1
00:00:00,500 --> 00:00:02,899
CM: A můžeme...

2
00:00:02,900 --> 00:00:07,232
HR: Byly jsme samozřejmě trvale nachlazené.

3
00:00:07,233 --> 00:00:10,232
Měli jsme hroznou rýmu, kašel,

4
00:00:10,233 --> 00:00:15,332
no a místo kapesníku jsme používaly...

5
00:00:15,333 --> 00:00:23,466
eh... takovou tu papírovinu hrubou, kterou se čistí stroje.

6
00:00:23,467 --> 00:00:27,066
A ten vojáček, když to viděl, tak se mě ptal:

7
00:00:27,067 --> 00:00:29,966
„Vy nemáte kapesník?“ Já jsem mu řekla:

8
00:00:29,967 --> 00:00:32,766
„Ani kapesník, ani kartáček na zuby.“

9
00:00:32,767 --> 00:00:40,466
A druhý den jsem v šupleti, svém, kde jsem jako měla mít

10
00:00:40,467 --> 00:00:42,232
- já nevím jaký svý potřeby ani

11
00:00:42,233 --> 00:00:46,399
- jo, možná, no já jsem tam měla lžíci a misku na obědy.

12
00:00:46,400 --> 00:00:48,166
Tak to bylo moje šuple.

13
00:00:48,167 --> 00:00:53,132
Tam jsem našla velkej mužskej kapesník a kartáček na zuby.

14
00:00:53,133 --> 00:00:57,632
To byl dar neocenitelnej, neocenitelnej...

15
00:00:57,633 --> 00:01:01,232
Takže na toho chlapce jaksi vděčně vzpomínám.

16
00:01:01,233 --> 00:01:07,799
Říkám si, bůhví, jak asi skončil a proč potom vzápětí zmizel z tý fabriky.

17
00:01:07,800 --> 00:01:10,366
Už se tam neukázal.

18
00:01:10,367 --> 00:01:12,166
IV: Takže Vám chtěl pomoct vlastně...

19
00:01:12,167 --> 00:01:19,066
HR: Ano, tak proto řikám: mám i dobré i zlé zkušenosti. I z toho Freiberka...

20
00:01:19,067 --> 00:01:23,466
IV: A jaký jste měli kontakt s civilním obyvatelstvem.

21
00:01:23,467 --> 00:01:25,166
Bylo vůbec něco takového možné?

22
00:01:25,167 --> 00:01:26,866
HR: To nebylo vůbec možný.

23
00:01:26,867 --> 00:01:30,432
Civilní byli jedině nám nablízku ti mistři,

24
00:01:30,433 --> 00:01:34,532
v těch výrobních halách, no a jak který.

25
00:01:34,533 --> 00:01:38,232
Tam byly taky obrovský rozdíly.

26
00:01:38,233 --> 00:01:40,532
Některej házel po holkách kladivem

27
00:01:40,533 --> 00:01:44,199
a někdo jim třeba podšoupnul i kousek chleba.

28
00:01:44,200 --> 00:01:46,599
Takže to byly velký rozdíly.

29
00:01:46,600 --> 00:01:50,199
A ten můj mistr Rauch se choval pak opravdu slušně.

30
00:01:50,200 --> 00:01:56,632
Nic na mně nechtěl, nic mi nedal mimořádnýho, ale nesekýroval.

31
00:01:56,633 --> 00:02:01,866
IV: Takže vlastně informace, třeba o politické situaci z vnějšího světa,

32
00:02:01,867 --> 00:02:03,766
to nebylo možné něco takového...

33
00:02:03,767 --> 00:02:08,932
HR: Možná, že něco prosáklo, protože tam byli i francoužští zajatci

34
00:02:08,933 --> 00:02:13,932
a možná nějakej dokonce Angličan a možná nějací Italové.

35
00:02:13,933 --> 00:02:20,866
A - nevím jakým způsobem se děvčata z některé té dílny

36
00:02:20,867 --> 00:02:26,399
s nima dostaly do takového běžného krátkého kontaktu.

37
00:02:26,400 --> 00:02:30,566
Takže tam možná se něco dovídaly a dávaly to dál.

38
00:02:30,567 --> 00:02:34,299
Ale bylo toho tak málo, že si z toho nic nepamatuju.

39
00:02:34,300 --> 00:02:38,232
Věděly jsme, že Stalingrad dávno padl,

40
00:02:38,233 --> 00:02:40,232
viděly jsme hořet Drážďany.

41
00:02:40,233 --> 00:02:43,599
Z tý fabriky jsme viděly ty plameny,

42
00:02:43,600 --> 00:02:47,466
v Drážďanech byly nálety, byl taky u nás nálet...

43
00:02:47,467 --> 00:02:51,732
Při tom prvním náletu nás hnali do nějakých bunkrů

44
00:02:51,733 --> 00:02:56,566
a při dalším už nás zamkli v těch halách a utekli jenom naši dozorci.

45
00:02:56,567 --> 00:03:00,266
A to bylo pro nás „myši mají pré“..., jo?

46
00:03:00,267 --> 00:03:05,466
Že jsme si oddechly a jen jsme čekaly, co bude dál

47
00:03:05,467 --> 00:03:10,932
a nemusely jsme nic dělat, seděly jsme tam na zemi a povídaly jsme si.

48
00:03:10,933 --> 00:03:14,232
Vůbec jsme se nebály, samozřejmě o život nám nešlo,

49
00:03:14,233 --> 00:03:16,032
protože to nám šlo celou dobu.

50
00:03:16,033 --> 00:03:22,099
A jenom jsme řikaly: dobře jim tak, ty Drážďany,

51
00:03:22,100 --> 00:03:32,332
a člověk si v tý době, když je sám v takovým...

52
00:03:32,333 --> 00:03:35,299
stavu, kde je stále ohrožován,

53
00:03:35,300 --> 00:03:42,399
tak ani ho nenapadne litovat někoho z protějšího tábora.

54
00:03:42,400 --> 00:03:45,099
Takže my jsme si tenkrát vůbec neuvědomovaly,

55
00:03:45,100 --> 00:03:48,499
co tam na to doplatilo civilního obyvatelstva

56
00:03:48,500 --> 00:03:51,566
a jaký kulturní škody se udělaly, žejo...

57
00:03:51,567 --> 00:03:55,266
Tenkrát jsme byly šťastný: jo, jen ať jim to shoří...

58
00:03:55,267 --> 00:03:58,566
Ať je... čím dřív bude konec války.

59
00:03:58,567 --> 00:04:01,032
IV: Vlastně to byl znak toho, že se blíží konec, a že...

60
00:04:01,033 --> 00:04:03,199
HR: Ano, to bylo několik znaků.

61
00:04:03,200 --> 00:04:06,266
Taky jsme dostali nesolenej chleba.

