1
00:00:00,000 --> 00:00:07,999
MV: A to.. a tam, a tady je totež, ale jenom místo toho chleba ta, ta čepice vězenská, čili ta vzpominka.

2
00:00:08,000 --> 00:00:09,999
Ta výstava se jmenuje Erinnerung.

3
00:00:10,000 --> 00:00:13,666
IV: My to pak tam dáme, a..

4
00:00:13,667 --> 00:00:19,666
Chtěla bych se ještě vrátit vlastně k době těsně po roce 1945.

5
00:00:19,667 --> 00:00:26,866
Měl jste nějaké problémy zase se vracet zpátky do toho civilního života a vyrovnávat se s tou poválečnou realitou?

6
00:00:26,867 --> 00:00:35,332
MV: No podívejte se, já jsem chtěl dokončit to studium, protože jsem, dokud všecko nezapomenu.

7
00:00:35,333 --> 00:00:41,432
Když mě sebrali v septimě, tak jsem musel ještě na tu septimu a oktávu, hodně se, hodně se doučovat.

8
00:00:41,433 --> 00:00:46,566
Tak jsem se soustředil na to, a potom jsem se soustředil na další, na další to studium.

9
00:00:46,567 --> 00:00:51,732
No eh byl jsem na svobod..

10
00:00:51,733 --> 00:00:58,732
Byl jsem svobodnej, byl jsem, eh nebyl jsem už vázanej na žádný dozorce a to.

11
00:00:58,733 --> 00:01:04,099
Eh pomáhal jsem tátovi při.. pomáhal jsem matce.

12
00:01:04,100 --> 00:01:08,732
Eh bylo to strašně fajn, byl jsem zase se svejma bratrama, no.

13
00:01:08,733 --> 00:01:12,166
A našel jsem si ženu do života. {důrazně}

14
00:01:12,167 --> 00:01:19,299
Takže jsem se, jsem jezdil do Prahy a, a studovat.

15
00:01:19,300 --> 00:01:23,332
A než jsem ještě byl zaměstnanej tam, tak jsem se vracel.

16
00:01:23,333 --> 00:01:27,066
A my jsme měli tady takovej soubor, takový divadlo.

17
00:01:27,067 --> 00:01:35,799
Protože my jsme fandili Voskovci a Werichovi, tak my jsme měli dvojici Vo-Ko, Volf-Konečný.

18
00:01:35,800 --> 00:01:42,499
Úplně jako Voskovec-Werich jsme si dělali, přes celej jsme si dělali takovýdle, takovýdle věci.

19
00:01:42,500 --> 00:01:50,832
My jsme hráli, no, asi na, ve třiceti městech, včetně v Praze jsme vystoupili s tím.

20
00:01:50,833 --> 00:01:52,599
Tak člověk se věnoval tomu a..

21
00:01:52,600 --> 00:01:58,366
A oni nás potom chtěli na různý takový ty podniky, abysme tam konferovali a todleto.

22
00:01:58,367 --> 00:02:04,932
Takže jsem se do toho zapojil rovnou a, a, a byl jsem, byl jsem na svobodě, no.

23
00:02:04,933 --> 00:02:09,166
A nám, na to jsem.. tak jsem vzpomněl, víte..

24
00:02:09,167 --> 00:02:14,699
Vždycky občas jsem vzpomněl na takový tydlety kamarády, který, který už se nevrátili.

25
00:02:14,700 --> 00:02:25,499
No a jednou.. protože jsem udělal takovej vzpomínky právě na toho, na toho eh školskýho inspektora tady, tady z Tábora.

26
00:02:25,500 --> 00:02:32,299
A najednou eh dostanu dopis, paní, jiný jméno, než měl ten.

27
00:02:32,300 --> 00:02:39,166
A ona to byla dcera toho, a že jí její sestra, která je dostávala, přinesla, poslala ty noviny.

28
00:02:39,167 --> 00:02:42,266
Strašně mi děkovala, strašně mi děkovala.

29
00:02:42,267 --> 00:02:48,232
A potom přišli.. ale taky někteří chodili i na ty naše setkání, tihle, tyhlety pozůstalí.

