1
00:00:01,700 --> 00:00:08,732
IV: Paní Hošková, zmínila jste se o tom, že v terezínském ghettu byla zakázána jakákoli školní výuka,

2
00:00:08,733 --> 00:00:17,299
ale zároveň tam na nějaké té ilegální bázi nějaké to školní vyučování probíhalo.

3
00:00:17,300 --> 00:00:19,199
Mohla byste se o tom zmínit?

4
00:00:19,200 --> 00:00:22,866
HH: Fungovalo vyučování skutečně snad ve všech oborech.

5
00:00:22,867 --> 00:00:27,699
Samozřejmě to nebyla škola jako taková, nebyly tabule, nebyly učebnice,

6
00:00:27,700 --> 00:00:31,499
nebyl papír, dokonce byla i nouze o tužky.

7
00:00:31,500 --> 00:00:34,299
Bylo to zaká..., bylo to zakázaný.

8
00:00:34,300 --> 00:00:39,166
Jedině, co se smí, co děti směly, bylo kreslení a nějaké ruční práce.

9
00:00:39,167 --> 00:00:43,632
A bylo to právě i zjednodušený tím, že jsme bydleli v těch domovech,

10
00:00:43,633 --> 00:00:45,699
tak bylo možný to lépe zorganizovat.

11
00:00:45,700 --> 00:00:49,366
Takže měli jsme vždycky třeba připravený nějaký materiál,

12
00:00:49,367 --> 00:00:53,032
jako že malujem a bylo vyučování.

13
00:00:53,033 --> 00:00:57,932
To nebyli vždycky učitelé. Byli to různí pedagogové a nebo různí lidé,

14
00:00:57,933 --> 00:01:01,999
kteří přišli třeba do domova, nějaký spisovatel nebo nějaký hudebník.

15
00:01:02,000 --> 00:01:06,932
Nebo někdo z těch dospělých přišel a něco nám třeba vyprávěl o literatuře,

16
00:01:06,933 --> 00:01:10,232
o dějinách, o zeměpise.

17
00:01:10,233 --> 00:01:13,632
Velice vzpomínám třeba na paní profesorku Brumlíkovou,

18
00:01:13,633 --> 00:01:16,399
která nám vyprávěla vždycky, jak cestovala,

19
00:01:16,400 --> 00:01:19,966
a teď nám vyprávěla o mořích a o horách – a to byl zeměpis.

20
00:01:19,967 --> 00:01:23,332
Pak přišel zase třeba někdo o té literatuře.

21
00:01:23,333 --> 00:01:28,466
A učili jsme se v podstatě všechno.

22
00:01:28,467 --> 00:01:30,899
Když taková hodina probíhala,

23
00:01:30,900 --> 00:01:34,866
tak vždycky někdo měl dole službu

24
00:01:34,867 --> 00:01:39,232
a varo... varoval před případnou kontrolou.

25
00:01:39,233 --> 00:01:42,266
A to, samozřejmě, volal jako alarm, že hlásil: „Jde návštěva,“

26
00:01:42,267 --> 00:01:47,999
a my jsme okamžitě schovali všechno, co by připomínalo nebo na čem by se poznalo, že bylo nějaké vyučování

27
00:01:48,000 --> 00:01:51,832
a už jsme předstírali teda, že jenom malujeme nebo jsme zpívali.

28
00:01:51,833 --> 00:01:53,899
Tak takhle to fungovalo.

29
00:01:53,900 --> 00:01:58,099
Nejenže furt to fungovalo, fungovalo to zázračně,

30
00:01:58,100 --> 00:02:03,666
protože neustále - náš život nebyl pravidelnej, že jo, tam se neustále něco dělo. Byly,

31
00:02:03,667 --> 00:02:07,466
neustále byly transporty, ten strach z těch transportů,

32
00:02:07,467 --> 00:02:11,066
to nad námi viselo, že jo, jak Damoklův meč celou tu dobu.

33
00:02:11,067 --> 00:02:15,332
Znamenalo, že byl někdo v transportu, my jsme třeba celou noc nespali,

34
00:02:15,333 --> 00:02:17,599
pomáhali jsme – vždycky tam byl někdo z pokoje –

35
00:02:17,600 --> 00:02:18,666
tak jsme mu pomáhali.

36
00:02:18,667 --> 00:02:22,466
Vždycky někdo z těch žáků odešel tím transportem.

37
00:02:22,467 --> 00:02:25,199
On odešel vždycky taky někdo i z těch vyučujících,

38
00:02:25,200 --> 00:02:29,132
ale on zase na jeho místo nastoupil okamžitě někdo jinej

39
00:02:29,133 --> 00:02:31,232
a ono to fungovalo.

40
00:02:31,233 --> 00:02:33,066
To... Vlastně to bylo plynulé...

41
00:02:33,067 --> 00:02:37,466
Teď my jsme i pracovali, my jsme chodili do tý zahrady většinou.

42
00:02:37,467 --> 00:02:40,232
Učili jsme se v poledních pauzách,

43
00:02:40,233 --> 00:02:41,966
učili jsme se po večerech,

44
00:02:41,967 --> 00:02:43,566
učili jsme o sobotách

45
00:02:43,567 --> 00:02:47,232
a čím víc nám to zakázali, my jsme se strašně chtěli učit.

46
00:02:47,233 --> 00:02:53,532
A i když ti učitelé odcházeli a i když i žáci odcházeli,

47
00:02:53,533 --> 00:02:57,466
pořád to fungovalo a to vyučování bylo.

48
00:02:57,467 --> 00:03:03,199
Je to obdivuhodný a my jsme velice vděční těmhletěm pedagogům,

49
00:03:03,200 --> 00:03:06,299
který tohle to za těch podmínek dokázali.

50
00:03:06,300 --> 00:03:12,866
A dokonce my jsme – protože já jsem teda končila vlastně tou 5. třídou základní školy

51
00:03:12,867 --> 00:03:18,999
a po válce, když jsem se vrátila, tak jsem byla přijatá do 4. třídy,

52
00:03:19,000 --> 00:03:22,699
vlastně jsem, šla jsem jenom o rok zpátky, než kam jsem patřila –

53
00:03:22,700 --> 00:03:29,499
byli jsme schopný pokračovat vlastně ve třídách, kam jsme věkově patřili.

54
00:03:29,500 --> 00:03:31,399
IV: To je úctyhodné.

55
00:03:31,400 --> 00:03:36,399
HH: Takže si myslím, že to bylo, takhle to bylo s vyučováním.

56
00:03:36,400 --> 00:03:41,966
IV: Zmínila jste se také o tom, že Vám do Terezína mohly chodit nějaké balíčky...

57
00:03:41,967 --> 00:03:44,299
Jak to bylo třeba tohle limitováno?

58
00:03:44,300 --> 00:03:48,166
HH: Já už přesně, přesně nevim, jak bylo, ani nevím ten termín.

59
00:03:48,167 --> 00:03:52,699
Myslím, že to bylo jednou za šest neděl a nevím, jestli to smělo být kilo nebo tři.

60
00:03:52,700 --> 00:03:58,832
A - co bylo ale důležitý – ten balíček směl posílat zase jenom nějaký Žid.

61
00:03:58,833 --> 00:04:03,932
Těch Židů venku ale ubývalo a už nebyl třeba, venku už nebyli příbuzný,

62
00:04:03,933 --> 00:04:06,032
který by vám to poslali,

63
00:04:06,033 --> 00:04:07,966
takže těch balíčků bylo hrozně málo.

64
00:04:07,967 --> 00:04:11,132
Ale bylo tady třeba ještě několik rodin –

65
00:04:11,133 --> 00:04:12,666
to bylo i v našem případě,

66
00:04:12,667 --> 00:04:16,266
že třeba tady u nás v domě bydlel i nějaký pan Stein,

67
00:04:16,267 --> 00:04:18,666
kterej žil ve smíšeném manželství.

68
00:04:18,667 --> 00:04:21,999
A ti Židé, kteří byli ve smíšeném manželství, nemuseli –

69
00:04:22,000 --> 00:04:24,999
teda oni potom museli, ale mnohem později –

70
00:04:25,000 --> 00:04:27,932
v té době ještě nemuseli nastoupit do transportu.

71
00:04:27,933 --> 00:04:29,466
Takže na pana St...

72
00:04:29,467 --> 00:04:31,966
A my jsme museli, abychom mohli dostat takový balíček,

73
00:04:31,967 --> 00:04:35,899
tak jsme museli předem poslat takový jako povolení na ten balíček.

74
00:04:35,900 --> 00:04:39,532
Tak tohle povolení, to jsme posílali na pana Steina.

75
00:04:39,533 --> 00:04:43,666
A my jsme, že jo, směli taky z Terezína psát.

76
00:04:43,667 --> 00:04:48,032
Psát se směly taky jenom, nevím v jakých nějakých časových intervalech,

77
00:04:48,033 --> 00:04:49,432
už nevím přesně, jak dlouho.