62
00:04:06,267 --> 00:04:10,599
Takže jsme si říkaly: Hele, Hitler má támhle solný doly v Rakousku

63
00:04:10,600 --> 00:04:15,399
a nemá ani na sůl do chleba. {směje se}

64
00:04:15,400 --> 00:04:19,066
Tak to byly maličkosti, kde člověk byl zlomyslnej,

65
00:04:19,067 --> 00:04:21,632
kde jim to přál a radoval se z toho,

66
00:04:21,633 --> 00:04:28,099
ikdyž ten chleba nebyl dobrej, ale snědly jsme ho. Nemajíce nic jiného...

67
00:04:28,100 --> 00:04:29,766
IV: A jak vypadala strava jinak?

68
00:04:29,767 --> 00:04:35,432
HR: No to byla ráno ta tmavá brynda, čemu se říkalo kafe,

69
00:04:35,433 --> 00:04:39,566
v poledne byla polívka taková nějaká hustší.

70
00:04:39,567 --> 00:04:43,566
Já už nevím z čeho... a zahuštěná...

71
00:04:43,567 --> 00:04:46,666
Já nevím, nějakýma plevama nebo čím - já nevím.

72
00:04:46,667 --> 00:04:52,099
A pak k večeři jako jsme dostaly ten příděl chleba.

73
00:04:52,100 --> 00:04:57,032
Ten byl čím dál menší, a k tomu různě něco.

74
00:04:57,033 --> 00:05:02,466
Někdy nějakou řípovou marmeládu, někdy kousek margarínu.

75
00:05:02,467 --> 00:05:06,932
Jednou nebo dvakrát dokonce jsme dostaly to,

76
00:05:06,933 --> 00:05:09,632
čemu my teď říkáme čajový salám.

77
00:05:09,633 --> 00:05:12,532
Oni tomu říkali jägersalami, jo?

78
00:05:12,533 --> 00:05:14,132
A to nám strašně chutnalo.

79
00:05:14,133 --> 00:05:18,599
Nám to připomínalo ty naše předválečné macešky.

80
00:05:18,600 --> 00:05:24,232
Takže to byla jediná masitá strava, co jsme tam... asi dvakrát jsme to dostaly.

81
00:05:24,233 --> 00:05:29,032
IV: A mohla byste popsat přesně jaké práci jste se v té továrně věnovala?

82
00:05:29,033 --> 00:05:31,166
Co jste tam musela dělat každý den a jak dlouho?

83
00:05:31,167 --> 00:05:38,399
HR: Když jsme tam přišly, tak napřed jsme musely pilovat ty jednotlivé duralminiové pláty,

84
00:05:38,400 --> 00:05:40,332
ty hrany opilovat.

85
00:05:40,333 --> 00:05:44,532
Pak nás učili teda do nich vrtat díry.

86
00:05:44,533 --> 00:05:56,732
A to byly ty eh... stlačeného vzduchu - jak se tomu řiká? Eh...

87
00:05:56,733 --> 00:05:57,566
IV: Nějaký tlakový...

88
00:05:57,567 --> 00:05:58,632
HR: Tlakový

89
00:05:58,633 --> 00:05:59,699
IV: ... zařízení?

90
00:05:59,700 --> 00:06:00,766
CM: {nesrozumitelné}

91
00:06:00,767 --> 00:06:03,232
HR: Eh... vrtačky.

92
00:06:03,233 --> 00:06:03,732
IV: Aha...

93
00:06:03,733 --> 00:06:08,132
HR: Vrtačky, jo, dole to byl ten vrták, kterej se každou chvíli zlomil...

94
00:06:08,133 --> 00:06:11,399
To jsme taky byly rádi, když se toho hodně polámalo,

95
00:06:11,400 --> 00:06:14,932
ale hrozili nám za to samozřejmě sankcema,

96
00:06:14,933 --> 00:06:20,232
a nad tím byla taková obrovská záležitost napojená na ten přívod vzduchu...

97
00:06:20,233 --> 00:06:22,566
A teď než jsme se vůbec naučily...

98
00:06:22,567 --> 00:06:24,499
Vždyť už jsme taky neměly tolik síly.

99
00:06:24,500 --> 00:06:27,732
A než jsme se naučily to zvednout a držet.

100
00:06:27,733 --> 00:06:32,366
No, člověk potom postupně v tom získal jakousi obratnost,

101
00:06:32,367 --> 00:06:37,032
takže jsme ty díly vrtaly a pak jsme ty pláty zase...

102
00:06:37,033 --> 00:06:40,966
Ty pláty už byly naskládaný tři nebo čtyři na sobě,

103
00:06:40,967 --> 00:06:46,899
a provrtávalo se to dohromady a pak se to nýtovalo dohromady.

104
00:06:46,900 --> 00:06:51,499
Tak zase byla nýtovačka... Ne, ty vrtačky, to jsem se zmýlila,

105
00:06:51,500 --> 00:06:54,199
ty byly elektrický, no taky těžký.

106
00:06:54,200 --> 00:06:57,766
Ale ty nýtovačky, ty byly těžký.

107
00:06:57,767 --> 00:07:05,732
No tak pak přišel takovej navoněnej f.... frajírek,

108
00:07:05,733 --> 00:07:10,066
jako inženýrek s prstenama na rukou, no,

109
00:07:10,067 --> 00:07:17,632
byl trošku nenormální a ten s lupou prohlížel ty nýty shora, zespoda,

110
00:07:17,633 --> 00:07:20,999
jestli jsme to nějak neudělaly špatně.

111
00:07:21,000 --> 00:07:24,132
A my jsme se pak snažily se naučit to dělat špatně.

112
00:07:24,133 --> 00:07:25,766
Tak, aby to nepoznal.

113
00:07:25,767 --> 00:07:30,566
Že to bylo trošku jako našišato a každej zase jinak našišato.

114
00:07:30,567 --> 00:07:34,499
A bylo to nepatrný, no ale říkaly jsme si: s tím lítat nemůžou.

115
00:07:34,500 --> 00:07:37,966
Oni taky se žádným tím křídlem, co my jsme vyrobily nelítali,

116
00:07:37,967 --> 00:07:42,099
ani neměli už čas to zkusit. {směje se}

117
00:07:42,100 --> 00:07:46,066
IV: A jak vzpomínáte na své spoluvězeňkyně?

118
00:07:46,067 --> 00:07:49,266
Existovalo tam něco takového jako přátelství?

119
00:07:49,267 --> 00:07:52,666
HR: Ano, samozřejmě bez toho člověk nemůže bejt.

120
00:07:52,667 --> 00:07:59,866
A my jsme napřed eh... hned, když nás ubytovali v té fabrice,

121
00:07:59,867 --> 00:08:02,832
tak nařídili: po dvou na kavalci.

122
00:08:02,833 --> 00:08:06,332
Notabene to byly ty dřevěný pryčny, žejo.

123
00:08:06,333 --> 00:08:09,699
Takže jsme musely být po dvou na tom jednom slamníku.

