WEBVTT

1
00:00:00.133 --> 00:00:01.699
CM: Můžeme...

2
00:00:01.700 --> 00:00:07.199
IV: Dnes je 3. listopadu roku 2006 a jsme na návštěvě u paní Helgy Hoškové,

3
00:00:07.200 --> 00:00:10.899
Pod Kotlaskou 7, na Praze - Libni.

4
00:00:10.900 --> 00:00:14.966
Paní Hošková, mockrát děkujeme za to, že jste nás tady přijala

5
00:00:14.967 --> 00:00:19.066
a že jste ochotná si s námi povídat o Vašem životě

6
00:00:19.067 --> 00:00:25.799
v rámci projektu Natáčení rozhovorů s bývalými českými vězni koncentračního tábora Flossenbürg a jeho poboček.

7
00:00:25.800 --> 00:00:29.499
Takže ještě jednou mockrát děkujeme a pokud si mohu dovolit,

8
00:00:29.500 --> 00:00:31.966
tak bych Vám rovnou položila první otázku.

9
00:00:31.967 --> 00:00:37.632
Mohla byste mi povyprávět něco o Vašem tatínkovi a mamince?

10
00:00:37.633 --> 00:00:43.466
HH: Tak já jsem se narodila - shodou okolností jsem se narodila v tomhle bytě.

11
00:00:43.467 --> 00:00:47.866
Z čehož jako... Nebyli jsme nijak ani bohatá ani chudá rodina...

12
00:00:47.867 --> 00:00:51.066
Nebo obráceně ani chudá, ani bohatá.

13
00:00:51.067 --> 00:00:53.999
Tatínek byl bankovní úředník a maminka byla švadlena,

14
00:00:54.000 --> 00:00:55.866
takže taková střední vrstva.

15
00:00:55.867 --> 00:00:59.866
Vyrůstala jsem tady v okolí s nežidovskými kamarády,

16
00:00:59.867 --> 00:01:06.566
s nežidovskými sousedy a žili jsme v podstatě stejnej život jako všichni naši okolní sousedé.

17
00:01:06.567 --> 00:01:09.999
Chodila jsem tady do školy.

18
00:01:10.000 --> 00:01:14.966
Vlastně tady v Libni jsem strávila, kromě té války teda, celý svůj život.

19
00:01:14.967 --> 00:01:19.866
IV: A projevovalo se třeba u Vás nějaké...

20
00:01:19.867 --> 00:01:24.432
Říkala jste, že jste tady prožívali takový normální klasický život,

21
00:01:24.433 --> 00:01:26.632
který se nedělil na to, jestli je židovský, nežidovský...

22
00:01:26.633 --> 00:01:30.966
Doléhaly na Vás třeba přece jenom potom nějak ty události v Německu? A...

23
00:01:30.967 --> 00:01:33.632
HH: No samozřejmě. Tak do té doby jsem ani...

24
00:01:33.633 --> 00:01:36.466
Tak věděla jsem sice o svém původu, ale s tím jsem...

25
00:01:36.467 --> 00:01:39.666
Nemělo to pro mě žádný podstatný význam.

26
00:01:39.667 --> 00:01:44.599
Neviděla jsem v tom žádný rozdíl, ale všechno to se vlastně změnilo okupací.

27
00:01:44.600 --> 00:01:47.332
Na ten den si přesně pamatuju, na 15. březen.

28
00:01:47.333 --> 00:01:50.199
To mě bylo kolik? Bylo mě asi deset let.

29
00:01:50.200 --> 00:01:52.432
Protože já jsem se narodila v roce dvacet devět.

30
00:01:52.433 --> 00:01:57.132
Takže, ano... Takže devět let. Deset.

31
00:01:57.133 --> 00:01:59.399
A na ten den si pamatuju přesně

32
00:01:59.400 --> 00:02:03.466
a vlastně tím dnem všechen tenhleten život předcházející se změnil.

33
00:02:03.467 --> 00:02:08.266
Protože... Dokonce si i pamatuju, že tatínek tehdy se mnou šel do školy -

34
00:02:08.267 --> 00:02:12.532
v té době já už jsem chodila v té době do školy sama - šel mě doprovodit a už měl strach.

35
00:02:12.533 --> 00:02:16.099
Měli jsme výbornýho učitele - pan učitel Náhlíček se jmenoval.

36
00:02:16.100 --> 00:02:18.832
Tatínek se s ním nějak potom i spřátelil.

37
00:02:18.833 --> 00:02:20.832
Tak nějak politicky se později stýkali.

38
00:02:20.833 --> 00:02:24.599
A ten řekl: „Dokud jsem tady já, nemusíte mít strach, se jí nic nestane!“

39
00:02:24.600 --> 00:02:29.566
Ale nebylo to tak zcela, samozřejmě, pan učitel nemohl situaci zachránit.

40
00:02:29.567 --> 00:02:33.999
Ve třídě mi bylo dobře, ale eh... od té doby se všechno změnilo.

41
00:02:34.000 --> 00:02:42.032
S tím zana... začli, že všechno... ta nařízení, všechny ty zákazy a postupně nás od té společnosti,

42
00:02:42.033 --> 00:02:45.166
ve které jsme žili zcela jednotně.

43
00:02:45.167 --> 00:02:52.699
Vlastně postupně nás úplně izolovali a uzavírali jsme se teda vlastně víc mezi tu židovskou společnost sami,

44
00:02:52.700 --> 00:02:56.266
protože mezi těmi ostatními... Bylo to nebezpečné.

45
00:02:56.267 --> 00:02:59.266
Bylo to nebezpečné hlavně pro ně, aby se s námi stýkali,

46
00:02:59.267 --> 00:03:02.932
a bylo jen málo těch, kteří to dokázali,

47
00:03:02.933 --> 00:03:07.599
a dokonce byli i ta... byli i takoví, že jsme sami jim říkali: "Nedělejte to!"

48
00:03:07.600 --> 00:03:10.466
Byli i sami takoví, třeba že nás zdravili.

49
00:03:10.467 --> 00:03:15.032
Dokonce velice jako... na ulici, okázale...

50
00:03:15.033 --> 00:03:16.599
Sami jsme říkali: „Nedělejte to..."

51
00:03:16.600 --> 00:03:18.899
Bylo, bylo to nebezpečný pro ně.

52
00:03:18.900 --> 00:03:22.199
Pár takových bylo, ale bylo jich čím dál tím míň

53
00:03:22.200 --> 00:03:26.999
a vlastně jsme byli potom úplně izolováni od nich.

54
00:03:27.000 --> 00:03:30.799
IV: A mohly třeba obavy Vašeho tatínka -

55
00:03:30.800 --> 00:03:37.466
vlastně který, které byly samozřejmě na místě, ale myslím, že si je v tom roce třicet devět asi ne všichni třeba uvědomovali...

56
00:03:37.467 --> 00:03:41.699
Mohly pramenit z toho, že byl třeba nějak angažován,

57
00:03:41.700 --> 00:03:42.266
že měl třeba kontakty do toho Německa?

58
00:03:42.267 --> 00:03:45.832
HH: No, tatínek byl dost, dost angažován politicky.

59
00:03:45.833 --> 00:03:50.099
Dokonce já jsem i v té době se všech těch takových těch schůzek,

60
00:03:50.100 --> 00:03:53.999
které se konaly třeba i u nás v bytě, všeho jsem se zúčastnila.

61
00:03:54.000 --> 00:03:57.166
Myslím, že jsem měla docela takový politický přehled.

62
00:03:57.167 --> 00:04:01.899
A tatínek byl dost činný v sociál... v Sociální demokracii, tady v Praze.

63
00:04:01.900 --> 00:04:06.032
Zakládal tady v Dělnickém domě třeba čítárnu a kniho... knihovnu.

64
00:04:06.033 --> 00:04:10.466
Chodil tam hrát šachy. Si pamatuju, že jsem chodívala vždycky v neděli dopoledne s ním.