78
00:04:49,433 --> 00:04:54,366
Jsme směli napsat korespondenční lístek hůlkovým písmem,

79
00:04:54,367 --> 00:04:58,166
eventuelně na stroji, což měl málokdo příležitost.

80
00:04:58,167 --> 00:05:00,632
Ale můj tatínek, protože pracoval tam v kanceláři,

81
00:05:00,633 --> 00:05:03,732
tak měl přístup i k té... i k psacímu stolu,

82
00:05:03,733 --> 00:05:07,932
což je teďka, proč to řeknu i důležitý, protože –

83
00:05:07,933 --> 00:05:10,632
a směly jsme napsat jenom 30 slov.

84
00:05:10,633 --> 00:05:15,466
A na tom prvním lístku, který tatínek poslal panu Steinovi,

85
00:05:15,467 --> 00:05:18,132
psal to, že jo, černou páskou,

86
00:05:18,133 --> 00:05:21,666
ale taky jako nějak tam dal i tu červenou, že první písmena,

87
00:05:21,667 --> 00:05:27,599
první písmena každé řádky začí..., dala dohromady jméno té rodiny.

88
00:05:27,600 --> 00:05:28,999
Tam bylo „Pěchoč“.

89
00:05:29,000 --> 00:05:34,132
Tak tatínek nějak sestavil tento a to, jako tak nějak tam přimíchal tu červenou pásku,

90
00:05:34,133 --> 00:05:38,866
takže dohromady tahleta písmena, napsaná trochu jinak, dala to jméno.

91
00:05:38,867 --> 00:05:43,632
Takže - protože pan Stein, že jo byly příděly jídla.

92
00:05:43,633 --> 00:05:46,232
Všichni lidi měli malý příděly.

93
00:05:46,233 --> 00:05:48,532
Židé je měli ještě menší.

94
00:05:48,533 --> 00:05:54,666
Takže těžko by nám býval i třeba pan Stein ze svého pří- přídělu mohl posílat balíčky.

95
00:05:54,667 --> 00:05:58,066
Ale on pochopil tedy z toho, že to má dát těch Pěchočům.

96
00:05:58,067 --> 00:06:01,032
Pěchočovi byli sousedé ve vedlejším domě,

97
00:06:01,033 --> 00:06:05,032
kteří pocházeli ze Sudet a v té době utekli do Prahy

98
00:06:05,033 --> 00:06:08,799
a měli tady vedle v domě obchod s potravinami.

99
00:06:08,800 --> 00:06:13,166
Pan Pě..., pan Stein pochopil, že balík teda má dát Pěchočům

100
00:06:13,167 --> 00:06:17,666
a pan Pěchoč byl jeden z těch, kteří, jak jsem říkala na začátku,

101
00:06:17,667 --> 00:06:20,066
třeba nás zdravili na ulici –

102
00:06:20,067 --> 00:06:22,032
tehdy, to už se dneska taky nedělá,

103
00:06:22,033 --> 00:06:26,499
smekal klobouk třeba, že jo, ostentativně prostě zdravil.

104
00:06:26,500 --> 00:06:30,099
No, byli to velice slušní lidi, tahleta... ti Pěchočovi,

105
00:06:30,100 --> 00:06:32,766
a ti teda dali dohromady ten balíček.

106
00:06:32,767 --> 00:06:36,966
A pan... a odeslal ho pan Stein.

107
00:06:36,967 --> 00:06:40,066
Dokonce – byla jenom jediná pošta v Praze,

108
00:06:40,067 --> 00:06:44,132
v Ostrovní ulici, odkud se tyhle balíčky do Terezína směly posílat

109
00:06:44,133 --> 00:06:49,299
a pan Pěchoč byl tak úžasnej, že on ten, že ten balík i do tý Ostrovní ulice až nesl,

110
00:06:49,300 --> 00:06:52,766
ale pan Stein ho tam teda jako Žid poslal.

111
00:06:52,767 --> 00:06:56,266
Myslím, že těch balíčků jsme za tu dobu dostali asi deset.

112
00:06:56,267 --> 00:06:59,032
Nebyly to žádný velký zázraky,

113
00:06:59,033 --> 00:07:00,899
obyčejně tam byl bochník chleba,

114
00:07:00,900 --> 00:07:05,632
trochu mouky, trochu cukru, nějak, možná nějaká sušenka,

115
00:07:05,633 --> 00:07:08,699
nějaký možná takový ten válečný margarín.

116
00:07:08,700 --> 00:07:13,332
Tehdy se dělalo taky nějaký takový, říkalo se tomu nějaký jako medový máslo,

117
00:07:13,333 --> 00:07:16,699
takový... něco takovýho a nějakej kousek suchýho salámu.

118
00:07:16,700 --> 00:07:19,266
To bylo asi všechno, ale pro nás to samozřej...

119
00:07:19,267 --> 00:07:22,999
Nebo poslali nám hotovou jíšku nebo něco takovýho.

120
00:07:23,000 --> 00:07:27,499
No, dneska by byly pytlí – víte, já to vždycky srovnávám s dneškem.

121
00:07:27,500 --> 00:07:29,866
Dneska by poslali, všechno by bylo v prášku,

122
00:07:29,867 --> 00:07:33,966
polívky v prášku, kaše v prášku, ale tehdy to bylo takhle..

123
00:07:33,967 --> 00:07:37,399
Tak, nebyly to velký, ale byla to, byl to pro nás veliký přínos.

124
00:07:37,400 --> 00:07:40,399
Takže prostě takhlenc my jsme dostávaly ty balíčky.

125
00:07:40,400 --> 00:07:45,232
IV: Měli jste třeba nějaké informace o tom, co se děje mimo Terezín?

126
00:07:45,233 --> 00:07:50,166
HH: V Terezíně nebyl ani telefon, ani noviny,

127
00:07:50,167 --> 00:07:53,566
samozřejmě rádio a nic takovýho.

128
00:07:53,567 --> 00:07:58,866
Přesto se do Terezína, většinou prostřednictvím těch českých četníků,

129
00:07:58,867 --> 00:08:01,932
protože my jsme v Terezíně nebyli hlídáni esesáky -

130
00:08:01,933 --> 00:08:04,899
samozřejmě oni mohli chodit na kontrolu, což dělali,

131
00:08:04,900 --> 00:08:08,732
to byly právě ty kontroly, před kterýma jsme okamžitě varovali -

132
00:08:08,733 --> 00:08:14,966
ale služby měli čeští četníci, což byli většinou velice slušní lidé.

133
00:08:14,967 --> 00:08:18,699
Taky jich mnoho tuto slušnost zase zaplatilo životem,

134
00:08:18,700 --> 00:08:20,966
protože se pak na nějaké ty kontakty,

135
00:08:20,967 --> 00:08:23,432
který oni zprostředkovávali, že se na to přišlo.

136
00:08:23,433 --> 00:08:27,499
Takže nějaké ty zprávy se do Terezína vždycky, nějak se dostaly.

137
00:08:27,500 --> 00:08:34,099
Takže to fungovalo – dokonce ty zprávy byly ještě lepší a rychlejší,

138
00:08:34,100 --> 00:08:35,866
než ve skutečnosti byly,

139
00:08:35,867 --> 00:08:38,799
protože hlavní zprávy vždycky byly, kde už je fronta,

140
00:08:38,800 --> 00:08:39,799
jak postupuje.

141
00:08:39,800 --> 00:08:43,966
Vím, že vždycky se říkalo: „Němci, jako už, jako už jsou tam a tam.“

142
00:08:43,967 --> 00:08:46,899
A ono to bylo pravda teprve až za dva měsíce,

143
00:08:46,900 --> 00:08:50,266
takže postu- postupovalo se rychleji, než to bylo pravda.

144
00:08:50,267 --> 00:08:52,132
Říkalo se tomu „bouges“ třeba -

145
00:08:52,133 --> 00:08:55,666
to byla taková, ty zprávy a takovou tou tichou poštou.

146
00:08:55,667 --> 00:09:00,766
Dokonce existoval, myslím, že je v Terezíně vystavena taková,

147
00:09:00,767 --> 00:09:03,499
takový velice primitivní přístroj,

148
00:09:03,500 --> 00:09:06,999
který tam někdo sestavil a bylo možno ne odtamtud vysílat,

149
00:09:07,000 --> 00:09:10,766
ale byla to nějaká pří..., že mohli přijímat nějaké zprávy.

150
00:09:10,767 --> 00:09:13,199
To tam bylo někde tajně, někde umístěno.

151
00:09:13,200 --> 00:09:16,999
Takovej je to dřevěnej kufřík na krys-, nějaký ty krystalky...

152
00:09:17,000 --> 00:09:19,299
velice primitivní, takže i odtamtud…

153
00:09:19,300 --> 00:09:22,066
A když někdo, že jo, vyslechl, tako... zachytil takovou zprávu,

154
00:09:22,067 --> 00:09:24,766
během čtvrt hodiny to znalo celý ghetto.