124
00:08:09,700 --> 00:08:14,232
No a tam jsme se našly s Lisou Ledererovou, to byla muzikantka.

125
00:08:14,233 --> 00:08:20,466
Zpívala, její muž byl taky muzikant a tak stejně stará se mnou.

126
00:08:20,467 --> 00:08:26,499
No takže to bylo opravdu přátelství, kde jsme si vzájemně pomáhaly... jak to šlo,

127
00:08:26,500 --> 00:08:32,532
a kromě toho, když byla jednou za čtrnáct dní ta neděle volná,

128
00:08:32,533 --> 00:08:35,899
tak jsme se vždycky seskupily v nějakej hlouček,

129
00:08:35,900 --> 00:08:39,166
kde jsme zpívaly ty naše písničky, žejo...

130
00:08:39,167 --> 00:08:47,666
Z Déčka, z Osvobozenýho a národní a všechno možný prostě, a povídaly jsme si.

131
00:08:47,667 --> 00:08:53,832
No a taky jsme hodně vařily. Recepty jsme si předávaly. {smích}

132
00:08:53,833 --> 00:08:55,266
IV: A z čeho jste vařily?

133
00:08:55,267 --> 00:08:59,099
HR: No nevařily, to jenom takhle... těmi slovy.

134
00:08:59,100 --> 00:09:02,966
Tak ty zkušenější z nás, že, ty nás poučovaly,

135
00:09:02,967 --> 00:09:06,566
protože já jsem toho moc neuměla z toho vaření.

136
00:09:06,567 --> 00:09:08,599
Jsem neměla čas se to naučit.

137
00:09:08,600 --> 00:09:14,899
A to bylo nejlepší právě při těch náletech, to jsme nejvíc vařily...

138
00:09:14,900 --> 00:09:23,066
Jsme si říkaly: No, dneska budeme mít k obědu... {smích} jsme si vymejšlely...

139
00:09:23,067 --> 00:09:27,966
Takže ty přátelství, víte - co jsme teďka ten hlouček holek,

140
00:09:27,967 --> 00:09:30,999
tam jsme se nikdy nesetkaly.

141
00:09:31,000 --> 00:09:34,732
To až po válce jsme se postupně scházely, že...

142
00:09:34,733 --> 00:09:38,166
Ta byla taky ve Freibergu, ta byla taky ve Freibergu...

143
00:09:38,167 --> 00:09:42,899
No, některý ty - Helga Hošková-Weissová tam byla s maminkou,

144
00:09:42,900 --> 00:09:46,866
Hanka Hnátová Lustigová tam byla s maminkou,

145
00:09:46,867 --> 00:09:51,966
Růženka Millerová tam byla s maminkou.

146
00:09:51,967 --> 00:09:55,799
Tak to byly ty nejmladší, já nevím co ty pracovaly.

147
00:09:55,800 --> 00:09:57,832
Pak tam byly taky nějaký Slovenky.

148
00:09:57,833 --> 00:10:02,699
Ta jedna měla dokonce jedenáctiletou dceru. Vydávaly jí za třináctiletou.

149
00:10:02,700 --> 00:10:06,466
Aby jí vůbec dostala s sebou, aby jí ji nechali.

150
00:10:06,467 --> 00:10:09,632
Ta holka chudinka tam pořád plakala.

151
00:10:09,633 --> 00:10:14,332
No ale musely - musela vystupovat jako třináctiletá.

152
00:10:14,333 --> 00:10:18,732
Pak jsem se s nima setkala jednou ve Františkových lázních.

153
00:10:18,733 --> 00:10:22,866
To jsou tady... tak takový... takovou jsme měly obě radost.

154
00:10:22,867 --> 00:10:27,199
IV: A Vy jste mluvila o trávení toho volného času, kterého moc nebylo,

155
00:10:27,200 --> 00:10:31,699
ale v té souvislosti mě napadlo, že Vy jste tam zažila jedny Vánoce...

156
00:10:31,700 --> 00:10:33,666
vlastně jeden přelom roku...

157
00:10:33,667 --> 00:10:38,532
HR: Jo, a ty Vánoce jsem zažila vlastně na revíru,

158
00:10:38,533 --> 00:10:42,732
to jsem měla růži v noze. Takže...

159
00:10:42,733 --> 00:10:45,199
IV: Mohla byste nám o tom něco povědět?

160
00:10:45,200 --> 00:10:51,232
HR: No růže je hrozná nemoc, protože to zač... začíná takovým strašným... nevolností od žaludku,

161
00:10:51,233 --> 00:10:57,666
vysokýma horečkama a teprv po mnoha hodinách se to projevuje, kde to vlastně je,

162
00:10:57,667 --> 00:10:59,232
a ty horečky trvaj dlouho...

163
00:10:59,233 --> 00:11:04,499
No tak tam mě vylí... vyléčili pouhou ichtyolovou mastí.

164
00:11:04,500 --> 00:11:07,566
Já jsem se z toho vyhrabala.

165
00:11:07,567 --> 00:11:14,999
Eh... teďka na pneumologii mi zjistili, že jsem tam zřejmě přežila tuberkulózu,

166
00:11:15,000 --> 00:11:17,299
že tam mám na těch plicích nějaký za...

167
00:11:17,300 --> 00:11:19,599
Víte, to jsou neuvěřitelný věci,

168
00:11:19,600 --> 00:11:23,566
že člověk se tam automaticky vyléčí.

169
00:11:23,567 --> 00:11:30,199
No, nějakej ten po... pohrudnicový zánět jsem tam měla.

170
00:11:30,200 --> 00:11:33,099
Tak to jsou takový věci, na který ani nevzpomínat...

171
00:11:33,100 --> 00:11:38,766
Ta růže se mi bohužel opakovala moc a mockrát po válce.

172
00:11:38,767 --> 00:11:41,066
IV: Jak vypadala ta lékařská péče?

173
00:11:41,067 --> 00:11:47,232
HR: No to byly zase naštěstí naše doktorky, ale když neměly léky, co mohly chudinky dělat?

174
00:11:47,233 --> 00:11:57,199
No... Umřela jim tam taková osmnáctiletá krásná holka na tuberkulózu...

175
00:11:57,200 --> 00:12:01,032
IV: A Vy jste tam vlastně byla do dubna 45...

176
00:12:01,033 --> 00:12:03,166
HR: Ne.

177
00:12:03,167 --> 00:12:04,632
IV: Ve Freibergu...

178
00:12:04,633 --> 00:12:13,266
HR: Nás ještě potom, po těch Vánocích, po Novým roce nás přestěhovali do nového tábora za městem,

179
00:12:13,267 --> 00:12:16,299
který stačili mezitím postavit.

180
00:12:16,300 --> 00:12:18,232
A to bylo z čerstvých prken.

181
00:12:18,233 --> 00:12:22,999
Tam tedy nebyly štěnice. Bylo to čisťounký, ale vlhký.