65
00:04:10.467 --> 00:04:14.466
Byl činný, byl činný politicky a mám, ano, mám ještě jiné vzpomínky.

66
00:04:14.467 --> 00:04:16.366
Možná ještě tomu předcházely,

67
00:04:16.367 --> 00:04:25.332
protože už z Německa třeba prchali někteří političtí eh... političtí angažovaní lidé.

68
00:04:25.333 --> 00:04:29.366
Prchali už tehdy z Německa a prchali přes Československo.

69
00:04:29.367 --> 00:04:33.632
A na to si pamatuju právě, že to ta organizace... že jo, že to organizovali

70
00:04:33.633 --> 00:04:38.699
a dokonce jsme u nás - i nějaký čas u nás bydlel jeden takový uprchlík.

71
00:04:38.700 --> 00:04:40.366
Jmenoval se pan Schuster.

72
00:04:40.367 --> 00:04:44.566
Bydlel tam v tom malém pokojíčku a on už byl předtím zavřený -

73
00:04:44.567 --> 00:04:48.132
pak ho sice pustili - ale už nám tehdy vyprávěl něco o konce...

74
00:04:48.133 --> 00:04:51.499
Takže to byly vlastně první zvěsti o koncentračních táborech.

75
00:04:51.500 --> 00:04:53.899
Že jsme to věděli a pamatuju se na to.

76
00:04:53.900 --> 00:04:57.066
Dokonce pamatuju si, že oni potom utíkali dál.

77
00:04:57.067 --> 00:04:59.232
Myslím, že oni potom utíkali někam do Holandska.

78
00:04:59.233 --> 00:05:01.632
No, stejně asi nakonec nikam neutekli...

79
00:05:01.633 --> 00:05:07.532
Ale takhle prchali a já si pamatuju, že jsme je byli tehdy vyprovázet na nádraží,

80
00:05:07.533 --> 00:05:09.066
na Wilsonovým nádraží.

81
00:05:09.067 --> 00:05:12.232
To je nezapomenutelný zážitek, že jo... Mě bylo těch deset let,

82
00:05:12.233 --> 00:05:18.899
a pamatuju se, jak tam seděli s těmi ranci a pamatuji, že tam byla nějaká matka s kojencem, s dítětem,

83
00:05:18.900 --> 00:05:20.732
to, to mě zůstalo dodneška.

84
00:05:20.733 --> 00:05:23.632
Neu... neuvědomila jsem si teda, samozřemě, nebo netušila,

85
00:05:23.633 --> 00:05:26.399
že za pár let, za několik málo,

86
00:05:26.400 --> 00:05:29.032
budeme sedět s těmi rancemi taky.

87
00:05:29.033 --> 00:05:31.932
Takže tohle jsou teda mé vzpomínky z toho,

88
00:05:31.933 --> 00:05:36.599
že už jsme tehdy něco tušili a věděli... nebo tatínek věděl.

89
00:05:36.600 --> 00:05:41.932
IV: A vlastně probírali jste doma tu politickou situaci třeba - jenom soukromě?

90
00:05:41.933 --> 00:05:44.132
Já nevím, třeba obsazení pohraničí...?

91
00:05:44.133 --> 00:05:45.432
HH: No, jistě, tohlecto všechno.

92
00:05:45.433 --> 00:05:50.732
Chodili sem takoví, takoví jo, ti známí tatínkovi, takže tohle se probíralo v bytě.

93
00:05:50.733 --> 00:05:56.599
Dokonce si i pamatuju na nějakou věc, že se udála a že nějak mě o tom neinformovali

94
00:05:56.600 --> 00:06:00.766
a že jsem se cítila dotčená... jsem řekla: „To jsou lidi, mě to ani neřeknou...“

95
00:06:00.767 --> 00:06:06.166
Takže myslím, že jsem měla tehdy docela takový jako politický přehled o situaci.

96
00:06:06.167 --> 00:06:12.199
IV: A uvažovali jste nebo Vaši rodiče uvažovali o tom, že by třeba emigrovali?

97
00:06:12.200 --> 00:06:15.766
HH: Uvažovali jsme o tom. Myslím, že o tom snad uvažoval každý,

98
00:06:15.767 --> 00:06:21.366
ale emigrovat nebylo tak jednoduchý, protože já si pamatuju třeba, že jo,

99
00:06:21.367 --> 00:06:27.632
jsme měli takové ty schůzky zase rodinné, kdy tedy rodina - sešlost, tety přišly a sedělo se u stolu,

100
00:06:27.633 --> 00:06:30.632
na stole mapa a teďka študovali, že jo,

101
00:06:30.633 --> 00:06:33.166
a říkali: „No a kam, kde ty Židy ještě berou?“

102
00:06:33.167 --> 00:06:36.132
Protože... A teď jsme říkali: „A jak se tam mluví?“

103
00:06:36.133 --> 00:06:37.866
„Jakou řečí a co tam budem dělat?"

104
00:06:37.867 --> 00:06:43.866
A teď, když ne všichni, tak přece tady nenecháme tetu nebo nenecháme tady babičku...

105
00:06:43.867 --> 00:06:47.732
Ono emigrovat nebylo tak jednoduchý, jak se dneska se na to lidi ptají,

106
00:06:47.733 --> 00:06:50.999
protože jednak jste musela někde někoho mít.

107
00:06:51.000 --> 00:06:55.632
Ten dotyčný vám musel poslat takzvaný affidavit - se tomu říkalo.

108
00:06:55.633 --> 00:06:59.699
To bylo taková záruka, že tam nepřijedeme té zemi na obtíž,

109
00:06:59.700 --> 00:07:02.032
že se tam někdo o nás postará.

110
00:07:02.033 --> 00:07:06.532
Pak bylo třeba... Každá země měla určitou kvótu,

111
00:07:06.533 --> 00:07:11.099
kolik uprchlíků, kolik židovských uprchlíků přijímá.

112
00:07:11.100 --> 00:07:15.432
Ty kvóty byly vyčerpaný, takže to byla druhá věc.

113
00:07:15.433 --> 00:07:19.299
Pak se za každého, kdo by se chtěl vystěhovat, muselo platit.

114
00:07:19.300 --> 00:07:21.466
Ty sumy byly dost vysoký.

115
00:07:21.467 --> 00:07:24.699
Ne, jak jsem říkala, nebyli... neměli jsme ani příbuzný venku,

116
00:07:24.700 --> 00:07:28.599
ani jsme neměli tolik peněz a ani už se žádné to...

117
00:07:28.600 --> 00:07:32.799
A pak jsme samozřejmě... jsme nechtěli trhat tu rodinu, ale...

118
00:07:32.800 --> 00:07:36.032
Takže jsme nakonec z naší rodiny vlastně neprchnul nikdo.

119
00:07:36.033 --> 00:07:42.932
Všichni jsme zůstali a všichni, skoro, pak později zahynuli.

120
00:07:42.933 --> 00:07:48.232
IV: Zmiňovala jste se také o tom, že jste [vedli] klasický normální život

121
00:07:48.233 --> 00:07:55.932
a že spíž až vlastně ta nařízení omezující Vás jaksi nasměrovala do té židovské komunity...

122
00:07:55.933 --> 00:08:01.099
Takže Vy jste doma třeba nějak nepraktikovali tu židovskou víru nebo?

123
00:08:01.100 --> 00:08:03.199
HH: Nik... Nikdy ne moc.

124
00:08:03.200 --> 00:08:06.399
Já jsem, řikám, věděla jsem o tom od... od malinka, ale...

125
00:08:06.400 --> 00:08:09.666
Chodila jsem dokonce i na židovské náboženství,

126
00:08:09.667 --> 00:08:16.966
ale jinak jsem chodila s maminkou do synagogy asi tak dvakrát za rok na ty hlavní židovský svátky

127
00:08:16.967 --> 00:08:19.332
a to bylo v podstatě vše.

128
00:08:19.333 --> 00:08:21.199
To bylo myslím v podstatě všechno.

129
00:08:21.200 --> 00:08:25.032
Neměli jsme.. neměla jsem třeba nikdy stromeček.