155
00:09:24,767 --> 00:09:29,066
Ale telefon, noviny, rádio samozřejmě nebylo.

156
00:09:29,067 --> 00:09:32,932
IV: Zmiňovala jste se o tatínkovi a mamince...

157
00:09:32,933 --> 00:09:36,966
Jak to bylo s tou Vaší širší rodinou? Setkali jste se v Terezíně?

158
00:09:36,967 --> 00:09:39,132
HH: V Terezíně jsme se se..., postupně tam.

159
00:09:39,133 --> 00:09:40,232
My jsme byli jedny z prvních.

160
00:09:40,233 --> 00:09:42,499
Úplně první byl můj strýc,

161
00:09:42,500 --> 00:09:44,666
úplně první, ten jel tím trans...

162
00:09:44,667 --> 00:09:48,499
těma... První dva - teda prvních pět transportů Židů z Prahy jelo do Polska,

163
00:09:48,500 --> 00:09:49,599
do Lodže.

164
00:09:49,600 --> 00:09:51,399
Pak začly jezdit do Terezína.

165
00:09:51,400 --> 00:09:53,399
První dvě skupiny byli jenom muži,

166
00:09:53,400 --> 00:09:55,599
„AK“ se jmenoval ten transport,

167
00:09:55,600 --> 00:09:58,766
to byly arbeit-, pracovní komando, arbeitskommando.

168
00:09:58,767 --> 00:10:01,299
Ti jeli jako připravit to ghetto.

169
00:10:01,300 --> 00:10:05,132
A tak strýc můj, Josef Polák, byl jeden z těch prvních.

170
00:10:05,133 --> 00:10:09,999
A ten byl vlastně první a my jme byli druhý z rodiny, transport L.

171
00:10:10,000 --> 00:10:13,866
Během týdne nebo několika dnů přijel transport M,

172
00:10:13,867 --> 00:10:15,766
šlo to za sebou, abeceda...

173
00:10:15,767 --> 00:10:18,266
A to přijela moje teta, to byla jeho manželka.

174
00:10:18,267 --> 00:10:21,666
A pak nějak postupně přijeli další tety, přijela i babička –

175
00:10:21,667 --> 00:10:25,499
a pak zase postupně zase odjížděli…

176
00:10:25,500 --> 00:10:32,266
IV: K tomu se dostáváme vlastně od transportů do Terezína k transportům z Terezína.

177
00:10:32,267 --> 00:10:35,899
Říkala jste, že jste se toho velmi báli,

178
00:10:35,900 --> 00:10:40,432
tak předpokládám, že Vy jste to třeba mohli vědět už právě z toho,

179
00:10:40,433 --> 00:10:43,299
od těch uprchlíků z toho Německa, ale...

180
00:10:43,300 --> 00:10:46,032
HH: Když jsme jeli do Terezína, nevěděli jsme nic

181
00:10:46,033 --> 00:10:48,399
a mysleli jsme si, že teda v tom Terezíně –

182
00:10:48,400 --> 00:10:50,899
jak jsem říkala, jeli jsme tam s tou naivní představou,

183
00:10:50,900 --> 00:10:54,466
že tam teda budem a tam vydržíme přes tu válku.

184
00:10:54,467 --> 00:10:57,366
To byl samozřejmě zase klam,

185
00:10:57,367 --> 00:11:02,699
který už... protože do Terezína transporty nejen přijížděly,

186
00:11:02,700 --> 00:11:04,066
ale i odjížděly.

187
00:11:04,067 --> 00:11:11,399
A už od ledna čtyřicet dva začly transporty do Terezína nejen přijíždět,

188
00:11:11,400 --> 00:11:12,899
ale i odtamtud odjíždět.

189
00:11:12,900 --> 00:11:17,066
A to byl právě ten strach být zařazen do nějakého toho transportu,

190
00:11:17,067 --> 00:11:21,766
protože Terezín byl v podstatě jenom přestupní stanicí do dalších lágrů.

191
00:11:21,767 --> 00:11:29,032
IV: Bohužel Vám se ani vlastně to předvolání do toho transportu z Terezína nevyhnulo.

192
00:11:29,033 --> 00:11:31,599
Jak to probíhalo ve Vašem případě?

193
00:11:31,600 --> 00:11:35,099
HH: No probíhalo to v podstatě vždycky zase stejně, zase muselo...

194
00:11:35,100 --> 00:11:40,332
Zase nařízení bylo: „Musí odejít 1000 lidí.“

195
00:11:40,333 --> 00:11:45,999
To bylo jedině limitováno, někdy tak, že třeba muselo to být třeba 1000 práceschopných.

196
00:11:46,000 --> 00:11:48,666
Jindy to bylo třeba 1000 starých,

197
00:11:48,667 --> 00:11:51,199
přes 65 let nebo tak.

198
00:11:51,200 --> 00:11:52,499
Tak nějak to znělo,

199
00:11:52,500 --> 00:11:57,232
vždycky to bylo a tu listinu musela sestavit zase ta samospráva.

200
00:11:57,233 --> 00:12:02,732
To bylo samozřejmě velice těžký a to je - to je velice komplikovaný.

201
00:12:02,733 --> 00:12:05,599
Oni museli prostě odevzdat listinu 1000 lidí

202
00:12:05,600 --> 00:12:08,666
a těch 1000 lidí muselo, muselo odejít.

203
00:12:08,667 --> 00:12:12,799
Samozřejmě se lidi různě snažili se z toho vyreklamovat,

204
00:12:12,800 --> 00:12:17,766
že jo, přes známý, to, to byly veli- velice těžký věci.

205
00:12:17,767 --> 00:12:22,199
Já vím, že potom nakonec, když tatínek, i když byl v transportu –

206
00:12:22,200 --> 00:12:23,866
my jsme tam vydrželi dost dlouho,

207
00:12:23,867 --> 00:12:27,466
tatínek byl právě v tom hospodářském oddělení...

208
00:12:27,467 --> 00:12:29,532
Vydrželi jsme tam téměř 3 roky.

209
00:12:29,533 --> 00:12:32,199
Pak byl zařazen i tatínek do transportu

210
00:12:32,200 --> 00:12:36,232
a maminka tenkrát taky mu říkala: „Jdi, zkus to vyrek..., třeba by tě vyreklamovali.“

211
00:12:36,233 --> 00:12:37,332
A tatínek tenkrát řekl:

212
00:12:37,333 --> 00:12:39,832
„No, ale vždyť místo mě by musel jít někdo jinej...“

213
00:12:39,833 --> 00:12:43,066
A to tak bylo…

214
00:12:43,067 --> 00:12:49,699
IV: Vy jste se ale také zmiňovala, že vlastně, když jsme o tom mluvili předtím,

215
00:12:49,700 --> 00:12:52,266
že Vy jste byli i jako rezerva pro některý transporty.

216
00:12:52,267 --> 00:12:52,632
HH: Jednou...

217
00:12:52,633 --> 00:12:53,199
IV: Co to znamenalo?

218
00:12:53,200 --> 00:12:56,432
HH: Jednou jsme – protože muselo odejít 1000 lidí.

219
00:12:56,433 --> 00:13:00,899
No, mohlo se stát, že já nevím, třeba někdo mezitím umřel nebo něco,

220
00:13:00,900 --> 00:13:04,866
těch...nějakým způsobem prostě někdo třeba nena... nemohl nastoupit.

221
00:13:04,867 --> 00:13:07,232
Tak bylo vždycky ještě nějaký počet lidí,

222
00:13:07,233 --> 00:13:10,899
přes ten, přes ten daný, bylo to většinou 1000, někdy 1500 lidí

223
00:13:10,900 --> 00:13:14,299
v tom transportu, ale bylo jich vždycky zařa... jako několik víc

224
00:13:14,300 --> 00:13:16,399
a ty byli v takzvané rezervě.

225
00:13:16,400 --> 00:13:18,932
A my jsme dokonce jednou v takový rezervě byli,

226
00:13:18,933 --> 00:13:21,566
ale prostě jsme nepřišli na řadu.

227
00:13:21,567 --> 00:13:23,266
IV: Co to bylo za transport?

228
00:13:23,267 --> 00:13:26,066
HH: Byl to myslím ten zářijový transport.

229
00:13:26,067 --> 00:13:29,999
A to byly ty transporty, co tehdy šly do toho takzvaného...

230
00:13:30,000 --> 00:13:33,032
do... v Osvětimi do takzvaného rodinného tábora.

231
00:13:33,033 --> 00:13:35,566
A byly to vlastně ty transporty –

232
00:13:35,567 --> 00:13:38,832
to vlastně dodneška nikdo úplně přesně neví,

233
00:13:38,833 --> 00:13:42,366
co se tím tehdy zamýšlelo, s tím rodinným táborem,

234
00:13:42,367 --> 00:13:46,832
ale snad se i očekávala nějaká taková návštěva

235
00:13:46,833 --> 00:13:49,799
toho Mezinárodního kříže nebo nějaká kontrola i tam,

236
00:13:49,800 --> 00:13:51,199
tak snad proto.

