1
00:00:00,133 --> 00:00:21,566
IV: Dnes je 6. října roku 2006 a my jsme velice rádi, že jsme na návštěvě u paní Evy Štichové na ulici Pavrovského 12 na Praze 5, abychom se spolu v rámci Projektu rozhovorů s bývalými českými vězni koncentračního tábora Flossenbürg a jeho poboček povídali o jejím životě.

2
00:00:21,567 --> 00:00:37,899
Paní Štichová, moc děkujeme, že jste nás tady přijala a přivítala, a pokud si můžu dovolit eh hned by se na vás obrátila s první otázkou. Mohla byste mi povyprávět něco o svém dětství, kdy jste se narodila, co dělal váš tatínek, vaše maminka?

3
00:00:37,900 --> 00:00:46,132
EŠ: Já jsem se narodila v Novém Bohumíně, protože naše rodina pocházela z těšínského Slezska.

4
00:00:46,133 --> 00:00:52,166
Ale ten Bohumín jsem moc dobře nepoznala nebo lépe řečeno vůbec nepoznala.

5
00:00:52,167 --> 00:00:59,866
Protože když mi byly 2 roky, v roce 1929, se mí rodiče odstěhovali do Prahy.

6
00:00:59,867 --> 00:01:08,332
A já od té doby žiju v Praze a chodila jsem v Praze do školy a považuju se spíš tedy za Pražačku.

7
00:01:08,333 --> 00:01:17,932
Nicméně eh na to Těšínsko jsem každý rok jezdila a ráda, protože jsem ve Střítěži u Českého Těšína měla babičku.

8
00:01:17,933 --> 00:01:21,366
A trávila jsem tam všechny naše prázdniny.

9
00:01:21,367 --> 00:01:24,699
IV: Mohla byste mi říct, co dělal váš tatínek?

10
00:01:24,700 --> 00:01:31,499
EŠ: Tatínek byl zaměstnán v nakladatelství, tehdy se jmenovalo Bromografia.

11
00:01:31,500 --> 00:01:37,999
Asi to byl soukromý podnik, myslím, že rodinný. A maminka byla v domácnosti.

12
00:01:38,000 --> 00:01:40,799
Měla jsem o šest let starší sestru.

13
00:01:40,800 --> 00:01:50,299
A žili jsme takovým normálním spořádaným, „maloměšťáckým“ životem.

14
00:01:50,300 --> 00:01:57,132
IV: To jste řekla zajímavě. Zmínila jste se o tom, že jste často jezdila za babičkou na to Těšínsko.

15
00:01:57,133 --> 00:02:05,066
Pamatujete si třeba na rozdíly, byla jste schopná vnímat rozdíly mezi tou Prahou a tím Těšínskem v té době?

16
00:02:05,067 --> 00:02:08,932
EŠ: No hlavně jsem tam vnímala eh rozdíl jazykový.

17
00:02:08,933 --> 00:02:15,532
Protože tam byly polské děti, české děti a i nápisy na obchodech

18
00:02:15,533 --> 00:02:21,966
A na .. Ve vesnicích a veřejných prostranstvích byly i české i polské.

19
00:02:21,967 --> 00:02:27,732
Ovšem mluvilo se tam nářečím, říkali tomu „po našemu“ a to byla míšenina.

20
00:02:27,733 --> 00:02:37,032
Eh ale ty děti tam se mi smály, protože já jsem mluvila po pražsku a oni říkali, že zpívám. Zatímco oni mluvili „kratce“.

21
00:02:37,033 --> 00:02:44,832
Takže takhle jsem asi vnímaly ty rozdíly. No, jinak jako každé dítě, byla jsem tam venku.

22
00:02:44,833 --> 00:02:54,299
Jezdili jsme na kolech, kolem byly lesy, koupání, hory a já jsem s těmi dětmi tam eh o prázdninách samozřejmě žila.

23
00:02:54,300 --> 00:03:01,232
IV: Říkáte o prázdninách. Na a co si tak nejvýrazněji vzpomenete, když jste chodila do školy?

24
00:03:01,233 --> 00:03:04,266
EŠ: Když jsem chodila do školy?

25
00:03:04,267 --> 00:03:04,699
IV: Hm.

26
00:03:04,700 --> 00:03:15,599
EŠ: Eh já jsem chodila do školy v Praze. My jsme bydleli v Karlíně, na dnešním Líčkovově, tehdy Riegerově náměstí.

27
00:03:15,600 --> 00:03:24,432
Mhm ja patřila jsem mezi dobré žákyně. Učila jsem se ještě mimo to eh jazyky.

28
00:03:24,433 --> 00:03:29,232
Tatínek na tom trval, takže jsem se učila německy a francouzsky.

29
00:03:29,233 --> 00:03:33,899
Chodila jsem cvičit do Sokola jak.., jako všechny normální děti.

30
00:03:33,900 --> 00:03:38,999
IV: Měla jste třeba nějaké oblíbené předměty?

31
00:03:39,000 --> 00:03:50,399
EŠ: No dějepis jsem měl.., no, dějepis asi ne, no, dějepis jsem měla, dějepis a zeměpis a jazyky jsem měla vždycky ráda, češtinu jsem měla ráda.