30
00:02:48,233 --> 00:02:55,999
A to jsem byl rád, že se takhle dali i tydlety lidi dohromady, i tyhlety lidi, že, že přišli, no.

31
00:02:56,000 --> 00:03:00,666
IV: Ovlivnily ty vaše zážitky nějak váš vztah k Němcům?

32
00:03:00,667 --> 00:03:05,799
MV: Eh ne, protože já jsem měl i Němce z toho lágru jako dobrý.

33
00:03:05,800 --> 00:03:20,732
Podívejte se, já když jsem třeba přišel do NDR bejvalý, jo, tak tam jsem měl i dobrý kamarády.

34
00:03:20,733 --> 00:03:28,332
A i jsem měl toho, kterej mě chodil hlídat, s kým mluvím, co jak mluvím a todle.

35
00:03:28,333 --> 00:03:37,232
Když jsem přišel do Mnichova, potom když na tom festivalu Unesca, zase jsem tam našel dobrý lidi.

36
00:03:37,233 --> 00:03:45,299
Tenkrát byl, tenkrát byl primátorem Hans-Jochen Vogel, kterej byl jako výbornej.

37
00:03:45,300 --> 00:03:55,932
A ten mě vždycky zval, vždycky ty lidi na něco, napsali taky do tý knížky v tom..

38
00:03:55,933 --> 00:04:00,999
No a z toho NDR na mě poslali hlášku, že jsem zapsal taky něco do tý knížky.

39
00:04:01,000 --> 00:04:06,366
Já říkám: "Tak si to tam jděte přečíst a víte, že jsem nenapsal nic, nic špatného."

40
00:04:06,367 --> 00:04:08,199
A ten Vogel byl strašně fajn.

41
00:04:08,200 --> 00:04:16,499
My jsme tam přijeli na festival a předtím jsem tam dostal za čtyři pořady pět cen, jsme měli.

42
00:04:16,500 --> 00:04:20,766
Protože jeden pořad dostal, dostal dvě ceny, hlavní a potom ještě v kategorii.

43
00:04:20,767 --> 00:04:33,999
A potom další rok jsme tam byli a to už jsme měli jenom jeden, jeden večerníček takovej z, to, ze Slovenska, jo?

44
00:04:34,000 --> 00:04:39,332
Jmenovalo se to "Strašák Matěj", v němčině to mělo jméno "Vogelscheuche".

45
00:04:39,333 --> 00:04:49,532
A teďko skončilo a přišel mi ten Hans-Jochen Vogel, přišel mi blahopřát, že zase jsme dostali cenu.

46
00:04:49,533 --> 00:04:51,932
Jsem říkal: "Víte, jak se to jmenovalo?"

47
00:04:51,933 --> 00:04:57,466
A on říká: "Ich weiß, eine Vogelscheuche, ich weiß, dass Sie immer an mich gedacht haben."

48
00:04:57,467 --> 00:04:59,132
Že jste na mě myslel.

49
00:04:59,133 --> 00:05:01,999
Já jsem říkal.. on říkal:  "Ale jsem rád, že.."

50
00:05:02,000 --> 00:05:10,866
To bylo v osmašedesátým roce. "Jsem rád, že, že Praha zase získala cenu, zase získala cenu."

51
00:05:10,867 --> 00:05:16,666
Říkám: "Ale to nebyla, to nebyl pořad Prahy, to byl pořad Bratislavy."

52
00:05:16,667 --> 00:05:17,999
A teď nevěděl, se díval.

53
00:05:18,000 --> 00:05:22,332
Já jsem říkal: "Ale já jsem rád, že dostal Dubček [tzn. Alexander Dubček] taky aspoň jeden hlas."

54
00:05:22,333 --> 00:05:25,799
A on říká: "Aber Herr Volf, meinen Sie nur eine Stimme?" {smích}

55
00:05:25,800 --> 00:05:29,666
Víte, takže my jsme měli i mezi nima takovýdle ty..

56
00:05:29,667 --> 00:05:39,932
Ale třeba jsem měl i dobrý, i dobrý vztahy s těma hlasatelkami tam, s těma, zejména pro ty dětský pořady.