130
00:08:25.033 --> 00:08:29.832
Neměla jsem nikdy stromeček, to jsem věděla, že jo, a tak nijak mně to nevadilo –

131
00:08:29.833 --> 00:08:32.166
věděla jsem, že Židi prostě stromeček nemají.

132
00:08:32.167 --> 00:08:34.932
Ale pamatuju si, že jsem ho dělala svým panenkám -

133
00:08:34.933 --> 00:08:37.699
měla jsem pokojíčky pro panenky a říkala jsem: „To nejsou Židi.“

134
00:08:37.700 --> 00:08:41.799
A tak jsem měla takovej malinkej stromeček a dělala jsem jim malinký dárky.

135
00:08:41.800 --> 00:08:46.199
A...Tak to bylo jediný, ale jinak… Tatínek nechodil do synagogy vůbec,

136
00:08:46.200 --> 00:08:50.632
a já s maminkou chodívaly jsme, protože maminka pocházela ze Smíchova,

137
00:08:50.633 --> 00:08:54.799
dokonce v té smíchovské synagoze tam u Anděla měla svatbu

138
00:08:54.800 --> 00:08:59.166
a babička tam ještě pořád bydlela, ještě i teta,

139
00:08:59.167 --> 00:09:03.366
takže na ty židovský svátky jsme chodívaly na Smíchov do tý židovský synagogy.

140
00:09:03.367 --> 00:09:07.566
Ale říkám: bylo to dvakrát za rok na hlavní svátky, a to bylo všechno.

141
00:09:07.567 --> 00:09:13.566
IV: K těm protižidovským opatřením patřil také vlastně zákaz chození do školy,

142
00:09:13.567 --> 00:09:16.132
jak jste vnímala tuhletu věc?

143
00:09:16.133 --> 00:09:19.999
HH: No, tak to bylo, to bylo pro mě těžký. To si pamatuju přesně zase.

144
00:09:20.000 --> 00:09:25.099
Skončila jsem 4. třídu základní školy tady v Libni na zámečku

145
00:09:25.100 --> 00:09:30.932
a pamatuju si i na ten den, kdy jsem si šla pro své vysvědčení, poslední ze 4. třídy,

146
00:09:30.933 --> 00:09:34.499
a tam mi už tehdy řekli, to už jsem věděla, že příští rok tam nepůjdu.

147
00:09:34.500 --> 00:09:37.066
A takže jsme se nějak rozloučili,

148
00:09:37.067 --> 00:09:39.099
až... maminka na mě čekala před školou.

149
00:09:39.100 --> 00:09:43.399
Já jsem šla - přišla s pláčem, no maminka zas mě tak nějak uklidňovala, říkala:

150
00:09:43.400 --> 00:09:46.299
„Neplač, lidi ještě budou myslet, že máš špatný vysvědčení.“

151
00:09:46.300 --> 00:09:49.666
Měla jsem samý jedničky {úsměv}, takže takhle to bylo.

152
00:09:49.667 --> 00:09:53.999
No a od, 5. třídu pak už jsem dělala tak nějak poloilegálně –

153
00:09:54.000 --> 00:09:57.432
tehdy byla, v Praze byla jedna židovská škola v Jáchymově ulici.

154
00:09:57.433 --> 00:10:00.799
Tam samozřejmě nemohly všechny děti chodit

155
00:10:00.800 --> 00:10:03.699
a byly organizovány takový kroužky.

156
00:10:03.700 --> 00:10:09.732
Kroužky, v kterých většinou vyučovali židovští vys... vysokoškoláci,

157
00:10:09.733 --> 00:10:13.132
kteří byli zase vyloučeni samozřejmě z vysokých škol,

158
00:10:13.133 --> 00:10:15.799
která ostatně v té době byla už vůbec zavřená

159
00:10:15.800 --> 00:10:18.199
i pro ostatní, nejen židovský studenty.

160
00:10:18.200 --> 00:10:22.399
A bylo to většinou takový malý skupinky, tak kolem 10 dětí,

161
00:10:22.400 --> 00:10:25.599
a vyučovalo se v různých… v ro... v rodinách,

162
00:10:25.600 --> 00:10:29.199
nějakých v bytech, takže jsem navštěvovala i takový kroužek.

163
00:10:29.200 --> 00:10:32.332
A tak jsem absolvovala svoji 5. třídu.

164
00:10:32.333 --> 00:10:36.799
A z té 5. třídy, to je mé poslední školní vysvědčení předválečné,

165
00:10:36.800 --> 00:10:40.632
dělala jsem v tý Jáchymový ulici, jsem dělala zkoušku.

166
00:10:40.633 --> 00:10:46.266
A pak jsem po prázdninách začala chodit ještě do 6. třídy

167
00:10:46.267 --> 00:10:49.132
nebo do primy zase do jiného kroužku.

168
00:10:49.133 --> 00:10:52.499
Zase nás bylo deset, osm chlapců, dvě děvčata.

169
00:10:52.500 --> 00:10:55.599
No ale tam už jsem chodila jenom dva a půl měsíce,

170
00:10:55.600 --> 00:10:59.999
protože to už bylo v roce čtyřicet jedna a začaly transporty.

171
00:11:00.000 --> 00:11:04.566
A začly... myslím, že nejdřív odešli z toho kroužku asi dva,

172
00:11:04.567 --> 00:11:06.532
z toho kroužku přede mnou.

173
00:11:06.533 --> 00:11:09.899
Prvních pět transportů šlo do Polska

174
00:11:09.900 --> 00:11:12.066
a pak se začlo jezdit do Terezína

175
00:11:12.067 --> 00:11:16.399
a my jsme byli v jednom z těch prvním transportů do Terezína.

176
00:11:16.400 --> 00:11:20.532
Bylo to v prosinci, bylo to v prosinci čtyřicet jedna,

177
00:11:20.533 --> 00:11:26.499
7. prosince jsme nastupovali a 10. prosince jsme dorazili do Terezína.

178
00:11:26.500 --> 00:11:30.599
Bylo to přesně měsíc po mých 12. narozeninách.

179
00:11:30.600 --> 00:11:32.932
IV: A co jste si o tom mysleli, když takhle,

180
00:11:32.933 --> 00:11:35.466
řekněme, těm známým nebo těm Vašim spolužákům

181
00:11:35.467 --> 00:11:38.599
začly přicházet ty výzvy k tomu nastoupení?

182
00:11:38.600 --> 00:11:43.466
HH.: Co jsme si mysleli? No, věděli jsme, brali jsme situaci, jak byla,

183
00:11:43.467 --> 00:11:47.732
a věděli jsme, že na nás dříve nebo později přijde řada.

184
00:11:47.733 --> 00:11:50.699
Ta loučení byla těžká, protože jsme se loučili, že jo,

185
00:11:50.700 --> 00:11:55.932
s každým tím odcházejícím a nikdy jsme nevěděli, jestli se ještě někdy sejdem.

186
00:11:55.933 --> 00:11:59.866
Dokonce jsme se někdy i trochu i těšili, když jsme byli zase v tom transportu,

187
00:11:59.867 --> 00:12:03.566
protože jsme se těšili, že se tam s některýma zase sejdem.

188
00:12:03.567 --> 00:12:07.999
No ale byly to, byly to těžký, byly to těžký loučení a byly to kroky do neznáma,

189
00:12:08.000 --> 00:12:12.799
ale nikdo si samozřejmě ne... nepředstavoval, nikdo netušil -

190
00:12:12.800 --> 00:12:15.199
jednak, že válka bude trvat tak dlouho

191
00:12:15.200 --> 00:12:18.266
a že to bude tak strašný, jak to bylo.

192
00:12:18.267 --> 00:12:22.466
A ani jsme si snad nepřipouštěli tu myšlenku, zvlášť my jako děti,

193
00:12:22.467 --> 00:12:26.632
jakože bysme si připouštěly myšlenku, že někdo nepřežije, to vůbec.