32
00:03:50,400 --> 00:03:59,599
IV: A vy pocházíte ze židovské rodiny. Projevilo se to eh v životě vaší rodiny nějak prakticky?

33
00:03:59,600 --> 00:04:07,732
EŠ: Nějaké ty svátky si pamatuju. Eh hlavně maminka jako dodržovala svátky.

34
00:04:07,733 --> 00:04:15,066
Ale eh taky i da.., další svátky jsem vnímala, protože to jsem si zase přinesla ze školy.

35
00:04:15,067 --> 00:04:21,932
A všechny ostatní děti to slavily, takže třeba Vánoce se taky oslavovaly, dárky, že.

36
00:04:21,933 --> 00:04:30,266
Asi tak, nijak, nijak zvlášť kontrastně nebo silně nebo náruživě určitě ne.

37
00:04:30,267 --> 00:04:47,099
IV: Vlastně se začátkem 30. let se zhoršováním situace v Německu co se týče třeba židovských uprchlíků z té doby a nasledně eh vlastně vznik protektorátu, co se vám s tím spojuje?

38
00:04:47,100 --> 00:04:50,299
Třeba bavili jste se o tom doma, o těhletěch věcech nebo vás před tím rodiče spíš {chránili}?

39
00:04:50,300 --> 00:04:57,299
EŠ: Já to mám spojené hlavně s Mnichovem a s tím, že Těšínsko připadlo Polsku.

40
00:04:57,300 --> 00:05:09,999
A my už jsme za babičkou nemohli a byla jsem odtržena vlastně od eh mého druhého domova nebo i skoro ráje přírodního.

41
00:05:10,000 --> 00:05:21,432
A měli jsme taky samozřejmě velkou starost o babičku a mysleli jsme, že ji přestěhujeme, ještě s jejím nejmladším synem.

42
00:05:21,433 --> 00:05:27,799
A nějak jsme to nestihli, teda mí rodiče to nestihli. Já jsem byla malá.

43
00:05:27,800 --> 00:05:32,332
Ale vnímala jsem to právě, protože se o tom doma mluvilo.

44
00:05:32,333 --> 00:05:36,866
A oni tam teda zůstali, když potom vypukla válka.

45
00:05:36,867 --> 00:05:42,999
A ta starost o ně, ta byla u nás v rodině eh pořád cítit.

46
00:05:43,000 --> 00:05:50,232
Jinak samozřejmě eh jsem to cítila všeobecně i ve škole a u mě osobně.

47
00:05:50,233 --> 00:05:53,166
No, tak mě bylo v devětatřicátým 12 let.

48
00:05:53,167 --> 00:05:59,532
Ale projevilo se to aspoň tím, že jsem tedy odmítla se dál učit německy.

49
00:05:59,533 --> 00:06:04,866
A tatínek s tím souhlasil a řek: „Ano, ale budeš se učit anglicky.“

50
00:06:04,867 --> 00:06:09,966
A  začala jsem se učit anglicky, což se mi potom v životě docela hodilo.

51
00:06:09,967 --> 00:06:15,599
A kdybych byla mladší {smích} , tak se mi to hodí dodnes.

52
00:06:15,600 --> 00:06:25,232
IV: Když se začala zhoršovat ta situace v protektorátu, uvažovali jste o tom, že byste odešli z.., vlastně z bývalýho Československa?

53
00:06:25,233 --> 00:06:34,499
EŠ: Eh jako celá rodina ne, ale tatínek jednou přišel s tím, že bych mohla odejít.

54
00:06:34,500 --> 00:06:41,732
A já nevím, jestli do Anglie nebo do Palestiny, nebo prostě někam, s nějakým dětským transportem.

55
00:06:41,733 --> 00:06:45,532
Ale já jsem to okamžitě rezolutně odmítla.

56
00:06:45,533 --> 00:06:47,099
IV: Nechtěla jste odejít od rodiny?

57
00:06:47,100 --> 00:06:50,066
EŠ: Nechtěla jsem.

58
00:06:50,067 --> 00:06:56,132
IV: Zmiňovala jste se o tom, že vlastně jste měli strach o ty svoje příbuzné na tom Těšínsku.

59
00:06:56,133 --> 00:07:01,732
Ale jestli se nemýlím, tak ona se ta situace s nima docela vyhrotila právě na začátku války.

60
00:07:01,733 --> 00:07:06,232
EŠ: Vyhrotila se velice a nikdo z nich nežije.

61
00:07:06,233 --> 00:07:08,332
IV: A jak to probíhalo?

62
00:07:08,333 --> 00:07:09,832
EŠ: Nevím.

63
00:07:09,833 --> 00:07:11,366
IV: A s tím strýcem?

64
00:07:11,367 --> 00:07:19,699
EŠ: Jo s tím strýcem, ano, strýc byl hned prvního září po příchodu Němců zatčen.

65
00:07:19,700 --> 00:07:28,999
Eh byl ve vězení, nejdřív eh v Těšíně, potom v Opavě. A pak s ..

66
00:07:29,000 --> 00:07:36,799
A pak Tatínek zkoumal tedy, kde je, a řekli mu, že je v Sachsenhausenu v koncentračním táboře.

