1 00:00:02,333 --> 00:00:05,999 MV: No a osmého ráno {tzn. 8.5.1945} jsme vyrazili na cestu. 2 00:00:06,000 --> 00:00:10,666 No šli jsme, šli, a teď přišly mosty přes řeku. 3 00:00:10,667 --> 00:00:16,499 A přes most se smělo chodit jenom dvě hodiny denně. 4 00:00:16,500 --> 00:00:20,666 A já nevím, jestli od desíti do jedenácti snad. 5 00:00:20,667 --> 00:00:24,999 A od dvou do tří, nevím, prostě hodinu dopoledne, hodinu odpoledne. 6 00:00:25,000 --> 00:00:27,299 A to hlídali americký vojáci. 7 00:00:27,300 --> 00:00:29,999 Jsme přišli, ukazovali jsme to, tak někdy nás pustili. 8 00:00:30,000 --> 00:00:33,666 Jsme ukazovali, i když to nepřečetli, že jo, tak nás pustili. 9 00:00:33,667 --> 00:00:36,399 Někdo ale řekl: "Ne, ne, ne.“ 10 00:00:36,400 --> 00:00:40,232 Hvízdnul na toho druhýho, ukázal mu sem, on šel tam a my jsme přešli. 11 00:00:40,233 --> 00:00:42,832 Akorát jednou nás nepustil. 12 00:00:42,833 --> 00:00:46,832 Ale ukázal, že dole je loď, abysme si přeplavali přes tu řeku. {smích} 13 00:00:46,833 --> 00:00:51,166 No ale stejně jsme nedošli až, až na hranice. 14 00:00:51,167 --> 00:00:57,332 Tak jsme tam, před hranicemi jsme tam v jednej hájovně jsme se tam ubytovali, dole. 15 00:00:57,333 --> 00:01:01,499 Říkali jsme: "My vás tady zamknem v tý místnosti, ráno vás odemknem.“ 16 00:01:01,500 --> 00:01:06,332 Dva jsme hlídali vždycky, dva jsme byli vzhůru, protože kdyby jeden zaspal, abysme, no.. 17 00:01:06,333 --> 00:01:12,532 Ráno jsme je odemkli, vyšli jsme a přešli jsme, to .. 18 00:01:12,533 --> 00:01:15,566 Tam už byli bombardovaný na silnici, tam byly jámy. 19 00:01:15,567 --> 00:01:22,999 A najednou vidíme první československou vlajku. To bylo ve všerubským průsmyku. 20 00:01:23,000 --> 00:01:27,799 Já nevím, možná, že to mladý třeba všichni nepochopěj: 21 00:01:27,800 --> 00:01:31,666 Ale my jsme běželi, my jsme tu vlajku líbali. 22 00:01:31,667 --> 00:01:35,699 Protože víte, co to bylo, vrátit se domů? 23 00:01:35,700 --> 00:01:38,666 V co už mnoho lidí nevěřilo, že se vrátíme. 24 00:01:38,667 --> 00:01:39,932 Vrátili jsme se domů. 25 00:01:39,933 --> 00:01:48,099 Ten člověk, to byl Čech, kterej tam měl hostinec a řeznictví, ale za okupace to nesměl dělat. 26 00:01:48,100 --> 00:01:55,066 Tak on říkal: "Pojďte, pojďte, vytlač.. pomozte mi vytlačit tu bryčku řeznickou tady z kůlny." 27 00:01:55,067 --> 00:01:59,432 "A moje dva koně mají támhle v tom statku. Pojďte se mnou, ať nám je dají.“ 28 00:01:59,433 --> 00:02:03,899 Zapřáhl koně, no a z kopce jsme jeli všichni. 29 00:02:03,900 --> 00:02:08,499 Do kopce vezl akorát ty starší a my mladší jsme pomáhali do kopce tlačit. 30 00:02:08,500 --> 00:02:12,166 A přišli jsme do Kdyně. To bylo první město. 31 00:02:12,167 --> 00:02:14,266 Tam jsme jim, a oni nám to.. 32 00:02:14,267 --> 00:02:20,132 Na ty naše, na ty naše glejty nám to ještě napsali česky, jako revoluční národní výbor. 33 00:02:20,133 --> 00:02:21,832 Chtěli nám každýmu dávat tři stovky. 34 00:02:21,833 --> 00:02:26,199 My jsme říkali: "Prosím vás, co bysme s penězma dělali, my to neznáme, nic!“ 35 00:02:26,200 --> 00:02:27,666 "A co vám dáme?“ 36 00:02:27,667 --> 00:02:37,232 Říkám: "Víte co, třeba chleba s máslem a, a, a krajáč mlíka anebo vajíčko, to by nám udělalo..“ 37 00:02:37,233 --> 00:02:41,032 No ale museli jsme pěšky, protože ono nic nejezdilo vůbec. 38 00:02:41,033 --> 00:02:46,966 Tak jsme šli a první jsme došli do, do Klatov, do pivovaru. 39 00:02:46,967 --> 00:02:50,299 Tam nás, nás poslali do pivovaru, tam že se ubytujem. 40 00:02:50,300 --> 00:02:52,966 Řekli: "Že jste nepřišli dřív, my měli bramboračku." 41 00:02:52,967 --> 00:02:56,332 "Ale ještě tam trochu je, aspoň pro ty starší tady bude. A co vám ostatním?“ 42 00:02:56,333 --> 00:03:01,666 Jsme řekli: "No tak třeba chleba s máslem a mlíko, vajíčka, vajíčka.“ {smích} 43 00:03:01,667 --> 00:03:07,666 Druhej den jsme ráno vyrazili a došli jsme do Horažďovic. 44 00:03:07,667 --> 00:03:14,632 A tam nám řekli, že v Horažďovicích se tam setkají armády, obě dvě, že tam přijdou. 45 00:03:14,633 --> 00:03:20,266 A, a měli to.. prostě hned se to rozkřiklo: "Tady jdou vězňové!“ 46 00:03:20,267 --> 00:03:24,399 Tam lidi přišli a chtěli, abych mluvil. {smích} 47 00:03:24,400 --> 00:03:30,066 A teďko, teďko, eh tak ten Rus zůstal hned tam. 48 00:03:30,067 --> 00:03:33,232 Protože čekal, že přijedou ty, takže hned s nima půjde. 49 00:03:33,233 --> 00:03:36,066 No a teďko některý zase řekli: "No tak my pojedem na Plzeň.“ 50 00:03:36,067 --> 00:03:41,432 Zase k nám se připojily nějaký dvě paní, který utekly z Prahy před bombardováním. 51 00:03:41,433 --> 00:03:46,332 Jsme říkali: "No ježíšmarjá, to my tady, my půjdeme dál.“ 52 00:03:46,333 --> 00:03:52,766 Oni řekly: "Počkej, počkej, sem mají přijet ze Strakonic se zbožím a zase, to oni vás svezou.“ 53 00:03:52,767 --> 00:03:55,999 Tak jsme naložili na náklaďák, odjeli jsme do Strakonic. 54 00:03:56,000 --> 00:04:03,566 Tam nás ubytovali nějaký, v nějakým takovým rekreačním zařízení někde prostě, ve skladišti jsme tam přespali. {smích} 55 00:04:03,567 --> 00:04:06,932 Ráno jsem šel, tak jsem šel za starostou. 56 00:04:06,933 --> 00:04:11,432 A to jsem se dověděl, že ten se vrátil před dvěma dny z Buchenwaldu. 57 00:04:11,433 --> 00:04:15,366 Jsem říkal: "Hele, my potřebujem.. dej nám auto, ať nás sveze." 