237
00:13:51,200 --> 00:13:55,032
Protože normálně v Osvětimi, že jo, muži, ženy bydleli zvlášť,

238
00:13:55,033 --> 00:13:56,566
nikdy ne rodiny pohromadě.

239
00:13:56,567 --> 00:13:58,932
Ale tenhleten rodinný tábor byl snad –

240
00:13:58,933 --> 00:14:00,532
ale neví se to jistě, není to...

241
00:14:00,533 --> 00:14:04,166
že snad se tam očekávala zase nějaká taková kontrola

242
00:14:04,167 --> 00:14:05,999
a mělo se opět předstírat,

243
00:14:06,000 --> 00:14:10,599
že i tam se žije jakoby nějak v podstatě normálně a ne tak hrozně.

244
00:14:10,600 --> 00:14:14,866
Jenomže potom, po půl roce tento transport byl,

245
00:14:14,867 --> 00:14:19,066
eh... to bylo ze 7. na 8. března {1944},

246
00:14:19,067 --> 00:14:22,366
bylo to zase transport českých Židů.

247
00:14:22,367 --> 00:14:24,632
Bylo vybráno asi to datum zase snad proto,

248
00:14:24,633 --> 00:14:26,999
to byly právě Masarykovy narozeniny,

249
00:14:27,000 --> 00:14:29,432
a ten jeden transport byl,

250
00:14:29,433 --> 00:14:32,266
ten teda rodinný tábor měl to -

251
00:14:32,267 --> 00:14:35,066
přes asi třia...víc než 3,5 tisíc lidí...

252
00:14:35,067 --> 00:14:39,032
Byl zaplynován té jediné noci ze 7. na 8. března.

253
00:14:39,033 --> 00:14:41,532
A pak byl ještě jeden transport

254
00:14:41,533 --> 00:14:44,966
a který zase tam v tom, v tom rodinném táboře.

255
00:14:44,967 --> 00:14:47,299
A oni už věděli osud těchhle lidí,

256
00:14:47,300 --> 00:14:50,966
takže oni očekávali, že – to byla takzvaná jako karanténa –

257
00:14:50,967 --> 00:14:53,566
a počítali, ti už ale s tím počítali,

258
00:14:53,567 --> 00:14:56,499
že až za půl roku, že zas na ně přijde řada,

259
00:14:56,500 --> 00:14:58,466
že budou zase zaplynováni.

260
00:14:58,467 --> 00:15:02,632
Ale to se tehdy nestalo a potom tihle lidi byli nějak rozděleni,

261
00:15:02,633 --> 00:15:04,699
částečně tedy posláni do plynu,

262
00:15:04,700 --> 00:15:09,266
ale částečně z nich ještě zase posláni do pracovních táborů.

263
00:15:09,267 --> 00:15:13,432
IV: Měli Vy jste třeba nějaké informace od těch příbuzných nebo známých,

264
00:15:13,433 --> 00:15:16,166
kteří do té Osvětimi nebo na východ jeli dřív než Vy?

265
00:15:16,167 --> 00:15:17,466
HH: Vůbec. Ne.

266
00:15:17,467 --> 00:15:21,399
My jsme neměli... odešli, že jo, odešli naši příbuzní

267
00:15:21,400 --> 00:15:23,466
a tím končí stopa.

268
00:15:23,467 --> 00:15:26,066
Ale, co Němci udělali?

269
00:15:26,067 --> 00:15:28,766
Zase, aby lidi odcházeli v klidu –

270
00:15:28,767 --> 00:15:32,132
protože my jsme neměli přece tušení, kam ty transporty jdou...

271
00:15:32,133 --> 00:15:35,899
Nám se říkalo, že se bude stavět ještě nějaký nový ghetto

272
00:15:35,900 --> 00:15:39,466
a takže jsem si říkali: „No, tak bude to asi něco podobnýho.“

273
00:15:39,467 --> 00:15:43,599
A nikdo netušil, slovo „Auschwitz“ snad jsme ani neznali,

274
00:15:43,600 --> 00:15:46,066
jsme vůbec nevěděli, že něco takový existuje.

275
00:15:46,067 --> 00:15:49,066
A co udělali, aby ty transporty šly v klidu?

276
00:15:49,067 --> 00:15:52,766
Právě tomuhle transportu, který byl zaplynován v tom,

277
00:15:52,767 --> 00:15:55,032
v té noci ze 7. na 8. března,

278
00:15:55,033 --> 00:15:58,166
nechali napsat korespondenční lístky

279
00:15:58,167 --> 00:16:03,666
a ty korespondenční lístky adresovali a poslali je příbuzným do Terezína.

280
00:16:03,667 --> 00:16:06,532
A eště jim nějak namluvili,

281
00:16:06,533 --> 00:16:08,566
že to musí projít cenzurou

282
00:16:08,567 --> 00:16:10,099
a že to bude dlouho trvat

283
00:16:10,100 --> 00:16:12,232
a aby to jako nevypadalo tak nápadně,

284
00:16:12,233 --> 00:16:13,566
že to tak dlouho trvá,

285
00:16:13,567 --> 00:16:16,766
tak je nechali napsat jako datum jako pozdější,

286
00:16:16,767 --> 00:16:19,032
aby to nevypadalo, že to bylo tak dlouho na cestě.

287
00:16:19,033 --> 00:16:22,632
Takže jim nechali napsat datum, já nevím kolikátýho,

288
00:16:22,633 --> 00:16:24,366
snad 15. března.

289
00:16:24,367 --> 00:16:27,066
Ty lístky skutečně do Terezína došly

290
00:16:27,067 --> 00:16:30,932
a teďka, že jo, jsme říkali: „No, tak tam jsou.“

291
00:16:30,933 --> 00:16:35,032
Zpáteční adresa zněla „Arbeitslager Birkenau“,

292
00:16:35,033 --> 00:16:37,199
že tak jsou v nějakým pracovním táboře...

293
00:16:37,200 --> 00:16:39,999
„No tak tam pracujou, tak tam budem zase pracovat.“

294
00:16:40,000 --> 00:16:44,532
Takže na tu chvíli – to bylo datum, ty dopisy měly datum pozdější,

295
00:16:44,533 --> 00:16:46,232
než oni… byli po smrti.

296
00:16:46,233 --> 00:16:49,632
Tak takhle to fungovalo a nás tím uklidnili,

297
00:16:49,633 --> 00:16:52,366
protože jsme si mysleli: „No, tak oni tam žijou.“

298
00:16:52,367 --> 00:16:56,332
Jedině, snad v těchletěch... stejně tak jako tatínek,

299
00:16:56,333 --> 00:17:00,332
nějakou tou šifrou napsal, že to má přijít tomu panu Pěchočovi,

300
00:17:00,333 --> 00:17:04,099
tak třeba takovéhle nějaké šifry se dostávaly do těch lístků,

301
00:17:04,100 --> 00:17:06,899
takže někdo tam třeba napsal:

302
00:17:06,900 --> 00:17:09,966
„Asi se sejdu brzy s babičkou.“

303
00:17:09,967 --> 00:17:13,299
Nebo: „Uvidím strýce toho a toho.“

304
00:17:13,300 --> 00:17:17,699
A jen ta rodina samozřejmě věděla, že ten člověk už nežije.

305
00:17:17,700 --> 00:17:22,199
Tak takhle nějaké ty šifry se v těch povolených

306
00:17:22,200 --> 00:17:24,832
zase nějak těch třiceti nebo kolika slovech,

307
00:17:24,833 --> 00:17:25,799
který byly povolený,

308
00:17:25,800 --> 00:17:28,666
tak takhle nějak se ty zprávy tam dostávaly.

309
00:17:28,667 --> 00:17:30,566
Někdy jsme tomu ani nerozuměli

310
00:17:30,567 --> 00:17:33,132
anebo jsme tomu ani snad nechtěli rozumět.

311
00:17:33,133 --> 00:17:36,799
Nikdo si to nedovedl představit.

312
00:17:36,800 --> 00:17:40,866
IV: Říkala jste, že Váš tatínek nakonec jedním tím transportem odešel,

313
00:17:40,867 --> 00:17:42,499
takže jste zůstaly....

314
00:17:42,500 --> 00:17:46,099
HH: No, oni právě tehdy – to bylo už na podzim čtyřiačtyřicet...

315
00:17:46,100 --> 00:17:48,232
Říkalo se, že se bude stavět nové ghetto,

316
00:17:48,233 --> 00:17:50,732
dokonce se mluvilo něco o Německu,

317
00:17:50,733 --> 00:17:52,132
někde v Königsteinu.