194
00:12:26.633 --> 00:12:28.866
IV: To asi k tomu dětství asi ani nemůže patřit.

195
00:12:28.867 --> 00:12:32.399
HH.: Ale loučili jsme se, loučení bylo těžký.

196
00:12:32.400 --> 00:12:34.999
IV: A jak to vlastně technicky probíhalo

197
00:12:35.000 --> 00:12:37.666
jako takové, ta výzva do toho transportu...

198
00:12:37.667 --> 00:12:37.832
HH.: No tak...

199
00:12:37.833 --> 00:12:39.666
IV: Kolik dní dopředu...

200
00:12:39.667 --> 00:12:43.066
HH: Byly roznášeny takové předvolání do transportu.

201
00:12:43.067 --> 00:12:46.666
To už se vědělo obyčejně, to už takovou tou tichou počtou,

202
00:12:46.667 --> 00:12:49.666
tou šuškandou, to už se tušilo, vždycky se řeklo...

203
00:12:49.667 --> 00:12:55.366
Protože ta předvolání roznášeli potom zaměstnanci Židovské obce.

204
00:12:55.367 --> 00:12:58.499
No a to už pak rozlítlo, to už se v Praze vědělo a říkalo se:

205
00:12:58.500 --> 00:13:00.432
„Dneska večer se roznáší."

206
00:13:00.433 --> 00:13:06.032
My jsme stejně směli vycházet jenom... Židi směli chodit ven jenom do osmi hodin večer,

207
00:13:06.033 --> 00:13:07.132
takže po osmé hodině.

208
00:13:07.133 --> 00:13:10.432
A všechny tyhle věci, samozřejmě se to roznášelo,

209
00:13:10.433 --> 00:13:17.166
všechny tyhle věci, to snad ještě proto, aby vždycky ten psych..., ten psychologický dopad byl ještě horší,

210
00:13:17.167 --> 00:13:20.399
všechny důležitý věci se vždycky odehrávaly ještě zase v noci.

211
00:13:20.400 --> 00:13:23.332
Takže jsme v těch, v osm hodin byli doma,

212
00:13:23.333 --> 00:13:25.332
seděli jsme a čekali jsme:

213
00:13:25.333 --> 00:13:26.566
přinesou - nepřinesou.

214
00:13:26.567 --> 00:13:29.699
Každý šustot na chodbě, že jo, jsme říkali, kroky:

215
00:13:29.700 --> 00:13:31.466
„Jde to sem, jde to jinam...“

216
00:13:31.467 --> 00:13:36.566
No a tak my jsme byli… Takže my jsme tyhle ty večery ani neprožívali tak moc dlouho,

217
00:13:36.567 --> 00:13:40.166
protože byli jsme v tom jednom z těch prvních transportů.

218
00:13:40.167 --> 00:13:44.432
Zazvonili a přinesl nám, tedy ten zaměstnanec Obce,

219
00:13:44.433 --> 00:13:48.199
přines takovej proužek papíru, nějak tam bylo napsáno:

220
00:13:48.200 --> 00:13:52.899
hodi... , den a hodina a místo, kam se má nastoupit.

221
00:13:52.900 --> 00:13:57.566
Byly to, byl to Radiopalác nebo Veletržní palác, někdo tomu říká,

222
00:13:57.567 --> 00:14:03.466
byly to takové dřevěné baráky, který patřily k Výstavišti jako výstavní pavilony.

223
00:14:03.467 --> 00:14:04.832
To bylo to místo.

224
00:14:04.833 --> 00:14:08.432
Den byl obyčejně, to byly tak tři dny,

225
00:14:08.433 --> 00:14:12.666
byl na tu přípravu a hodina byla obyčejně velice časně ráno,

226
00:14:12.667 --> 00:14:17.199
třeba v šest hodin ráno, ten a ten den jsme museli dorazit tam a tam.

227
00:14:17.200 --> 00:14:19.366
Jak to vypadalo?

228
00:14:19.367 --> 00:14:23.666
To už jsme všichni, vlastně ve všech židovských rodinách už jsme se připravovali do transportu,

229
00:14:23.667 --> 00:14:30.866
takže všude bylo plno zavazadel a už se vědělo i že si smíme vzít třeba s sebou jenom 50 kilo.

230
00:14:30.867 --> 00:14:34.932
Takže si pamatuju - měli jsme takovou váhu, mincíř myslím se tomu říkalo,

231
00:14:34.933 --> 00:14:37.432
se to vážilo ty těž... ta těžká zavazadla,

232
00:14:37.433 --> 00:14:40.766
kdyby se to nemohlo vážit, tak pořád jsme to vážili,

233
00:14:40.767 --> 00:14:45.432
kolik se tam vejde, jestli, aby to nepřekročilo tu povolenou váhu.

234
00:14:45.433 --> 00:14:49.199
No a tak se, balilo se, připravovaly se věci...

235
00:14:49.200 --> 00:14:53.466
Samozřejmě bylo v zimě, že jo, kdy my jsme jeli, ale nevěděli jsme na jak dlouho,

236
00:14:53.467 --> 00:14:55.732
takže i nějaké ty letní věci.

237
00:14:55.733 --> 00:14:59.999
Hůř na tom byli lidi, který jeli v létě, a teď se navlíkali do zimního oblečení.

238
00:15:00.000 --> 00:15:05.032
Pak se i něco, nějaký to jídlo, takže se pekly nějaký sušenky a takový věci,

239
00:15:05.033 --> 00:15:07.032
který by se mohly vzít s sebou.

240
00:15:07.033 --> 00:15:11.566
Takže všude v těch rodinách už se připravovali na transport.

241
00:15:11.567 --> 00:15:18.232
Ještě jsem zapomněla, že při tý, v tom, v tom předvolání taky nám bylo přiděleno transportní číslo -

242
00:15:18.233 --> 00:15:23.532
každý transport byl označen písmenem, to šlo podle abecedy,

243
00:15:23.533 --> 00:15:27.632
že jo, „A“ první, takže my jsme byli jeden z těch prvních transportů.

244
00:15:27.633 --> 00:15:31.332
Šla abeceda, my jsme, náš transport byl číslo, písmeno „L“.

245
00:15:31.333 --> 00:15:36.399
A obyčejně ten transport měl asi tak 1000 příslušníků

246
00:15:36.400 --> 00:15:40.766
a každý dostal číslo, takže to číslo naší rodiny bylo „L“,

247
00:15:40.767 --> 00:15:44.166
tatínek měl 518, maminka 519

248
00:15:44.167 --> 00:15:47.566
a mé transportní číslo je L520.

249
00:15:47.567 --> 00:15:50.266
A to jsme dostali už při tom oznámení

250
00:15:50.267 --> 00:15:54.866
a tahleta transportní čísla musela být napsána taky na všech zavazadlech.

251
00:15:54.867 --> 00:15:57.199
Tak jsme si takovou lakovou barvou –

252
00:15:57.200 --> 00:16:00.799
já tady mám dokonce, já Vám to možná ukážu... {úsměv}

253
00:16:00.800 --> 00:16:03.899
Já mám jeden takový kufřík malý, originál,

254
00:16:03.900 --> 00:16:06.032
s kterým jsem potom šla do Terezína

255
00:16:06.033 --> 00:16:11.966
a dokonce jeden mám tady zachovaný a je tam lakovou barvou napsáno tedy to L520.

256
00:16:11.967 --> 00:16:13.499
IV: Tak to bysme byli samozřejmě moc rádi...

257
00:16:13.500 --> 00:16:22.399
S tím kufříkem se mi ještě nabízí jedna otázka, ovlivňovala jste třeba, jaké osobní věci Vy si tam s sebou vezmete?

258
00:16:22.400 --> 00:16:28.132
HH: No já jsem to ovli... , snažila jsem se ovlivnit, ale byla jsem samozřejmě velice omezována,

259
00:16:28.133 --> 00:16:33.032
protože muselo se tam do těch 50 kil se muselo tedy vyjít -

260
00:16:33.033 --> 00:16:35.299
vejít oblečení na ten... , na tu dobu.