58 00:04:15,367 --> 00:04:17,332 "My potřebujem na ten Tábor se dostat.“ 59 00:04:17,333 --> 00:04:18,666 On říkal: "To je těžký!“ 60 00:04:18,667 --> 00:04:21,632 Říkám: "Hele, ty už jsi doma, viď, tak nic.“ {smích} 61 00:04:21,633 --> 00:04:24,732 Tak on říkal: "Jak bych si to, jak bych si to obhájil?“ 62 00:04:24,733 --> 00:04:30,666 Říkám: "Jak by sis to obhájil, řekneš, že vezeš poštu do Písku a do Tábora." 63 00:04:30,667 --> 00:04:35,466 "A že vezmeš pro Strakonice poštu z Tábora a z Písku a bude to.“ 64 00:04:35,467 --> 00:04:41,432 No tak jo. Tak jsme se tam naložili do toho, do toho auta, jeli. 65 00:04:41,433 --> 00:04:53,466 No jo, ale ten velkej most, ten v Písku, byl ucpanej, protože utíkali, utíkali eh Němci k Američanům, jo? 66 00:04:53,467 --> 00:04:58,966 A tak se šlo na ten dolů, ten, co je teďko přenesenej sem blízko k Táboru. 67 00:04:58,967 --> 00:05:03,599 Tam jsme přešli. No a teďko ale už nešlo po silnicích jezdit, to bylo ucpaný. 68 00:05:03,600 --> 00:05:08,266 Tak na vedlejší silnici. A najednou jedeme, jedeme a dostali jsme se do lesa. 69 00:05:08,267 --> 00:05:12,666 A ten říkal: "Já už dál nejedu, to už není možný, tady, to, to nepůjde.“ 70 00:05:12,667 --> 00:05:18,999 Tak jsme vystoupili, no a jsme nevěděli, kde, kde to jsme. 71 00:05:19,000 --> 00:05:24,799 Bylo to tady kousíček, kousíček u Tábora, už u vesnice. 72 00:05:24,800 --> 00:05:29,232 No jdeme, vystoupíme, vystoupíme z lesa. 73 00:05:29,233 --> 00:05:36,332 A najednou proti nám nějakej seržant od ruský armády. 74 00:05:36,333 --> 00:05:40,932 Usmyslel si, že jsme Germánci, jsme Germánci {z rus. Němci}, že nás zastřelí. 75 00:05:40,933 --> 00:05:45,999 A teď my jsme mu vysvětlovali, tak on si usmyslel, že akorát já.. 76 00:05:46,000 --> 00:05:48,999 A teď si mě tam šikoval, že bude to. 77 00:05:49,000 --> 00:05:53,699 Využily toho ty dvě ženy, který oni tolik nehlídali, utekly. 78 00:05:53,700 --> 00:05:56,632 A najednou se hnal kapitán, s ním dva. 79 00:05:56,633 --> 00:06:04,299 Tak přišel, zastavil se, přišel, popadl ho, urval nu nárameníky, sebral mu samopal. 80 00:06:04,300 --> 00:06:08,466 Zmlátili ho, ty dva ho hned odvedli a ten kapitán přišel. 81 00:06:08,467 --> 00:06:14,432 Říkal.. šáhl do holínek, vytáhl kus novin, 82 00:06:14,433 --> 00:06:17,632 utrh a říkal: "No što sdělaješ, davaj pokurim.“ {z rus. Co naděláš, zakouříme si.} 83 00:06:17,633 --> 00:06:22,166 Dal do toho machorku, zabalil, každýmu ubalil cigaretu {smích}, jsme kouřili. 84 00:06:22,167 --> 00:06:27,299 A teď abysme mu pomohli vytlačit německou sanitku z příkopu. 85 00:06:27,300 --> 00:06:30,332 Tak jsme mu pomohli vytlačit, on, že nás sveze. 86 00:06:30,333 --> 00:06:36,399 No tak se mu po chvíli podařilo to nastartovat, ujeli jsme asi dva kilometry a došel benzín. 87 00:06:36,400 --> 00:06:38,499 "No što sdělaješ? Davaj, pokurim.“ {z rus. Co naděláš, zakouříme si.} 88 00:06:38,500 --> 00:06:45,999 Ubalil to, no a my jsme šli, my jsme šli pěšky, pěšky domů až do Tábora. 89 00:06:46,000 --> 00:06:52,999 Mezitím se to tak rozešlo, už každej jak chytil ten směr, kterým dál pokračoval. 90 00:06:53,000 --> 00:06:57,166 A teďko potkáme pána.. šli jsme podle Jordánu, podle.. 91 00:06:57,167 --> 00:06:59,266 Protože nešli jsme, nechtěli jsme jít středem města. 92 00:06:59,267 --> 00:07:05,332 On říkal: "Jéžiš, vy jste.. Tam váš syn tamhle hlídá s flintou, ten most!“ 93 00:07:05,333 --> 00:07:09,099 Já říkám: "Jéžišmarjá, tomu klukovi takovýmu malýmu daj flintu!“ 94 00:07:09,100 --> 00:07:14,232 Protože oni byli malí, když jsme, když nás sebrali. No za ty tři roky on vyrostl. 95 00:07:14,233 --> 00:07:19,566 Tak jsem poznal vlastního bráchu podle tý flinty, protože takovej chlapák proti nám když jde od toho mostu. 96 00:07:19,567 --> 00:07:24,499 No a přijdeme, a tak náš dům byl obsazenej. 97 00:07:24,500 --> 00:07:28,666 Eh tam to měl nějakej treuhänder, tak si říkali. 98 00:07:28,667 --> 00:07:37,966 No tak babička už se z toho vrátila, z tý, z toho Terezína, z tý Malý pevnosti. 99 00:07:37,967 --> 00:07:43,999 A ty bráchové byli u otcovejch rodičů, to bylo na konci druhý, další ulice. 100 00:07:44,000 --> 00:07:47,632 No a teďko maminka ještě doma nebyla, teď jsme přišli my. 101 00:07:47,633 --> 00:07:49,832 A jsme tam byli, že se tam ubytujeme. 102 00:07:49,833 --> 00:07:54,266 No to se spalo po zemi, protože to nešlo, protože ty měli takovou podkrovní místnůstku. 103 00:07:54,267 --> 00:07:58,332 Přišel za mnou bratranec a říká mi: "Ty, pojď." 104 00:07:58,333 --> 00:08:02,566 "My večer se scházíme támhle na hrázi u toho Zavadilskýho rybníka." 105 00:08:02,567 --> 00:08:07,332 "A máme tam kytaru a zpíváme a povídáme, přijď, pojď se mnou, pojď!“ 106 00:08:07,333 --> 00:08:11,499 Tak já jsem šel. Sedím na chvíli a začalo se scházet. 107 00:08:11,500 --> 00:08:16,232 Tam přišla jedna taková slečna, mně padla do oka, no my jsme spolu strašně dlouho.. 108 00:08:16,233 --> 00:08:21,699 Já jsem si ji potom vzal. {smích} Tak to byl můj první dárek po osvobození. {důrazně} 109 00:08:21,700 --> 00:08:23,032 IV: Na hrázi. {smích} 0 --> MV: Na hrá.. Eh a otec potom říkal, poněvadž jsme čekali na maminku, neměli jsme zprávu a.. 111 00:08:29,500 --> 00:08:33,432 Tenkrát rozhlas hlásil vždycky: "Jdou tydle a tydlety se vracejí.“ 112 00:08:33,433 --> 00:08:36,499 A najednou hlásili taky mezitím maminku, že se vrací. 