318
00:17:52,133 --> 00:17:58,066
A dokonce jim řekli, že jejich rodiny budou chráněny.

319
00:17:58,067 --> 00:18:02,532
Tak tatínek odešel s toudletou nadějí, že...

320
00:18:02,533 --> 00:18:04,999
Ne to byly první dva transporty.

321
00:18:05,000 --> 00:18:10,332
V tom třetím se směly už ženy hlásit dobrovolně s sebou

322
00:18:10,333 --> 00:18:12,599
a maminka se tenkrát chtěla hlásit

323
00:18:12,600 --> 00:18:15,299
a tatínek jí to nedovolili, říkal: „Ne, už kvůli Helze,“ že jo,

324
00:18:15,300 --> 00:18:17,699
kvůli mě, že jo, aby prostě tam zůstala.

325
00:18:17,700 --> 00:18:20,066
Takže odcházel snad s tou nadějí,

326
00:18:20,067 --> 00:18:22,232
že my s maminkou jsme v Terezíně.

327
00:18:22,233 --> 00:18:26,366
A dva dny potom jsme byly zařazeny do transportu i my.

328
00:18:26,367 --> 00:18:30,066
A trošičku jsme se i jako zase no ne těšily,

329
00:18:30,067 --> 00:18:32,899
ale doufaly jsme, že se s tatínkem sejdem.

330
00:18:32,900 --> 00:18:36,866
Já si pamatuju, že jsme na cestu vyfasovaly nějakej kousek paštiky

331
00:18:36,867 --> 00:18:39,599
a něco a že jsme to schovávaly po cestě

332
00:18:39,600 --> 00:18:42,132
a představovaly jsme si zas tak naivně,

333
00:18:42,133 --> 00:18:45,432
že tatínek tam bude někde třeba čekat na nádraží nebo co,

334
00:18:45,433 --> 00:18:47,632
abychom mu měly hned co dát.

335
00:18:47,633 --> 00:18:51,699
No, tak jsme jely – jediné, co na tom bylo pravdy,

336
00:18:51,700 --> 00:18:53,399
že jsme jeli na to stejné místo.

337
00:18:53,400 --> 00:18:58,999
Ale to stejné místo se pak ukázalo, byl Osvětim a všechno bylo jinak.

338
00:18:59,000 --> 00:19:01,299
IV: Jak o vypadalo na té rampě?

339
00:19:01,300 --> 00:19:07,866
HH: Když jsme, my jsme jely teda s tím, s tou nadějí nebo s tou myšlenkou,

340
00:19:07,867 --> 00:19:09,699
že jedem do toho Königsteinu...

341
00:19:09,700 --> 00:19:12,599
Jely jsme v zavřených dobytčácích,

342
00:19:12,600 --> 00:19:16,832
bez světla, bez vzduchu, téměř bez jídla,

343
00:19:16,833 --> 00:19:19,532
teda ten kousek tý paštiky, kousek chleba.

344
00:19:19,533 --> 00:19:23,999
A tak jenom tak těma skulinama z vagónu jsme koukaly, kde jsme,

345
00:19:24,000 --> 00:19:27,999
a někdo říkal: „Vždyť my už, to už je, to už není Německo, tady jsou nějaký divný nápisy,

346
00:19:28,000 --> 00:19:30,099
vždyť my už jsme někde v Polsku.“

347
00:19:30,100 --> 00:19:32,466
Tak jsme jely dlouho, asi 24 hodin.

348
00:19:32,467 --> 00:19:36,499
Vlak zůstal stát, otevřely vagony a teď na nás začli řvát, že jo, německy:

349
00:19:36,500 --> 00:19:40,299
„Los, los, raus, schnell, alles da lassen, raus.“

350
00:19:40,300 --> 00:19:44,132
Takže jsme nechaly všechno ve vagóně

351
00:19:44,133 --> 00:19:46,699
a teď jsme stály na tý rampě.

352
00:19:46,700 --> 00:19:51,766
A to je snad ten nej... - někdy se mě ptaj lidi, co byl nejhorší moment v mým životě.

353
00:19:51,767 --> 00:19:54,766
Tak snad tohle, protože my jsme zůstaly stát

354
00:19:54,767 --> 00:19:58,032
a teď jsme viděly ten vlak, teď jsme viděly ostnatej drát,

355
00:19:58,033 --> 00:20:00,899
za tím baráky, lidi v těch pruhovanejch šatech,

356
00:20:00,900 --> 00:20:02,799
jsme říkali: „Jsou v pyžamu, nebo co to je?“

357
00:20:02,800 --> 00:20:09,466
Štěkali psi a řvali na nás, a to bylo prostě…

358
00:20:09,467 --> 00:20:12,332
Jsme nejdřív myslely, že to je nějakej omyl nebo co,

359
00:20:12,333 --> 00:20:16,766
a vzadu kouřily nějaký komíny, a to jsme říkaly: „To je nějaká továrna nebo co?“

360
00:20:16,767 --> 00:20:18,132
To bylo krematorium.

361
00:20:18,133 --> 00:20:23,299
A stály jsme tu frontu a vepředu stál esesák,

362
00:20:23,300 --> 00:20:27,632
snad to byl Mengele, to nevím, ani bych ho nepoznala, jsem nevnímala,

363
00:20:27,633 --> 00:20:32,199
jak vypadá, a viděly jsme, že rozdělujou lidi na dvě skupiny:

364
00:20:32,200 --> 00:20:33,499
napravo, nalevo.

365
00:20:33,500 --> 00:20:37,599
A viděly jsme, že nějak nalevo jdou, nějak na jednu stranu, že šly starší lidi

366
00:20:37,600 --> 00:20:38,966
a matky s malejma dětma,

367
00:20:38,967 --> 00:20:41,532
a napravo, že šli jako nějak mladší.

368
00:20:41,533 --> 00:20:46,732
A teď ti vězni, kteří tam už byli dýl a který pomáhali při tom transportu,

369
00:20:46,733 --> 00:20:48,666
tak jenom nám pořád jako šeptali, říkali:

370
00:20:48,667 --> 00:20:50,966
„Všichni jste zdravý, všichni jste práceschopný,

371
00:20:50,967 --> 00:20:53,899
nepatříte k sobě, nejste jako rodina.“

372
00:20:53,900 --> 00:20:57,066
Tak to byl takový moment, kdy si pamatuju,

373
00:20:57,067 --> 00:21:00,232
že jsem se i modlila, říkala jsem: „Pane bože, jestli...“

374
00:21:00,233 --> 00:21:02,699
Ne, jako nemodlila jsem se, abych nezahynula, ale:

375
00:21:02,700 --> 00:21:06,332
„Jestli musím zahynout, nenech mě zahynout pozdějc, než maminku,

376
00:21:06,333 --> 00:21:07,966
nenechávej mě tady samotnou.“

377
00:21:07,967 --> 00:21:13,099
A pak si ještě – mně nebylo ještě 15, že jo, to bylo, jsem rozená v listopadu,

378
00:21:13,100 --> 00:21:17,832
todle bylo v říjnu – a teď si pamatuju, že jsem si říkala:

379
00:21:17,833 --> 00:21:20,699
„No, jo, když máme jít na práci, to je třeba jako málo,

380
00:21:20,700 --> 00:21:23,032
kdybych řekla, že jsem, že je mi 15.

381
00:21:23,033 --> 00:21:24,699
Já řeknu, že je mi víc.“

382
00:21:24,700 --> 00:21:26,999
A mamince bylo tehdy osmatřicet a říkala:

383
00:21:27,000 --> 00:21:28,199
„Já řeknu, že je mi míň.“

384
00:21:28,200 --> 00:21:31,699
A pamatuju se, jsem honem počítala, když...

385
00:21:31,700 --> 00:21:33,999
Co když se mě nebudou ptát, kolik mi je let,

386
00:21:34,000 --> 00:21:36,132
ale třeba se mě zeptá, kdy jsem se narodila.

387
00:21:36,133 --> 00:21:39,866
Jsem honem počítala zpátky, že jo, ´29, ´28, ´27...

388
00:21:39,867 --> 00:21:43,766
„Řeknu ´26.“ A tak todle byly ty momenty –

389
00:21:43,767 --> 00:21:45,766
a maminka zase si něco přidávala.

390
00:21:45,767 --> 00:21:49,966
A dokonce, když jsem byla vloni ve Flossenburku [Flossenbürg],

391
00:21:49,967 --> 00:21:53,832
tak jsem tam se našla, našla jsem tam své číslo,

392
00:21:53,833 --> 00:21:55,332
našla jsem tam své jméno,

393
00:21:55,333 --> 00:21:59,166
našla jsem tam i 10.11., to všechno fungovalo,

394
00:21:59,167 --> 00:22:00,366
a byl tam špatný ročník.