182
00:12:23,000 --> 00:12:29,966
Takže jaká zima tam byla, protože v tý fabrice, ikdyž tam byly takový ty roury,

183
00:12:29,967 --> 00:12:33,332
tak přece jenom tam bylo teplo i v těch pokojích.

184
00:12:33,333 --> 00:12:40,999
Kdežto tam byla zima, byl to leden, únor, březen...

185
00:12:41,000 --> 00:12:46,566
A v dubnu byly nějak Velikonoce, kolem dvanáctýho, a...

186
00:12:46,567 --> 00:12:52,066
buď těsně před Velikonocema nebo těsně po nich nás zase vyhnali

187
00:12:52,067 --> 00:12:55,432
a hnali nás ve Freibergu na nádraží.

188
00:12:55,433 --> 00:12:59,499
A to už bylo tak... začínalo svítat.

189
00:12:59,500 --> 00:13:01,999
Taky v noci nás vzbudili.

190
00:13:02,000 --> 00:13:04,432
Ale když nás hnali tím městečkem,

191
00:13:04,433 --> 00:13:09,999
tak to jsme teprv viděly ty krásný starobylý malovaný domy.

192
00:13:10,000 --> 00:13:13,432
Teprv jsme věděly, kde jsme byly...

193
00:13:13,433 --> 00:13:17,332
Protože tam odtamtud jsme z fabriky, dokud jsme bydlely tam,

194
00:13:17,333 --> 00:13:19,699
tak jsme nemohly ani na krok nikam ven.

195
00:13:19,700 --> 00:13:23,132
A pak když nás vodili do toho novýho lágru,

196
00:13:23,133 --> 00:13:28,032
tak to bylo vzádu, za městem zase. Takže...

197
00:13:28,033 --> 00:13:32,266
IV: A když jste pochodovaly na práci vlastně tady z tohodle, z těch ubikací...

198
00:13:32,267 --> 00:13:33,732
HR: Z těch do lágru...

199
00:13:33,733 --> 00:13:38,166
IV: ... tak měly jste možnost setkání s nějakým civilním obyvatelstvem, to nebylo možné?

200
00:13:38,167 --> 00:13:43,632
HR: No my jsme jenom... Já jsem si všimla hloučku dětí malejch,

201
00:13:43,633 --> 00:13:47,932
který si tam hrávaly na tý ulici před fabrikou.

202
00:13:47,933 --> 00:13:52,866
To byla dost dlouhá ulice a tam si hrály - a krásný malý dětičky.

203
00:13:52,867 --> 00:13:59,266
Protože já jsem holt vychovatelka, měla jsem od batolat různé věkové kategorie,

204
00:13:59,267 --> 00:14:04,166
tak prostě dětičky jsou pro mě... něco extra, žejo.

205
00:14:04,167 --> 00:14:05,932
Tak těch si vždycky všímám.

206
00:14:05,933 --> 00:14:10,899
Viděla jsem, jaký jsou to krásný německý dětičky.

207
00:14:10,900 --> 00:14:16,732
No a ty samozřejmě nemohly nikde nic vykládat, ale jsem přesvědčená,

208
00:14:16,733 --> 00:14:20,132
že nějaký ty maminky je oknem pozorovaly.

209
00:14:20,133 --> 00:14:24,066
Že musely přece dát pozor na ty děti. To byly malý děti...

210
00:14:24,067 --> 00:14:27,799
Jak si venku hrajou a aby je něco nezajelo,

211
00:14:27,800 --> 00:14:30,132
ikdyž toho tam moc tenkrát nejezdilo...

212
00:14:30,133 --> 00:14:42,032
Někdo musel ty děti sledovat, čili musel nás vidět aspoň při těch střídačkách v poledne, po půlnoci.

213
00:14:42,033 --> 00:14:46,399
IV: Vy jste se potom dostala vlastně do dalšího transportu,

214
00:14:46,400 --> 00:14:47,799
který směřoval do Mauthausenu...

215
00:14:47,800 --> 00:14:51,199
HR: Ano, po - jak jsem říkala - kolem těch Velikonoc,

216
00:14:51,200 --> 00:14:56,432
potom po půl roce, co jsme tam byly, nás zase hnali přes to městečko -

217
00:14:56,433 --> 00:15:00,799
řikám, že jsme teprve viděly v jakém hezkém městě starobylém jsme byly -

218
00:15:00,800 --> 00:15:04,899
zase na to nádraží... vlastně mimo nádraží.

219
00:15:04,900 --> 00:15:07,666
Mimo, na nějaký zastávce nákladní...

220
00:15:07,667 --> 00:15:11,899
Tak tam nás naložili teda opravdu do nákladních, do uhláků,

221
00:15:11,900 --> 00:15:14,966
otevřených, a vono lilo!

222
00:15:14,967 --> 00:15:19,332
A teď nás vezli nevím kolik dní,

223
00:15:19,333 --> 00:15:22,932
pořád lilo, pršelo, bylo hnusný počasí.

224
00:15:22,933 --> 00:15:25,599
No muselo to trvat taky dva týdny.

225
00:15:25,600 --> 00:15:33,866
Ale vezli nás přes... teď já nevím přesně kde...

226
00:15:33,867 --> 00:15:36,899
Do Čech vlastně.

227
00:15:36,900 --> 00:15:45,399
A tam po té západní hranici Sudetenlandu jsme jely.

228
00:15:45,400 --> 00:15:50,399
A tam jsme si vždycky uvědomovaly: vždyť jsme doma...

229
00:15:50,400 --> 00:15:57,599
Po několika těch dešťových dní, co jsme byly úplně promoklý,

230
00:15:57,600 --> 00:16:07,132
tak se jeden železničář domohl toho, aby nás dali do zavřených vozů.

231
00:16:07,133 --> 00:16:09,999
Jenže oni nás tam dali tak, jak jsme byly promoklý,

232
00:16:10,000 --> 00:16:13,499
čili v těch zavřených vozech jsme zase schly o to dýl.

233
00:16:13,500 --> 00:16:17,899
Ale vzpomínám si na dobré lidi v Horní Bříze,

234
00:16:17,900 --> 00:16:21,999
kteří na těch Němcích si vydupali,

235
00:16:22,000 --> 00:16:27,832
že nám smějí přímo do těch vagónů tu báječnou bramboračku,

236
00:16:27,833 --> 00:16:31,366
kterou uvařili, přímo jako dávat do těch misek.

237
00:16:31,367 --> 00:16:34,332
To bylo to jediný, co jsme měly - misku a lžíci.

238
00:16:34,333 --> 00:16:39,566
A to byl - nevím, jak to říct -

239
00:16:39,567 --> 00:16:43,899
po dlouhé době hladovění najednou takovej báječnej pokrm.