113 00:08:36,500 --> 00:08:40,866 Tak my na nádraží, byli jsme tam asi od sedmi hodin večer. 114 00:08:40,867 --> 00:08:44,999 Ona přišla druhej den dopoledne v jedenáct hodin, my na ni čekali na tom nádraží. 115 00:08:45,000 --> 00:08:48,599 Protože otec říkal: "Bez maminky to není domov, to není to.“ 116 00:08:48,600 --> 00:08:53,266 Neměl chuť vůbec něco v tom opravovat, protože mezitím nám ten barák zase dali. 117 00:08:53,267 --> 00:08:56,732 A otec říká: "Hele, ty se přihlašujou, válečný škody." 118 00:08:56,733 --> 00:09:01,832 "My je přihlásíme, ale vrátili jsme se všichni, tak se jich vzdáme." 119 00:09:01,833 --> 00:09:06,832 "Když je přihlásíme, na základě toho stát si dělá reparace a tak se to..“ 120 00:09:06,833 --> 00:09:10,599 No, stejně stát ty reparace neměl, my se toho vzdali. 121 00:09:10,600 --> 00:09:14,266 A tím pádem si ten barák musel koupit ještě jednou. 122 00:09:14,267 --> 00:09:16,999 A všechen ten nábytek a všechno, co v tom bylo. 123 00:09:17,000 --> 00:09:21,099 To jsme to ještě potom léta, léta spláceli. 124 00:09:21,100 --> 00:09:23,166 No a já jsem teda.. 125 00:09:23,167 --> 00:09:34,099 Protože mě sebrali v septimě, tak jsem honem ještě dodělal takovej, takovou tu, jako ten septimán, zase za oktávu takovej takovej kurz. 126 00:09:34,100 --> 00:09:38,132 Bylo nás tam asi deset, který jsme to dodělávali. 127 00:09:38,133 --> 00:09:43,232 Ale fajn bylo, že třeba tam přišli, byli kantoři, který mě nikdy neučili. 128 00:09:43,233 --> 00:09:45,866 Učili třeba na reálce nebo jinde, to.. 129 00:09:45,867 --> 00:09:49,399 A říkali: "Podívej, ještě večer jestli chceš, tak mi ti ještě dáme to." 130 00:09:49,400 --> 00:09:53,932 "Aby si, aby nikdo neřekl, žes to dostal zadarmo, že si byl za války zavřenej.“ 131 00:09:53,933 --> 00:09:58,599 Víte, to, to byla ten dobrej vztah těch kantorů, jo? 132 00:09:58,600 --> 00:10:03,999 Tak jsem udělal tu maturitu, přihlásil jsem se na vysokou školu do Prahy. 133 00:10:04,000 --> 00:10:09,499 Začal jsem študovat práva, měl jsem po první státnici, nebo že to. 134 00:10:09,500 --> 00:10:13,999 Mezitím jsem se připravoval na druhou. Eh už jsem.. 135 00:10:14,000 --> 00:10:23,232 Eh při tom jsem, protože práva vyštudovat, že jo, no to jsem udělal tajemníka sociálního a právního oddělení ve Svazu politickejch vězňů. 136 00:10:23,233 --> 00:10:27,732 No a přišel únor '48.. 137 00:10:27,733 --> 00:10:35,166 A protože otec měl krámek na předměstí {smích} v Táboře, byli jsme osvobozeni od Američanů 138 00:10:35,167 --> 00:10:39,699 já musel vysokou školu opustit, nesměl jsem ji dokončit. 139 00:10:39,700 --> 00:10:47,466 No ale potom se začal dávat dohromady ten Svaz protifašistickejch bojovníků, všecko dohromady. 140 00:10:47,467 --> 00:10:50,999 Musel jsem odejít i tam z toho, ale musel jsem.. 141 00:10:51,000 --> 00:10:55,666 Oni to udělali tak, ne že by mě hned vyhodili, ale povolali mě na vojnu. 142 00:10:55,667 --> 00:11:00,232 Tak jsem šel na vojnu a nastoupil jsem do Šumperka. 143 00:11:00,233 --> 00:11:05,832 A tam byl velitelem pluku plukovník, kterej byl za první světový války legionář. 144 00:11:05,833 --> 00:11:09,532 Za druhý světový války byl v odboji a taky politickej vězeň. 145 00:11:09,533 --> 00:11:14,932 A teďko jsme prvního října, jsme nastoupili, že jo. 146 00:11:14,933 --> 00:11:22,666 Mezitím už přišel šestej, že byl, byl Den armády, slavnostní nástup, vyznamenání in natura. 147 00:11:22,667 --> 00:11:26,766 Jsem mezitím už za ty dva roky měl nějaký ty, tak jsem si to připnul. 148 00:11:26,767 --> 00:11:33,766 Ten, ten, ten velitel prohlížel, zůstal koukat na to. 149 00:11:33,767 --> 00:11:35,299 Potom bylo: "Pohov, volno!“ 150 00:11:35,300 --> 00:11:39,232 A teď on na mě dělá takhle a to byly zrovna nový řády za Čepičky {tzn. Alexej Čepička, komunistického ministra obrany}. 151 00:11:39,233 --> 00:11:43,332 A ten velitel roty, to byl takovej dobrej táta roty, jak se říkalo. 152 00:11:43,333 --> 00:11:46,832 Říkal: "Hele, on ještě si nepamatuje ty nový řády, jdi!" 153 00:11:46,833 --> 00:11:49,632 Tak jsem se mu zahlásil a on mě vzal a říkal: 154 00:11:49,633 --> 00:11:53,732 "A bráško, a kdes byl zavřenej, a co a jak a ty budeš potřebovat..“ No, prostě. 155 00:11:53,733 --> 00:12:05,999 A tak si mě potom.. protože v padesátým roce tátu zavřeli znova, protože měl ten krámek na předměstí. {úsměv} 156 00:12:06,000 --> 00:12:09,632 Eh potom byl v Jáchymově {tzn. tábor nucených prací pro politické vězně za komunismu}. 157 00:12:09,633 --> 00:12:15,566 No a teď si mě, tak si mě podávali odbojáři, pokud byli důstojníci na vojně, 158 00:12:15,567 --> 00:12:23,999 aby si mě předali a abych, abych nešel, tenkrát se ještě neříkalo k černejm baronům, tenkrát říkali k pétépákům {tzn. PTP, Pomocné technické prapory}. 159 00:12:24,000 --> 00:12:28,732 No a najednou potom říkali: "Člověče, my už nemáme, kam tě.. " 160 00:12:28,733 --> 00:12:31,966 "My nemáme, kam tě teď dát. Je to u útvaru blbý." 161 00:12:31,967 --> 00:12:43,932 "Ale počkej, vždyť ty píšeš, dáme tě do nějakýho kurzu a my tě přihlásíme buď do těch novin vojenských, nebo to.“ 162 00:12:43,933 --> 00:12:48,166 A poslali mě a pak říkali: "Hele, v armádním rozhlase je dobrá parta." 163 00:12:48,167 --> 00:12:54,399 Je tam i Karel Kyncl, je tam Vít Holubec a tydlety. Tak jsem se dostal se do armádního rozhlasu. 