395
00:22:00,367 --> 00:22:03,232
A já jsem to původně šla tam hlásit a říkala jsem:

396
00:22:03,233 --> 00:22:07,066
„Tam máte chybu, tam je špatně napsanej můj rok narození

397
00:22:07,067 --> 00:22:10,799
a je tam i špatně napsanej rok narození mý maminky, opravte to.“

398
00:22:10,800 --> 00:22:13,166
Až teprve, když jsem přijela domů, do Prahy,

399
00:22:13,167 --> 00:22:16,799
jsem si uvědomila, že to vůbec nebyla jejich chyba {úsměv}.

400
00:22:16,800 --> 00:22:19,332
To byl ten rok, který my jsme tam hlásily.

401
00:22:19,333 --> 00:22:24,232
Takže to tam je správně, ale ne, ne... ale nesouhlasí to se skutečností.

402
00:22:24,233 --> 00:22:25,699
Ale je to rok, který jsem hlásila.

403
00:22:25,700 --> 00:22:28,032
Ale měla jsem teda štěstí, nikdo se mě neptal,

404
00:22:28,033 --> 00:22:30,532
jako v kterým roce jsem se narodila,

405
00:22:30,533 --> 00:22:35,599
ani kolik je mi let, a vlastně to byl moment, kdy se stal v podstatě zázrak,

406
00:22:35,600 --> 00:22:39,699
protože děti mladší než 15 let –

407
00:22:39,700 --> 00:22:42,399
bylo nás v Terezíně 15 000 takových.

408
00:22:42,400 --> 00:22:47,032
A asi 250 dětí zůstalo až do konce války v Terezíně,

409
00:22:47,033 --> 00:22:50,799
ale ostatní děti všechny jsme šly do Osvětimi

410
00:22:50,800 --> 00:22:53,532
a všechny děti mladší než 15 let,

411
00:22:53,533 --> 00:22:56,966
ty neměly šanci bejt vybraný na práci

412
00:22:56,967 --> 00:22:59,599
a všechny šly z rampy rovnou do plynu.

413
00:22:59,600 --> 00:23:04,532
A tehdy se stal teda ten zázrak nebo náhoda, osud, nevím,

414
00:23:04,533 --> 00:23:06,732
prostě mávnul na mě napravo

415
00:23:06,733 --> 00:23:10,799
a ještě navíc i maminku na tu stejnou stranu,

416
00:23:10,800 --> 00:23:13,799
protože těchhle dětí, kterejm nebylo patnáct

417
00:23:13,800 --> 00:23:17,066
a prošly touhle selekcí, nás byla asi stovka,

418
00:23:17,067 --> 00:23:20,666
ale skoro všechny zase byly roztržený od těch matek,

419
00:23:20,667 --> 00:23:22,332
ty matky šly na druhou stranu.

420
00:23:22,333 --> 00:23:29,499
A já jsem měla úžasný štěstí, že jsme se obě s maminkou dostaly na tu stranu života,

421
00:23:29,500 --> 00:23:31,699
což pro tu chvíli znamenalo,

422
00:23:31,700 --> 00:23:35,932
a obě jsme se dostaly tedy na tu pravou stranu.

423
00:23:35,933 --> 00:23:39,932
Ale to ještě nekončilo, no a po týhletý, po tom rozdělení,

424
00:23:39,933 --> 00:23:42,066
pak nás nahnali do takovejch baráků,

425
00:23:42,067 --> 00:23:43,832
kde jsme se musely svlíknout donaha,

426
00:23:43,833 --> 00:23:47,999
všechno, svlíkli nám že jo všechny šaty, vostříhaly nás, voholily nás,

427
00:23:48,000 --> 00:23:51,266
vykou-, no vykou..., prošly jsme takovou nějakou koupelí,

428
00:23:51,267 --> 00:23:55,599
mokrý zase ven a daly nám nějaký hadry. A bylo to příšerný.

429
00:23:55,600 --> 00:24:00,832
A byla jsem v té Osvětimi snad 10 dní. Já to dodneška nevím přesně.

430
00:24:00,833 --> 00:24:03,799
Protože to bylo něco tak příšernýho,

431
00:24:03,800 --> 00:24:07,666
A den a noc, to bylo hrozný...

432
00:24:07,667 --> 00:24:11,832
A rozdíl mezi Terezínem a Osvětimí je nepopsatelnej.

433
00:24:11,833 --> 00:24:15,899
A my, kdo jsme byly dá... dál - některý jako si myslej,

434
00:24:15,900 --> 00:24:18,032
třeba že Terezín bylo hrozný místo,

435
00:24:18,033 --> 00:24:23,832
ale my, co jsme byly dál, vzpomínáme na Terezín, jako na ráj jsme na to vzpomínaly.

436
00:24:23,833 --> 00:24:25,632
To je nepopsatelnej rozdíl.

437
00:24:25,633 --> 00:24:32,466
No a protože v Osvětimi jsme bydlely zase na těch dřevěných kavalcích,

438
00:24:32,467 --> 00:24:36,366
třípatrových, ale to byly takový dlouhý baráky,

439
00:24:36,367 --> 00:24:40,299
tam byly ty kavalce, ale ne jako v Terezíně, že každá...

440
00:24:40,300 --> 00:24:42,999
V Terezíně měl každej teda ten jeden kavalec,

441
00:24:43,000 --> 00:24:44,432
ten metr osmdesát.

442
00:24:44,433 --> 00:24:51,399
Každej měl nějaký slamník nebo matraci a svoji tu prošívanou, ten, ten, tu deku, co si přivezl.

443
00:24:51,400 --> 00:24:56,066
To byly holý pryčny, žádný matrace, žádný deky.

444
00:24:56,067 --> 00:24:59,266
A nacpali nás deset lidí na tu jednu pryčnu –

445
00:24:59,267 --> 00:25:02,066
to bylo původně pro čtyři –

446
00:25:02,067 --> 00:25:04,532
vyfasovali jsme jednu misku,

447
00:25:04,533 --> 00:25:08,632
těch 10 lidí dohromady, žádnou lžíci, nic,

448
00:25:08,633 --> 00:25:13,066
a tam občas, ne pravidelně přivezli nějakej kotel s něčím,

449
00:25:13,067 --> 00:25:16,432
říkalo se tomu polívka, že jo, jako nějaký, něco hroznýho

450
00:25:16,433 --> 00:25:22,666
a to jsme dostali do tý misky a z toho jsme to tak nějak chlemstali jako psi…

451
00:25:22,667 --> 00:25:26,599
Tak to byl rozdíl mezi Terezínem a Osvětimí.

452
00:25:26,600 --> 00:25:31,166
Ale měla jsem zase – a teď a neustále nás vždycky vyhnali zase znova,

453
00:25:31,167 --> 00:25:32,399
zase svlíknout donaha.

454
00:25:32,400 --> 00:25:36,932
Teda měla jsem jenom jedny šaty, takový letní, červený, si pamatuju,

455
00:25:36,933 --> 00:25:41,999
neustále jsme stáli venku fro..., apely jsme hodiny, dlouho, apely.

456
00:25:42,000 --> 00:25:47,199
To bylo v říjnu, byla zima a pršelo,

457
00:25:47,200 --> 00:25:50,266
si pamatuju, ty červený šaty, že z nich takhle tekla voda,

458
00:25:50,267 --> 00:25:51,932
takhle červená po mně tekla.

459
00:25:51,933 --> 00:25:56,699
A neustále a vždycky zase nás a pořád nás zase znova vybírali.

460
00:25:56,700 --> 00:25:59,366
Vždycky nás prohlíželi a zas někoho třeba vyřadili.

461
00:25:59,367 --> 00:26:02,832
No ale prošla jsem těmahle těma x selekcema

462
00:26:02,833 --> 00:26:08,566
a měli jsme to velký štěstí, že po těch, asi těch 10 dnech,

463
00:26:08,567 --> 00:26:13,999
byla zase selekce, ale oni nás po tý selekci nahnali zase někam

464
00:26:14,000 --> 00:26:18,299
a dostali jsme – tam bylo několik hromad, ne už jenom jedna hromada se šatama,

465
00:26:18,300 --> 00:26:21,899
ale byla jedna šata... hromada s nějakým jako prádlem,

466
00:26:21,900 --> 00:26:26,032
nějaká, nějaký šaty, jiná nějaký kabáty a boty.

467
00:26:26,033 --> 00:26:29,132
A z každý tý hromady jsme si směli vzít jeden kus,

468
00:26:29,133 --> 00:26:30,266
co zrovna kdo chytil.

469
00:26:30,267 --> 00:26:32,266
No, někdo chytil letní šaty, někdo zimní,

470
00:26:32,267 --> 00:26:34,632
to jak bylo... to šlo všecko velice rychle.

471
00:26:34,633 --> 00:26:39,432
Měla jsem štěstí, dostala jsem takový šaty a dokonce kabát,

472
00:26:39,433 --> 00:26:42,732
takovej dlouhej, mi byl až na paty, já jsem z něj byla strašně šťastná,

473
00:26:42,733 --> 00:26:44,699
protože jsme byli tak strašně vymrzlý.