240
00:16:43,900 --> 00:16:48,566
A podruhé to bylo myslím u Klatov někde,

241
00:16:48,567 --> 00:16:54,199
kde taky lidi přinesli koše buchet a nevím čeho,

242
00:16:54,200 --> 00:16:57,799
ale z toho si ti esesáci všechno skoro nechali

243
00:16:57,800 --> 00:17:02,632
a nám nějaký drobínky potom rozdali.

244
00:17:02,633 --> 00:17:05,899
Ale to já vždycky zdůrazňuju, víte,

245
00:17:05,900 --> 00:17:13,766
že na té české straně byli lidi, kteří se uměli postarat.

246
00:17:13,767 --> 00:17:16,966
IV: Jak se k vám chovali ti dozorci během transportu?

247
00:17:16,967 --> 00:17:20,732
HR: Co jsme byli na českém území, tak si dávali velkej pozor.

248
00:17:20,733 --> 00:17:29,132
Oni si to uvědomovali, že tady nemaj tak úplně volné pole,

249
00:17:29,133 --> 00:17:31,932
podle svých nátur.

250
00:17:31,933 --> 00:17:36,766
Tak a jen jsme přejeli do Rakouska,

251
00:17:36,767 --> 00:17:40,166
tak už to začalo, zase terorizování.

252
00:17:40,167 --> 00:17:42,732
No, dojeli jsme do Mauthausenu...

253
00:17:42,733 --> 00:17:45,299
Děvčata většinou nevěděly, co to je,

254
00:17:45,300 --> 00:17:47,932
ale já to věděla, že mi tam umřel bratr.

255
00:17:47,933 --> 00:17:52,832
Tak jako když jsem si na tom nádraží přečetla ten velkej nápis Mauthausen,

256
00:17:52,833 --> 00:17:54,299
tak jsem věděla, kde jsem.

257
00:17:54,300 --> 00:17:56,666
No a tam nás pak hnali.

258
00:17:56,667 --> 00:18:00,199
Samozřejmě my hladový, žíznivý hlavně...

259
00:18:00,200 --> 00:18:03,166
Teď nás hnali do toho obrovskýho kopce.

260
00:18:03,167 --> 00:18:05,799
Nám se zdál obrovskej, nekonečnej.

261
00:18:05,800 --> 00:18:10,666
Teď tam přes tu cestičku zurčely takový ty horský potůčky křišťálový.

262
00:18:10,667 --> 00:18:16,099
Když jsme se nachýlily, že si naberem vodu, tak jsme dostaly holí nebo...

263
00:18:16,100 --> 00:18:23,099
co oni to měli... takový eh... biče... bičíkem...

264
00:18:23,100 --> 00:18:29,099
Takže jsme se ani nesměly napít, ale cestou...

265
00:18:29,100 --> 00:18:34,666
Ještě na nás řvali, prostě tím svým způsobem esesáckým nás hnali nahoru,

266
00:18:34,667 --> 00:18:37,966
ale někde v půli cestě, nebo trošku vejš,

267
00:18:37,967 --> 00:18:44,832
proti nim přiběh jeden esesák a ten jim podal nějakou zprávu

268
00:18:44,833 --> 00:18:47,532
a oni se začali mírnit.

269
00:18:47,533 --> 00:18:55,032
A to už byla ta zpráva, že nahoře už utek hlavní, ten Ziereis,

270
00:18:55,033 --> 00:19:00,799
a že už samosprávu převzali snad vězňové.

271
00:19:00,800 --> 00:19:04,199
Že vězňové prostě už tam maj hlavní slovo.

272
00:19:04,200 --> 00:19:11,632
Takže to všecko umlklo, oni se odebrali do nějakejch - ty esesáci -

273
00:19:11,633 --> 00:19:14,799
do těch svých domů pro ně připravených.

274
00:19:14,800 --> 00:19:18,032
No nás nahnali nahoru na apelplatz.

275
00:19:18,033 --> 00:19:22,899
No a teď se kolem nás shromáždili vězňové a když zjistili, že jsme Češky,

276
00:19:22,900 --> 00:19:27,266
no tak ti čeští kluci teď nám začli nosit jídlo.

277
00:19:27,267 --> 00:19:29,532
Ale takový nerozumný věci

278
00:19:29,533 --> 00:19:35,499
- jako sardinky a takový ty sladký... to ovoce kandovaný.

279
00:19:35,500 --> 00:19:41,066
No samozřejmě, že kdo to sněd, tak mu bylo potom zle.

280
00:19:41,067 --> 00:19:46,266
No ale jinak se o nás opravdu starali, protože...

281
00:19:46,267 --> 00:19:52,832
Dbali na to... Zase to trvalo celý den do večera,

282
00:19:52,833 --> 00:19:56,199
než jsme se mohly zase osprchovat.

283
00:19:56,200 --> 00:20:01,332
Nás hnali do těch sprch a potom do toho lágru,

284
00:20:01,333 --> 00:20:04,399
co je teďka parkoviště pod hlavní branou.

285
00:20:04,400 --> 00:20:10,066
Tam byl tenkrát ještě - nevím, jak tomu říkat - Russenlager.

286
00:20:10,067 --> 00:20:16,866
Že tam byla pro ty ruské zajatce... nevím - nemocnice nebo co.

287
00:20:16,867 --> 00:20:22,066
A když je prostě vybili, tak to bylo prázdný.

288
00:20:22,067 --> 00:20:25,699
Esi to dezinfikovali nevím, ale tam nás tedy uložili,

289
00:20:25,700 --> 00:20:31,132
že jsme měly slamníky na zemi a nějaký deky nám přinesli.

290
00:20:31,133 --> 00:20:35,866
A občas se přišli zeptat, jestli něco nepotřebujem,

291
00:20:35,867 --> 00:20:38,232
opravdu se o nás starali jak mohli.

292
00:20:38,233 --> 00:20:41,732
A tam už jsme dostali potom normální příděly,

293
00:20:41,733 --> 00:20:49,132
protože kuchyň tam vedli Španělé, ještě španělští eh... bojovníci,

294
00:20:49,133 --> 00:20:52,432
kteří taky měli mnoho zkušeností.

295
00:20:52,433 --> 00:21:00,632
A takže ta strava celkem se dala jíst a když... ještě nabízeli,

296
00:21:00,633 --> 00:21:06,399
když viděli, jak jsme zesláblý, tak nabízeli ještě nášup.

297
00:21:06,400 --> 00:21:09,866
IV: Vy jste tam vlastně zažila osvobození... jestli se nemýlím.

298
00:21:09,867 --> 00:21:15,499
HR: Ano. My jsme tam přišly nějak koncem dubna, prý osmadvacátého,

299
00:21:15,500 --> 00:21:24,132
a to byl takový ten týden, kde jsme ještě pořád byly...

300
00:21:24,133 --> 00:21:28,999
No tak především jsme tam všechny onemocněly dizentérií, žejo...