67
00:07:36,800 --> 00:07:43,099
A že když zaplatí kauci, že ho pustí. Tatínek tu kauci zaplatil.

68
00:07:43,100 --> 00:07:52,332
A pak se dověděl, že v tom Sachsenhausenu vůbec nebyl a že už zemřel ve svých 33 letech v Buchenwaldu.

69
00:07:52,333 --> 00:08:06,599
IV: Tak to muselo být asi hodně složité pro vás. Eh vy jste ale kromě toho, že jste odmítla se učit německy, tak jste se zapojila eh i do odboje.

70
00:08:06,600 --> 00:08:18,666
EŠ: Ano, já jsem tehdy pracovala tady v jedné továrně, v Kondenzii a už si nepamatuju přesně jakým způsobem.

71
00:08:18,667 --> 00:08:29,599
Prostě eh mě bylo řečeno, že bych se docela hodila k roznášení a přenášení nějakejch letáků a tiskovin,

72
00:08:29,600 --> 00:08:39,166
že jsem mladá, nenápadná, jestli bych byla ochotná. Tak jsem samozřejmě na to kývla.

73
00:08:39,167 --> 00:08:46,566
A dokonce jsem se učila judo, aby kdyby mě někdo chytil, abych se uměla bránit. {smích}

74
00:08:46,567 --> 00:08:49,966
IV: No tak to je věc ryze praktická.

75
00:08:49,967 --> 00:08:59,932
EŠ: {smích}  No, ryze praktická. Nicméně chodila jsem do juda, to si dodnes pamatuju, nic z toho neumím, ale když ty hmaty vidím, tak si na to vzpomenu.

76
00:08:59,933 --> 00:09:03,966
IV: A třeba konzultovala jste tohle svoje rozhodnutí se svými rodiči?

77
00:09:03,967 --> 00:09:08,699
EŠ: Kdepak, ty o tom vůbec nesměli vědět, nikdo o tom nevěděl.

78
00:09:08,700 --> 00:09:14,166
Jedině jsem měla jednu přítelkyni, ale my jsme to dělaly spolu, my jsme chodily spolu.

79
00:09:14,167 --> 00:09:23,299
IV: A pracovala jste v tom odboji, ale samozřejmě to vás asi nechránilo eh proti protižidovským opatřením,

80
00:09:23,300 --> 00:09:29,766
které se začaly eh praktikovat i v protektorátu. Jak jste prožívala tyhlety věci?

81
00:09:29,767 --> 00:09:43,366
EŠ: No hlavně jsem musela ze školy. Eh Škola pro mě skoro skončila, jenomže – nevím, kdo to organizoval, myslím, že židovská obec,

82
00:09:43,367 --> 00:09:54,666
eh organizovala takové kroužky po bytech, kde se ty děti stejného stáří mohli sdružovat a učit dál.

83
00:09:54,667 --> 00:10:02,099
Takže jsem byla taky přijata do takového kroužku, vždycky po týdnu.

84
00:10:02,100 --> 00:10:08,332
Bylo nás tam asi 6 nebo 7 a vždycky po týdnech jsme se střídali v bytech.

85
00:10:08,333 --> 00:10:14,266
Vždycky každý týden v jednom bytě se vyklidila jídelna nebo co a tam jsme se učili.

86
00:10:14,267 --> 00:10:23,966
A docházeli tam asi odborníci nebo, které ta obec poslala, to přesně nevím.

87
00:10:23,967 --> 00:10:35,532
Nicméně vím, že učitelé to byli dobří, protože co jsem potom jaksi potřebovala a uměla, tak to jsem získala v těhle kroužcích

88
00:10:35,533 --> 00:10:40,666
A potom později tedy i při podobném učení vlastně v Terezíně.

89
00:10:40,667 --> 00:10:49,566
IV: A vlastně tím, že jste měla zakázáno chodit do školy, eh ztratila jste nebo naopak třeba získala nějaké nové přátele?

90
00:10:49,567 --> 00:11:00,999
EŠ: No, {chrastění hrnku} u těch dětí v tom kroužku, protože s těmi dětmi ze školy jsem se stýkala jenom velice málo.

91
00:11:01,000 --> 00:11:09,532
Protože bych je vlastně ohrožovala, tak jsem kamarádila s těmi dětmi z toho kroužku.

92
00:11:09,533 --> 00:11:20,232
IV: No a pak vlastně eh velmi brzo potom následovalo vaše předvolání do Veletržního paláce. Jak tohle probíhalo?

93
00:11:20,233 --> 00:11:30,699
EŠ: Eh já jsem byla povolána do Veletržního pláce už 6. září 1942 do transportu.

94
00:11:30,700 --> 00:11:37,566
A na rozdíl od všech ostatních mých kamarádů jsem tam byla povolána sama.

95
00:11:37,567 --> 00:11:45,799
Eh Rodiče jaksi měli zůstat doma, i sestra, jenom eh mě tam předvolali.

96
00:11:45,800 --> 00:11:59,466
Tatínek šel na ten úřad, já nevím, jak se ten úřad jmenoval, asi co to řídil ten Eichmann nebo, nevím, jak se to jmenovalo, prostě na ten úřad, který organizoval ty transporty.