474
00:26:44,700 --> 00:26:47,199
Dostala jsem zelenej kabát, dlouhej,

475
00:26:47,200 --> 00:26:50,732
a z tý hromady těch bot jsme si směli vzít dvě boty.

476
00:26:50,733 --> 00:26:53,699
Dvě boty, ne, ty nebyly po párech,

477
00:26:53,700 --> 00:26:55,399
takže každej chytil dvě boty

478
00:26:55,400 --> 00:26:58,966
a měla jsem zase štěstí, že jsem teda měla i pravou a levou,

479
00:26:58,967 --> 00:27:00,932
sice každá z úplně jinýho páru,

480
00:27:00,933 --> 00:27:02,832
jedna měla takovej vyšší podpatek,

481
00:27:02,833 --> 00:27:05,699
jedna nižší, ale měla jsem boty, dvě,

482
00:27:05,700 --> 00:27:07,866
pravou a levou, a ten kabát.

483
00:27:07,867 --> 00:27:10,866
No a pak nám dali dokonce kus chleba

484
00:27:10,867 --> 00:27:12,566
a zase kus nějakýho salámu.

485
00:27:12,567 --> 00:27:18,799
To jsme takhle drželi v ruce a zase jsme šli do vagónů, zase dobytčích.

486
00:27:18,800 --> 00:27:24,766
A já už se pomalu dostanu až… do… Freibergu,

487
00:27:24,767 --> 00:27:27,299
protože to byl dlouhej vlak

488
00:27:27,300 --> 00:27:35,866
a vždycky někde jsme zůstávali stát a tím vlakem nás rozdělovali do různých pracovních táborů

489
00:27:35,867 --> 00:27:42,599
a tím jsem se dostala do pracovního tábora ve Freibergu u Drážďan.

490
00:27:42,600 --> 00:27:44,699
IV: Jak to vypadalo při tom přijezdu?

491
00:27:44,700 --> 00:27:48,832
HH: Přijeli jsme zase v noci. Všechno vždycky bylo v noci.

492
00:27:48,833 --> 00:27:50,666
A zase jsme dlouho šli.

493
00:27:50,667 --> 00:27:53,666
Vůbec jsem nevěděla, jakým městem jsme procházeli.

494
00:27:53,667 --> 00:27:57,032
Nás hnali v noci, a přišli jsme do budovy,

495
00:27:57,033 --> 00:28:00,932
což byla továrna, a i v tý továrně nás ubytovali.

496
00:28:00,933 --> 00:28:03,132
Tam byly zase třípatrový kavalce,

497
00:28:03,133 --> 00:28:04,899
ale mělo to jednu úžasnou výhodu,

498
00:28:04,900 --> 00:28:08,199
tam bylo dokonce ústřední topení, takže tam bylo teplo.

499
00:28:08,200 --> 00:28:11,932
Tam bylo teplo až moc, což bylo na jedný straně výhoda,

500
00:28:11,933 --> 00:28:16,799
a na druhý straně tam se příšerně množily štěnice.

501
00:28:16,800 --> 00:28:19,799
Tam bylo tak strašně štěnic a to bylo utrpení.

502
00:28:19,800 --> 00:28:22,966
To bylo utrpení a těch jsme se nemohly teda zbavit.

503
00:28:22,967 --> 00:28:26,666
Zvlášť některý lidi jsou na to zase víc nějak alergický,

504
00:28:26,667 --> 00:28:30,999
takže některý lidi nemohli ani na těch kavalcích spát a spali někde na zemi

505
00:28:31,000 --> 00:28:34,232
a pamatuju si, že volný dny, soboty nebo ty neděle,

506
00:28:34,233 --> 00:28:37,299
jsme trávili tím, že jsme hubili štěnice.

507
00:28:37,300 --> 00:28:39,166
Ale to bylo samozřejmě bezvýsledný,

508
00:28:39,167 --> 00:28:43,066
protože ty se množily daleko rychleji, než my jsme je stačili zlikvidovat.

509
00:28:43,067 --> 00:28:46,132
Bydleli jsme přímo v tý továrně,

510
00:28:46,133 --> 00:28:50,066
na těch kavalcích a byli jsme zařazený do práce.

511
00:28:50,067 --> 00:28:55,032
Dostali jsme zase čísla, protože to byl pracovní tábor

512
00:28:55,033 --> 00:28:59,866
a každý pracovní tábor měl nějaký mat..., nějakou mateřskou základnu,

513
00:28:59,867 --> 00:29:04,866
a náš trans..., náš lágr patřil do Flossenburku {Flossenbürg}.

514
00:29:04,867 --> 00:29:08,732
A my jsme z Flossenburku dostali taky vězeňská čísla.

515
00:29:08,733 --> 00:29:10,499
Nemám tetování,

516
00:29:10,500 --> 00:29:14,066
my jsme do toho – to jsem zapomněla, když jsme přišli do Osvětimi,

517
00:29:14,067 --> 00:29:16,766
tak tam lidi tetovali, ale my jsme přišli v tom říjnu,

518
00:29:16,767 --> 00:29:21,299
kdy šlo už těch transportů tolik a to už, rovnou, to už šlo ke konci války

519
00:29:21,300 --> 00:29:25,732
a oni to velice pospíchali s tím, takže to posílali z rampy rovnou do plynu.

520
00:29:25,733 --> 00:29:28,432
Pravděpodobně takhle zahynul i můj tatínek,

521
00:29:28,433 --> 00:29:34,166
protože my jsme tatínkovo jméno pak po válce nikde, na žádný listině nenašli zaregistrovaný.

522
00:29:34,167 --> 00:29:37,066
Čili on ani asi nebyl zaregistrovanej v Osvětimi

523
00:29:37,067 --> 00:29:39,966
a tam končí stopa, takže šel rovnou do plynu.

524
00:29:39,967 --> 00:29:42,432
A my jsme nebyli tetovaný v Osvětimi.

525
00:29:42,433 --> 00:29:45,132
A ve Freibergu jsme dostali číslo,

526
00:29:45,133 --> 00:29:51,799
takový kový..., kovový kolečko, a to jsme nosili tady přišitý na, na šatech.

527
00:29:51,800 --> 00:29:55,699
To bylo číslo, to jsme věděli, že to je číslo z lágru,

528
00:29:55,700 --> 00:29:57,566
kam patříme, a to byl Flossenburk.

529
00:29:57,567 --> 00:30:00,366
IV: Říkala jste, že jste byli určený na práci.

530
00:30:00,367 --> 00:30:02,666
HH: To číslo si dodneška, pardon,

531
00:30:02,667 --> 00:30:05,332
to číslo, tím jsme se museli hlásit

532
00:30:05,333 --> 00:30:08,299
a museli jsme se samozřejmě hlásit německy.

533
00:30:08,300 --> 00:30:10,999
Já jsem německy vůbec neuměla, když jsem odjížděla do Terezína,

534
00:30:11,000 --> 00:30:14,499
ale všechny ty nařízení a tak, tak jsem se tak trošičku naučila

535
00:30:14,500 --> 00:30:16,766
a tohle číslo jsem uměla nazpaměť –

536
00:30:16,767 --> 00:30:21,199
vierundfünzig dreihundert einundneunzig – to je moje trans..., to je moje číslo.

537
00:30:21,200 --> 00:30:25,499
Paní Miková má to číslo, má dokonce ten seznam a souhlasí to.

538
00:30:25,500 --> 00:30:28,999
Je to to číslo, který jsem našla, a to jsem se naučila německy

539
00:30:29,000 --> 00:30:30,699
a tak ho dodneška umím.

540
00:30:30,700 --> 00:30:35,132
Dokonce jenom v němčině, tady do češtiny si ho musím překládat zpátky.

541
00:30:35,133 --> 00:30:37,399
No a tak jsme bydleli...

542
00:30:37,400 --> 00:30:39,432
A tam jsme byli pak zařazeni do práce.

543
00:30:39,433 --> 00:30:42,966
To byla továrna na... dělaly se součástky do letadel.

544
00:30:42,967 --> 00:30:45,866
Maminka dělala v jiným oddělení,

545
00:30:45,867 --> 00:30:47,866
ve druhým patře, kormidlo,

546
00:30:47,867 --> 00:30:51,032
a já jsem dělala takový nějaký okýnko,

547
00:30:51,033 --> 00:30:53,532
jsme tam nýtovali na křídlech.

548
00:30:53,533 --> 00:30:56,599
Pracovala jsem.. a byly tam, bylo nás tam 500,

549
00:30:56,600 --> 00:30:59,899
byly jsme tam Češky a Slovenky nějaký k nám přišly...