301
00:21:29,000 --> 00:21:35,166
Takže tam nás ně... nějak moc léčit nemohli,

302
00:21:35,167 --> 00:21:45,232
ale pak tam přišli... 5. května přijel jeden obrněný vůz s americkými vojáky,

303
00:21:45,233 --> 00:21:52,532
kteří byli na nějaké pátračce a náhodou narazili na ten tábor.

304
00:21:52,533 --> 00:21:54,499
Oni o něm vůbec nevěděli.

305
00:21:54,500 --> 00:21:59,766
No, nahoře bylo velké haló, ale mě bylo tak zle, že jsem je ani neviděla.

306
00:21:59,767 --> 00:22:04,099
Já jsem ležela na slamníku - to vím všecko jen z povídání -

307
00:22:04,100 --> 00:22:07,932
a oni tedy od těch vojáků se naši dověděli,

308
00:22:07,933 --> 00:22:11,966
že americká armáda o tomhle táboře vůbec neví.

309
00:22:11,967 --> 00:22:21,732
A pak tedy přijeli oficiálně a oficiálně to bylo osvobození.

310
00:22:21,733 --> 00:22:26,299
Já nevím, jestli už vám někdo říkal, že toho Ziereise, toho velitele,

311
00:22:26,300 --> 00:22:32,432
že zradil jeho vlastní řidič, že řekl, kde se schovává.

312
00:22:32,433 --> 00:22:39,166
Takže Američani si ho vytáhli a dělali protokol, ten existuje...

313
00:22:39,167 --> 00:22:42,732
Výslech důkladnej, no. To je...

314
00:22:42,733 --> 00:22:50,832
Vězni se na něj stejně vrhli a ten Ziereis stejně pošel, bych řekla.... nakonec.

315
00:22:50,833 --> 00:22:53,732
Protože to bylo zvíře zřejmě hrozný.

316
00:22:53,733 --> 00:22:56,566
On učil svého synka střílet na vězně.

317
00:22:56,567 --> 00:23:07,499
A pak asi druhej den na to, nebo o dva dni později tam přišli sovětští představitelé.

318
00:23:07,500 --> 00:23:13,699
No a tam byl lékař, kterej se ujal toho léčení našeho,

319
00:23:13,700 --> 00:23:20,299
takže jsme dostaly víno na lžíci s opiem.

320
00:23:20,300 --> 00:23:27,499
Opium ve víně... {smích} To jsou takový detaily...

321
00:23:27,500 --> 00:23:30,666
A Američani nás zase postříkali DDT.

322
00:23:30,667 --> 00:23:33,166
Celý, od hlavy až k patě.

323
00:23:33,167 --> 00:23:37,666
Takže se o naše zdraví starali všichni.

324
00:23:37,667 --> 00:23:39,832
IV: A kdy jste se dostala zpátky do Čech?

325
00:23:39,833 --> 00:23:44,566
HR: Zpátky jsme směly odjet až 19. května.

326
00:23:44,567 --> 00:23:47,566
Čili zase jsme tam byli...

327
00:23:47,567 --> 00:23:51,466
Ještě musím říct... Američani - možná, že už to někdo řekl -

328
00:23:51,467 --> 00:24:01,266
Američani tam namontovali eh... tlampač a spustili zprávy z rádia.

329
00:24:01,267 --> 00:24:06,132
No a když věděli, že jsme Češi, tak prostě spustili Prahu, českej rozhlas,

330
00:24:06,133 --> 00:24:09,032
a teď jsme se tam dověděli, že je v Praze povstání.

331
00:24:09,033 --> 00:24:11,466
Nebo možná, že to nebyla česká stanice,

332
00:24:11,467 --> 00:24:16,899
že to bylo z nějaký jejich stanice, že informovali, že je v Praze povstání.

333
00:24:16,900 --> 00:24:19,399
No my samozřejmě, jak jsme byly zesláblý:

334
00:24:19,400 --> 00:24:23,999
A honem, musíme do Prahy, musíme se zúčastnit povstání...

335
00:24:24,000 --> 00:24:27,599
Což nepřicházelo v úvahu, pochopitelně,

336
00:24:27,600 --> 00:24:31,132
takže oni potom postupně ty jednotlivé skupiny...

337
00:24:31,133 --> 00:24:33,732
Tam bylo asi šestadvacet národností...

338
00:24:33,733 --> 00:24:39,099
Takže první snad šli Belgičani, Holanďani, Francouzi...

339
00:24:39,100 --> 00:24:41,532
já nevím, jak to postupně tedy...

340
00:24:41,533 --> 00:24:48,299
Si pro některé přijely tamní Červené kříže, že si je odvezli.

341
00:24:48,300 --> 00:24:55,099
No a nás tam pořád drželi, že jsme v karanténě.

342
00:24:55,100 --> 00:24:59,866
Pak jsme se dově... protože tam byl taky profesor...

343
00:24:59,867 --> 00:25:09,766
Ježiš, teď nevim, Bušek, žejo, se jmenoval eh... z ministerstva...,

344
00:25:09,767 --> 00:25:17,232
který, který si vomo... vymohl teda od Američanů propustku, že jel do Prahy.

345
00:25:17,233 --> 00:25:21,732
Nevím, jak se tam dostal - asi ho dovezli někam... na hranice.

346
00:25:21,733 --> 00:25:26,132
A tenkrát se vrátil Beneš z Anglie.

347
00:25:26,133 --> 00:25:31,499
To už byl v Praze, takže už to bylo diplomatické jednání.

348
00:25:31,500 --> 00:25:37,466
No a vyjednali, že můžeme 19. května odjet do Prahy.

349
00:25:37,467 --> 00:25:41,799
Teda velká většina. Ještě pár lidí v tom Mauthausenu musela zůstat,

350
00:25:41,800 --> 00:25:45,532
co nebyli transportu schopní nebo z jiných důvodů.

351
00:25:45,533 --> 00:25:53,566
Takže jsme měli k dispozici jeden autobus,

352
00:25:53,567 --> 00:25:59,266
který - nevím kteří, jestli to byli taky Španělé nebo jiní,

353
00:25:59,267 --> 00:26:04,099
co pracovali v těch opravnách - autoopravnách pro ty esesáky,

354
00:26:04,100 --> 00:26:06,632
tak se dokonale vyznali v těch motorech,

355
00:26:06,633 --> 00:26:09,699
tak opravili vyřazenej starej autobus.

356
00:26:09,700 --> 00:26:13,266
Pak tam byl jeden osobní, jedno osobní auto,

357
00:26:13,267 --> 00:26:18,632
kde jel doprovod s lékařem

358
00:26:18,633 --> 00:26:24,199
a ty ostatní zřejmě na otevřených náklaďácích.

359
00:26:24,200 --> 00:26:26,466
Já si to už nepamatuju, protože já

360
00:26:26,467 --> 00:26:31,432
- to jsem neřekla, že jsem ještě než jsem nastoupila do toho dětského domova,

361
00:26:31,433 --> 00:26:34,632
tak jsem dělala kurz kojeneckých sester.