57
00:05:39,933 --> 00:05:45,299
Oni třeba si řekli, že by chtěli, že by chtěli na Pražský hrad přijít.

58
00:05:45,300 --> 00:05:45,999
A že by chtěli..

59
00:05:46,000 --> 00:05:51,399
Protože byli třeba i muzikanti, že by chtěli vidět nějakej koncert v zahradě, něco v divadle,

60
00:05:51,400 --> 00:05:54,366
aby viděli operu, aby viděli koncert, aby viděli sólisty.

61
00:05:54,367 --> 00:06:04,032
No a já, protože z televize z hudebního oddělení byli v tom, v tom, v těch výborech při tomhletom, tak mi to sehnali..

62
00:06:04,033 --> 00:06:11,599
Oni byli šťastný a, a víte, dobrý vztahy, dobrý vztahy takhle kolem toho byly.

63
00:06:11,600 --> 00:06:13,666
Zrovna tak i v Rakousku.

64
00:06:13,667 --> 00:06:18,332
Taky, protože my jsme potom, tenkrát za Pelikána {tzn. za ředitele ČT Pelikána} jsme mohli..

65
00:06:18,333 --> 00:06:23,332
Takhle, přišli, dali návrh, že dělaj pořad "Hudba nezná hranic".

66
00:06:23,333 --> 00:06:29,332
Že to dělá Švýcarsko, Německo a Rakousko. Jestli bysme k tomu šli.

67
00:06:29,333 --> 00:06:33,499
Já jsem říkal: "No, já bych to chtěl napřed, napřed vidět."

68
00:06:33,500 --> 00:06:36,432
Tak mě Pelikán pustil do Vídně, tam mi to předvedli to.

69
00:06:36,433 --> 00:06:42,332
"Dobře, my se zúčastníme, protože oni to dělaj, oni to dělaj všecko jako ve studiu, takže jaký, jaký.."

70
00:06:42,333 --> 00:06:45,332
Pak jednou se tam dělalo tam, v každej postupně, v každým státě.

71
00:06:45,333 --> 00:06:49,266
Já jsem říkal: "Víš, to je, to je, to je ve studiu, to nemá cenu."

72
00:06:49,267 --> 00:06:52,832
Tak oni hned, že to bude Praze příště. Já jsem říkal: "Dobře."

73
00:06:52,833 --> 00:06:59,666
Tak jsem objednal, aby nám Pražskej hrad uvolnil ten Dům české mládeže, tam co je na, na Hradě.

74
00:06:59,667 --> 00:07:04,366
A teďko režisér byl Karel Špička, uváděl mi to..

75
00:07:04,367 --> 00:07:08,499
Uváděl mi to pán s buřinkou {tzn. Otto Šimánek, představitel Pana Tau}, že jo, {smích} kterej..

76
00:07:08,500 --> 00:07:12,999
Solis.., harmonikáře jsme posadili do takovýho výklenku a to.

77
00:07:13,000 --> 00:07:18,232
Něco jsme.. sbor jsme dali třeba zase, točili na, na dvoře a tak.

78
00:07:18,233 --> 00:07:21,032
Ale když už přijeli do Prahy, tak jsme..

79
00:07:21,033 --> 00:07:28,899
Rakušani přijeli rychlíkem, tak jsme jeli od Wilsoňáku Prahou jsme je sledovali, kamera až do toho.

80
00:07:28,900 --> 00:07:34,232
Na, na Švýcary jsme počkali na letišti, na Němce se čekalo na hranicích.

81
00:07:34,233 --> 00:07:36,999
Jsme ukázali, že jsme ukázali republiku.

82
00:07:37,000 --> 00:07:40,532
Takže oni všechno potom opakovali a oni potom mě všude zvali.

83
00:07:40,533 --> 00:07:43,666
Protože oni říkali: "Vy máte takový nápady, to budem dělat, to budem dělat."

84
00:07:43,667 --> 00:07:48,666
Takže v tej práci jsme to měli strašně, strašně fajn.

