1 00:00:00,133 --> 00:00:01,699 CM: Můžeme... 2 00:00:01,700 --> 00:00:07,199 IV: Dnes je 3. listopadu roku 2006 a jsme na návštěvě u paní Helgy Hoškové, 3 00:00:07,200 --> 00:00:10,899 Pod Kotlaskou 7, na Praze - Libni. 4 00:00:10,900 --> 00:00:14,966 Paní Hošková, mockrát děkujeme za to, že jste nás tady přijala 5 00:00:14,967 --> 00:00:19,066 a že jste ochotná si s námi povídat o Vašem životě 6 00:00:19,067 --> 00:00:25,799 v rámci projektu Natáčení rozhovorů s bývalými českými vězni koncentračního tábora Flossenbürg a jeho poboček. 7 00:00:25,800 --> 00:00:29,499 Takže ještě jednou mockrát děkujeme a pokud si mohu dovolit, 8 00:00:29,500 --> 00:00:31,966 tak bych Vám rovnou položila první otázku. 9 00:00:31,967 --> 00:00:37,632 Mohla byste mi povyprávět něco o Vašem tatínkovi a mamince? 10 00:00:37,633 --> 00:00:43,466 HH: Tak já jsem se narodila - shodou okolností jsem se narodila v tomhle bytě. 11 00:00:43,467 --> 00:00:47,866 Z čehož jako... Nebyli jsme nijak ani bohatá ani chudá rodina... 12 00:00:47,867 --> 00:00:51,066 Nebo obráceně ani chudá, ani bohatá. 13 00:00:51,067 --> 00:00:53,999 Tatínek byl bankovní úředník a maminka byla švadlena, 14 00:00:54,000 --> 00:00:55,866 takže taková střední vrstva. 15 00:00:55,867 --> 00:00:59,866 Vyrůstala jsem tady v okolí s nežidovskými kamarády, 16 00:00:59,867 --> 00:01:06,566 s nežidovskými sousedy a žili jsme v podstatě stejnej život jako všichni naši okolní sousedé. 17 00:01:06,567 --> 00:01:09,999 Chodila jsem tady do školy. 18 00:01:10,000 --> 00:01:14,966 Vlastně tady v Libni jsem strávila, kromě té války teda, celý svůj život. 19 00:01:14,967 --> 00:01:19,866 IV: A projevovalo se třeba u Vás nějaké... 20 00:01:19,867 --> 00:01:24,432 Říkala jste, že jste tady prožívali takový normální klasický život, 21 00:01:24,433 --> 00:01:26,632 který se nedělil na to, jestli je židovský, nežidovský... 22 00:01:26,633 --> 00:01:30,966 Doléhaly na Vás třeba přece jenom potom nějak ty události v Německu? A... 23 00:01:30,967 --> 00:01:33,632 HH: No samozřejmě. Tak do té doby jsem ani... 24 00:01:33,633 --> 00:01:36,466 Tak věděla jsem sice o svém původu, ale s tím jsem... 25 00:01:36,467 --> 00:01:39,666 Nemělo to pro mě žádný podstatný význam. 26 00:01:39,667 --> 00:01:44,599 Neviděla jsem v tom žádný rozdíl, ale všechno to se vlastně změnilo okupací. 27 00:01:44,600 --> 00:01:47,332 Na ten den si přesně pamatuju, na 15. březen. 28 00:01:47,333 --> 00:01:50,199 To mě bylo kolik? Bylo mě asi deset let. 29 00:01:50,200 --> 00:01:52,432 Protože já jsem se narodila v roce dvacet devět. 30 00:01:52,433 --> 00:01:57,132 Takže, ano... Takže devět let. Deset. 31 00:01:57,133 --> 00:01:59,399 A na ten den si pamatuju přesně 32 00:01:59,400 --> 00:02:03,466 a vlastně tím dnem všechen tenhleten život předcházející se změnil. 33 00:02:03,467 --> 00:02:08,266 Protože... Dokonce si i pamatuju, že tatínek tehdy se mnou šel do školy - 34 00:02:08,267 --> 00:02:12,532 v té době já už jsem chodila v té době do školy sama - šel mě doprovodit a už měl strach. 35 00:02:12,533 --> 00:02:16,099 Měli jsme výbornýho učitele - pan učitel Náhlíček se jmenoval. 36 00:02:16,100 --> 00:02:18,832 Tatínek se s ním nějak potom i spřátelil. 37 00:02:18,833 --> 00:02:20,832 Tak nějak politicky se později stýkali. 38 00:02:20,833 --> 00:02:24,599 A ten řekl: „Dokud jsem tady já, nemusíte mít strach, se jí nic nestane!“ 39 00:02:24,600 --> 00:02:29,566 Ale nebylo to tak zcela, samozřejmě, pan učitel nemohl situaci zachránit. 40 00:02:29,567 --> 00:02:33,999 Ve třídě mi bylo dobře, ale eh... od té doby se všechno změnilo. 41 00:02:34,000 --> 00:02:42,032 S tím zana... začli, že všechno... ta nařízení, všechny ty zákazy a postupně nás od té společnosti, 42 00:02:42,033 --> 00:02:45,166 ve které jsme žili zcela jednotně. 43 00:02:45,167 --> 00:02:52,699 Vlastně postupně nás úplně izolovali a uzavírali jsme se teda vlastně víc mezi tu židovskou společnost sami, 44 00:02:52,700 --> 00:02:56,266 protože mezi těmi ostatními... Bylo to nebezpečné. 45 00:02:56,267 --> 00:02:59,266 Bylo to nebezpečné hlavně pro ně, aby se s námi stýkali, 46 00:02:59,267 --> 00:03:02,932 a bylo jen málo těch, kteří to dokázali, 47 00:03:02,933 --> 00:03:07,599 a dokonce byli i ta... byli i takoví, že jsme sami jim říkali: "Nedělejte to!" 48 00:03:07,600 --> 00:03:10,466 Byli i sami takoví, třeba že nás zdravili. 49 00:03:10,467 --> 00:03:15,032 Dokonce velice jako... na ulici, okázale... 50 00:03:15,033 --> 00:03:16,599 Sami jsme říkali: „Nedělejte to..." 51 00:03:16,600 --> 00:03:18,899 Bylo, bylo to nebezpečný pro ně. 52 00:03:18,900 --> 00:03:22,199 Pár takových bylo, ale bylo jich čím dál tím míň 53 00:03:22,200 --> 00:03:26,999 a vlastně jsme byli potom úplně izolováni od nich. 54 00:03:27,000 --> 00:03:30,799 IV: A mohly třeba obavy Vašeho tatínka - 55 00:03:30,800 --> 00:03:37,466 vlastně který, které byly samozřejmě na místě, ale myslím, že si je v tom roce třicet devět asi ne všichni třeba uvědomovali... 56 00:03:37,467 --> 00:03:41,699 Mohly pramenit z toho, že byl třeba nějak angažován, 57 00:03:41,700 --> 00:03:42,266 že měl třeba kontakty do toho Německa? 58 00:03:42,267 --> 00:03:45,832 HH: No, tatínek byl dost, dost angažován politicky. 59 00:03:45,833 --> 00:03:50,099 Dokonce já jsem i v té době se všech těch takových těch schůzek, 60 00:03:50,100 --> 00:03:53,999 které se konaly třeba i u nás v bytě, všeho jsem se zúčastnila. 61 00:03:54,000 --> 00:03:57,166 Myslím, že jsem měla docela takový politický přehled. 62 00:03:57,167 --> 00:04:01,899 A tatínek byl dost činný v sociál... v Sociální demokracii, tady v Praze. 63 00:04:01,900 --> 00:04:06,032 Zakládal tady v Dělnickém domě třeba čítárnu a kniho... knihovnu. 64 00:04:06,033 --> 00:04:10,466 Chodil tam hrát šachy. Si pamatuju, že jsem chodívala vždycky v neděli dopoledne s ním. 65 00:04:10,467 --> 00:04:14,466 Byl činný, byl činný politicky a mám, ano, mám ještě jiné vzpomínky. 