164 00:12:54,400 --> 00:12:58,499 Pak tam přišel Karel Šiktanc, který byl můj kamarád, že jo. 165 00:12:58,500 --> 00:13:00,332 Eh byl tam Harry Macourek. 166 00:13:00,333 --> 00:13:04,632 Jenže já to měl takový, já jsem . {odkašlal si} 167 00:13:04,633 --> 00:13:10,332 Když jsem se narodil, tak byl, tehdy byly v kalendáři vždycky dvě jména. 168 00:13:10,333 --> 00:13:14,332 Jedno bylo, já nevím, katolickýho, jedno bylo československýho {tzn. vyznání}. 169 00:13:14,333 --> 00:13:20,132 Eh a moje prababička teď říkala: "První dítě musí dostat jméno, kdy se narodilo.“ 170 00:13:20,133 --> 00:13:26,999 A tam bylo nějakej, já nevím, Erazím anebo co a druhý jméno tam bylo Milouš. 171 00:13:27,000 --> 00:13:30,666 Tak babička mi dali to Milouš, s tím „u“. 172 00:13:30,667 --> 00:13:38,166 Jen mě ohlásili poprvé "Milouš" v tom.. tak Čepička mi to už zakázal. 173 00:13:38,167 --> 00:13:40,299 Tak jsem se od tý doby musel jmenovat Miloš. 174 00:13:40,300 --> 00:13:46,332 A proto taky, co píšu, tak pod tím jsem Miloš, protože jsem od toho Svazu novinářů. 175 00:13:46,333 --> 00:13:53,532 A Macourek se nesměl, ten hudební skladatel, nesměl jmenovat Harry, ale musel se jmenovat Karel Macourek. Takhle to bylo {smích} 176 00:13:53,533 --> 00:13:59,366 No a byl jsem v tom armádním rozhlase, celkem byla opravdu dobrá parta. 177 00:13:59,367 --> 00:14:08,999 Eh tam jsme.. Tam byli potom Jirka Šebánek, Jirka Procházka a takový, Pepík Valchář, no dobrá parta. 178 00:14:09,000 --> 00:14:13,499 No a najednou přišel za mnou profesor Kovářík, kterej byl, mě učil tu latinu. 179 00:14:13,500 --> 00:14:21,232 V tý době byl v rozhlase a říkal: "Ty, já jsem byl teďko jmenovanej vedoucím vysílání pro děti v televizi." 180 00:14:21,233 --> 00:14:25,332 "Pojď mi tam založit vysílání pro mládež!“ 181 00:14:25,333 --> 00:14:27,799 Říkám: "No dobře, jestli to, to.." 182 00:14:27,800 --> 00:14:31,766 Tak, protože já jsem mezitím už kreslil pro, pro televizi. 183 00:14:31,767 --> 00:14:40,066 No a.. Tak jsem tam, tak mě tam nakonec dali, i když to nebylo tak jednoduchý. 184 00:14:40,067 --> 00:14:45,666 Přišel, teď bylo, jsem měl před prvním vysíláním, jsem vymyslel tu „Zvědavou kameru“ a takový ty.. 185 00:14:45,667 --> 00:14:52,732 A první režíroval Vladimír Čech, ten barrandovskej. 186 00:14:52,733 --> 00:14:56,532 Miloš Nedbal v tom byl, Miloš Vavruška, samý Milošové. {smích} 187 00:14:56,533 --> 00:15:05,166 A, a teďko měl jsem asi dvacet minut před prvním pořadem, byl jsem volanej na kádrovku. 188 00:15:05,167 --> 00:15:09,766 A tam kádrovačka a nějaký funkcionáři a ona mi říká: 189 00:15:09,767 --> 00:15:16,132 "Soudruhu, já jsem četla, že nejlepší synové národa zahynuli v koncentračních táborech." 190 00:15:16,133 --> 00:15:20,999 "Řekni nám, jaké výhody si měl od Němců a za to, že si se vrátil?“ 191 00:15:21,000 --> 00:15:26,932 Já říkám: "Vážená soudružko, stejný výhody, jako soudruh prezident Zápotocký." 192 00:15:26,933 --> 00:15:31,432 "Jako tajemníci ústředního výboru Novotný a Dolanský, jako ministr Čepička.“ 193 00:15:31,433 --> 00:15:40,099 Říká: "No jo, ale soudruh Zápotocký a Dolanský byli osvobozeni sovětskou armádou, tebe osvobodili Američani." 194 00:15:40,100 --> 00:15:42,499 "Co po tobě chtěli Američani, když tě osvobodili?" 195 00:15:42,500 --> 00:15:48,766 "Proč si se nenechal osvobodit sovětskou armádou a nechal se osvobodit od Američanů?" 196 00:15:48,767 --> 00:15:54,766 Já jsem říkal: "Soudružko, měli jste ve škole takovej barevnej obrázek, strakatej, říkalo se tomu mapa?" 197 00:15:54,767 --> 00:15:57,999 "Nahoře sever, dole jih, napravo východ, nalevo západ." 198 00:15:58,000 --> 00:16:01,299 "Když se podíváš, kde byl koncentrační tábor, kde jsem byl já.." 199 00:16:01,300 --> 00:16:07,999 "A kde byl Zápotocký s Dolanským, když těch koncentračních táborů byly stovky, to nebyl jenom jeden.“ {smích} 200 00:16:08,000 --> 00:16:12,299 Tak se.. a v tom se vrátil Čech a říkal: "Vykašli se na krávu!" {šeptem} 201 00:16:12,300 --> 00:16:16,266 "Soudružko, my musíme už točit, už.." A odved mě pryč. 202 00:16:16,267 --> 00:16:19,032 Tak to šlo se mnou tak všelijak, vždycky jsem to.. 203 00:16:19,033 --> 00:16:22,166 Taky jsem, znova mě zase volali na vojnu a to. 204 00:16:22,167 --> 00:16:28,066 No a až potom, když přišel Pelikán jako, jako ředitel, tak jako tam bylo dobrý. 205 00:16:28,067 --> 00:16:36,999 No a mezi tím jsem měl pár těch pořadů, za který jsem byl zase proháněnej. 206 00:16:37,000 --> 00:16:40,266 Protože jsme dělali tu „Zvědavou kameru“, že jo. To bylo, to bylo takový.. 207 00:16:40,267 --> 00:16:43,166 No ale potom Pelikán mě jmenoval.. 208 00:16:43,167 --> 00:16:50,532 Protože jsem tam ještě vymyslel vysílání pro školy, podle těch, vybíral jsem podle toho francouzskýho vzoru. 209 00:16:50,533 --> 00:16:55,899 A ne čistě, ještě jsem do toho přidal, co jsem zjistil tak ve Švédsku a ve Švýcarsku. 210 00:16:55,900 --> 00:17:02,066 No a tak mě jmenoval šéfredaktorem pořadů pro děti, mládež a školy. Tak jsem dělal to. 211 00:17:02,067 --> 00:17:07,932 Eh přinesl, nosil jsem z festivalů spoustu cen, ocenění. 212 00:17:07,933 --> 00:17:14,532 Zvali mě, jsem přednášel v koncepci našich pořadů pro skandinávský televize ve Stockholmu. 213 00:17:14,533 --> 00:17:21,466 Eh Eurovize mě pozvala na, na, v Benátkách, když měli to Europremio. 