550
00:30:59,900 --> 00:31:05,232
Ty Slovenky ovšem přišly..., ty šly vlastně rovnou z domovů do Osvětimi,

551
00:31:05,233 --> 00:31:06,499
ty na tom byly mnohem líp, než my,

552
00:31:06,500 --> 00:31:10,299
protože my už jsme měly průpravu tři roky Terezína za sebou,

553
00:31:10,300 --> 00:31:14,799
ale oni ze Slovenska přišly rovnou do Osvětimi a byly přidány k nám.

554
00:31:14,800 --> 00:31:18,899
Takže my jsme byly Češky a Slovenky, na jednom patře jsme bydlely,

555
00:31:18,900 --> 00:31:21,932
a pod námi v prvním patře bydlely Polky.

556
00:31:21,933 --> 00:31:25,032
Bylo 500 Polek a pracovala jsem společně s nějakou,

557
00:31:25,033 --> 00:31:29,499
Genia se jmenovala a maminka pracovala s nějakou Broniou.

558
00:31:29,500 --> 00:31:32,266
IV: Kolik hodin denně jste musely pracovat?

559
00:31:32,267 --> 00:31:36,299
HH: Pracovalo se 12 hodin a někdy i 14

560
00:31:36,300 --> 00:31:40,432
a dělalo se na směny, od šesti do šesti.

561
00:31:40,433 --> 00:31:46,532
Ale - no to ještě bylo dost, dost ještě – a předtím samozřejmě nás brzy budili,

562
00:31:46,533 --> 00:31:49,232
takže se stál předtím apel a potom apel,

563
00:31:49,233 --> 00:31:54,499
takže na toho, na ten odpočinek toho zbývalo málo.

564
00:31:54,500 --> 00:31:58,366
Ale to trvalo do ledna, jsme bydlely v tý továrně,

565
00:31:58,367 --> 00:32:00,166
ale pak nás přestěhovali.

566
00:32:00,167 --> 00:32:05,032
Tam někde za městem vystavěli takový baráky dřevěný

567
00:32:05,033 --> 00:32:06,832
nebo nějak, byly taky trochu betonový,

568
00:32:06,833 --> 00:32:09,832
takový baráky, a tam nás přestěhovali.

569
00:32:09,833 --> 00:32:12,499
Stěhovali jsme se v lednu.

570
00:32:12,500 --> 00:32:16,566
My jsme neměly punčochy, já si pamatuju, že jsme chodily ve sněhu,

571
00:32:16,567 --> 00:32:19,132
teď v těch hroznejch botech, bez punčoch

572
00:32:19,133 --> 00:32:23,132
a 29. ledna, to si pamatuju, jsme vyfasovaly punčochy –

573
00:32:23,133 --> 00:32:27,299
takový šedivý, takový hrubý – a chodily jsme pak, ale to bylo zase…

574
00:32:27,300 --> 00:32:29,599
Takže my jsme spaly v těch barákách.

575
00:32:29,600 --> 00:32:32,232
Ty byly čerstvě vystavěný, vlhký,

576
00:32:32,233 --> 00:32:36,999
nám to kapalo, že jo, ty - to povlečení se nedá říct, ty deky, co jsme měly,

577
00:32:37,000 --> 00:32:38,932
to bylo mokrý, když jsme přišly večer domů,

578
00:32:38,933 --> 00:32:42,466
protože kapala z toho voda, a bydlely jsme…

579
00:32:42,467 --> 00:32:45,832
No a teď jsme stály, ráno nás budili velice brzy,

580
00:32:45,833 --> 00:32:48,199
takže nejdřív jsme stály apel tam,

581
00:32:48,200 --> 00:32:49,366
ještě v těch barákách.

582
00:32:49,367 --> 00:32:52,766
Pak jsme šly pěšky, já nevím, je to půl hodiny, já nevím.

583
00:32:52,767 --> 00:32:55,766
Je to kus pěšky do tý továrny,

584
00:32:55,767 --> 00:32:58,599
pracovaly jsme těch 12 nebo 14 hodin,

585
00:32:58,600 --> 00:32:59,932
pak jsme zase šly pěšky

586
00:32:59,933 --> 00:33:04,866
a zase jsme stály apel, jsme... strašně málo jsme spaly.

587
00:33:04,867 --> 00:33:08,799
IV: Jak se k Vám chovali třeba dozorci a dozorkyně?

588
00:33:08,800 --> 00:33:13,166
HH: No tak dozorci a dozorkyně se moc dobře nechovali,

589
00:33:13,167 --> 00:33:17,499
nikde, ale náš, ten se jmenoval myslím Josef Beck,

590
00:33:17,500 --> 00:33:20,166
byl náš scharführer, to byl ten hlavní.

591
00:33:20,167 --> 00:33:25,432
Ty aufseherky, no, nechovaly se, když se některá někdy chovala trochu líp,

592
00:33:25,433 --> 00:33:28,266
totiž ony hlídaly zase nejen nás,

593
00:33:28,267 --> 00:33:30,632
oni se hlídaly vzájemně, že jo, to tak fungovalo.

594
00:33:30,633 --> 00:33:34,966
I se tam sem tam někdy objevila, jedna byla myslím docela slušná,

595
00:33:34,967 --> 00:33:37,466
ale tu pak hned zas vyřadili.

596
00:33:37,467 --> 00:33:39,432
Oni je... Ta tam moc dlouho nebyla.

597
00:33:39,433 --> 00:33:43,466
Ale ještě nejenže jsme tam byli s těmi dozorci,

598
00:33:43,467 --> 00:33:47,899
my jsme každá byly přiděleny k nějakému mistrovi.

599
00:33:47,900 --> 00:33:51,266
A to byli Němci, většinou nějaký starší,

600
00:33:51,267 --> 00:33:53,732
který už buď nenastoupili na frontu,

601
00:33:53,733 --> 00:33:56,032
nebo byli nějaký ra-, po nějakým zranění,

602
00:33:56,033 --> 00:34:00,266
už nemohli dál na frontu, takže každá jsme měli toho mistra.

603
00:34:00,267 --> 00:34:02,332
No, oni s námi zacházeli tak různě,

604
00:34:02,333 --> 00:34:05,632
oni vůbec nevěděli, kdo, kdo my jsme, oni vůbec neměli představu, no.

605
00:34:05,633 --> 00:34:07,566
Taky, taky se chovali různě,

606
00:34:07,567 --> 00:34:10,399
ale my jsme s nima v podstatě nesměli mluvit, ani oni s námi.

607
00:34:10,400 --> 00:34:13,866
Sem tam některej byl jako slušnější,

608
00:34:13,867 --> 00:34:17,799
že třeba jednou jedný snad přinesl punčochy a tak, ale,

609
00:34:17,800 --> 00:34:20,399
no, nechovali se moc dobře.

610
00:34:20,400 --> 00:34:24,299
Byli to takoví ty německý vys..., nějaký vysloužilci,

611
00:34:24,300 --> 00:34:27,399
který se tam vlastně – oni se tam ulejvali v tom,

612
00:34:27,400 --> 00:34:30,566
protože my jsme za celej ten – my jsme tam byly 5 měsíců –

613
00:34:30,567 --> 00:34:33,932
a za těch 5 měsíců si pamatuju, že se asi vyšly..

614
00:34:33,933 --> 00:34:35,766
Jednou nám to s velkou slávou ukazovali,

615
00:34:35,767 --> 00:34:37,666
snad jedno hotový letadlo,

616
00:34:37,667 --> 00:34:41,566
ale tam se vlastně práce víceméně předstírala

617
00:34:41,567 --> 00:34:43,966
a oni tam byli docela ulitý z tý fronty.

618
00:34:43,967 --> 00:34:47,332
No ale pracovaly jsme tam až do dubna

619
00:34:47,333 --> 00:34:51,099
a pak už se to dál nedalo předstírat, práce už nebyla.

620
00:34:51,100 --> 00:34:55,366
Takže v dubnu potom tu továrnu zavřeli

621
00:34:55,367 --> 00:34:58,399
a pak už jsme bydleli jen v těch barácích.

622
00:34:58,400 --> 00:35:02,432
A pak už ale, když už jsme nepracovaly, tak už nám pak téměř vůbec nedávali jíst,

623
00:35:02,433 --> 00:35:05,566
tak jsme opravdu, tam jsme vypásly tu trávu,

624
00:35:05,567 --> 00:35:08,199
která tam rostla, jedly jsme kořínky.

625
00:35:08,200 --> 00:35:11,932
Ale ještě bych se možná měla zmínit,

626
00:35:11,933 --> 00:35:13,332
když mluvím o té továrně,

627
00:35:13,333 --> 00:35:17,266
že jsme tam byly v té době, když byl ten velký nálet na Drážďany.

628
00:35:17,267 --> 00:35:21,232
Ten si velice pamatuju, už předtím byly spousta náletů,

629
00:35:21,233 --> 00:35:24,866
protože už si to tam nějak vždycky ta letadla tam přelétala, že jo.

630
00:35:24,867 --> 00:35:29,833
CM: Poprosíme na další kazetu tady ten nálet, jo?