261
00:16:35.300 --> 00:16:40.399
Taky v tý době ty materiály a všechno byly mnohem těžší než dneska!

262
00:16:40.400 --> 00:16:46.099
My to dokonce... Když dneska mluvím s mladými lidmi, tak jim někdy říkám, jak jim by se šlo snadno,

263
00:16:46.100 --> 00:16:48.832
protože dneska ty mate... , že jo, byl těžkej kufr

264
00:16:48.833 --> 00:16:52.666
a těžký baťoh a i to oblečení, všechno bylo těžký.

265
00:16:52.667 --> 00:16:57.199
Třeba neexistovaly...  brali jsme si s sebou taky takzvaný bettrole.

266
00:16:57.200 --> 00:17:01.766
Dneska by si vzal každej spacák z lehkýho materiálu, to tehdy nebylo.

267
00:17:01.767 --> 00:17:04.932
To si pamatuju, že se prošívaly peřiny

268
00:17:04.933 --> 00:17:08.866
a barvily se cíchy, protože jsme předpokládali,

269
00:17:08.867 --> 00:17:11.799
že se tam asi nebude moct prát, tak jsme taky...

270
00:17:11.800 --> 00:17:15.799
Nebyl zase materiál, že by se dostaly nežehlící barevný cíchy.

271
00:17:15.800 --> 00:17:17.732
Dnešní lidi už o tom nemají představu,

272
00:17:17.733 --> 00:17:21.166
ale tak jsme měly ty damaškový těžký povlečení,

273
00:17:21.167 --> 00:17:25.666
ty se barvily, deky se prošívaly a dělaly jsme z toho takový role,

274
00:17:25.667 --> 00:17:27.599
bettrole jsme tomu říkali...

275
00:17:27.600 --> 00:17:30.832
No a teď já jsem, že jo, mně bylo těch 12 let...

276
00:17:30.833 --> 00:17:32.732
Tak jednak jsem ráda malovala.

277
00:17:32.733 --> 00:17:37.432
Takže to mi bylo povoleno, i vzala jsem si s sebou krabičku nějakých pastelek

278
00:17:37.433 --> 00:17:40.499
a krabičku vodových barev a myslím jeden blok.

279
00:17:40.500 --> 00:17:44.532
Ale mně bylo 12, ale já jsem si ještě hrála s panenkama tenkrát.

280
00:17:44.533 --> 00:17:48.999
Měla jsem i velký panny, ale to řekli teda, to že ne, to že nejde.

281
00:17:49.000 --> 00:17:54.066
Takže, tak jsem měla povoleno, si pamatuju, jsem si ještě měla takový dvě malý panenky

282
00:17:54.067 --> 00:17:56.432
a ty jsem i teda vzala s sebou.

283
00:17:56.433 --> 00:18:00.699
A dokonce si i pamatuju, že jsme zase s kamarádkou, s Evou Vohryzkovou - 

284
00:18:00.700 --> 00:18:03.032
to byla jedna holčička z židovský rodiny,

285
00:18:03.033 --> 00:18:04.999
s kterýma jsme se potom stýkali - 

286
00:18:05.000 --> 00:18:08.566
že jsme i ty panenky připravovaly do transportu.

287
00:18:08.567 --> 00:18:12.732
Dělaly jsme jim baťohy a dokonce jsme jim tam i šily transportní čísla

288
00:18:12.733 --> 00:18:15.699
a pletla jsem jim nějaký svetr, aby měly něco teplýho.

289
00:18:15.700 --> 00:18:19.399
Takže jsem i do toho... Takže to mi pak rodina teda povolila,

290
00:18:19.400 --> 00:18:22.066
a to bylo právě tenhleten malej kufřík,

291
00:18:22.067 --> 00:18:24.032
kterej jsem si i nějak sama nesla,

292
00:18:24.033 --> 00:18:26.232
a v tom jsem měla teda ty barvičky

293
00:18:26.233 --> 00:18:30.799
a i ty dvě panenky do transportu, ale to bylo všechno, víc jsem si nemohla vzít.

294
00:18:30.800 --> 00:18:33.699
Možná, a to bylo snad důležitý,

295
00:18:33.700 --> 00:18:39.232
každý si do tý, do toho transportního zavazadla vpašoval něco pro něj důležitýho.

296
00:18:39.233 --> 00:18:42.532
Pro mě byly třeba důležitý ty pastelky a snad i ty panenky.

297
00:18:42.533 --> 00:18:47.366
Ale i dospělý si tam i do toho, do těch 50 kilo - to nebylo moc -

298
00:18:47.367 --> 00:18:50.132
ale každej si tam vzal aspoň třeba jednu knížku

299
00:18:50.133 --> 00:18:54.032
nebo nějaký notovej materiál nebo něco takovýho,

300
00:18:54.033 --> 00:18:57.466
no moc ne, ale něco takovýho si každý s sebou vzal.

301
00:18:57.467 --> 00:19:02.866
IV: Pokud vím, tak ten Váš transport mířil do terezínského ghetta.

302
00:19:02.867 --> 00:19:07.232
Jak to vypadalo, ty první chvíle po Vašem příjezdu?

303
00:19:07.233 --> 00:19:12.466
HH: No to byl první takovej šok, protože my jsme, nám řekli, že jo,

304
00:19:12.467 --> 00:19:15.066
že Židé budou někde soustředěni...

305
00:19:15.067 --> 00:19:19.666
Byl teda vybrán Terezín a naše představy byly velice naivní.

306
00:19:19.667 --> 00:19:22.832
A ještě jsme byli takoví velice důvěryhodní {důvěřiví},

307
00:19:22.833 --> 00:19:28.766
my jsme se vždycky, po všech těch zklamáních vždycky jsme ještě trochu věřili tomu, co nás slibovali,

308
00:19:28.767 --> 00:19:31.499
a všechno vždycky byla lež a všechno bylo jinak!

309
00:19:31.500 --> 00:19:35.666
Ale hned na začátku - takže my jsme si představovali, že tam pojedem teda jako rodina,

310
00:19:35.667 --> 00:19:38.799
no a tak někde tam budem žít a nějak pracovat

311
00:19:38.800 --> 00:19:43.199
a nějak to vydržíme a přežijem, že jo, o tom nikdo nepochyboval, že by nepřežil.

312
00:19:43.200 --> 00:19:45.766
Ale byl to šok hned po příjezdu,

313
00:19:45.767 --> 00:19:48.932
protože hned po příjezdu nás jako rodiny rozdělili.

314
00:19:48.933 --> 00:19:51.666
Muže zvlášť, ženy zvlášť.

315
00:19:51.667 --> 00:19:57.432
Dokonce jsme v první chvíli nevěděli vůbec, kam, jestli ti muži jsou na stejném místě jako my.

316
00:19:57.433 --> 00:19:59.532
To jsme se tedy dozvěděli velice brzy,

317
00:19:59.533 --> 00:20:03.032
snad druhý nebo třetí den, že muži jsou ve stejném městě,

318
00:20:03.033 --> 00:20:07.699
ale bydleli v jiných - na začátku se bydlelo v Terezíně jenom v kasárnech,

319
00:20:07.700 --> 00:20:10.999
později potom se bydlelo i v těch domech,

320
00:20:11.000 --> 00:20:16.766
z kterýho byli během půl roku trvání ghetta evakuováni ty civilní obyvatelé.

321
00:20:16.767 --> 00:20:20.732
Tak na začátku jenom v kasárnech - já s maminkou v ženských kasárnech,

322
00:20:20.733 --> 00:20:23.099
tatínek v mužských kasárnech

323
00:20:23.100 --> 00:20:26.732
a nesměli jsme se stýkat, takže tohle trvalo ještě...

324
00:20:26.733 --> 00:20:30.332
Tak to už bylo první, že jo, rozdělili rodiny

325
00:20:30.333 --> 00:20:37.366
a... teď ta pravdě..., protože všecko to bylo, prostě ty představy se úplně zhroutily

326
00:20:37.367 --> 00:20:40.699
a věděli jsme, že všecko bude zlý a jiný.