66 00:04:14,467 --> 00:04:16,366 Možná ještě tomu předcházely, 67 00:04:16,367 --> 00:04:25,332 protože už z Německa třeba prchali někteří političtí eh... političtí angažovaní lidé. 68 00:04:25,333 --> 00:04:29,366 Prchali už tehdy z Německa a prchali přes Československo. 69 00:04:29,367 --> 00:04:33,632 A na to si pamatuju právě, že to ta organizace... že jo, že to organizovali 70 00:04:33,633 --> 00:04:38,699 a dokonce jsme u nás - i nějaký čas u nás bydlel jeden takový uprchlík. 71 00:04:38,700 --> 00:04:40,366 Jmenoval se pan Schuster. 72 00:04:40,367 --> 00:04:44,566 Bydlel tam v tom malém pokojíčku a on už byl předtím zavřený - 73 00:04:44,567 --> 00:04:48,132 pak ho sice pustili - ale už nám tehdy vyprávěl něco o konce... 74 00:04:48,133 --> 00:04:51,499 Takže to byly vlastně první zvěsti o koncentračních táborech. 75 00:04:51,500 --> 00:04:53,899 Že jsme to věděli a pamatuju se na to. 76 00:04:53,900 --> 00:04:57,066 Dokonce pamatuju si, že oni potom utíkali dál. 77 00:04:57,067 --> 00:04:59,232 Myslím, že oni potom utíkali někam do Holandska. 78 00:04:59,233 --> 00:05:01,632 No, stejně asi nakonec nikam neutekli... 79 00:05:01,633 --> 00:05:07,532 Ale takhle prchali a já si pamatuju, že jsme je byli tehdy vyprovázet na nádraží, 80 00:05:07,533 --> 00:05:09,066 na Wilsonovým nádraží. 81 00:05:09,067 --> 00:05:12,232 To je nezapomenutelný zážitek, že jo... Mě bylo těch deset let, 82 00:05:12,233 --> 00:05:18,899 a pamatuju se, jak tam seděli s těmi ranci a pamatuji, že tam byla nějaká matka s kojencem, s dítětem, 83 00:05:18,900 --> 00:05:20,732 to, to mě zůstalo dodneška. 84 00:05:20,733 --> 00:05:23,632 Neu... neuvědomila jsem si teda, samozřemě, nebo netušila, 85 00:05:23,633 --> 00:05:26,399 že za pár let, za několik málo, 86 00:05:26,400 --> 00:05:29,032 budeme sedět s těmi rancemi taky. 87 00:05:29,033 --> 00:05:31,932 Takže tohle jsou teda mé vzpomínky z toho, 88 00:05:31,933 --> 00:05:36,599 že už jsme tehdy něco tušili a věděli... nebo tatínek věděl. 89 00:05:36,600 --> 00:05:41,932 IV: A vlastně probírali jste doma tu politickou situaci třeba - jenom soukromě? 90 00:05:41,933 --> 00:05:44,132 Já nevím, třeba obsazení pohraničí...? 91 00:05:44,133 --> 00:05:45,432 HH: No, jistě, tohlecto všechno. 92 00:05:45,433 --> 00:05:50,732 Chodili sem takoví, takoví jo, ti známí tatínkovi, takže tohle se probíralo v bytě. 93 00:05:50,733 --> 00:05:56,599 Dokonce si i pamatuju na nějakou věc, že se udála a že nějak mě o tom neinformovali 94 00:05:56,600 --> 00:06:00,766 a že jsem se cítila dotčená... jsem řekla: „To jsou lidi, mě to ani neřeknou...“ 95 00:06:00,767 --> 00:06:06,166 Takže myslím, že jsem měla tehdy docela takový jako politický přehled o situaci. 96 00:06:06,167 --> 00:06:12,199 IV: A uvažovali jste nebo Vaši rodiče uvažovali o tom, že by třeba emigrovali? 97 00:06:12,200 --> 00:06:15,766 HH: Uvažovali jsme o tom. Myslím, že o tom snad uvažoval každý, 98 00:06:15,767 --> 00:06:21,366 ale emigrovat nebylo tak jednoduchý, protože já si pamatuju třeba, že jo, 99 00:06:21,367 --> 00:06:27,632 jsme měli takové ty schůzky zase rodinné, kdy tedy rodina - sešlost, tety přišly a sedělo se u stolu, 100 00:06:27,633 --> 00:06:30,632 na stole mapa a teďka študovali, že jo, 101 00:06:30,633 --> 00:06:33,166 a říkali: „No a kam, kde ty Židy ještě berou?“ 102 00:06:33,167 --> 00:06:36,132 Protože... A teď jsme říkali: „A jak se tam mluví?“ 103 00:06:36,133 --> 00:06:37,866 „Jakou řečí a co tam budem dělat?" 104 00:06:37,867 --> 00:06:43,866 A teď, když ne všichni, tak přece tady nenecháme tetu nebo nenecháme tady babičku... 105 00:06:43,867 --> 00:06:47,732 Ono emigrovat nebylo tak jednoduchý, jak se dneska se na to lidi ptají, 106 00:06:47,733 --> 00:06:50,999 protože jednak jste musela někde někoho mít. 107 00:06:51,000 --> 00:06:55,632 Ten dotyčný vám musel poslat takzvaný affidavit - se tomu říkalo. 108 00:06:55,633 --> 00:06:59,699 To bylo taková záruka, že tam nepřijedeme té zemi na obtíž, 109 00:06:59,700 --> 00:07:02,032 že se tam někdo o nás postará. 110 00:07:02,033 --> 00:07:06,532 Pak bylo třeba... Každá země měla určitou kvótu, 111 00:07:06,533 --> 00:07:11,099 kolik uprchlíků, kolik židovských uprchlíků přijímá. 112 00:07:11,100 --> 00:07:15,432 Ty kvóty byly vyčerpaný, takže to byla druhá věc. 113 00:07:15,433 --> 00:07:19,299 Pak se za každého, kdo by se chtěl vystěhovat, muselo platit. 114 00:07:19,300 --> 00:07:21,466 Ty sumy byly dost vysoký. 115 00:07:21,467 --> 00:07:24,699 Ne, jak jsem říkala, nebyli... neměli jsme ani příbuzný venku, 116 00:07:24,700 --> 00:07:28,599 ani jsme neměli tolik peněz a ani už se žádné to... 117 00:07:28,600 --> 00:07:32,799 A pak jsme samozřejmě... jsme nechtěli trhat tu rodinu, ale... 118 00:07:32,800 --> 00:07:36,032 Takže jsme nakonec z naší rodiny vlastně neprchnul nikdo. 119 00:07:36,033 --> 00:07:42,932 Všichni jsme zůstali a všichni, skoro, pak později zahynuli. 120 00:07:42,933 --> 00:07:48,232 IV: Zmiňovala jste se také o tom, že jste [vedli] klasický normální život 121 00:07:48,233 --> 00:07:55,932 a že spíž až vlastně ta nařízení omezující Vás jaksi nasměrovala do té židovské komunity... 122 00:07:55,933 --> 00:08:01,099 Takže Vy jste doma třeba nějak nepraktikovali tu židovskou víru nebo? 123 00:08:01,100 --> 00:08:03,199 HH: Nik... Nikdy ne moc. 124 00:08:03,200 --> 00:08:06,399 Já jsem, řikám, věděla jsem o tom od... od malinka, ale... 125 00:08:06,400 --> 00:08:09,666 Chodila jsem dokonce i na židovské náboženství, 126 00:08:09,667 --> 00:08:16,966 ale jinak jsem chodila s maminkou do synagogy asi tak dvakrát za rok na ty hlavní židovský svátky 127 00:08:16,967 --> 00:08:19,332 a to bylo v podstatě vše. 128 00:08:19,333 --> 00:08:21,199 To bylo myslím v podstatě všechno. 129 00:08:21,200 --> 00:08:25,032 Neměli jsme.. neměla jsem třeba nikdy stromeček. 130 00:08:25,033 --> 00:08:29,832 Neměla jsem nikdy stromeček, to jsem věděla, že jo, a tak nijak mně to nevadilo – 131 00:08:29,833 --> 00:08:32,166 věděla jsem, že Židi prostě stromeček nemají. 