoumala... 330 00:31:09,367 --> 00:31:18,966 Že třeba i lidi, kteří pracovali v ňákých gramofónových závodech nebo tak, tak ti byli takoví jako vlídnější k sobě. 331 00:31:18,967 --> 00:31:27,566 No... no a vyrovnávala jsem se s tím teda těžko, to asi se mne chcete zeptat. 332 00:31:27,567 --> 00:31:33,432 Zdály se mi dlouho zlý sny a ty se mi ještě někdy zdají, ale už jsou čím dál tím lepší. 333 00:31:33,433 --> 00:31:42,432 Nejdřív jsem utíkala, pak jsem exhumovala... ve spaní jsem exhumovala příbuzný. 334 00:31:42,433 --> 00:31:49,132 Pak jsem aktivně bojovala. Pak když jsem měla děti, jsem zase zachraňovala děti. 335 00:31:49,133 --> 00:31:55,199 A teď poslední sen, kterej jsem takovejhle měla, tak ten jsem... to jsem zachraňovala vnuka. 336 00:31:55,200 --> 00:32:01,932 Tak to už mi přišlo, že už po 60 letech {smích} je... jestli je už skoro přehnaný, no... 337 00:32:01,933 --> 00:32:06,366 A ty sny byly zlý a to prostě někdy mi to trvalo tři dny. A když jsem si četla... 338 00:32:06,367 --> 00:32:14,532 Já jsem vždycky měla u postele knihy, tak něco jinýho... tak stejně mi... se mi zdálo pokračování. Ty sny byly strašně krutý. 339 00:32:14,533 --> 00:32:23,166 No a s tou... s tou... se svou... se svou generací jsem se... to jsem pak... jako jsme... jsem se tam už vpravila. 340 00:32:23,167 --> 00:32:31,832 Oni ze začátku... kluci... kluci třeba na škole... na te škole... kluci si z chleba dělali kuličky. 341 00:32:31,833 --> 00:32:34,932 Já jsem myslela, že jim půjdu dát pár facek, kdybych byla bojovnější. 342 00:32:34,933 --> 00:32:39,599 Prostě to je něco strašnýho, jo... Já jsem měla tak hlubokou úctu k chlebu. 343 00:32:39,600 --> 00:32:44,632 Mladí... já když jsem... když jsem viděla malý děti, tak... tak se mi chtělo berčet. 344 00:32:44,633 --> 00:32:48,032 To jsem... v tom mně pomohl... v tom mně pomohl ohromně skauting. 345 00:32:48,033 --> 00:32:56,066 Ale nemohla jsem, ani v tom skautingu jsem nemohla jít k těm nejmenším, k těm světluškám. Až po dlouhý době... 346 00:32:56,067 --> 00:33:01,132 No ale tak vždycky bylo... zaplať panbůh jsem měla kolem sebe hodný lidi. 347 00:33:01,133 --> 00:33:06,266 Nebo vždycky jsem poznala někoho hodnýho, kdo mně pomohl, třeba jen tou samotnou existencí. 348 00:33:06,267 --> 00:33:10,466 No a maminka, ta byla skvělá taky, že... 349 00:33:10,467 --> 00:33:16,666 Maminka byla vždycky velice silná a pak jsem si všimla... O lágru jsme spolu nemluvily. 350 00:33:16,667 --> 00:33:22,566 Ona na mně chtěla, abych něco napsala {kašel}... Já jsem nechtěla. 351 00:33:22,567 --> 00:33:30,799 Poněvadž jsem těch prvních 50 let o tom nemluvila. Jenom těsně po válce... 352 00:33:30,800 --> 00:33:36,599 Já jsem se nemohla dojíst pořád, tak jsem chodila... jak mně lidi zvali, tak jsem chodila třeba na tři obědy, z jednoho na druhej. 353 00:33:36,600 --> 00:33:39,666 A oni chtěli, abych jim vyprávěla, ale... 354 00:33:39,667 --> 00:33:47,132 Já když jsem si uvědomila, že se na to dívají, jako na Rodokaps, tak jsem nemohla. No... 355 00:33:47,133 --> 00:33:56,766 Takže až teprve teďko... teďko v těch posledních letech. Předloni jsem... s tím začala... {kašel} začala být schopná o tom mluvit. 356 00:33:56,767 --> 00:34:02,766 A hlavně taky když vidím, že už není koho se zeptat pomalu, že jo... 357 00:34:02,767 --> 00:34:06,699 Že už přeci jenom odcházíme, tak je třeba to svědectví vydat. 358 00:34:06,700 --> 00:34:13,532 Hrozně mně pomohlo, když tady byla... v Praze byla ta... ta galerie... Nevím jak se jmenuje. 359 00:34:13,533 --> 00:34:16,732 No ta galerie, jak tam měli ty fotografie... 360 00:34:16,733 --> 00:34:17,232 IV: Langhansova? 361 00:34:17,233 --> 00:34:24,599 MD: Langhansova gane... gale... galerie. Ti nás jednou požádali, čtyři ženský... my jsme taková skupina čtyř... 362 00:34:24,600 --> 00:34:35,032 Požádali, abychom tam přišly. Jestli je možný, že... budou mít výstavu v Lodžským ghettě, jestli je možný, abychom tam o tom... o něčem mluvily. 363 00:34:35,033 --> 00:34:48,599 Tak my jsme tam chodily každej... vždycky jednou týdně, někdy i víckrát, poněvadž třeba přijela ňáká škola z Brna, taky si poslechnout... a {kašel}... Pardon. 364 00:34:48,600 --> 00:34:51,366 CM: Můžeme ňák pokračování zase za chviličku. 365 00:34:51,367 --> 00:34:53,966 MD: Dobře. Tak já dopovím tu větu. Ne, tak dobře... 366 00:34:53,967 --> 00:34:57,967 CM: Jo, asi chviličku to bude...