97
00:11:59,467 --> 00:12:08,732
Když tedy jsem musela já odejít, tak aspoň žádal, jestli by mohla jít rodina sebou.

98
00:12:08,733 --> 00:12:16,399
Jako je to u ostatních, aby rodina byla pohromadě, no a oni ho vyhodili a řekli,

99
00:12:16,400 --> 00:12:20,232
že nastoupit musím jenom já, no, tak jsem nastoupila sama.

100
00:12:20,233 --> 00:12:25,432
IV: A za jak dlouho jste vlastně se potom dostala do toho Terezína?

101
00:12:25,433 --> 00:12:29,766
EŠ: Asi tři dny jsme byla v tom Veletržním paláci.

102
00:12:29,767 --> 00:12:35,299
Tam jsme spali na zemi a eh čekali na ten transport.

103
00:12:35,300 --> 00:12:38,432
Myslím, že to bylo dva nebo tři dny, přesně si nepamatuju.

104
00:12:38,433 --> 00:12:41,866
IV: Měla jste třeba v tom transportu nějaké známé nebo přátele?

105
00:12:41,867 --> 00:12:44,732
EŠ: Neměla, neměla, byla jsem tam sama.

106
00:12:44,733 --> 00:12:47,366
IV: Tak to muselo být asi docela složité.

107
00:12:47,367 --> 00:12:55,732
EŠ: No, musela jsem se s tím realisticky vypořádat, řekla jsem si: „Nějak bylo, nějak bude.“

108
00:12:55,733 --> 00:12:59,899
IV: A jaké byly vaše první dojmy z Terezína?

109
00:12:59,900 --> 00:13:11,199
EŠ: Na to se mně dnes hrozně těžko odpovídá {smích}, protože to bylo všecko tam zmatečné.

110
00:13:11,200 --> 00:13:14,332
Poprvé jsem byla bez rodičů, poprvé jinde.

111
00:13:14,333 --> 00:13:19,032
Vím, že hrozná byla ta cesta z Terezína do Bohušovic.

112
00:13:19,033 --> 00:13:29,466
Protože jsem vlekla těch asi 50 kilo, nevím, co mně maminka všechno nabalila. Prostě bylo to strašně těžký, bylo horko,

113
00:13:29,467 --> 00:13:35,766
No a je to přece jenom ty tři kilometry, esesáci po obou stranách.

114
00:13:35,767 --> 00:13:39,466
Takže ta cesta byla dost otřesná pro mě.

115
00:13:39,467 --> 00:13:49,266
No a pak ale naštěstí v Terezíně se mě brzo po těch přijímacích zmatcích nějak ujali.

116
00:13:49,267 --> 00:13:54,632
A přišla jsem do dívčího domova na L 410.

117
00:13:54,633 --> 00:14:07,566
No a tam ze mě nějak ta hrůza přece jenom spadla, protože jsem tam viděla děvčata podobného osudu a podo.., přibližně stejného věku.

118
00:14:07,567 --> 00:14:16,132
A to jsem si právě řekla: „Tak nějak je a nějak bude, snad se to nebude projevovat všecko tak hrozně.“

119
00:14:16,133 --> 00:14:21,699
A byla jsem hned zařazena taky do práce, protože mě bylo těch 15 let.

120
00:14:21,700 --> 00:14:32,632
A sice do docela příjemné práce v zahradnictví eh za ghetem, tehdy se to tam jmenovalo „Kréta“, nevím, jak dneska.

121
00:14:32,633 --> 00:14:40,366
Tam bylo veliké zahradnictví, samozřejmě pro esesáky, ale alespoň jsem byla na vzduchu.

122
00:14:40,367 --> 00:14:47,966
A tam jsem tedy pracovala až do června roku '44.

123
00:14:47,967 --> 00:14:53,499
IV: A vy jste tam vlastně přišla bez rodiny, staral se tam někdo o vás?

124
00:14:53,500 --> 00:15:06,132
EŠ: {odkašlání} Každý ten eh dům té mládeže byl rozdělen podle pokojů, na pokoje, a v každém tom pokoji byla eh jedna opatrovnice.

125
00:15:06,133 --> 00:15:17,599
To byla starší žena, většinou to byly povoláním původním buď učitelky, profesorky, sociální pracovnice a podobně.

126
00:15:17,600 --> 00:15:22,732
A ty se o ty svěřenkyně v každém tom pokoji staraly.

127
00:15:22,733 --> 00:15:30,299
No a já jsem měla tedy ve svém pokoji skvělou ženu Irenku Krausovou.

128
00:15:30,300 --> 00:15:40,732
Ta se o nás všecky starala a eh o mě myslím, že zvlášť, protože byla tak trochu mou poručnicí.

129
00:15:40,733 --> 00:15:54,332
IV: Zmiňovala jste se o tom, že do Terezína jste musela nastoupit sama, ale nakonec jste se vlastně i se zbytkem svojí rodiny eh setkala právě v Terezíně.

130
00:15:54,333 --> 00:16:04,866
EŠ: {Odkašlání} Když rodiče přijeli v tom roce 1944 {pravděpodobně: 1943},

131
00:16:04,867 --> 00:16:14,699
byla jsem zrovna nemocná, byla jsem dokonce na infekčním oddělení a nemohla jsem se hned s nimi setkat.