132 00:08:32,167 --> 00:08:34,932 Ale pamatuju si, že jsem ho dělala svým panenkám - 133 00:08:34,933 --> 00:08:37,699 měla jsem pokojíčky pro panenky a říkala jsem: „To nejsou Židi.“ 134 00:08:37,700 --> 00:08:41,799 A tak jsem měla takovej malinkej stromeček a dělala jsem jim malinký dárky. 135 00:08:41,800 --> 00:08:46,199 A...Tak to bylo jediný, ale jinak… Tatínek nechodil do synagogy vůbec, 136 00:08:46,200 --> 00:08:50,632 a já s maminkou chodívaly jsme, protože maminka pocházela ze Smíchova, 137 00:08:50,633 --> 00:08:54,799 dokonce v té smíchovské synagoze tam u Anděla měla svatbu 138 00:08:54,800 --> 00:08:59,166 a babička tam ještě pořád bydlela, ještě i teta, 139 00:08:59,167 --> 00:09:03,366 takže na ty židovský svátky jsme chodívaly na Smíchov do tý židovský synagogy. 140 00:09:03,367 --> 00:09:07,566 Ale říkám: bylo to dvakrát za rok na hlavní svátky, a to bylo všechno. 141 00:09:07,567 --> 00:09:13,566 IV: K těm protižidovským opatřením patřil také vlastně zákaz chození do školy, 142 00:09:13,567 --> 00:09:16,132 jak jste vnímala tuhletu věc? 143 00:09:16,133 --> 00:09:19,999 HH: No, tak to bylo, to bylo pro mě těžký. To si pamatuju přesně zase. 144 00:09:20,000 --> 00:09:25,099 Skončila jsem 4. třídu základní školy tady v Libni na zámečku 145 00:09:25,100 --> 00:09:30,932 a pamatuju si i na ten den, kdy jsem si šla pro své vysvědčení, poslední ze 4. třídy, 146 00:09:30,933 --> 00:09:34,499 a tam mi už tehdy řekli, to už jsem věděla, že příští rok tam nepůjdu. 147 00:09:34,500 --> 00:09:37,066 A takže jsme se nějak rozloučili, 148 00:09:37,067 --> 00:09:39,099 až... maminka na mě čekala před školou. 149 00:09:39,100 --> 00:09:43,399 Já jsem šla - přišla s pláčem, no maminka zas mě tak nějak uklidňovala, říkala: 150 00:09:43,400 --> 00:09:46,299 „Neplač, lidi ještě budou myslet, že máš špatný vysvědčení.“ 151 00:09:46,300 --> 00:09:49,666 Měla jsem samý jedničky {úsměv}, takže takhle to bylo. 152 00:09:49,667 --> 00:09:53,999 No a od, 5. třídu pak už jsem dělala tak nějak poloilegálně – 153 00:09:54,000 --> 00:09:57,432 tehdy byla, v Praze byla jedna židovská škola v Jáchymově ulici. 154 00:09:57,433 --> 00:10:00,799 Tam samozřejmě nemohly všechny děti chodit 155 00:10:00,800 --> 00:10:03,699 a byly organizovány takový kroužky. 156 00:10:03,700 --> 00:10:09,732 Kroužky, v kterých většinou vyučovali židovští vys... vysokoškoláci, 157 00:10:09,733 --> 00:10:13,132 kteří byli zase vyloučeni samozřejmě z vysokých škol, 158 00:10:13,133 --> 00:10:15,799 která ostatně v té době byla už vůbec zavřená 159 00:10:15,800 --> 00:10:18,199 i pro ostatní, nejen židovský studenty. 160 00:10:18,200 --> 00:10:22,399 A bylo to většinou takový malý skupinky, tak kolem 10 dětí, 161 00:10:22,400 --> 00:10:25,599 a vyučovalo se v různých… v ro... v rodinách, 162 00:10:25,600 --> 00:10:29,199 nějakých v bytech, takže jsem navštěvovala i takový kroužek. 163 00:10:29,200 --> 00:10:32,332 A tak jsem absolvovala svoji 5. třídu. 164 00:10:32,333 --> 00:10:36,799 A z té 5. třídy, to je mé poslední školní vysvědčení předválečné, 165 00:10:36,800 --> 00:10:40,632 dělala jsem v tý Jáchymový ulici, jsem dělala zkoušku. 166 00:10:40,633 --> 00:10:46,266 A pak jsem po prázdninách začala chodit ještě do 6. třídy 167 00:10:46,267 --> 00:10:49,132 nebo do primy zase do jiného kroužku. 168 00:10:49,133 --> 00:10:52,499 Zase nás bylo deset, osm chlapců, dvě děvčata. 169 00:10:52,500 --> 00:10:55,599 No ale tam už jsem chodila jenom dva a půl měsíce, 170 00:10:55,600 --> 00:10:59,999 protože to už bylo v roce čtyřicet jedna a začaly transporty. 171 00:11:00,000 --> 00:11:04,566 A začly... myslím, že nejdřív odešli z toho kroužku asi dva, 172 00:11:04,567 --> 00:11:06,532 z toho kroužku přede mnou. 173 00:11:06,533 --> 00:11:09,899 Prvních pět transportů šlo do Polska 174 00:11:09,900 --> 00:11:12,066 a pak se začlo jezdit do Terezína 175 00:11:12,067 --> 00:11:16,399 a my jsme byli v jednom z těch prvním transportů do Terezína. 176 00:11:16,400 --> 00:11:20,532 Bylo to v prosinci, bylo to v prosinci čtyřicet jedna, 177 00:11:20,533 --> 00:11:26,499 7. prosince jsme nastupovali a 10. prosince jsme dorazili do Terezína. 178 00:11:26,500 --> 00:11:30,599 Bylo to přesně měsíc po mých 12. narozeninách. 179 00:11:30,600 --> 00:11:32,932 IV: A co jste si o tom mysleli, když takhle, 180 00:11:32,933 --> 00:11:35,466 řekněme, těm známým nebo těm Vašim spolužákům 181 00:11:35,467 --> 00:11:38,599 začly přicházet ty výzvy k tomu nastoupení? 182 00:11:38,600 --> 00:11:43,466 HH.: Co jsme si mysleli? No, věděli jsme, brali jsme situaci, jak byla, 183 00:11:43,467 --> 00:11:47,732 a věděli jsme, že na nás dříve nebo později přijde řada. 184 00:11:47,733 --> 00:11:50,699 Ta loučení byla těžká, protože jsme se loučili, že jo, 185 00:11:50,700 --> 00:11:55,932 s každým tím odcházejícím a nikdy jsme nevěděli, jestli se ještě někdy sejdem. 186 00:11:55,933 --> 00:11:59,866 Dokonce jsme se někdy i trochu i těšili, když jsme byli zase v tom transportu, 187 00:11:59,867 --> 00:12:03,566 protože jsme se těšili, že se tam s některýma zase sejdem. 188 00:12:03,567 --> 00:12:07,999 No ale byly to, byly to těžký, byly to těžký loučení a byly to kroky do neznáma, 189 00:12:08,000 --> 00:12:12,799 ale nikdo si samozřejmě ne... nepředstavoval, nikdo netušil - 190 00:12:12,800 --> 00:12:15,199 jednak, že válka bude trvat tak dlouho 191 00:12:15,200 --> 00:12:18,266 a že to bude tak strašný, jak to bylo. 192 00:12:18,267 --> 00:12:22,466 A ani jsme si snad nepřipouštěli tu myšlenku, zvlášť my jako děti, 193 00:12:22,467 --> 00:12:26,632 jakože bysme si připouštěly myšlenku, že někdo nepřežije, to vůbec. 194 00:12:26,633 --> 00:12:28,866 IV: To asi k tomu dětství asi ani nemůže patřit. 195 00:12:28,867 --> 00:12:32,399 HH.: Ale loučili jsme se, loučení bylo těžký. 