327
00:20:40.700 --> 00:20:46.866
IV: Pokud vím, tak vlastně všichni dospělí v Terezíně museli také pracovat.

328
00:20:46.867 --> 00:20:49.599
Kde nakonec pracovali Vaši rodiče?

329
00:20:49.600 --> 00:20:52.166
HH: No tak v Terezíně byla takzvaná samospráva.

330
00:20:52.167 --> 00:20:55.966
Samozřejmě všechno nařízení a všechno šlo shora,

331
00:20:55.967 --> 00:21:00.332
z SS, ale ta vnitřní, ten vnitřní život byl organizován tak,

332
00:21:00.333 --> 00:21:02.632
že Rada starších, že jo, byla,

333
00:21:02.633 --> 00:21:05.966
a tak tatínek tam byl potom zařazen, pracoval v kanceláři,

334
00:21:05.967 --> 00:21:09.532
v takovém hospodářském oddělení - wirtschaftsabteilung.

335
00:21:09.533 --> 00:21:14.566
Všechny tajhlety názvy byly německý a my je dnes, i dodneška některý ani nepřekládáme.

336
00:21:14.567 --> 00:21:18.132
Pracoval ve wirtschaftsabteilungu čili v hospodářském oddělení

337
00:21:18.133 --> 00:21:22.432
a maminka, protože byla vyučená švadlena, tak tam pracovala v takovým,

338
00:21:22.433 --> 00:21:25.032
v takový dílně krejčovský.

339
00:21:25.033 --> 00:21:32.566
Většinou tam opravovali nebo upravovali třeba uniformy pro, pro vojáky a tak.

340
00:21:32.567 --> 00:21:35.766
No a já jako, my jako děti, na začátku jsem nepracovala,

341
00:21:35.767 --> 00:21:39.732
mně bylo 12, ale potom později, asi tak od těch třinácti, čtrnácti,

342
00:21:39.733 --> 00:21:42.732
nevím, jestli to už byla pracovní povinnost…,

343
00:21:42.733 --> 00:21:47.632
ale mohli jsme a pracovala jsem pak, většinou děti pracovaly v zemědělství,

344
00:21:47.633 --> 00:21:51.499
v takových těch kindergarten, v dětských zahradách

345
00:21:51.500 --> 00:21:55.732
nebo i přímo teda v zemědělství venku, kde pracovali i dospělí.

346
00:21:55.733 --> 00:22:00.332
A to bylo... dokonce jsme se k tomu snad i dobrovolně rozhodli,

347
00:22:00.333 --> 00:22:07.199
protože to byla…, první věc byla, že my - samozřejmě ta zelenina a všechno, co se tam vyrobilo,

348
00:22:07.200 --> 00:22:11.232
bylo pro Němce, z toho, byl přísný zákaz si z toho něco vzít,

349
00:22:11.233 --> 00:22:15.232
ale přese všechno samozřejmě jsme nějak něco vždycky...

350
00:22:15.233 --> 00:22:18.566
Jednak mohli venku sníst, anebo i propašovat.

351
00:22:18.567 --> 00:22:21.999
Pašovali jsme to různě schovaný někde v prádle a pod šatama,

352
00:22:22.000 --> 00:22:24.999
alespoň nějaký ty odpadový listy ze zeleniny,

353
00:22:25.000 --> 00:22:27.699
takže to byl takový jediný zdroj vitamínů.

354
00:22:27.700 --> 00:22:30.799
A potom hlavně, že jsme se dostali taky na čerstvý vzduch,

355
00:22:30.800 --> 00:22:35.366
protože jinak jsme byli přímo v ghettě a tam samozřejmě to bylo zamořený,

356
00:22:35.367 --> 00:22:40.866
protože v tom maliličkým městečku, kde před válkou žilo dohromady i s vojáky,

357
00:22:40.867 --> 00:22:46.199
kteří bydleli v kasárnech - v těch kasárnech bydlelo asi 3,5 tisíc vojáků

358
00:22:46.200 --> 00:22:50.199
a těch obyvatel v těch domech bylo taky asi 3,5 tisíc -

359
00:22:50.200 --> 00:22:54.199
čili v městečku, který dřív sloužilo pro 7000 obyvatel

360
00:22:54.200 --> 00:22:56.766
nás tam bylo vždycky najednou asi 60 000,

361
00:22:56.767 --> 00:23:01.099
takže vzduch byl nedýchatelný a nezdravý,

362
00:23:01.100 --> 00:23:03.232
takže to bylo jako možnost.

363
00:23:03.233 --> 00:23:08.032
Tatínek tenkrát taky říkal: „Jo, přihlaš se tam, aspoň se dostaneš na čerstvej vzduch.“

364
00:23:08.033 --> 00:23:12.299
Takže jsem pra..., takže jsme všichni pracovali, i já, v tý... v tom zemědělství.

365
00:23:12.300 --> 00:23:20.166
IV: Tak já o Vás vím, že Vy jste si tam ty barvy a pastelky opravdu nevzala jen tak náhodou...

366
00:23:20.167 --> 00:23:24.232
HH: No jo, no tak já jsem ráda kreslila, to jsem říkala.

367
00:23:24.233 --> 00:23:28.232
Proto jsem si je s sebou vzala a taky jsem i nějaký ten blok.

368
00:23:28.233 --> 00:23:31.766
Ty barvičky mi dokonce, s nima jsem velice šetřila

369
00:23:31.767 --> 00:23:33.699
a vydržely mi snad celou tu dobu.

370
00:23:33.700 --> 00:23:36.999
Problém byl potom později s papírem, ale to jsme nějak...

371
00:23:37.000 --> 00:23:40.199
Tatínek mi vždycky nějaký zase opatřil, zase odjinud.

372
00:23:40.200 --> 00:23:44.366
Zase tam byla jiná taková zeichenstube, kreslírna,

373
00:23:44.367 --> 00:23:48.966
kde byli zaměstnáni dospělí umělci,

374
00:23:48.967 --> 00:23:55.632
kteří tam vyráběli oficiální nějaký propagační materiál, různé plakáty a grafy pro Němce,

375
00:23:55.633 --> 00:24:01.832
ale měli přístup k materiálům a oni potom, tajně zase samozřejmě, kreslili něco úplně jinýho.

376
00:24:01.833 --> 00:24:08.032
Ale takže tam ten materiál nějaký byl a odtamtud jsem nějaký i... nebo tatínek mi tam nějaký sehnal.

377
00:24:08.033 --> 00:24:11.699
No, byla, bylo mi těch 12 a bylo... byl prosinec

378
00:24:11.700 --> 00:24:16.566
a já jsem ráda malovala, tak jsem, ta moje první kresbička, kterou jsem udělala,

379
00:24:16.567 --> 00:24:19.232
to byly dvě děti, jak stavějí sněhuláka.

380
00:24:19.233 --> 00:24:24.699
A já jsem tuhletu kresbičku propašovala tatínkovi do mužských kasáren

381
00:24:24.700 --> 00:24:28.866
a tatínek mi zase nějakou jinou cestou propašoval zpátky odpověď.

382
00:24:28.867 --> 00:24:32.466
Odpověď zněla: „Maluj, co vidíš.“

383
00:24:32.467 --> 00:24:36.266
A to bylo vůbec asi rozhodující vůbec možná v mém životě,

384
00:24:36.267 --> 00:24:39.299
protože vlastně tahle kresbička, ten sněhulák,

385
00:24:39.300 --> 00:24:41.932
byla moje první terezínská kresba,

386
00:24:41.933 --> 00:24:46.032
ale de facto poslední skutečně dětská,

387
00:24:46.033 --> 00:24:51.566
protože od té doby na radu svého tatínka jsem začala popisovat,

388
00:24:51.567 --> 00:24:53.966
líčit každodenní život v ghettu.