132
00:16:14,700 --> 00:16:21,232
Naštěstí ale jsem se brzo uzdravila a pak jsem se s nima setkala.

133
00:16:21,233 --> 00:16:29,332
Ale ne na dlouho, protože eh v září 1944 {pravděpodobně: 1943} odešli transportem do Osvětimi.

134
00:16:29,333 --> 00:16:33,099
A to bylo naposled, co jsem je viděla.

135
00:16:33,100 --> 00:16:44,332
IV: Zmínila jste se o tom, že jste pracovala v zemědělství, mohli jste z toho taky nějak trošku těžit, kromě toho, že jste byli prostě na tom čerstvým vzduchu?

136
00:16:44,333 --> 00:16:52,932
EŠ: No, moc těžit se z toho nedalo, aby se dalo říct, že jsme se tam najedli {smích}, to určitě ne.

137
00:16:52,933 --> 00:16:58,832
Ale sem tam se podařilo možná nějakou tu okurku nebo rajče si sníst.

138
00:16:58,833 --> 00:17:11,532
To bylo totiž takový hospodářství, kde byly b.., buď jenom salát hlávkový, kedlubny, eh okurky, nakládačky a rajčata, nic jiného jsme tam nepěstovali.

139
00:17:11,533 --> 00:17:16,232
To byla taková velkovýroba vlastně pro ty esesáky.

140
00:17:16,233 --> 00:17:24,432
Takže to rajče a ta okurka, jinak na kedlubnu nebyl čas, na salát taky ne a bylo to moc velký.

141
00:17:24,433 --> 00:17:39,199
Nicméně eh dařilo se mně občas eh nějakou tu okurku, rajče ne, to bylo moc měkký, ale okurku strčit do holínky.

142
00:17:39,200 --> 00:17:48,499
Nebo ještě někam jinam na tělo a pronést to tedy domů, "domů", do gheta.

143
00:17:48,500 --> 00:17:54,332
Eh bylo to někdy dost nebezpečné, protože to bylo za hranicemi gheta.

144
00:17:54,333 --> 00:18:04,966
A eh na těch hranicích stály tedy ženy. Nevím, jestli přináležely k {tzn. protektorátnímu} četnictvu nebo k SS, nevím, jaké to byly ženy.

145
00:18:04,967 --> 00:18:09,732
My jsme jim říkaly „berušky“, protože braly, co u nás našli.

146
00:18:09,733 --> 00:18:18,966
A ty nás tedy důkladně prohlíželi po celém těle, ale namátkově, takže buď člověk měl štěstí, nebo smůlu.

147
00:18:18,967 --> 00:18:28,232
Mně se to vždycky dařilo. Ale nikdy jsem, to co jsem pronesla sama, nesnědla, to jsem vždycky odevzdávala.

148
00:18:28,233 --> 00:18:37,132
To byla taková pomoc organizovaná, solidární, a kdo měl takhle možnost, tak to odevzdával.

149
00:18:37,133 --> 00:18:51,132
Tak to jsem taky tedy činila, až do doby, kdy jsem v červnu 1944 byla tedy polapena.

150
00:18:51,133 --> 00:18:57,932
Nemyslím, že to bylo mou nešikovností, já myslím, že se ten esesák díval z dálky dalekohledem.

151
00:18:57,933 --> 00:19:03,732
Prostě mě přistih, že jsem nějakou tu okurku si dala do holínky.

152
00:19:03,733 --> 00:19:12,732
No a skočil, okurku vytáhl a zmlátil mě a já jsem musela od té doby teda z té „Kréty“ zmizet.

153
00:19:12,733 --> 00:19:15,266
IV: A kam jste zmizela?

154
00:19:15,267 --> 00:19:26,299
EŠ: V tom dětském domově nebo dívčím domově byly, jak už jsem se zmínila, skvělé, skvělé opatrovnice,  které se o nás staraly.

155
00:19:26,300 --> 00:19:30,099
A ty se taky i v tomhle tom případě o mě postaraly.

156
00:19:30,100 --> 00:19:35,299
A protože už jsem byla starší, už mě bylo 17,

157
00:19:35,300 --> 00:19:48,632
tak mě učinily pomocnicí při práci s dětmi, a sice mě daly na pomoc malířce Friedl Brandeisové-Dickerové,

158
00:19:48,633 --> 00:19:56,499
která tam děti učila kreslit nebo zaměstnávala děti malováním a kreslením.

159
00:19:56,500 --> 00:20:03,599
Protože to bylo povoleno, ty mladší děti, které se musely nějak zaměstnávat ten den, které nepracovaly.

160
00:20:03,600 --> 00:20:10,266
Tak u té jsem byla pomocnicí. Ona byla původně z Vídně, takže neuměla moc česky.

161
00:20:10,267 --> 00:20:26,232
Takže jsem byla tou prostřednictví..,-ci, prostřednicí a pomáhala jsem jí při podpisováni těch prací a třídění a rozdávání materiálu a podobně.