214 00:17:21,467 --> 00:17:26,499 Tak jako jsou ty naše TýTý, tak to bylo pro všecky státy západních televizí, to. 215 00:17:26,500 --> 00:17:30,499 Tak jsem tam.. dali téma "Mládež, morálka a televize“. 216 00:17:30,500 --> 00:17:33,932 Tak jsem tam měl tudletu přednášku. No prostě.. 217 00:17:33,933 --> 00:17:41,499 Eh přednášel jsem v Irsku, jsem přednášel zase o, o publicistickejch pořadech pro mladší ty. 218 00:17:41,500 --> 00:17:46,499 A bylo to takový, bylo to takový dobrý a strašně fajn. 219 00:17:46,500 --> 00:17:50,032 A na to, na to Irsko {úsměv}, na to vzpomínám. 220 00:17:50,033 --> 00:17:59,099 To jsem měl, něco byl.. bylo nějak v květnu, bylo, bylo v Mnichově. 221 00:17:59,100 --> 00:18:04,899 Tam byl ta, to byl tehdy jedinej festival, to byl festival Unesca pro děti a mládež. 222 00:18:04,900 --> 00:18:13,266 A tam už jsem, když mi, tam měl připravit vízum, tak mi ho připravili pro to, pro to Irsko. 223 00:18:13,267 --> 00:18:16,232 Ale tam jsem tam měl jenom příslib. 224 00:18:16,233 --> 00:18:21,999 Protože jsem si říkal, možná, že dostaneš to vízum, že ti to daj v Londýně, jestli budou zadobře. 225 00:18:22,000 --> 00:18:25,732 Nebo ti to daj až potom, až po tom tom. No dobře. 226 00:18:25,733 --> 00:18:28,332 Tak jsem říkal.. no jo, já tu angličtinu jsem neměl. 227 00:18:28,333 --> 00:18:31,399 Tak jsem si koupil, tak to "Anglicky snadno a rychle“. 228 00:18:31,400 --> 00:18:34,599 Říkal jsem o dovolenej se to tady na chatě naučím. 229 00:18:34,600 --> 00:18:39,099 Jenže rostly houby, braly ryby, že jo {smích}, tak jsem to se moc nenaučil. 230 00:18:39,100 --> 00:18:41,399 Tak ještě v letadle si to listuju. 231 00:18:41,400 --> 00:18:45,366 Tam vedle mě seděli chlapi, říkali: "Jé, vy taky anglicky to?" 232 00:18:45,367 --> 00:18:50,132 A a teď byl to An.. na mě začal mluvit anglicky, že tady testuje nějaký auta, testoval to. 233 00:18:50,133 --> 00:18:54,632 Jak to začalo, tak, tak, s takovejma zádrhelema jsme se rozmluvili. 234 00:18:54,633 --> 00:18:56,666 No a teď už jsme zastavili v Londýně. 235 00:18:56,667 --> 00:19:01,666 On slyšel, že máme přejít na stanoviště to a to s autobusem tím a tím. 236 00:19:01,667 --> 00:19:03,399 Byli jsme na letišti, todle to. 237 00:19:03,400 --> 00:19:06,632 Tak jsem tam přišel a teď jsem potřeboval to prodloužit. 238 00:19:06,633 --> 00:19:11,899 Jo, jenže to nejde, to udělaj až, až tam, až v Irsku. 239 00:19:11,900 --> 00:19:15,999 Najednou tam přišla paní doktora Simmeringová, to byla z Mnichova, z tý.. 240 00:19:16,000 --> 00:19:21,066 Já jsem říkal: "Paní doktorko, to je výborný, že jste tady, protože já s angličtinou.." 241 00:19:21,067 --> 00:19:25,999 A ona říká: "Nepovídejte.“ Protože oni mysleli, že um.., že mluvím všema jazykama. 242 00:19:26,000 --> 00:19:28,899 A tak se chvíli bavíme a říkám: 243 00:19:28,900 --> 00:19:34,232 "Jé, teďko hlásili něco, vy jste si někde nechala, zapomněla nějaký doklady u nějaký přepážky.“ 244 00:19:34,233 --> 00:19:37,499 Ona odešla, přišla: "Neříkejte mi, že nemluvíte anglicky!“ {smích} 245 00:19:37,500 --> 00:19:44,832 To teďko, teďko najednou přišli Švédové, přišli Švýcaři, přijeli, jak ty letadla přiletěly. 246 00:19:44,833 --> 00:19:52,699 Tak nás nasedli do toho, do toho letadla, letěli jsme do toho, do Irska do Dublinu. 247 00:19:52,700 --> 00:20:01,732 A protože hlásili: "Všichni, co jedou na ten, na, na tu televizi, tak budou vycházet předním vchodem." 248 00:20:01,733 --> 00:20:03,732 A tam už hrála muzika, vítali nás. 249 00:20:03,733 --> 00:20:06,599 Já tam byl a neměl jsem vízum. Tak jsem se tam dostal. 250 00:20:06,600 --> 00:20:13,332 A teďko první začalo takovým večerním setkáním, že jo, tak, takový oslavy. 251 00:20:13,333 --> 00:20:17,399 Ale tu šéfku dětskýho vysílání z Irska jsem neznal. 252 00:20:17,400 --> 00:20:22,032 Protože kde byli Angličani, nechodili Irové, kde byli Irové, nechodili Angličani. {smích} 253 00:20:22,033 --> 00:20:25,332 No ale to už přichází a ona nám představuje pána, kterej je vedle ní, říká: 254 00:20:25,333 --> 00:20:29,199 "To je můj manžel, my jsme spolu měsíc svoji." 255 00:20:29,200 --> 00:20:34,366 "A promiňte mu, že nemluví dobře anglicky, on je Polák, on je Polák.“ 256 00:20:34,367 --> 00:20:36,732 Říkám: "Świętnie, może mówić po polski.“ {z pol. Skvěle, může mluvit polsky.} 257 00:20:36,733 --> 00:20:38,599 "Boże, pan je.." – "Nie, tylko mówię." {A, vy jste… – Ne, jenom polsky mluvím.} 258 00:20:38,600 --> 00:20:43,332 Teď jsme se popadli, my jsme zčinili celýho Johnyho Walkera spolu. 259 00:20:43,333 --> 00:20:45,999 Teďko já nebyl zvyklej ještě jako teďko. 260 00:20:46,000 --> 00:20:50,499 Jsme odcházeli do hotelu, protože jsme bydleli ve dvou různejch hotelech. 261 00:20:50,500 --> 00:20:53,399 A teďka jsem říkal: "Ježiš, já bych si dal kafe." 262 00:20:53,400 --> 00:20:58,132 "Jo tak to je výborný, u vás to je celej, celou noc je tam ta restaurace." 263 00:20:58,133 --> 00:21:00,232 No dobře. Tak jsem tam přišel. 264 00:21:00,233 --> 00:21:03,932 Teďko přišel ten vrchní, tak já řikám: "Coffee, please." 265 00:21:03,933 --> 00:21:08,532 A on říká: "Irish coffee?" Já jsem říkal: "No jasně. Yes, irish coffee." 266 00:21:08,533 --> 00:21:11,699 A nevím, co mě to napadlo, že je to jako budapešťská dupla, 267 00:21:11,700 --> 00:21:14,732 do takovýdleho hrnku že daj takhle málo, říkám: „Dvojitý.“ 268 00:21:14,733 --> 00:21:16,499 Všichni se na mě dívali. 