389
00:24:53.967 --> 00:24:58.966
A byla jsem dost pilná – já jsem byla v Terezíně téměř tři roky

390
00:24:58.967 --> 00:25:02.832
a za ty tři roky jsem vytvořila víc než 100 kreseb.

391
00:25:02.833 --> 00:25:05.666
A zachycují každodenní život v ghettu.

392
00:25:05.667 --> 00:25:12.132
A protože to... fotografovat nebo filmovat v Terezíně bylo zakázáno

393
00:25:12.133 --> 00:25:16.066
a neexistuje téměř žádný obrazový materiál z té doby,

394
00:25:16.067 --> 00:25:23.332
kromě těch kreseb, který dělali právě ti, tajně ti dospělí malíři,

395
00:25:23.333 --> 00:25:26.032
kteří oficiálně tedy byli v té zeichestube

396
00:25:26.033 --> 00:25:29.132
a tajně popisovali ten terezínský život.

397
00:25:29.133 --> 00:25:34.299
Ale já jako dítě, ten můj pohled byl samozřejmě trošičku jiný

398
00:25:34.300 --> 00:25:38.499
a takže jsem tam zachycovala i některé detaily,

399
00:25:38.500 --> 00:25:44.899
který se nenajdou vůbec nikde a jsou právě dneska velice důležitým dokumentem,

400
00:25:44.900 --> 00:25:48.599
protože vlastně se nikde jinde nedo... ne... nenajdou.

401
00:25:48.600 --> 00:25:52.899
IV: Zmiňovala jste se i vlastně o těch dospělých malířích,

402
00:25:52.900 --> 00:25:57.666
můžete se třeba jenom několika slovy zmínit o kulturním životě v Terezíně?

403
00:25:57.667 --> 00:26:02.599
HH: To je velice těžký, to se zmínit v několika slovech krátce,

404
00:26:02.600 --> 00:26:07.032
protože kulturní život v Terezíně byl tak úžasně bohatý

405
00:26:07.033 --> 00:26:08.999
a úroveň jeho tak vysoká,

406
00:26:09.000 --> 00:26:17.866
že se to asi nikde jinde na světě nenajde, aby na tak malém prostoru vyrostlo tolik hodnotné kultury.

407
00:26:17.867 --> 00:26:19.732
Byla to kultura ve všech směrech,

408
00:26:19.733 --> 00:26:25.532
bylo to teda malování, bylo to divadlo, byly to různé kabarety, byly to koncerty.

409
00:26:25.533 --> 00:26:29.766
Byly to nespočetně přednášek ze všech oborů,

410
00:26:29.767 --> 00:26:34.332
protože do Terezína se dostali všichni Židé, především z Čech

411
00:26:34.333 --> 00:26:38.866
a potom později i z ostatních okupovaných zemí Evropy,

412
00:26:38.867 --> 00:26:43.732
čili byli tam z Německa, byli tam z Dánska, z Holandska, z Maďarska

413
00:26:43.733 --> 00:26:49.299
a mezi nimi byli u... bylo tolik přece význačných umělců, vědců...

414
00:26:49.300 --> 00:26:53.232
Takže ti vědci pak - ty přednášky ze všech oborů

415
00:26:53.233 --> 00:26:57.099
a hudba tam byla nejen předvá... ,

416
00:26:57.100 --> 00:26:59.699
jako provozována na představeních, koncertě,

417
00:26:59.700 --> 00:27:02.666
ale byli tam taky... hudba tam byla taky skládána,

418
00:27:02.667 --> 00:27:07.632
komponována a takže ten život byl úžasný

419
00:27:07.633 --> 00:27:10.666
a bylo tam strašně moc kultury jak nikde na světě.

420
00:27:10.667 --> 00:27:20.132
IV: Zmínila jste se o tom, že vlastně do Terezína byli sváženi Židé z celé okupované Evropy,

421
00:27:20.133 --> 00:27:22.832
panovaly mezi nima nějaké rozdíly?

422
00:27:22.833 --> 00:27:28.899
HH: No tak určitě, určitě trochu, protože každý národ, každá země má trochu své rozdíly.

423
00:27:28.900 --> 00:27:34.066
My jsme se drželi trošku... ty skupiny národnostní se držely pohromadě.

424
00:27:34.067 --> 00:27:39.266
Ale třeba... třeba i v té kultuře bylo... byla česká kultura,

425
00:27:39.267 --> 00:27:42.632
bylo české divadlo, český kabaret a bylo zase německé.

426
00:27:42.633 --> 00:27:45.866
To bylo dokonce dva, protože tam byli umělci, že jo, z Německa.

427
00:27:45.867 --> 00:27:48.799
Takže byl německý kabaret, německé divadlo, český...

428
00:27:48.800 --> 00:27:53.132
No ale jinak jsme byli, byli pomích..., to se pomíchávalo,

429
00:27:53.133 --> 00:27:55.699
ale přece jenom ty skupiny se držely zvlášť.

430
00:27:55.700 --> 00:28:01.366
Já jsem potom, jako dítě, a to byla jedna z velice dobrých věcí,

431
00:28:01.367 --> 00:28:03.232
který udělala ta samospráva,

432
00:28:03.233 --> 00:28:08.066
protože se sna..., museli samozřejmě poslouchat ty - ta nařízení,

433
00:28:08.067 --> 00:28:13.866
ale snažili se, seč mohli, že jo, ten život nějak usměrnit

434
00:28:13.867 --> 00:28:17.732
a především se snažili ulehčit ten život dětem.

435
00:28:17.733 --> 00:28:22.399
A byla... právě zřídili domovy po děti,

436
00:28:22.400 --> 00:28:25.599
zvláštní domovy - takže byl jeden chlapecký domov,

437
00:28:25.600 --> 00:28:31.232
dívčí domov a ještě domov pro větší - starší mládež

438
00:28:31.233 --> 00:28:33.099
a domov pro docela malý děti.

439
00:28:33.100 --> 00:28:38.399
A já jsem se pak dostala do dětského domova, respektive dívčího domova,

440
00:28:38.400 --> 00:28:43.599
dívčího domova L…, protože – pardon to není už transportní číslo, to „L“,

441
00:28:43.600 --> 00:28:47.132
ale i ulice tam byly pojmenovány,

442
00:28:47.133 --> 00:28:50.832
protože ten - ta architektura v Terezíně je velice strohá taková,

443
00:28:50.833 --> 00:28:55.032
jsou tam jenom takové ty pravoúhlé ty ulice,

444
00:28:55.033 --> 00:28:59.266
takže ty dlouhé se jmenovaly lange straße, čili zkráceně „L“,

445
00:28:59.267 --> 00:29:01.666
a querstraße „Q“.

446
00:29:01.667 --> 00:29:04.366
Bydlela jsem na ulici L

447
00:29:04.367 --> 00:29:07.499
a náš domov měl číslo L410,

448
00:29:07.500 --> 00:29:09.999
to byl dívčí domov a tam jsem bydlela.

449
00:29:10.000 --> 00:29:16.099
A tam jsem bydlela právě s českými dětmi, s českými děvčaty.

450
00:29:16.100 --> 00:29:21.332
Pak bylo ještě vedle, je jiná budova L414

451
00:29:21.333 --> 00:29:23.699
a tam bydlely děti z Německa.

452
00:29:23.700 --> 00:29:28.632
Bydlely tam, ale protože už pak v tom L410 nebylo dost místa pro všechny,

453
00:29:28.633 --> 00:29:33.032
tam byly trochu pomíchaný, protože tam bydlely i některé české děti,

454
00:29:33.033 --> 00:29:35.232
ale hlavně to bylo pro děti z Německa,

455
00:29:35.233 --> 00:29:37.366
ale já jsem bydlela teda na tom L410

456
00:29:37.367 --> 00:29:41.866
a tam jsme se nijak nemíchaly, to byly děti, děvčata z Čech.

457
00:29:41.867 --> 00:29:46.499
IV: Terezínské ghetto také během války navštívila Mezinárodní komise Červeného kříže.

458
00:29:46.500 --> 00:29:48.166
Máte na to nějaké vzpomínky?