162
00:20:26,233 --> 00:20:34,432
No ale to byla pro mě taky velice krásná práce a byl to velký přínos i jenom být vedle ní.

163
00:20:34,433 --> 00:20:36,832
A taky ta práce s dětma.

164
00:20:36,833 --> 00:20:46,599
IV: Terezínské ghetto taky v jistý moment navštívila eh komise Mezinárodního Červeného kříže. Vybavujete si tuhletu situaci?

165
00:20:46,600 --> 00:20:50,999
EŠ: Ano, to bylo zrovna v té době, kdy už jsem pracovala u té Friedl.

166
00:20:51,000 --> 00:21:00,099
No a pamatuju se, jak se prostě všechno čistilo a připravovalo a prostě se budovaly Potěmkinovy vesnice.

167
00:21:00,100 --> 00:21:08,199
A na náměstí dokonce se zřídila, zřídil nějaký pavilon s kapelou, která tam vyhrávala.

168
00:21:08,200 --> 00:21:25,166
A p.., pak, pak si pamatuju taky, že pod našimi okny jednou v noci prošel transport eh nějakých zřejmě duševně chorých, který předtím, před tou návštěvou prostě odklízeli.

169
00:21:25,167 --> 00:21:35,066
To bylo příšerný, jak křičeli, a, no a potom směli {tzn. členové komise} stejně přejít jenom tou připravenou trasou.

170
00:21:35,067 --> 00:21:38,932
Prostě ta návštěva neuhnula ani vlevo ani vpravo.

171
00:21:38,933 --> 00:21:45,966
A jestli s někým mluvila, tak to zase všecko bylo jenom na té trase čili připravené.

172
00:21:45,967 --> 00:21:56,799
IV: Zmínila jste se vlastně o těch transportech. Jaké třeba bylo v Terezíně povědomí o tom, kam se odchází, nebo chápali jste to jako nebezpečí?

173
00:21:56,800 --> 00:22:07,599
EŠ: No, že je to do horšího a že je to něco hrozného, to myslím, že každý musel tušit.

174
00:22:07,600 --> 00:22:15,366
Já sama jsem tedy dostala jeden pohled od rodičů, a sice pohled ..

175
00:22:15,367 --> 00:22:28,266
Ono je to dost známý, že právě ty z toho zářijovýho transportu, kterým odešli moji rodiče, museli poslat lístky eh svým příbuzným,

176
00:22:28,267 --> 00:22:30,999
které byly předdatovány {pravděpodobně: opatřeny pozdějším datem}.

177
00:22:31,000 --> 00:22:46,332
Tak takový lístek já jsem taky dostala a já jsem měla domluveno s tatínkem, že když to nebude tak zlé a když to bude snesitelné to místo, kam dojeli, takže to bude psát latinkou.

178
00:22:46,333 --> 00:22:57,432
Muselo to být německy samozřejmě na odkrytých lístcích, a že když to bude zlé, takže to napíše švabachem, který jsem ještě uměla z časů, kdy jsem se učila německy.

179
00:22:57,433 --> 00:23:03,032
A ten lístek byl napsaný švabachem, takže jsem věděla, že je to zlé.

180
00:23:03,033 --> 00:23:15,332
Ale konkrétně, že by se chodilo do plynových komor, já myslím, že to si člověk jako normální člověk nedovedl ještě tehdy vůbec prostě představit.

181
00:23:15,333 --> 00:23:21,566
Na to myslím, že má fantazie prostě ani nedosáhla.

182
00:23:21,567 --> 00:23:32,399
IV: Myslím, že jste asi nebyla jediná a je to zcela pochopitelné, ale kromě Vašich rodičů v Terezíně byla i Vaše sestra. Kde ona pracovala nebo ... ?

183
00:23:32,400 --> 00:23:53,099
EŠ: Sestra pracovala jako sestra v nemocnice a {povzdech} a byly jsme, obě dvě zařazeny v květnu '44 

184
00:23:53,100 --> 00:24:03,899
do transportu, ale už když jsme šly z té karantény směrem k vagónu .. {pláč}

185
00:24:03,900 --> 00:24:05,799
Nemůžu.

186
00:24:05,800 --> 00:24:10,766
IV: Dáme si pauzu.

187
00:24:10,767 --> 00:24:16,566
EŠ: Dejte si čaj. Vidíte, ja jsem řikal že  to je moment, který asi nepředstojím, no.

188
00:24:16,567 --> 00:24:25,299
Ale je to zajímavý, že jo. Jenom že potom nemůžu dost klídně povídat.

189
00:24:25,300 --> 00:24:25,532
IV: Možna kdybyste mohla ..

190
00:24:25,533 --> 00:24:31,699
EŠ: No, já vám to teda teď, teď jsem nějak připravená.

191
00:24:31,700 --> 00:24:44,099
Už když jsme šly z té karantény směrem k tomu vagónu, samozřejmě to bylo v noci v záři reflektorů jako se v těch koncentrácích dělo všechno,

192
00:24:44,100 --> 00:24:54,266
a na tom nádvoří před vjez.., vchodem na ty vagóny stál Rahm, což byl velitel esesáckej, terezínskej.