269 00:21:16,500 --> 00:21:19,766 Teď já jsem přišel, jsem se toho hned napil, abych to spláchnul po sobě, 270 00:21:19,767 --> 00:21:22,399 říkám: "Ježišmarjá, on je v tom alkohol!“ 271 00:21:22,400 --> 00:21:29,932 Ať jsem pak přišel, kam jsem chtěl, na to, všude říkali: "Pane Volf, nechcete irskou kávu?“ {smích} 272 00:21:29,933 --> 00:21:34,732 Všude mi to nabízeli, takže já měl i takovýhle historky. 273 00:21:34,733 --> 00:21:43,432 No a v tej televizi jsem jako byl, říkám, měl jsem těch, z festivalů těch cen hodně. 274 00:21:43,433 --> 00:21:52,132 No a potom přišel pan doktor Zelenka, že jo, to bylo.. a napřed mě dal.. 275 00:21:52,133 --> 00:21:57,766 Protože se na mý, na mý místo tam taková skupina dala. 276 00:21:57,767 --> 00:22:06,466 A pan režisér Ludvík Ráža, kterej byl, kterej byl v, v takový nějaký prověrkový komisi nebo co to bylo. 277 00:22:06,467 --> 00:22:16,232 A pan doktor Polka zvenku jim pomáhal, pan Větrovec, tak mě označili jako že nevhodnýho pro to. 278 00:22:16,233 --> 00:22:19,132 No a Zelenka mě napřed dal k dispozici. 279 00:22:19,133 --> 00:22:27,399 A řekl, že jestli si mě někdo vezme, některej šéfredaktor, takže tam půjdu, 280 00:22:27,400 --> 00:22:33,732 mimo ty směrnice, mimo ty počty, ale že ten nebude dostávat čtvrtletní prémie. 281 00:22:33,733 --> 00:22:40,932 A našli se dva: Vladimír Dvořák a Franta Marvan, kterej dělal, kterej dělal reklamu. 282 00:22:40,933 --> 00:22:45,399 Já jsem Vladimíru Dvořákovi říkal: "Vladimíre, víš, že bych šel rád k tobě, to víš." 283 00:22:45,400 --> 00:22:49,499 "Máte dobrou partu, ale hele, já bych ti nechtěl ublížit." 284 00:22:49,500 --> 00:22:53,732 "Protože bude nějaký parády, a oni budou chtít, abych něco udělal k tomu." 285 00:22:53,733 --> 00:22:56,799 "Já to odmítnu, já to dělat nebudu a oni, ještě bys to odnesl ty.“ 286 00:22:56,800 --> 00:22:58,932 Tak jsem šel k tomu Marvanovi. Ja jsem.. 287 00:22:58,933 --> 00:23:03,932 No a Eda Hoffman, kterej dělal toho pana Vajíčko {tzn. postavičku, která uváděla reklamní blok}, že jo, a to, tak ten řekl, abych to dělal. 288 00:23:03,933 --> 00:23:09,366 Tak jsem dělal ještě tydlety věci k tomu. A tam celkem taková dobrá, dobrá parta. 289 00:23:09,367 --> 00:23:23,132 No a potom mě, potom mě zavolali v prosinci '69 a že musím opustit to. 290 00:23:23,133 --> 00:23:27,499 Že mám ještě tejden nebo, nebo, nebo deset dní jako dovolenou ještě. 291 00:23:27,500 --> 00:23:32,166 A pak že musím bejt zaměstnanej, jinak že by to byla sabotáž, že bych nepracoval. 292 00:23:32,167 --> 00:23:36,499 No a mě nikde nechtěli vzít. Už bylo na jednatřicátým místě .. 293 00:23:36,500 --> 00:23:46,999 Ani nechtěli mě vzít ani k lopatě v Inženýrskejch průmyslovejch stavbách, že bych, že si se mnou nezasviněj kádrovej stav. 294 00:23:47,000 --> 00:23:54,199 Tak potom jsem potkal jednoho, jehož tatínek byl, on byl jako funkcionář nějakej. 295 00:23:54,200 --> 00:23:59,599 A tatínek byl v Mauthausenu, a protože on věděl, on, že jsem byl taky zavřenej, potkám ho. 296 00:23:59,600 --> 00:24:01,299 A on říká: "Jak se máš, pardále?" {zvesela} 297 00:24:01,300 --> 00:24:03,499 Já říkám: "Prosím tě, vy mi dejte pokoj!" 298 00:24:03,500 --> 00:24:05,499 "Na kterej straně barikády stojíš?" 299 00:24:05,500 --> 00:24:08,999 Já jsem říkal: "Heleďte, trhni si nohou, takovýhle fráze.." – "No co je?" 300 00:24:09,000 --> 00:24:17,999 Já jsem říkal: "No takhle, mě by vzali za čtrnáct set hrubýho dělat hasiče támhle v obchodní organizaci a to." 301 00:24:18,000 --> 00:24:22,666 On říkal: "Hele, tady se bavit nebudeme, přijď na městskej výbor KSČ {tzn. Komunistické strany Československa}, zejtra.“ 302 00:24:22,667 --> 00:24:23,666 Říkám: "Kde to je?“ 303 00:24:23,667 --> 00:24:25,499 Teď mi to vysvětlil, kde to je. 304 00:24:25,500 --> 00:24:27,832 Šel jsem, a jestli mám legitimaci. Já jsem říkal: "No to nemám." 305 00:24:27,833 --> 00:24:36,999 Tak oni zavolali jeho, on říkal: "Počkej, on je tady teďko odjíždí tajemník ústředního výboru Bulharska." 306 00:24:37,000 --> 00:24:40,299 "A tak se s ním loučíme." Musím čekat, to.Tak dobře. 307 00:24:40,300 --> 00:24:46,999 Tak on přišel a přišel takovej dědula a říká: "Volals mě, soudruhu?" 308 00:24:47,000 --> 00:24:51,866 Říká: "Hele, tadydle sežeň, sežeň tři, který se za něj zaručej." 309 00:24:51,867 --> 00:24:54,932 "On byl předválečnej člen strany, aby se dostal.“ 310 00:24:54,933 --> 00:24:57,899 Ten si vzal si ode mě telefon, já jsem říkal: "Jéje." 311 00:24:57,900 --> 00:25:03,299 Druhej den ráno mi volá ředitel Pramenu, že se mám dostavit do práce a byl jsem tam. 312 00:25:03,300 --> 00:25:05,199 A mě bylo dobře. 313 00:25:05,200 --> 00:25:12,666 Já jsem třeba ráno jel do eh, na Žižkov, že jo. 314 00:25:12,667 --> 00:25:19,166 To byly mlíkárny, pečivárny, že jo, tam byly ty babky takový s proříznutou klapačkou. 315 00:25:19,167 --> 00:25:23,166 No plnej krám lidí, mlíko bylo ještě v lahvích skleněnejch, že jo, to. 316 00:25:23,167 --> 00:25:26,666 Tak tam já jsem říkal: "Matko, tady mám tu průkazku." 317 00:25:26,667 --> 00:25:30,732 Jsem jí dal ty prázdný lahve do toho.. za chvíli tam prázdný a říkám: 318 00:25:30,733 --> 00:25:34,499 "A kde máte, kde máte plyn, kde máte, kde máte tohleto?" 319 00:25:34,500 --> 00:25:37,399 Prohlídl, udělal zápis a šel jsem dál. 320 00:25:37,400 --> 00:25:39,766 Přijel jsem tam podruhý a ona říkala: "Počkej mladej." 