85
00:07:48,667 --> 00:07:54,299
Jo, taky třeba se vyskytlo někdy takový, že některej tak, takovej zapšklej.

86
00:07:54,300 --> 00:07:59,766
Ale mně byli sympatičtější ty třeba, který byli takový upřímný a dobrý.

87
00:07:59,767 --> 00:08:04,732
Tak to já jsem na takové, na to nekoukal, no.

88
00:08:04,733 --> 00:08:09,999
IV: Vy se těm svejm obrázkům a malování se věnujete i v současný době.

89
00:08:10,000 --> 00:08:10,332
MV: No.

90
00:08:10,333 --> 00:08:14,332
Projevuje se v tom i vlastně ty vaše nějaký zážitky?

91
00:08:14,333 --> 00:08:20,166
MV: No, už k tomu táboru, vězení se, k tomu se nevrátím.

92
00:08:20,167 --> 00:08:22,266
To dělám vždycky současně, aby byly..

93
00:08:22,267 --> 00:08:25,866
Jo, ze začátku v tom pětačtyrycátým roce jsem dělal.

94
00:08:25,867 --> 00:08:27,999
Tam jsem měl, tam jsem se vyrovnával.

95
00:08:28,000 --> 00:08:30,766
Tam jsme měli hodně povídek a hodně těch obrázků.

96
00:08:30,767 --> 00:08:33,832
Mám je tady ještě, jestli se budete potom chtít podívat.

97
00:08:33,833 --> 00:08:38,666
Mám je tady v knížce takovej, protože to mám vystřihovaný.

98
00:08:38,667 --> 00:08:46,266
Mám, mám pět takhle silnejch knížek, to jsou ty výstřižky z článků a z těch obrázků, to jsem dělal.

99
00:08:46,267 --> 00:08:50,999
A teďko, teďko vedu ke konkrétním, ke konkrétním událostem.

100
00:08:51,000 --> 00:08:57,666
To jsem dělal pro spoustu, jsem to počítal, to bylo pro dvaačtyřicet celkem redakcí různě.

101
00:08:57,667 --> 00:09:00,666
Chvíli tam, chvíli tam zase, je to, jak to šlo.

102
00:09:00,667 --> 00:09:07,632
Ono taky už není moc, moc času, teď kreslím akorát tady pro ten časopis táborskej a.. no.

103
00:09:07,633 --> 00:09:17,666
IV: Já o vás také vím, že vy jste organizován nebo se podílíte na organizaci bývalých vězňů koncentračního tábora Flossenbürg i na tý mezinárodní úrovni?

104
00:09:17,667 --> 00:09:24,599
MV: No, to je až, až teďko. Totiž hned v tom pětačtyrycátým roce my jsme se dali dohromady.

105
00:09:24,600 --> 00:09:29,166
Eh napřed jsme dávali dohromady, kdo se vrátil a kdo se nevrátil.

106
00:09:29,167 --> 00:09:32,232
Lidi se na nás obraceli, obraceli ty příbuzný

107
00:09:32,233 --> 00:09:35,266
a hledali ty svý známý a ty svý, jestli, jestli jsou.

108
00:09:35,267 --> 00:09:36,499
Tak jsme se věnovali tomu.

109
00:09:36,500 --> 00:09:42,999
A pak přišlo na to, že jsme dávali, že jsme podchycovali všecky ty, všecky ty flossenbürský, který ještě žijou.

110
00:09:43,000 --> 00:09:48,499
A začali jsme se scházet. Tu v Domažlicích, tu v Budějovicích, tu v Praze a takhle.

111
00:09:48,500 --> 00:09:53,666
Takže jsem od začátku pracoval v tom, v tom výboru.

112
00:09:53,667 --> 00:09:59,866
No a pak jsem vypadl na dva roky, když jsem byl na vojně, tak jsem nemohl jako docházet zase to.

113
00:09:59,867 --> 00:10:10,999
No a pak jsem byl členem toho výboru, jenže pak nám tam dali do čela pana údajně doktora Jahna.

114
00:10:11,000 --> 00:10:21,999
To byl z těch, z těch opereťáků ze západních Čech a to byl spolupracovník STB {tzn. Státní bezpečnosti}.