193
00:24:54,267 --> 00:25:02,432
Tak mě zastavil, zeptal se mě, jak jsem stará a kde pracuju, a prostě mě vyřadil.

194
00:25:02,433 --> 00:25:09,799
Řek, abych se vrátila, takže já jsem tam zůstala a moje sestra šla dál.

195
00:25:09,800 --> 00:25:18,166
IV: Tak to muselo být asi těžké, ale vlastně ukazuje to na to, že o osudu člověka prostě rozhodovala ta náhoda.

196
00:25:18,167 --> 00:25:29,999
EŠ: Ale mně bylo hrozně. Že já jsem tam zůstala, rodiče už byli pryč a teď šla ona zase sama, místo abysme aspoň byly spolu. 

197
00:25:30,000 --> 00:25:34,099
IV: Jak ubíhaly potom ty vaše další dny v Terezíně? 

198
00:25:34,100 --> 00:25:50,666
EŠ: Eh já jsem normálně pracovala, že jo, musela jsem se tak jako ostatně většina mých spolutrpitelů smiřovat s tím osudem.

199
00:25:50,667 --> 00:26:04,032
Člověk prostě nějakým stereotypem běžel dál, až do toho září 1944, kdy jsem sama byla zařazená do transportu.

200
00:26:04,033 --> 00:26:16,766
Ale možná bych měla eh se tady zmínit o tom, že byla v Terezíně stejně jako i v jiných koncentračních táborech podzemní organizace tajná,

201
00:26:16,767 --> 00:26:25,199
ve které jsem teda i já byla zapojená, k tomu patřilo i to odevzdávání té zeleniny, už předtím.

202
00:26:25,200 --> 00:26:31,899
Ale teď jsem tam pracovala ještě jaksi intenzivněji. Už jsem neměla co ztratit.

203
00:26:31,900 --> 00:26:43,366
A pravděpodobně tam byl možný příjem rádia, protože se přepisovaly zprávy o tom, co se děje ve světě.

204
00:26:43,367 --> 00:26:54,066
A takové zprávy já jsem taky tím hůlkovým písmem, aby nebylo poznat, kdo to psal, rozmnožovala a potom jsem je přenášela.

205
00:26:54,067 --> 00:27:04,266
Pamatuju si dodnes, že jsem chodila jako pacientka do zubní ordinace k ..

206
00:27:04,267 --> 00:27:11,099
Já už si nepamatuju příjmení, jedna se jmenovala Raisa a jedna se jmenovala Eva.

207
00:27:11,100 --> 00:27:21,999
Obě zubařky a obě zapojené do té ilegální organizace, takže jsem jim tam mohla tyhlety přehledy psané předat.

208
00:27:22,000 --> 00:27:36,099
A to bylo důležité, to předávání těch zpráv, protože takové ty informace člověka nějak povzbuzovaly a držely.

209
00:27:36,100 --> 00:27:46,599
Eh no spojkou, možná vás to bude zajímat, byl pozdější slavný historik František Graus {1921-1989, medievista, po roce 1968 emigrace}.

210
00:27:46,600 --> 00:27:59,799
IV: Tak, je jasné, že se v Terezíně sešel výkvět můžu říct české židovské inteligence, tak vybavujete si třeba i nějaké kulturní akce, které tam probíhaly?

211
00:27:59,800 --> 00:28:09,032
EŠ: Určitě, i ty kulturní akce byly eh vlastně taky takovým projevem, nechci říct odboje, ale odporu.

212
00:28:09,033 --> 00:28:31,499
Protože člověk, který eh chodí na kulturní podniky a zabývá se kulturou, tak není jenom číslo, že jo, je člověk a udržuje si eh svoje sebevědomí a rovnou páteř a do určité míry možná i optimismus.

213
00:28:31,500 --> 00:28:38,966
Takže ty kulturní akce to bylo něco úžasnýho, to já jsem chodila pořád, skoro každý den.

214
00:28:38,967 --> 00:28:48,732
Eh po ..  po setmění tedy musel být člověk doma, že jo, ale po práci, pracovalo se do 6 a do těch 8 ještě byl čas.

215
00:28:48,733 --> 00:29:04,866
A zajímavé v kul.., ve té kultuře v Terezíně bylo, že na takovém eh nejnesvobodnějším místě vlastně byla eh kultura mnohem svobodnější, než v protektorátu tehdejším.

216
00:29:04,867 --> 00:29:13,799
Protože se tam hráli Čapkové, „Ze života hmyzu“ například, který byl v protektorátě samozřejmě zakázán.

217
00:29:13,800 --> 00:29:23,499
Viděla jsem tam Gogolovu „Ženitbu“, Gogol se určitě v protektorátu nehrál, no a takovéhle paradoxy.

218
00:29:23,500 --> 00:29:33,032
No ale největší zážitek asi byl, byla pro nás „Prodaná nevěsta“, která tam byla koncertně nastudována.

219
00:29:33,033 --> 00:29:39,732
No a tu jsem viděla několikrát a zpívala jsem už vždycky sebou.

220
00:29:39,733 --> 00:29:52,832
Jinak tam byly taky zajímavé přednášky z jiných oborů, z filozofie, eh z dějin umění.