321 00:25:39,767 --> 00:25:43,032 "Támhle budeš mít teplý mlíko, to, ti přinesu dva loupáčky a to." 322 00:25:43,033 --> 00:25:46,299 Oni se ptaly kluků těch z údržby, co jsem zač. 323 00:25:46,300 --> 00:25:51,632 A mě takhle, takhle, takhle jsem, mě bylo mezi těma, mezi těma lidma dobře. 324 00:25:51,633 --> 00:25:57,866 No a pak jsem měl havárku, tramvaj do auta a to. 325 00:25:57,867 --> 00:26:00,466 Manželka to ještě jela se mnou z práce. 326 00:26:00,467 --> 00:26:06,666 No a byl jsem v nemocnici, odvezli hned na Vinohrady. 327 00:26:06,667 --> 00:26:14,266 Eh manželka, z operačního sálu a tam doktor, kterej mě přijal, říkal tomu šéfovi: 328 00:26:14,267 --> 00:26:16,299 "Hele, to nemá cenu, to je konec.“ 329 00:26:16,300 --> 00:26:19,666 Ona říkala: "Ježišmarjá, je to můj manžel, zachraňte mi ho!“ 330 00:26:19,667 --> 00:26:24,232 A ty mě tam dali doktoři výborně dohromady, pomohli mi. 331 00:26:24,233 --> 00:26:30,332 Víte, já si vážím všech dobrejch lidí, s kterejma jsem se, s kterejma jsem se setkal. 332 00:26:30,333 --> 00:26:35,199 Nejradši vzpomínám na tydlety, na tydlety věci. Víte, i na ten lágr. 333 00:26:35,200 --> 00:26:38,466 Já jsem se v tom lágru, já říkám já jsem dělal maturitu tam. 334 00:26:38,467 --> 00:26:48,299 Já jsem se sešel s tolika zajímavejma lidma a nejen s Čechama, i s dalších, dalších národností. 335 00:26:48,300 --> 00:26:57,232 Teďko když byla třeba ty, zátopy {tzn. povodně v roce 2003} a oni věděli, kde tam v tej Praze bydlím, že bydlím tam blízko, blízko tý řeky, 336 00:26:57,233 --> 00:27:01,632 volali mi z památníku flossenbürskýho: "Potřebuješ něco? My přijedem!" 337 00:27:01,633 --> 00:27:07,532 Volali mi, doktor Jack Terry, to je ten ze Spojených států: "Potřebuješ něco?" 338 00:27:07,533 --> 00:27:10,899 Eh Henri Margraff z Francie: "Potřebuješ? My ti pomůžem!" 339 00:27:10,900 --> 00:27:22,732 Eh teďko Dekeyser z Belgie, z Polska. Víte, to je, a ten Smuss z Izraele. 340 00:27:22,733 --> 00:27:28,732 To je přátelství napříč zeměkoulí, to je to dobrý, co tady vzniklo. 341 00:27:28,733 --> 00:27:32,232 Já si toho nesmírně vážím {důrazně} a to člověka drží. 342 00:27:32,233 --> 00:27:36,266 A já řikám, a tomu jsem strašně povinnej. 343 00:27:36,267 --> 00:27:39,199 Todle tady chodím na ty besedy, jo, víte? 344 00:27:39,200 --> 00:27:50,499 Já vzpomínám, bylo to v polovině června, toho pětačtyrycátýho roku, bylo zaplněný to táborský náměstí do posledního místečka. 345 00:27:50,500 --> 00:27:56,166 Všichni přišli, Táborští, přišli přivítat prezidenta Beneše, kterej se vrátil z exilu. 346 00:27:56,167 --> 00:27:59,699 A on jezdil sem do Sezimova Ústí, že jo, do tý vily. 347 00:27:59,700 --> 00:28:07,166 A skupina nás politickejch vězňů stála vedle tribuny při Žižkově pomníku tam. 348 00:28:07,167 --> 00:28:11,399 A prezident přišel a se všema se pozdravil, každýmu podal ruku. 349 00:28:11,400 --> 00:28:14,132 A řekl nám: „Buďte svědomím národa.“ 350 00:28:14,133 --> 00:28:19,166 Já jsem si to vysvětlil tak, že to je naše povinnost, že jsme.. 351 00:28:19,167 --> 00:28:27,566 Že je to naší odpovědnost k tím kamarádům, který položili svoje životy za tu demokracii a za tu svobodu. 352 00:28:27,567 --> 00:28:36,032 Ale že je to velká odpovědnost k mladej generaci, kterej musím vysvětlit, kde jsou ty příčiny, který vedly k těm válečnejm hrůzám. 353 00:28:36,033 --> 00:28:39,499 Že musím vysvětlit kde, kdo a kdy to začal. 354 00:28:39,500 --> 00:28:46,866 Ne kvůli nějakej pomstě, ale kvůli tomu, aby ty mladý mohli hlídat to, aby se to už neopakovalo. 355 00:28:46,867 --> 00:28:50,866 No a tak to je ten můj život, no. 356 00:28:50,867 --> 00:29:00,066 IV: No takže mockrát děkujem a já bych se teda zase vrátila zpátky do toho vašeho vyprávění s několika otázkami. 357 00:29:00,067 --> 00:29:11,232 Vy jste se zmiňoval o tom, že vlastně než jste se, začal působit v tom odboji, takže se vlastně ptali vašich rodičů, jestli oni s tím souhlasí, nebo ne. 358 00:29:11,233 --> 00:29:17,699 Probírali jste, vy jste doma třeba tu politickou, politický otázky nebo bavili jste se o tom? 359 00:29:17,700 --> 00:29:22,432 MV: Ne, my jsme to nějak zvlášť neprobírali. Víte, to byla, my jsme byli v tomhletom vychovaný. 360 00:29:22,433 --> 00:29:27,499 My jsme tímhletím, my jsme tímhletím, tímhletím žili. 361 00:29:27,500 --> 00:29:34,166 Eh víte, můj otec byl strašně přísnej, nejen na nás, ale i na sebe. 362 00:29:34,167 --> 00:29:37,966 A to, co nás naučil, naučil nás dělat, naučil nás.. 363 00:29:37,967 --> 00:29:44,999 Ale protože on věděl, on věděl, jak to mám ve škole, on věděl, co je. {odkašlal si} 364 00:29:45,000 --> 00:29:51,999 Já jsem byl v první třídě a hned sedmýho března, ten první rok, když jsem byl v první třídě, 365 00:29:52,000 --> 00:29:57,966 mě vybral pan učitel Liška, abych na besídce ve škole recitoval: 366 00:29:57,967 --> 00:30:03,266 "V Praze na Hradčanech, tam pan prezident bývá, na celou se Prahu z okénečka dívá. 367 00:30:03,267 --> 00:30:08,799 Dívá, usmívá se, když se dobře máme, a zesmutní vždycky, když si naříkáme. 368 00:30:08,800 --> 00:30:12,666 V Praze na Hradčanech, tam sluníčko hřeje. 369 00:30:12,667 --> 00:30:15,466 Ne, to není slunko, Tatíček se směje." 370 00:30:15,467 --> 00:30:23,666 Víte, to byla ta výchova, vůbec k tomudletomu, k tomudletomu a.. tak to bylo jasný. 