196 00:12:32,400 --> 00:12:34,999 IV: A jak to vlastně technicky probíhalo 197 00:12:35,000 --> 00:12:37,666 jako takové, ta výzva do toho transportu... 198 00:12:37,667 --> 00:12:37,832 HH.: No tak... 199 00:12:37,833 --> 00:12:39,666 IV: Kolik dní dopředu... 200 00:12:39,667 --> 00:12:43,066 HH: Byly roznášeny takové předvolání do transportu. 201 00:12:43,067 --> 00:12:46,666 To už se vědělo obyčejně, to už takovou tou tichou počtou, 202 00:12:46,667 --> 00:12:49,666 tou šuškandou, to už se tušilo, vždycky se řeklo... 203 00:12:49,667 --> 00:12:55,366 Protože ta předvolání roznášeli potom zaměstnanci Židovské obce. 204 00:12:55,367 --> 00:12:58,499 No a to už pak rozlítlo, to už se v Praze vědělo a říkalo se: 205 00:12:58,500 --> 00:13:00,432 „Dneska večer se roznáší." 206 00:13:00,433 --> 00:13:06,032 My jsme stejně směli vycházet jenom... Židi směli chodit ven jenom do osmi hodin večer, 207 00:13:06,033 --> 00:13:07,132 takže po osmé hodině. 208 00:13:07,133 --> 00:13:10,432 A všechny tyhle věci, samozřejmě se to roznášelo, 209 00:13:10,433 --> 00:13:17,166 všechny tyhle věci, to snad ještě proto, aby vždycky ten psych..., ten psychologický dopad byl ještě horší, 210 00:13:17,167 --> 00:13:20,399 všechny důležitý věci se vždycky odehrávaly ještě zase v noci. 211 00:13:20,400 --> 00:13:23,332 Takže jsme v těch, v osm hodin byli doma, 212 00:13:23,333 --> 00:13:25,332 seděli jsme a čekali jsme: 213 00:13:25,333 --> 00:13:26,566 přinesou - nepřinesou. 214 00:13:26,567 --> 00:13:29,699 Každý šustot na chodbě, že jo, jsme říkali, kroky: 215 00:13:29,700 --> 00:13:31,466 „Jde to sem, jde to jinam...“ 216 00:13:31,467 --> 00:13:36,566 No a tak my jsme byli… Takže my jsme tyhle ty večery ani neprožívali tak moc dlouho, 217 00:13:36,567 --> 00:13:40,166 protože byli jsme v tom jednom z těch prvních transportů. 218 00:13:40,167 --> 00:13:44,432 Zazvonili a přinesl nám, tedy ten zaměstnanec Obce, 219 00:13:44,433 --> 00:13:48,199 přines takovej proužek papíru, nějak tam bylo napsáno: 220 00:13:48,200 --> 00:13:52,899 hodi... , den a hodina a místo, kam se má nastoupit. 221 00:13:52,900 --> 00:13:57,566 Byly to, byl to Radiopalác nebo Veletržní palác, někdo tomu říká, 222 00:13:57,567 --> 00:14:03,466 byly to takové dřevěné baráky, který patřily k Výstavišti jako výstavní pavilony. 223 00:14:03,467 --> 00:14:04,832 To bylo to místo. 224 00:14:04,833 --> 00:14:08,432 Den byl obyčejně, to byly tak tři dny, 225 00:14:08,433 --> 00:14:12,666 byl na tu přípravu a hodina byla obyčejně velice časně ráno, 226 00:14:12,667 --> 00:14:17,199 třeba v šest hodin ráno, ten a ten den jsme museli dorazit tam a tam. 227 00:14:17,200 --> 00:14:19,366 Jak to vypadalo? 228 00:14:19,367 --> 00:14:23,666 To už jsme všichni, vlastně ve všech židovských rodinách už jsme se připravovali do transportu, 229 00:14:23,667 --> 00:14:30,866 takže všude bylo plno zavazadel a už se vědělo i že si smíme vzít třeba s sebou jenom 50 kilo. 230 00:14:30,867 --> 00:14:34,932 Takže si pamatuju - měli jsme takovou váhu, mincíř myslím se tomu říkalo, 231 00:14:34,933 --> 00:14:37,432 se to vážilo ty těž... ta těžká zavazadla, 232 00:14:37,433 --> 00:14:40,766 kdyby se to nemohlo vážit, tak pořád jsme to vážili, 233 00:14:40,767 --> 00:14:45,432 kolik se tam vejde, jestli, aby to nepřekročilo tu povolenou váhu. 234 00:14:45,433 --> 00:14:49,199 No a tak se, balilo se, připravovaly se věci... 235 00:14:49,200 --> 00:14:53,466 Samozřejmě bylo v zimě, že jo, kdy my jsme jeli, ale nevěděli jsme na jak dlouho, 236 00:14:53,467 --> 00:14:55,732 takže i nějaké ty letní věci. 237 00:14:55,733 --> 00:14:59,999 Hůř na tom byli lidi, který jeli v létě, a teď se navlíkali do zimního oblečení. 238 00:15:00,000 --> 00:15:05,032 Pak se i něco, nějaký to jídlo, takže se pekly nějaký sušenky a takový věci, 239 00:15:05,033 --> 00:15:07,032 který by se mohly vzít s sebou. 240 00:15:07,033 --> 00:15:11,566 Takže všude v těch rodinách už se připravovali na transport. 241 00:15:11,567 --> 00:15:18,232 Ještě jsem zapomněla, že při tý, v tom, v tom předvolání taky nám bylo přiděleno transportní číslo - 242 00:15:18,233 --> 00:15:23,532 každý transport byl označen písmenem, to šlo podle abecedy, 243 00:15:23,533 --> 00:15:27,632 že jo, „A“ první, takže my jsme byli jeden z těch prvních transportů. 244 00:15:27,633 --> 00:15:31,332 Šla abeceda, my jsme, náš transport byl číslo, písmeno „L“. 245 00:15:31,333 --> 00:15:36,399 A obyčejně ten transport měl asi tak 1000 příslušníků 246 00:15:36,400 --> 00:15:40,766 a každý dostal číslo, takže to číslo naší rodiny bylo „L“, 247 00:15:40,767 --> 00:15:44,166 tatínek měl 518, maminka 519 248 00:15:44,167 --> 00:15:47,566 a mé transportní číslo je L520. 249 00:15:47,567 --> 00:15:50,266 A to jsme dostali už při tom oznámení 250 00:15:50,267 --> 00:15:54,866 a tahleta transportní čísla musela být napsána taky na všech zavazadlech. 251 00:15:54,867 --> 00:15:57,199 Tak jsme si takovou lakovou barvou – 252 00:15:57,200 --> 00:16:00,799 já tady mám dokonce, já Vám to možná ukážu... {úsměv} 253 00:16:00,800 --> 00:16:03,899 Já mám jeden takový kufřík malý, originál, 254 00:16:03,900 --> 00:16:06,032 s kterým jsem potom šla do Terezína 255 00:16:06,033 --> 00:16:11,966 a dokonce jeden mám tady zachovaný a je tam lakovou barvou napsáno tedy to L520. 256 00:16:11,967 --> 00:16:13,499 IV: Tak to bysme byli samozřejmě moc rádi... 257 00:16:13,500 --> 00:16:22,399 S tím kufříkem se mi ještě nabízí jedna otázka, ovlivňovala jste třeba, jaké osobní věci Vy si tam s sebou vezmete? 258 00:16:22,400 --> 00:16:28,132 HH: No já jsem to ovli... , snažila jsem se ovlivnit, ale byla jsem samozřejmě velice omezována, 259 00:16:28,133 --> 00:16:33,032 protože muselo se tam do těch 50 kil se muselo tedy vyjít - 260 00:16:33,033 --> 00:16:35,299 vejít oblečení na ten... , na tu dobu. 261 00:16:35,300 --> 00:16:40,399 Taky v tý době ty materiály a všechno byly mnohem těžší než dneska! 