362
00:26:34,633 --> 00:26:39,866
Takže jsem tak trošku věděla něco o minimální lékařské pomoci

363
00:26:39,867 --> 00:26:43,666
a hlavně jak se rodí děti.

364
00:26:43,667 --> 00:26:48,232
To bylo důležitý, protože v tom autobuse se mnou seděla Rútka,

365
00:26:48,233 --> 00:26:50,766
která byla v devátém měsíci.

366
00:26:50,767 --> 00:26:56,132
A opravdu jí to chytlo cestou, takže jsem zalarmovala, aby zastavili.

367
00:26:56,133 --> 00:27:02,866
Přijelo to auto a honem ji odvezli až do Budějovic a porodila v Budějovicích v nemocnici.

368
00:27:02,867 --> 00:27:07,032
Takže my máme dvě děti, co se tam holčičky narodily.

369
00:27:07,033 --> 00:27:11,032
Jedna se narodila ještě ve Frei..., v Mauthausenu,

370
00:27:11,033 --> 00:27:16,199
tam má čestné občanství a rodiště Mauthausen {směje se}

371
00:27:16,200 --> 00:27:19,299
a jedna tedy už v Českých Budějovicích.

372
00:27:19,300 --> 00:27:24,966
Takže to jsou i veselé zprávy... z koncentráku.

373
00:27:24,967 --> 00:27:30,566
No a z těch Budějovic my jsme tedy dojeli v těchto - v této sestavě...

374
00:27:30,567 --> 00:27:36,066
Ty náklaďáky otevřený a ten autobus jsme pak dojeli až do těch Budějovic.

375
00:27:36,067 --> 00:27:39,766
Tam bylo veliké vítání na velkém náměstí,

376
00:27:39,767 --> 00:27:41,466
prostě shluk lidu.

377
00:27:41,467 --> 00:27:47,432
Tam nám přinesli nějaké jídlo - nějaká zřejmě polívka byla,

378
00:27:47,433 --> 00:27:49,966
každej půlku vajíčka natvrdo.

379
00:27:49,967 --> 00:27:53,666
No vajíčka my jsme neviděly pět let, žejo.

380
00:27:53,667 --> 00:27:58,732
Takže to bylo přivítání.

381
00:27:58,733 --> 00:28:03,666
A vydrželi jsme na tom náměstí stát, protože se tam přitom řečnilo.

382
00:28:03,667 --> 00:28:05,866
My bysme byli radši si někde sedli.

383
00:28:05,867 --> 00:28:11,132
No ale bylo to všecko moc hezký a z Budějovic už byl pro nás připravený vlak,

384
00:28:11,133 --> 00:28:17,966
takže jsme dojeli vlakem až do Prahy.

385
00:28:17,967 --> 00:28:24,399
To už bylo nějak podvečer a nám řekli... na Hlavní nádraží,

386
00:28:24,400 --> 00:28:28,366
ale předtím se čekalo dlouho ve Vršovicích,

387
00:28:28,367 --> 00:28:31,232
než nás pustili tunelem dál.

388
00:28:31,233 --> 00:28:36,366
A protože - my jsme s manželem nebydleli ve Vršovicích,

389
00:28:36,367 --> 00:28:38,332
my jsme bydleli tady na Korunní,

390
00:28:38,333 --> 00:28:41,832
ale jeho rodiče bydleli ve Vršovicích

391
00:28:41,833 --> 00:28:46,999
a když jsme se brali, tak byli ještě v Praze a naživu,

392
00:28:47,000 --> 00:28:49,499
až pár dní potom museli do transportu...

393
00:28:49,500 --> 00:28:55,532
Ale znali jsme tam eh... správcovou z domu.

394
00:28:55,533 --> 00:29:00,766
A já jsem stála v chodbičce u okna,

395
00:29:00,767 --> 00:29:05,899
když jsme stáli v těch Vršovicích, tak jsem stála ve vlaku v chodbičce u okna,

396
00:29:05,900 --> 00:29:08,366
dívala jsem se do toho zástupu

397
00:29:08,367 --> 00:29:12,666
a najednou tam vidím mladou ženu, která na mě kouká

398
00:29:12,667 --> 00:29:16,999
a já si řikám: je mi povědomá, znám ji nebo neznám...

399
00:29:17,000 --> 00:29:21,632
A ona přišla k tomu vlaku a já ji řikám:

400
00:29:21,633 --> 00:29:24,566
„Nejste paní správcová z Borovanky?“

401
00:29:24,567 --> 00:29:28,466
Řiká: "No, vždyť přijďte k nám!" Ona mě poznala,

402
00:29:28,467 --> 00:29:32,732
i bez těch vlasů, i v tom příšerným ústrojí.

403
00:29:32,733 --> 00:29:34,832
No to už jsme vypadaly líp,

404
00:29:34,833 --> 00:29:39,199
protože jsme si z těch režných košil udělaly blůzy než jsme jely do Prahy.

405
00:29:39,200 --> 00:29:43,766
Že jsme z podolku si ušily límec na to... {směje se}

406
00:29:43,767 --> 00:29:46,232
A nějakou sukni z nějaký deky...

407
00:29:46,233 --> 00:29:51,766
Ale že mě poznala, ikdyž mě mockrát neviděla,

408
00:29:51,767 --> 00:29:56,966
a řekla: „Přijďte k nám bydlet. Zrovna odvedli z toho vašeho bytu ty Němce.“

409
00:29:56,967 --> 00:29:58,732
Čili z bytu po rodičích.

410
00:29:58,733 --> 00:30:03,899
No a tak jsme tam skutečně pak bydleli. To bylo obrovský štěstí.

411
00:30:03,900 --> 00:30:05,499
IV: Já bych se chtěla zeptat,

412
00:30:05,500 --> 00:30:11,099
vlastně jak vzpomínáte na to začlěňování do normálního běžného života po válce.

413
00:30:11,100 --> 00:30:13,532
To asi nebylo vůbec jednoduchý...

414
00:30:13,533 --> 00:30:15,832
HR: Teďko já vám musím dopovědět ještě to,

415
00:30:15,833 --> 00:30:18,499
jak jsme přistáli na Hlavním nádraží.

416
00:30:18,500 --> 00:30:22,466
Tam nám řekli, že máme zůstat buď ve vagonech

417
00:30:22,467 --> 00:30:26,299
nebo že v čekárnách jsou kavalce, že tam máme zůstat.

418
00:30:26,300 --> 00:30:29,932
Kdo neví, že by došel do deseti hodin někam,

419
00:30:29,933 --> 00:30:34,666
kde zaručeně by byl přijat, protože my jsme neměli domov už žádnej.

420
00:30:34,667 --> 00:30:38,232
My jsme neměly rodiče, rodinu, my jsme nikoho neměly.