221
00:29:52,833 --> 00:30:05,566
Jak říkáte, že tam byl ten výkvět inteligence, tak to skutečně, protože tam byli fi.., filozofové, kunsthistorici, historici a nevím kdo.

222
00:30:05,567 --> 00:30:16,332
A každý, kdo mohl v tom období, kdy to bylo povoleno, o tom se vlastně ještě musím zmínit – hudební věda, koncerty, že jo, Karel Ančerl {Karel Ančerl, 1908-1973, dirigent}, Berman {Karel Berman, 1919-1995, operní zpěvák}.

223
00:30:16,333 --> 00:30:23,232
Tak každý se tam snažil to, co měl v hlavě prostě předat dalším.

224
00:30:23,233 --> 00:30:30,132
Takže i tam prostě jsem mnoho získala.

225
00:30:30,133 --> 00:30:37,732
Eh kromě toho v těch domovech pro mládež bylo organizováno tajné vyučování.

226
00:30:37,733 --> 00:30:41,499
Jak už jsem říkala, děti se směly zaměstnávat.

227
00:30:41,500 --> 00:30:50,666
A my jsme měli jednou eh za 14 dní volné neděle, eh tak se samozřejmě uklízelo, pralo a podobně.

228
00:30:50,667 --> 00:31:06,732
Ale taky bylo tedy organizováno eh zpívání a vyučování, a i po večerech, když už jsme potom nesměli ven a museli být doma, tak jsme tedy se učili.

229
00:31:06,733 --> 00:31:16,432
Eh, nevím, jestli tam byli matematici, fyzici, protože aspoň já jsem se matematiku, fyziku, chemii tam neučila.

230
00:31:16,433 --> 00:31:28,732
Což mně tedy později chybělo, to jsem potom musela těžce dohánět {smích} a potom dál na škole vždycky to byly moje nejtěžší předměty.

231
00:31:28,733 --> 00:31:39,432
Ale jinak takhle jazyky, čeština, česká literatura, dějiny umění, eh to se tam vyučovalo.

232
00:31:39,433 --> 00:31:54,366
A to mi taky dalo základ potom pro budoucí život po válce, že jo, že jsem byla schopná vůbec pokračovat ve vzdělání přerušeném.

233
00:31:54,367 --> 00:31:58,099
IV: Ale zmínila jste se o tom, že to bylo povoleno jenom po určitou dobu.

234
00:31:58,100 --> 00:32:06,466
EŠ: Ano, ano. Ono to bylo poven.., povoleno zvlášť v té době, kdy se čekala ta návštěva Červeného kříže.

235
00:32:06,467 --> 00:32:15,532
Ale i jinak myslím, že to ty Němci tolerovali, protože, no, bylo to ve.., vedeno určitým cynismem:

236
00:32:15,533 --> 00:32:22,966
„Dělejte si tady co chcete, váš konec je stejně jistý.“

237
00:32:22,967 --> 00:32:33,866
Ale nevěděli, že se vyučuje, mysleli jenom, že se prostě zpívá a hraje a hraje divadlo a tak, že jo, to co jim tak nevadilo.

238
00:32:33,867 --> 00:32:40,666
IV: Ale bohužel ty terezínské časy pro Vás taky v ten určitý okamžik skončily.

239
00:32:40,667 --> 00:32:47,466
Jak vůbec třeba probíhalo takové to povolávání do transportu, do těch táborů na východ?

240
00:32:47,467 --> 00:32:51,432
To se dávalo nějak vědět předem nebo někde byly listiny vyvěšeny?

241
00:32:51,433 --> 00:32:58,066
EŠ: Tak já povím jenom tu mou vlastní zkušenost, protože nevím, jestli to tak bylo všude.

242
00:32:58,067 --> 00:33:12,599
Já jsem dostala takový malinký lísteček, kde bylo napsáno, abych v tolik a v tolik se dostavila eh do – tehdy se to jmenovalo hamburských kasáren.

243
00:33:12,600 --> 00:33:21,099
Eh to byl takový karant.., takový karanténní místo, no a vlastně dost.

244
00:33:21,100 --> 00:33:32,666
No můj nevětší problém byl, že já jsem zrovna u sebe měla přepsaný ten materiál nějaký a teď jsem nevěděla tedy co s tím.

245
00:33:32,667 --> 00:33:47,299
Tak jsem čekala ještě do té hodiny, než jsem měla nastoupit a říkala jsem si, že když si nikdo pro to nepřijde, takže to spláchnu do záchoda nebo sním nebo něco, že s tím udělám,

246
00:33:47,300 --> 00:33:54,366
že prostě to nedám z rukou nebo nesmí se to dostat někomu z mou, z mých rukou.

247
00:33:54,367 --> 00:34:10,099
No, ale organizace zřejmě klapala a konspirace taky, protože ještě tedy před tím mým nástupem si přišla jedna paní nebo dívka, kterou jsem dosud neznala.

248
00:34:10,100 --> 00:34:15,966
Ale ona zřejmě znala mě a ta mně řekla: „Máš u sebe to a to, dej mi to.“

249
00:34:15,967 --> 00:00:00,000
Tak jsem jí to dala, spadl mně kámen ze srdce a nastoupila jsem do hamburských kasáren. {smích}