262 00:16:40,400 --> 00:16:46,099 My to dokonce... Když dneska mluvím s mladými lidmi, tak jim někdy říkám, jak jim by se šlo snadno, 263 00:16:46,100 --> 00:16:48,832 protože dneska ty mate... , že jo, byl těžkej kufr 264 00:16:48,833 --> 00:16:52,666 a těžký baťoh a i to oblečení, všechno bylo těžký. 265 00:16:52,667 --> 00:16:57,199 Třeba neexistovaly... brali jsme si s sebou taky takzvaný bettrole. 266 00:16:57,200 --> 00:17:01,766 Dneska by si vzal každej spacák z lehkýho materiálu, to tehdy nebylo. 267 00:17:01,767 --> 00:17:04,932 To si pamatuju, že se prošívaly peřiny 268 00:17:04,933 --> 00:17:08,866 a barvily se cíchy, protože jsme předpokládali, 269 00:17:08,867 --> 00:17:11,799 že se tam asi nebude moct prát, tak jsme taky... 270 00:17:11,800 --> 00:17:15,799 Nebyl zase materiál, že by se dostaly nežehlící barevný cíchy. 271 00:17:15,800 --> 00:17:17,732 Dnešní lidi už o tom nemají představu, 272 00:17:17,733 --> 00:17:21,166 ale tak jsme měly ty damaškový těžký povlečení, 273 00:17:21,167 --> 00:17:25,666 ty se barvily, deky se prošívaly a dělaly jsme z toho takový role, 274 00:17:25,667 --> 00:17:27,599 bettrole jsme tomu říkali... 275 00:17:27,600 --> 00:17:30,832 No a teď já jsem, že jo, mně bylo těch 12 let... 276 00:17:30,833 --> 00:17:32,732 Tak jednak jsem ráda malovala. 277 00:17:32,733 --> 00:17:37,432 Takže to mi bylo povoleno, i vzala jsem si s sebou krabičku nějakých pastelek 278 00:17:37,433 --> 00:17:40,499 a krabičku vodových barev a myslím jeden blok. 279 00:17:40,500 --> 00:17:44,532 Ale mně bylo 12, ale já jsem si ještě hrála s panenkama tenkrát. 280 00:17:44,533 --> 00:17:48,999 Měla jsem i velký panny, ale to řekli teda, to že ne, to že nejde. 281 00:17:49,000 --> 00:17:54,066 Takže, tak jsem měla povoleno, si pamatuju, jsem si ještě měla takový dvě malý panenky 282 00:17:54,067 --> 00:17:56,432 a ty jsem i teda vzala s sebou. 283 00:17:56,433 --> 00:18:00,699 A dokonce si i pamatuju, že jsme zase s kamarádkou, s Evou Vohryzkovou - 284 00:18:00,700 --> 00:18:03,032 to byla jedna holčička z židovský rodiny, 285 00:18:03,033 --> 00:18:04,999 s kterýma jsme se potom stýkali - 286 00:18:05,000 --> 00:18:08,566 že jsme i ty panenky připravovaly do transportu. 287 00:18:08,567 --> 00:18:12,732 Dělaly jsme jim baťohy a dokonce jsme jim tam i šily transportní čísla 288 00:18:12,733 --> 00:18:15,699 a pletla jsem jim nějaký svetr, aby měly něco teplýho. 289 00:18:15,700 --> 00:18:19,399 Takže jsem i do toho... Takže to mi pak rodina teda povolila, 290 00:18:19,400 --> 00:18:22,066 a to bylo právě tenhleten malej kufřík, 291 00:18:22,067 --> 00:18:24,032 kterej jsem si i nějak sama nesla, 292 00:18:24,033 --> 00:18:26,232 a v tom jsem měla teda ty barvičky 293 00:18:26,233 --> 00:18:30,799 a i ty dvě panenky do transportu, ale to bylo všechno, víc jsem si nemohla vzít. 294 00:18:30,800 --> 00:18:33,699 Možná, a to bylo snad důležitý, 295 00:18:33,700 --> 00:18:39,232 každý si do tý, do toho transportního zavazadla vpašoval něco pro něj důležitýho. 296 00:18:39,233 --> 00:18:42,532 Pro mě byly třeba důležitý ty pastelky a snad i ty panenky. 297 00:18:42,533 --> 00:18:47,366 Ale i dospělý si tam i do toho, do těch 50 kilo - to nebylo moc - 298 00:18:47,367 --> 00:18:50,132 ale každej si tam vzal aspoň třeba jednu knížku 299 00:18:50,133 --> 00:18:54,032 nebo nějaký notovej materiál nebo něco takovýho, 300 00:18:54,033 --> 00:18:57,466 no moc ne, ale něco takovýho si každý s sebou vzal. 301 00:18:57,467 --> 00:19:02,866 IV: Pokud vím, tak ten Váš transport mířil do terezínského ghetta. 302 00:19:02,867 --> 00:19:07,232 Jak to vypadalo, ty první chvíle po Vašem příjezdu? 303 00:19:07,233 --> 00:19:12,466 HH: No to byl první takovej šok, protože my jsme, nám řekli, že jo, 304 00:19:12,467 --> 00:19:15,066 že Židé budou někde soustředěni... 305 00:19:15,067 --> 00:19:19,666 Byl teda vybrán Terezín a naše představy byly velice naivní. 306 00:19:19,667 --> 00:19:22,832 A ještě jsme byli takoví velice důvěryhodní {důvěřiví}, 307 00:19:22,833 --> 00:19:28,766 my jsme se vždycky, po všech těch zklamáních vždycky jsme ještě trochu věřili tomu, co nás slibovali, 308 00:19:28,767 --> 00:19:31,499 a všechno vždycky byla lež a všechno bylo jinak! 309 00:19:31,500 --> 00:19:35,666 Ale hned na začátku - takže my jsme si představovali, že tam pojedem teda jako rodina, 310 00:19:35,667 --> 00:19:38,799 no a tak někde tam budem žít a nějak pracovat 311 00:19:38,800 --> 00:19:43,199 a nějak to vydržíme a přežijem, že jo, o tom nikdo nepochyboval, že by nepřežil. 312 00:19:43,200 --> 00:19:45,766 Ale byl to šok hned po příjezdu, 313 00:19:45,767 --> 00:19:48,932 protože hned po příjezdu nás jako rodiny rozdělili. 314 00:19:48,933 --> 00:19:51,666 Muže zvlášť, ženy zvlášť. 315 00:19:51,667 --> 00:19:57,432 Dokonce jsme v první chvíli nevěděli vůbec, kam, jestli ti muži jsou na stejném místě jako my. 316 00:19:57,433 --> 00:19:59,532 To jsme se tedy dozvěděli velice brzy, 317 00:19:59,533 --> 00:20:03,032 snad druhý nebo třetí den, že muži jsou ve stejném městě, 318 00:20:03,033 --> 00:20:07,699 ale bydleli v jiných - na začátku se bydlelo v Terezíně jenom v kasárnech, 319 00:20:07,700 --> 00:20:10,999 později potom se bydlelo i v těch domech, 320 00:20:11,000 --> 00:20:16,766 z kterýho byli během půl roku trvání ghetta evakuováni ty civilní obyvatelé. 321 00:20:16,767 --> 00:20:20,732 Tak na začátku jenom v kasárnech - já s maminkou v ženských kasárnech, 322 00:20:20,733 --> 00:20:23,099 tatínek v mužských kasárnech 323 00:20:23,100 --> 00:20:26,732 a nesměli jsme se stýkat, takže tohle trvalo ještě... 324 00:20:26,733 --> 00:20:30,332 Tak to už bylo první, že jo, rozdělili rodiny 325 00:20:30,333 --> 00:20:37,366 a... teď ta pravdě..., protože všecko to bylo, prostě ty představy se úplně zhroutily 326 00:20:37,367 --> 00:20:40,699 a věděli jsme, že všecko bude zlý a jiný. 327 00:20:40,700 --> 00:20:46,866 IV: Pokud vím, tak vlastně všichni dospělí v Terezíně museli také pracovat. 