421
00:30:38,233 --> 00:30:42,699
Leda sem tam někdo, kdo měl nějakou arijskou tetičku

422
00:30:42,700 --> 00:30:45,166
nebo strejčka zrovna v Praze, jo?

423
00:30:45,167 --> 00:30:47,566
Ale to nemusel mít každej v Praze.

424
00:30:47,567 --> 00:30:53,366
A já jsem najednou řekla - pořád jsme byly s tou Lisou Ledererovou...

425
00:30:53,367 --> 00:31:00,099
Říkám... Cestou jsme slyšely ty zprávy pro repatrianty, co rozhlas vysílal.

426
00:31:00,100 --> 00:31:05,699
A já jí řikám: „Poslyš Liso, vždyť ten rozhlas je tady od Hlavního nádraží kousíček,

427
00:31:05,700 --> 00:31:11,199
co když bysme šly tam a daly zprávy pro naše muže,

428
00:31:11,200 --> 00:31:15,399
jestli jsou, kde jsou, co jsou..., že jsme tady."

429
00:31:15,400 --> 00:31:17,799
Tak jsme teda šly do rozhlasu.

430
00:31:17,800 --> 00:31:20,099
No tam jsme byly obrovsky přijati.

431
00:31:20,100 --> 00:31:25,866
Byli tam ti kluci z tý revoluční gardy, v těch khaki uniformách.

432
00:31:25,867 --> 00:31:31,966
Ti byli úplně nadšený, že viděj první teda vězeňkyně, koncentráčnice...

433
00:31:31,967 --> 00:31:36,999
No tak nejen že nám eh...

434
00:31:37,000 --> 00:31:43,766
dali najíst a pak jsme... nám taky dali nocleh.

435
00:31:43,767 --> 00:31:48,966
Čili tam v jednom, v jedné kanceláři

436
00:31:48,967 --> 00:31:52,232
byly na zemi polštáře ze dvou gaučů

437
00:31:52,233 --> 00:31:56,299
a bílé povlečené peřiny a umyvadlo s teplou vodou a mejdlem,

438
00:31:56,300 --> 00:31:59,866
což byl přepych po těch letech nevídanej.

439
00:31:59,867 --> 00:32:03,199
A my jsme samozřejmě šly do té redakce,

440
00:32:03,200 --> 00:32:06,099
odkud se vysílaly ty repatriační zprávy

441
00:32:06,100 --> 00:32:10,966
a řikám teda, že jsem Reinerová.

442
00:32:10,967 --> 00:32:14,132
On řiká: „Máte něco s Karlíčkem Reinerem společného?“

443
00:32:14,133 --> 00:32:15,366
Já jsem řekla: „No to je můj muž.“

444
00:32:15,367 --> 00:32:21,932
Tak oni ho všude znali, protože on v rozhlase už za první republiky tedy učinkoval -

445
00:32:21,933 --> 00:32:26,132
buď jako pianista nebo že vysílali nějaký jeho skladby a tak.

446
00:32:26,133 --> 00:32:29,332
Takže já jsem to jméno vlastně poprvé slyšela v rozhlase,

447
00:32:29,333 --> 00:32:31,466
když mi bylo asi třináct let,

448
00:32:31,467 --> 00:32:40,432
ale... ale tohle, že jsme nemusely být v té čekárně na kavalci,

449
00:32:40,433 --> 00:32:44,032
ale že jsme hned měly nějaký kontakt.

450
00:32:44,033 --> 00:32:49,099
A takhle to šlo potom dál, když Červený kříž - nebo eh...

451
00:32:49,100 --> 00:32:53,066
České srdce myslím se to jmenovalo, taková dobročinná organizace,

452
00:32:53,067 --> 00:32:55,232
kde rozdávali oblečení.

453
00:32:55,233 --> 00:32:59,499
Tak tam jsem zas natrefila na paní, která byla muzikantka,

454
00:32:59,500 --> 00:33:03,099
učitelka hudby, která mého muže taky velice dobře znala...

455
00:33:03,100 --> 00:33:08,166
A vždycky: „Máte něco společnýho s Karlíčkem Reinerem?“

456
00:33:08,167 --> 00:33:10,932
No jiná věc byla ta zdravotní, žejo,

457
00:33:10,933 --> 00:33:17,099
protože eh... nefungovalo nic, co by mělo fungovat.

458
00:33:17,100 --> 00:33:21,932
Eh... hlavně tedy po té ženské stránce.

459
00:33:21,933 --> 00:33:25,066
Takže bylo potřeba se nějak léčit

460
00:33:25,067 --> 00:33:29,432
a tenkrát jsme taky neměli žádný konexe,

461
00:33:29,433 --> 00:33:33,832
ikdyž jsem předtím v rodině měla spoustu lékařů, tak žádnej z nich nežil už.

462
00:33:33,833 --> 00:33:37,666
Takže se hledaly zase cesty přes přátele,

463
00:33:37,667 --> 00:33:44,332
přes bývalé manželovy kolegy ze studií a tak.

464
00:33:44,333 --> 00:33:54,299
A... to už jsem někde říkala, že samozřejmě nebyli žádní psychologové,

465
00:33:54,300 --> 00:34:01,232
psychiatři, psychologové, kteří by si každého z nás vzali do parády

466
00:34:01,233 --> 00:34:08,599
a nějak nám pomohli z těch těžkých pocitů a depresí,

467
00:34:08,600 --> 00:34:12,132
který každý z nás ještě v sobě měl.

468
00:34:12,133 --> 00:34:16,132
Já vím jenom, že jsem chodila po ulici

469
00:34:16,133 --> 00:34:18,999
a najednou z ničeho nic jsem se rozbrečela

470
00:34:19,000 --> 00:34:21,866
a vůbec jsem nevě... neměla k tomu konkrétní důvod.

471
00:34:21,867 --> 00:34:27,266
A samozřejmě na rodiče jsem nesměla vůbec myslet...

472
00:34:27,267 --> 00:34:35,399
Takže to začleňování... samozřejmě...

473
00:34:35,400 --> 00:34:39,432
Vrátil se náhodou taky ten můj strýček z Hořic.

474
00:34:39,433 --> 00:34:43,366
A hned ho mobilizovali jako vojenského lékaře.

475
00:34:43,367 --> 00:34:46,332
Takže byl z Hořic poslán ještě do Trutnova.

476
00:34:46,333 --> 00:34:52,266
Ale my jsme mohli s Karlem potom asi měsíc strávit v jeho domě v Hořicích

477
00:34:52,267 --> 00:34:56,899
a na zahradě... a to byla re... opravdu relaxace

478
00:34:56,900 --> 00:35:03,099
a tam jsme se dali zdravotně do pořádku. Takže...

479
00:35:03,100 --> 00:35:04,899
IV: To byl ten strýček, který bojoval v zahraniční armádě?

480
00:35:04,900 --> 00:35:11,633
HR: Který...Ne, to byl ten strýček, kterýho na 1. září hned devětatřicet za...