459
00:29:48.167 --> 00:29:54.866
HH: Jistě a to byl vlastně hlavní důvod, proč se Terezín liší od ostatních koncentračních táborů.

460
00:29:54.867 --> 00:29:58.499
Protože to bylo sice ghetto, v podstatě to byl koncentrační tábor,

461
00:29:58.500 --> 00:30:05.032
ale byl zří... zřízen vlastně za tím účelem k oklamání světa.

462
00:30:05.033 --> 00:30:10.132
A za... Byla tam právě naplánovaná tahle ta návštěva Červeného kříže

463
00:30:10.133 --> 00:30:15.699
a mělo, a předstíralo se, že Židé mají své město,

464
00:30:15.700 --> 00:30:20.299
dokonce se tomu říkalo, že Hitler dal Židům město.

465
00:30:20.300 --> 00:30:23.466
Dokonce, krom té návštěvy Červeného kříže,

466
00:30:23.467 --> 00:30:26.232
tam byla ještě jedna důležitá událost,

467
00:30:26.233 --> 00:30:29.799
a sice tam byl natočený propagandistický film,

468
00:30:29.800 --> 00:30:34.032
který se právě jmenoval „Vůdce dal Židům město“.

469
00:30:34.033 --> 00:30:39.566
A předstíralo se, že Terezín je normálně fungující město,

470
00:30:39.567 --> 00:30:43.732
kde Židi žijou normálně a že se jim daří dobře.

471
00:30:43.733 --> 00:30:49.666
Tomu, téhle té návštěvě přecházela dlouhá akce,

472
00:30:49.667 --> 00:30:52.866
řeknu to německy „Verschönerung der Stadt“,

473
00:30:52.867 --> 00:30:55.699
zkrášlo... okrašlovací nebo zkrášlování města.

474
00:30:55.700 --> 00:31:00.199
A byly přesně naplánovány ulice, přesně byla naplánována místa,

475
00:31:00.200 --> 00:31:07.499
která ta komise navštíví, a ta byla příslušně přizpůsobena a zkrášlena.

476
00:31:07.500 --> 00:31:14.899
Takže se třeba – my jsme normálně bydleli na třípatrových kavalcích,

477
00:31:14.900 --> 00:31:19.999
že jo, člověk měl jeden metr asi a 80 centimetrů,

478
00:31:20.000 --> 00:31:22.366
to byl náš celý životní prostor –

479
00:31:22.367 --> 00:31:26.366
aby to bylo přesně naplánováno, kudy ta komise půjde,

480
00:31:26.367 --> 00:31:30.432
takže třeba v přízemích těch ulic, kudy měla projít,

481
00:31:30.433 --> 00:31:33.366
se uřezávaly třetí patra těch kavalců,

482
00:31:33.367 --> 00:31:37.532
aby zvenku ten pohled nebyl vidět, jak tam jsme nacpaný.

483
00:31:37.533 --> 00:31:40.466
Do oken byly dávány záclonky,

484
00:31:40.467 --> 00:31:45.132
domy byly malovány, dokonce se drhly i chodníky

485
00:31:45.133 --> 00:31:49.766
a byly dokonce zařízeny i některé obchody.

486
00:31:49.767 --> 00:31:55.999
V Terezíně samozřejmě jsme nemohli nic kupovat, my jsme do... dostávali stravu ze společné kuchyně

487
00:31:56.000 --> 00:31:59.966
a tak jedině, jestli jsme někde něco vařili,

488
00:31:59.967 --> 00:32:02.632
tak to bylo z těch, právě nějakejch těch balíčků,

489
00:32:02.633 --> 00:32:05.066
který byly možno do Terezína poslat,

490
00:32:05.067 --> 00:32:10.366
a z nich, třeba z těch odpadový, nějaký tý odpadový zeleniny, co jsme přinesly nebo tak.

491
00:32:10.367 --> 00:32:14.766
Tak to bylo jenom takové vylepšení, který tam jsme někde v koutku vařili,

492
00:32:14.767 --> 00:32:19.932
ale normálně jsme dostávali stravu z těch společných kuchyní.

493
00:32:19.933 --> 00:32:25.532
Obchody neexistovaly a... ale dokonce taky byly zase,

494
00:32:25.533 --> 00:32:29.099
byly natištěny terezínský peníze – ghettogeld,

495
00:32:29.100 --> 00:32:34.332
to byly kousky papíru, bezcenný, za ty nebylo možno nic koupit,

496
00:32:34.333 --> 00:32:39.466
ale mělo to vypadat, že za to ghettogeld my si můžeme v tom obchodě něco nakoupit.

497
00:32:39.467 --> 00:32:42.132
Takže byly zřízeno několik obchodů:

498
00:32:42.133 --> 00:32:46.999
byl tam obchod s kufry, byl tam obchod se šaty,

499
00:32:47.000 --> 00:32:53.399
pak tam byl dokonce i obchod nějaký jako drogérie a obchod potravinami.

500
00:32:53.400 --> 00:32:55.966
Nevím, jestli ještě nějaké jiné.

501
00:32:55.967 --> 00:32:59.466
Zboží samozřejmě nebylo – takové věci se řešily tak,

502
00:32:59.467 --> 00:33:03.566
že se jednomu transportu za... zabavila zavazadla

503
00:33:03.567 --> 00:33:06.299
a ty kufry se pak dostaly do těch obchodů,

504
00:33:06.300 --> 00:33:09.199
pak ty šaty se dostaly do těch obchodů,

505
00:33:09.200 --> 00:33:13.166
i třeba nějakej zubní kartáček nebo něco takovýho

506
00:33:13.167 --> 00:33:17.399
a člověk potom za tydlety, takový bony to vlastně byly,

507
00:33:17.400 --> 00:33:24.832
takový ty poukázky, ty ghettogeld, mohl jít si koupit případně třeba svůj kartáček na zuby,

508
00:33:24.833 --> 00:33:27.399
anebo své šaty, který by tam byl našel.

509
00:33:27.400 --> 00:33:28.999
Tak takhle to fungovalo.

510
00:33:29.000 --> 00:33:32.999
Dokonce bylo – škola byla zakázána,

511
00:33:33.000 --> 00:33:36.866
o tom jsme mluvily už předtím, ta byla zakázána už před transporty.

512
00:33:36.867 --> 00:33:40.866
Samozřejmě, že bylo i v Terezíně přísně zakázané vyučování.

513
00:33:40.867 --> 00:33:48.199
Přesto tajně fungovalo dál, ale o tom bychom zase mohli mluvit jindy, nevím, kolik máme na to času,

514
00:33:48.200 --> 00:33:54.266
ale před tou komisí se předstíralo, že když je normální město, tak musí být i škola,

515
00:33:54.267 --> 00:33:57.066
která byla ve skutečnosti zakázána,

516
00:33:57.067 --> 00:34:01.899
takže na jednu budovu se dostal nápis „Chlapecká a dívčí škola“ -

517
00:34:01.900 --> 00:34:04.066
Knaben- und Mädchenschule.

518
00:34:04.067 --> 00:34:10.332
Ale nebyli žáci, že jo, tak se to vyřešilo zas takovým tím šalamounským způsobem,

519
00:34:10.333 --> 00:34:15.266
byly ferien, byly prázdniny, takže náhodou jako,

520
00:34:15.267 --> 00:34:18.066
když sem jakoby ta komise přijela, zrovna byly prázdniny.

521
00:34:18.067 --> 00:34:24.066
Tak to byla akce Mezinárodní komise Červeného kříže,

522
00:34:24.067 --> 00:34:27.766
a když už bylo všecko takhle vykrášleno a připraveno,

523
00:34:27.767 --> 00:34:34.032
tak se to využilo právě pro natočení toho propagandistickýho filmu „Vůdce dal Židům město“.

524
00:34:34.033 --> 00:34:36.199
IV: Zmiňovala jste se o tom...

525
00:34:36.200 --> 00:34:40.867
CM: To necháme na další kazetu...