328 00:20:46,867 --> 00:20:49,599 Kde nakonec pracovali Vaši rodiče? 329 00:20:49,600 --> 00:20:52,166 HH: No tak v Terezíně byla takzvaná samospráva. 330 00:20:52,167 --> 00:20:55,966 Samozřejmě všechno nařízení a všechno šlo shora, 331 00:20:55,967 --> 00:21:00,332 z SS, ale ta vnitřní, ten vnitřní život byl organizován tak, 332 00:21:00,333 --> 00:21:02,632 že Rada starších, že jo, byla, 333 00:21:02,633 --> 00:21:05,966 a tak tatínek tam byl potom zařazen, pracoval v kanceláři, 334 00:21:05,967 --> 00:21:09,532 v takovém hospodářském oddělení - wirtschaftsabteilung. 335 00:21:09,533 --> 00:21:14,566 Všechny tajhlety názvy byly německý a my je dnes, i dodneška některý ani nepřekládáme. 336 00:21:14,567 --> 00:21:18,132 Pracoval ve wirtschaftsabteilungu čili v hospodářském oddělení 337 00:21:18,133 --> 00:21:22,432 a maminka, protože byla vyučená švadlena, tak tam pracovala v takovým, 338 00:21:22,433 --> 00:21:25,032 v takový dílně krejčovský. 339 00:21:25,033 --> 00:21:32,566 Většinou tam opravovali nebo upravovali třeba uniformy pro, pro vojáky a tak. 340 00:21:32,567 --> 00:21:35,766 No a já jako, my jako děti, na začátku jsem nepracovala, 341 00:21:35,767 --> 00:21:39,732 mně bylo 12, ale potom později, asi tak od těch třinácti, čtrnácti, 342 00:21:39,733 --> 00:21:42,732 nevím, jestli to už byla pracovní povinnost…, 343 00:21:42,733 --> 00:21:47,632 ale mohli jsme a pracovala jsem pak, většinou děti pracovaly v zemědělství, 344 00:21:47,633 --> 00:21:51,499 v takových těch kindergarten, v dětských zahradách 345 00:21:51,500 --> 00:21:55,732 nebo i přímo teda v zemědělství venku, kde pracovali i dospělí. 346 00:21:55,733 --> 00:22:00,332 A to bylo... dokonce jsme se k tomu snad i dobrovolně rozhodli, 347 00:22:00,333 --> 00:22:07,199 protože to byla…, první věc byla, že my - samozřejmě ta zelenina a všechno, co se tam vyrobilo, 348 00:22:07,200 --> 00:22:11,232 bylo pro Němce, z toho, byl přísný zákaz si z toho něco vzít, 349 00:22:11,233 --> 00:22:15,232 ale přese všechno samozřejmě jsme nějak něco vždycky... 350 00:22:15,233 --> 00:22:18,566 Jednak mohli venku sníst, anebo i propašovat. 351 00:22:18,567 --> 00:22:21,999 Pašovali jsme to různě schovaný někde v prádle a pod šatama, 352 00:22:22,000 --> 00:22:24,999 alespoň nějaký ty odpadový listy ze zeleniny, 353 00:22:25,000 --> 00:22:27,699 takže to byl takový jediný zdroj vitamínů. 354 00:22:27,700 --> 00:22:30,799 A potom hlavně, že jsme se dostali taky na čerstvý vzduch, 355 00:22:30,800 --> 00:22:35,366 protože jinak jsme byli přímo v ghettě a tam samozřejmě to bylo zamořený, 356 00:22:35,367 --> 00:22:40,866 protože v tom maliličkým městečku, kde před válkou žilo dohromady i s vojáky, 357 00:22:40,867 --> 00:22:46,199 kteří bydleli v kasárnech - v těch kasárnech bydlelo asi 3,5 tisíc vojáků 358 00:22:46,200 --> 00:22:50,199 a těch obyvatel v těch domech bylo taky asi 3,5 tisíc - 359 00:22:50,200 --> 00:22:54,199 čili v městečku, který dřív sloužilo pro 7000 obyvatel 360 00:22:54,200 --> 00:22:56,766 nás tam bylo vždycky najednou asi 60 000, 361 00:22:56,767 --> 00:23:01,099 takže vzduch byl nedýchatelný a nezdravý, 362 00:23:01,100 --> 00:23:03,232 takže to bylo jako možnost. 363 00:23:03,233 --> 00:23:08,032 Tatínek tenkrát taky říkal: „Jo, přihlaš se tam, aspoň se dostaneš na čerstvej vzduch.“ 364 00:23:08,033 --> 00:23:12,299 Takže jsem pra..., takže jsme všichni pracovali, i já, v tý... v tom zemědělství. 365 00:23:12,300 --> 00:23:20,166 IV: Tak já o Vás vím, že Vy jste si tam ty barvy a pastelky opravdu nevzala jen tak náhodou... 366 00:23:20,167 --> 00:23:24,232 HH: No jo, no tak já jsem ráda kreslila, to jsem říkala. 367 00:23:24,233 --> 00:23:28,232 Proto jsem si je s sebou vzala a taky jsem i nějaký ten blok. 368 00:23:28,233 --> 00:23:31,766 Ty barvičky mi dokonce, s nima jsem velice šetřila 369 00:23:31,767 --> 00:23:33,699 a vydržely mi snad celou tu dobu. 370 00:23:33,700 --> 00:23:36,999 Problém byl potom později s papírem, ale to jsme nějak... 371 00:23:37,000 --> 00:23:40,199 Tatínek mi vždycky nějaký zase opatřil, zase odjinud. 372 00:23:40,200 --> 00:23:44,366 Zase tam byla jiná taková zeichenstube, kreslírna, 373 00:23:44,367 --> 00:23:48,966 kde byli zaměstnáni dospělí umělci, 374 00:23:48,967 --> 00:23:55,632 kteří tam vyráběli oficiální nějaký propagační materiál, různé plakáty a grafy pro Němce, 375 00:23:55,633 --> 00:24:01,832 ale měli přístup k materiálům a oni potom, tajně zase samozřejmě, kreslili něco úplně jinýho. 376 00:24:01,833 --> 00:24:08,032 Ale takže tam ten materiál nějaký byl a odtamtud jsem nějaký i... nebo tatínek mi tam nějaký sehnal. 377 00:24:08,033 --> 00:24:11,699 No, byla, bylo mi těch 12 a bylo... byl prosinec 378 00:24:11,700 --> 00:24:16,566 a já jsem ráda malovala, tak jsem, ta moje první kresbička, kterou jsem udělala, 379 00:24:16,567 --> 00:24:19,232 to byly dvě děti, jak stavějí sněhuláka. 380 00:24:19,233 --> 00:24:24,699 A já jsem tuhletu kresbičku propašovala tatínkovi do mužských kasáren 381 00:24:24,700 --> 00:24:28,866 a tatínek mi zase nějakou jinou cestou propašoval zpátky odpověď. 382 00:24:28,867 --> 00:24:32,466 Odpověď zněla: „Maluj, co vidíš.“ 383 00:24:32,467 --> 00:24:36,266 A to bylo vůbec asi rozhodující vůbec možná v mém životě, 384 00:24:36,267 --> 00:24:39,299 protože vlastně tahle kresbička, ten sněhulák, 385 00:24:39,300 --> 00:24:41,932 byla moje první terezínská kresba, 386 00:24:41,933 --> 00:24:46,032 ale de facto poslední skutečně dětská, 387 00:24:46,033 --> 00:24:51,566 protože od té doby na radu svého tatínka jsem začala popisovat, 388 00:24:51,567 --> 00:24:53,966 líčit každodenní život v ghettu. 389 00:24:53,967 --> 00:24:58,966 A byla jsem dost pilná – já jsem byla v Terezíně téměř tři roky 390 00:24:58,967 --> 00:25:02,832 a za ty tři roky jsem vytvořila víc než 100 kreseb. 391 00:25:02,833 --> 00:25:05,666 A zachycují každodenní život v ghettu. 