371 00:30:23,667 --> 00:30:28,566 Víte, otec byl z rodiny z deseti dětí. 372 00:30:28,567 --> 00:30:35,999 Jeho otec byl strážným, jak se říkalo, na vechtru, na dráze tady mezi Chotovinami a Táborem uprostřed lesa. 373 00:30:36,000 --> 00:30:43,499 Maminčin otec, ten byl, ten byl eh topičem na dráze. 374 00:30:43,500 --> 00:30:50,499 A babičky moje, ty matky, obou rodičů, ty byly v tabákovej továrně v Táboře. 375 00:30:50,500 --> 00:30:54,399 To bylo, víte, a tam na tom Blanickým předměstí, to bylo vždycky tak: 376 00:30:54,400 --> 00:30:58,566 Ten mužskej byl na dráze, ať dělal lampáře, nebo strojvedoucího. 377 00:30:58,567 --> 00:31:06,999 Ty ženský všecky chodily do, do tý tabákový továrny v Táboře. Takový to bylo. 378 00:31:07,000 --> 00:31:15,499 Víte, já vzpomínám, večer v létě lidi si vzali židle před dům. 379 00:31:15,500 --> 00:31:19,332 A seděli, bavili se a teďko viděli tamhle, tak vzali ty židle, donesli to tam. 380 00:31:19,333 --> 00:31:23,732 A za chvíli byla skupina lidí a ty lidi si povídali, vyměňovali názory.. 381 00:31:23,733 --> 00:31:26,066 Byla to, bylo to strašně fajn. 382 00:31:26,067 --> 00:31:29,732 Víte, to mi schází dneska. Dneska si lidi strašně závidějí. 383 00:31:29,733 --> 00:31:32,266 Tenkrát já nevím, co si měli závidět. 384 00:31:32,267 --> 00:31:40,866 Ale já jsem žil v tom.. mít lidi rád a s lidma si porozumět a s lidma se dohodnout. 385 00:31:40,867 --> 00:31:43,332 A tak to bylo všecko dobrý. 386 00:31:43,333 --> 00:31:48,666 Já jsem třeba toho, toho tajemníka Knotka, kterej po mě šel, 387 00:31:48,667 --> 00:31:56,332 toho jsem znal, toho jsem znal jako, jsem si ho vážil jako kamaráda mýho táty a.. 388 00:31:56,333 --> 00:32:06,999 A třeba když jsem tam mluvil o tom, o tom školním inspektorovi Vondráškovi, kterej byl, kterej byl se mnou potom taky v tom Flossenbürgu. 389 00:32:07,000 --> 00:32:10,732 Ten byl zatčenej už v roce '40. My jsme mu říkali.. 390 00:32:10,733 --> 00:32:14,999 Eh tobyli dva, který, kterým jsme zdrobňovali jejich jména. 391 00:32:15,000 --> 00:32:17,599 Ten se jmenoval Emanuel, tak to byl Emánek. 392 00:32:17,600 --> 00:32:22,499 Protože hrál v táborovým orchestru na basu. 393 00:32:22,500 --> 00:32:26,466 A druhej byl Pepíček Pražák, taky byl Pepíček. 394 00:32:26,467 --> 00:32:35,199 Ten hrál v táborovým tom na, na violoncello. A ten byl potom, hrál v symfoňáku rozhlasovým v Praze. 395 00:32:35,200 --> 00:32:45,832 No a ten třeba, ten eh Emánek, ten měl tady tři dcery v Táboře a manželku. Znal jsem je. 396 00:32:45,833 --> 00:32:53,532 A on vždycky večer, když jsme se mohli třeba v neděli chvilku sejít na tom apelplace, tak jsme si řekli.. 397 00:32:53,533 --> 00:32:56,466 On vzpomínal na ten Tábor, všecko bylo v pořádku. 398 00:32:56,467 --> 00:33:06,099 A pak když se dověděl, jak to, že se nikdo z nás nesmí dostat živej do rukou osvobozenecký armády, 399 00:33:06,100 --> 00:33:12,466 tak prostě propadl stesku a to, přestal se prohlížet. 400 00:33:12,467 --> 00:33:16,499 To jsme museli denně prohlížet šaty, aby tam nebyla veš, protože to byl skvr.. {-nitý tyfus}. 401 00:33:16,500 --> 00:33:22,999 A zemřel necelý dva měsíce před osvobozením tábora na skvrnitej týfus. 402 00:33:23,000 --> 00:33:30,899 Víte, vzpomínám na tydlety lidi strašně, strašně rád vzpomínám na ty kamarády. {dojatě} 403 00:33:30,900 --> 00:33:33,266 Bohužel odcházejí. 404 00:33:33,267 --> 00:33:40,999 Za letošní rok, teďko když jsme poslali pozvánky, zase dalších pět odešlo. 405 00:33:41,000 --> 00:33:47,732 A to ještě jestli ty další jsou všichni živí, nevíme, protože někdo třeba taky ty dopisy nevrátí. 406 00:33:47,733 --> 00:33:50,999 No ale říkám pokud, pokud jsme tady, tak musíme. 407 00:33:51,000 --> 00:33:59,499 Podívejte se, teďko v tom, v tom Flossenbürgu se dává dohromady, to bude obrovský muzeum, to.. 408 00:33:59,500 --> 00:34:08,332 Teď jsme schvalovali tu náplň toho všeho, co tam má bejt, který všecky věci budou v tom .. 409 00:34:08,333 --> 00:34:11,999 Nevím, jestli tady to, nemám to po ruce. 410 00:34:12,000 --> 00:34:16,932 Eh to bude, to bude moc hezký, moc perfektní. 411 00:34:16,933 --> 00:34:25,299 Kde budou využitý nejen, že tam budou ty dokumenty, bude to i filmový dokumenty, i filmový vyprávění. 412 00:34:25,300 --> 00:34:31,999 Budou tam i na stěnách při těch schodištích dole, aby bylo využitý každý plochy, 413 00:34:32,000 --> 00:34:34,599 budou tam i z různejch národů lidi, 414 00:34:34,600 --> 00:34:39,799 jejich pohledy dneska [tzn. fotografie], jejich pohledy před zatčením nebo po zatčení, po osvobození. 415 00:34:39,800 --> 00:34:43,999 Ty, který už zemřeli, anebo který ještě žijou. Tak todleto. 416 00:34:44,000 --> 00:34:50,099 Z Čechů určitě víme, že tam bude ten Miloš Kučera, kterej zachránil toho Jacka Terryho, 417 00:34:50,100 --> 00:34:56,232 jak ho před tím transportem ukrejval v kanále mezi kuchyní a prádelnou. 418 00:34:56,233 --> 00:35:02,966 Bude tam jistě Emil Lešák, kterej jako první, protože byl osvobozenej v táboře tam, 419 00:35:02,967 --> 00:35:09,766 kterej dal eh telefonem zprávu z nějaký tý kanceláře SS: 420 00:35:09,767 --> 00:35:14,699 "Právě přijíždějí Američani, je tolik a tolik hodin, Flossenbürg je osvobozenej." 421 00:35:14,700 --> 00:35:21,166 To je to, to, tím začínají vždycky každý naše setkání výroční, který je. 422 00:35:21,167 --> 00:00:00,000 Takže teď to bude určitě, takže to budou i ty kamarádi tam, no.