392 00:25:05,667 --> 00:25:12,132 A protože to... fotografovat nebo filmovat v Terezíně bylo zakázáno 393 00:25:12,133 --> 00:25:16,066 a neexistuje téměř žádný obrazový materiál z té doby, 394 00:25:16,067 --> 00:25:23,332 kromě těch kreseb, který dělali právě ti, tajně ti dospělí malíři, 395 00:25:23,333 --> 00:25:26,032 kteří oficiálně tedy byli v té zeichestube 396 00:25:26,033 --> 00:25:29,132 a tajně popisovali ten terezínský život. 397 00:25:29,133 --> 00:25:34,299 Ale já jako dítě, ten můj pohled byl samozřejmě trošičku jiný 398 00:25:34,300 --> 00:25:38,499 a takže jsem tam zachycovala i některé detaily, 399 00:25:38,500 --> 00:25:44,899 který se nenajdou vůbec nikde a jsou právě dneska velice důležitým dokumentem, 400 00:25:44,900 --> 00:25:48,599 protože vlastně se nikde jinde nedo... ne... nenajdou. 401 00:25:48,600 --> 00:25:52,899 IV: Zmiňovala jste se i vlastně o těch dospělých malířích, 402 00:25:52,900 --> 00:25:57,666 můžete se třeba jenom několika slovy zmínit o kulturním životě v Terezíně? 403 00:25:57,667 --> 00:26:02,599 HH: To je velice těžký, to se zmínit v několika slovech krátce, 404 00:26:02,600 --> 00:26:07,032 protože kulturní život v Terezíně byl tak úžasně bohatý 405 00:26:07,033 --> 00:26:08,999 a úroveň jeho tak vysoká, 406 00:26:09,000 --> 00:26:17,866 že se to asi nikde jinde na světě nenajde, aby na tak malém prostoru vyrostlo tolik hodnotné kultury. 407 00:26:17,867 --> 00:26:19,732 Byla to kultura ve všech směrech, 408 00:26:19,733 --> 00:26:25,532 bylo to teda malování, bylo to divadlo, byly to různé kabarety, byly to koncerty. 409 00:26:25,533 --> 00:26:29,766 Byly to nespočetně přednášek ze všech oborů, 410 00:26:29,767 --> 00:26:34,332 protože do Terezína se dostali všichni Židé, především z Čech 411 00:26:34,333 --> 00:26:38,866 a potom později i z ostatních okupovaných zemí Evropy, 412 00:26:38,867 --> 00:26:43,732 čili byli tam z Německa, byli tam z Dánska, z Holandska, z Maďarska 413 00:26:43,733 --> 00:26:49,299 a mezi nimi byli u... bylo tolik přece význačných umělců, vědců... 414 00:26:49,300 --> 00:26:53,232 Takže ti vědci pak - ty přednášky ze všech oborů 415 00:26:53,233 --> 00:26:57,099 a hudba tam byla nejen předvá... , 416 00:26:57,100 --> 00:26:59,699 jako provozována na představeních, koncertě, 417 00:26:59,700 --> 00:27:02,666 ale byli tam taky... hudba tam byla taky skládána, 418 00:27:02,667 --> 00:27:07,632 komponována a takže ten život byl úžasný 419 00:27:07,633 --> 00:27:10,666 a bylo tam strašně moc kultury jak nikde na světě. 420 00:27:10,667 --> 00:27:20,132 IV: Zmínila jste se o tom, že vlastně do Terezína byli sváženi Židé z celé okupované Evropy, 421 00:27:20,133 --> 00:27:22,832 panovaly mezi nima nějaké rozdíly? 422 00:27:22,833 --> 00:27:28,899 HH: No tak určitě, určitě trochu, protože každý národ, každá země má trochu své rozdíly. 423 00:27:28,900 --> 00:27:34,066 My jsme se drželi trošku... ty skupiny národnostní se držely pohromadě. 424 00:27:34,067 --> 00:27:39,266 Ale třeba... třeba i v té kultuře bylo... byla česká kultura, 425 00:27:39,267 --> 00:27:42,632 bylo české divadlo, český kabaret a bylo zase německé. 426 00:27:42,633 --> 00:27:45,866 To bylo dokonce dva, protože tam byli umělci, že jo, z Německa. 427 00:27:45,867 --> 00:27:48,799 Takže byl německý kabaret, německé divadlo, český... 428 00:27:48,800 --> 00:27:53,132 No ale jinak jsme byli, byli pomích..., to se pomíchávalo, 429 00:27:53,133 --> 00:27:55,699 ale přece jenom ty skupiny se držely zvlášť. 430 00:27:55,700 --> 00:28:01,366 Já jsem potom, jako dítě, a to byla jedna z velice dobrých věcí, 431 00:28:01,367 --> 00:28:03,232 který udělala ta samospráva, 432 00:28:03,233 --> 00:28:08,066 protože se sna..., museli samozřejmě poslouchat ty - ta nařízení, 433 00:28:08,067 --> 00:28:13,866 ale snažili se, seč mohli, že jo, ten život nějak usměrnit 434 00:28:13,867 --> 00:28:17,732 a především se snažili ulehčit ten život dětem. 435 00:28:17,733 --> 00:28:22,399 A byla... právě zřídili domovy po děti, 436 00:28:22,400 --> 00:28:25,599 zvláštní domovy - takže byl jeden chlapecký domov, 437 00:28:25,600 --> 00:28:31,232 dívčí domov a ještě domov pro větší - starší mládež 438 00:28:31,233 --> 00:28:33,099 a domov pro docela malý děti. 439 00:28:33,100 --> 00:28:38,399 A já jsem se pak dostala do dětského domova, respektive dívčího domova, 440 00:28:38,400 --> 00:28:43,599 dívčího domova L…, protože – pardon to není už transportní číslo, to „L“, 441 00:28:43,600 --> 00:28:47,132 ale i ulice tam byly pojmenovány, 442 00:28:47,133 --> 00:28:50,832 protože ten - ta architektura v Terezíně je velice strohá taková, 443 00:28:50,833 --> 00:28:55,032 jsou tam jenom takové ty pravoúhlé ty ulice, 444 00:28:55,033 --> 00:28:59,266 takže ty dlouhé se jmenovaly lange straße, čili zkráceně „L“, 445 00:28:59,267 --> 00:29:01,666 a querstraße „Q“. 446 00:29:01,667 --> 00:29:04,366 Bydlela jsem na ulici L 447 00:29:04,367 --> 00:29:07,499 a náš domov měl číslo L410, 448 00:29:07,500 --> 00:29:09,999 to byl dívčí domov a tam jsem bydlela. 449 00:29:10,000 --> 00:29:16,099 A tam jsem bydlela právě s českými dětmi, s českými děvčaty. 450 00:29:16,100 --> 00:29:21,332 Pak bylo ještě vedle, je jiná budova L414 451 00:29:21,333 --> 00:29:23,699 a tam bydlely děti z Německa. 452 00:29:23,700 --> 00:29:28,632 Bydlely tam, ale protože už pak v tom L410 nebylo dost místa pro všechny, 453 00:29:28,633 --> 00:29:33,032 tam byly trochu pomíchaný, protože tam bydlely i některé české děti, 454 00:29:33,033 --> 00:29:35,232 ale hlavně to bylo pro děti z Německa, 455 00:29:35,233 --> 00:29:37,366 ale já jsem bydlela teda na tom L410 456 00:29:37,367 --> 00:29:41,866 a tam jsme se nijak nemíchaly, to byly děti, děvčata z Čech. 457 00:29:41,867 --> 00:29:46,499 IV: Terezínské ghetto také během války navštívila Mezinárodní komise Červeného kříže. 458 00:29:46,500 --> 00:29:48,166 Máte na to nějaké vzpomínky? 459 00:29:48,167 --> 00:29:54,866 HH: Jistě a to byl vlastně hlavní důvod, proč se Terezín liší od ostatních koncentračních táborů. 460 00:29:54,867 --> 00:29:58,499 Protože to bylo sice ghetto, v podstatě to byl koncentrační tábor, 461 00:29:58,500 --> 00:30:05,032 ale byl zří... zřízen vlastně za tím účelem k oklamání světa. 462 00:30:05,033 --> 00:30:10,132 A za... Byla tam právě naplánovaná tahle ta návštěva Červeného kříže 463 00:30:10,133 --> 00:30:15,699 a mělo, a předstíralo se, že Židé mají své město, 464 00:30:15,700 --> 00:30:20,299 dokonce se tomu říkalo, že Hitler dal Židům město. 465 00:30:20,300 --> 00:30:23,466 Dokonce, krom té návštěvy Červeného kříže, 466 00:30:23,467 --> 00:30:26,232 tam byla ještě jedna důležitá událost, 467 00:30:26,233 --> 00:30:29,799 a sice tam byl natočený propagandistický film, 468 00:30:29,800 --> 00:30:34,032 který se právě jmenoval „Vůdce dal Židům město“. 469 00:30:34,033 --> 00:30:39,566 A předstíralo se, že Terezín je normálně fungující město, 470 00:30:39,567 --> 00:30:43,732 kde Židi žijou normálně a že se jim daří dobře. 471 00:30:43,733 --> 00:30:49,666 Tomu, téhle té návštěvě přecházela dlouhá akce, 472 00:30:49,667 --> 00:30:52,866 řeknu to německy „Verschönerung der Stadt“, 473 00:30:52,867 --> 00:30:55,699 zkrášlo... okrašlovací nebo zkrášlování města. 474 00:30:55,700 --> 00:31:00,199 A byly přesně naplánovány ulice, přesně byla naplánována místa, 475 00:31:00,200 --> 00:31:07,499 která ta komise navštíví, a ta byla příslušně přizpůsobena a zkrášlena. 476 00:31:07,500 --> 00:31:14,899 Takže se třeba – my jsme normálně bydleli na třípatrových kavalcích, 477 00:31:14,900 --> 00:31:19,999 že jo, člověk měl jeden metr asi a 80 centimetrů, 478 00:31:20,000 --> 00:31:22,366 to byl náš celý životní prostor – 479 00:31:22,367 --> 00:31:26,366 aby to bylo přesně naplánováno, kudy ta komise půjde, 480 00:31:26,367 --> 00:31:30,432 takže třeba v přízemích těch ulic, kudy měla projít, 481 00:31:30,433 --> 00:31:33,366 se uřezávaly třetí patra těch kavalců, 482 00:31:33,367 --> 00:31:37,532 aby zvenku ten pohled nebyl vidět, jak tam jsme nacpaný. 483 00:31:37,533 --> 00:31:40,466 Do oken byly dávány záclonky, 484 00:31:40,467 --> 00:31:45,132 domy byly malovány, dokonce se drhly i chodníky 485 00:31:45,133 --> 00:31:49,766 a byly dokonce zařízeny i některé obchody. 486 00:31:49,767 --> 00:31:55,999 V Terezíně samozřejmě jsme nemohli nic kupovat, my jsme do... dostávali stravu ze společné kuchyně 487 00:31:56,000 --> 00:31:59,966 a tak jedině, jestli jsme někde něco vařili, 488 00:31:59,967 --> 00:32:02,632 tak to bylo z těch, právě nějakejch těch balíčků, 489 00:32:02,633 --> 00:32:05,066 který byly možno do Terezína poslat, 490 00:32:05,067 --> 00:32:10,366 a z nich, třeba z těch odpadový, nějaký tý odpadový zeleniny, co jsme přinesly nebo tak. 491 00:32:10,367 --> 00:32:14,766 Tak to bylo jenom takové vylepšení, který tam jsme někde v koutku vařili, 492 00:32:14,767 --> 00:32:19,932 ale normálně jsme dostávali stravu z těch společných kuchyní. 493 00:32:19,933 --> 00:32:25,532 Obchody neexistovaly a... ale dokonce taky byly zase, 494 00:32:25,533 --> 00:32:29,099 byly natištěny terezínský peníze – ghettogeld, 495 00:32:29,100 --> 00:32:34,332 to byly kousky papíru, bezcenný, za ty nebylo možno nic koupit, 496 00:32:34,333 --> 00:32:39,466 ale mělo to vypadat, že za to ghettogeld my si můžeme v tom obchodě něco nakoupit. 497 00:32:39,467 --> 00:32:42,132 Takže byly zřízeno několik obchodů: 498 00:32:42,133 --> 00:32:46,999 byl tam obchod s kufry, byl tam obchod se šaty, 499 00:32:47,000 --> 00:32:53,399 pak tam byl dokonce i obchod nějaký jako drogérie a obchod potravinami. 500 00:32:53,400 --> 00:32:55,966 Nevím, jestli ještě nějaké jiné. 501 00:32:55,967 --> 00:32:59,466 Zboží samozřejmě nebylo – takové věci se řešily tak, 502 00:32:59,467 --> 00:33:03,566 že se jednomu transportu za... zabavila zavazadla 503 00:33:03,567 --> 00:33:06,299 a ty kufry se pak dostaly do těch obchodů, 504 00:33:06,300 --> 00:33:09,199 pak ty šaty se dostaly do těch obchodů, 505 00:33:09,200 --> 00:33:13,166 i třeba nějakej zubní kartáček nebo něco takovýho 506 00:33:13,167 --> 00:33:17,399 a člověk potom za tydlety, takový bony to vlastně byly, 507 00:33:17,400 --> 00:33:24,832 takový ty poukázky, ty ghettogeld, mohl jít si koupit případně třeba svůj kartáček na zuby, 508 00:33:24,833 --> 00:33:27,399 anebo své šaty, který by tam byl našel. 509 00:33:27,400 --> 00:33:28,999 Tak takhle to fungovalo. 510 00:33:29,000 --> 00:33:32,999 Dokonce bylo – škola byla zakázána, 511 00:33:33,000 --> 00:33:36,866 o tom jsme mluvily už předtím, ta byla zakázána už před transporty. 512 00:33:36,867 --> 00:33:40,866 Samozřejmě, že bylo i v Terezíně přísně zakázané vyučování. 513 00:33:40,867 --> 00:33:48,199 Přesto tajně fungovalo dál, ale o tom bychom zase mohli mluvit jindy, nevím, kolik máme na to času, 514 00:33:48,200 --> 00:33:54,266 ale před tou komisí se předstíralo, že když je normální město, tak musí být i škola, 515 00:33:54,267 --> 00:33:57,066 která byla ve skutečnosti zakázána, 516 00:33:57,067 --> 00:34:01,899 takže na jednu budovu se dostal nápis „Chlapecká a dívčí škola“ - 517 00:34:01,900 --> 00:34:04,066 Knaben- und Mädchenschule. 518 00:34:04,067 --> 00:34:10,332 Ale nebyli žáci, že jo, tak se to vyřešilo zas takovým tím šalamounským způsobem, 519 00:34:10,333 --> 00:34:15,266 byly ferien, byly prázdniny, takže náhodou jako, 520 00:34:15,267 --> 00:34:18,066 když sem jakoby ta komise přijela, zrovna byly prázdniny. 521 00:34:18,067 --> 00:34:24,066 Tak to byla akce Mezinárodní komise Červeného kříže, 522 00:34:24,067 --> 00:34:27,766 a když už bylo všecko takhle vykrášleno a připraveno, 523 00:34:27,767 --> 00:34:34,032 tak se to využilo právě pro natočení toho propagandistickýho filmu „Vůdce dal Židům město“. 524 00:34:34,033 --> 00:34:36,199 IV: Zmiňovala jste se o tom... 525 00:34:36,200 --> 00:34:40,867 CM: To necháme na další kazetu...