115
00:10:22,000 --> 00:10:27,966
A ten.. prostě jsme se nesměli scházet, jen jednou za pět let.

116
00:10:27,967 --> 00:10:34,332
To vždycky dal dohromady čtyři, pět lidí, no, ty, který to za něj oddřou.

117
00:10:34,333 --> 00:10:47,466
No a musel to bejt vždycky, že nám tam dali prostě krajský nebo okresní nějakej výbor partaje, kterej to měl hlídat, když jsme se scházeli, no, nic.

118
00:10:47,467 --> 00:10:58,999
Když jsme se, když jsme se měli sejít v roce, v roce 89, nebo v roce 90 jsme se měli sejít tady v Táboře.

119
00:10:59,000 --> 00:11:06,432
My to měli připravený, támhle nám poskytla ta střední škola, nám poskytla místnosti a todleto.

120
00:11:06,433 --> 00:11:11,666
No a oni potom od toho odešli, že už se vyměnil, už ten výbor ústřední.

121
00:11:11,667 --> 00:11:13,899
Řekli jsme, tak to vezmem na vlastní triko.

122
00:11:13,900 --> 00:11:18,666
Sešli jsme se tady, udělali jsme tady, ještě se nás sešlo hodně.

123
00:11:18,667 --> 00:11:20,832
Taky z tý doby ještě mám fotografie.

124
00:11:20,833 --> 00:11:26,866
Eh uctili jsme památku těch na tom popravišti ze stannýho práva, všecko todleto.

125
00:11:26,867 --> 00:11:28,499
Volil se novej výbor.

126
00:11:28,500 --> 00:11:36,166
My jsme chtěli, aby dělal předsedu ten eh Franta Šturma z Budějic, kterej byl výbornej.

127
00:11:36,167 --> 00:11:38,366
Vlastně on potom byl v Českým Krumlově.

128
00:11:38,367 --> 00:11:43,899
A on říkal, že jako ne, že by to měl z Prahy a to, nakonec to spadlo na mě.

129
00:11:43,900 --> 00:11:49,166
No tak jsme měli takovej výbor, a jak lidi odcházeli, tak se to vždycky doplňovalo.

130
00:11:49,167 --> 00:11:52,499
Takže od toho jsem dělal předsedu toho.

131
00:11:52,500 --> 00:12:02,332
No a najednou ke mě přišla kameramanka Věra Štinglová, která byla u mě ve vysílání pro děti a mládež a říkala..

132
00:12:02,333 --> 00:12:06,999
Ona je Osvětimačka {tzn. bývalá vězenkyně KT Osvětim}, říkala: "Ty, človeče, ty jsi byl přece v tom Flossenbürgu, že jo?"

133
00:12:07,000 --> 00:12:12,299
Já říkám: "No." – "Tady je nějakej mladík, študent z vysoký školy z Německa."

134
00:12:12,300 --> 00:12:16,532
"A chce dělat něco o Flossenbürgu a potřebuje někoho, kdo tam byl."

135
00:12:16,533 --> 00:12:21,066
Já říkám: "Tak ať přijde." Přišel, představil se Jörg Skriebeleit.

136
00:12:21,067 --> 00:12:22,332
Já jsem říkal: "No o čem to bude?"

137
00:12:22,333 --> 00:12:28,832
A on říkal: "No, to bude práce o mým rodným kraji. Já pocházím z Vohenstraussu."

138
00:12:28,833 --> 00:12:31,499
Říkám: "No, a jaký místo bude mít ten Flossenbürg?"

139
00:12:31,500 --> 00:12:37,666
On říkal: "No mě pořád štve, že se říká, že byl jedinej koncentrační tábor v Dachau."

140
00:12:37,667 --> 00:12:40,999
"A já vím, že byl v tom Flossenbürgu, já jsem se maminky ptal, co jako tam."

141
00:12:41,000 --> 00:12:46,566
"A ona říkala, my jsme se o to neměli starat, nám řekli, že jsou tam, že jsou tam těžký zločinci."

142
00:12:46,567 --> 00:12:49,999
Já říkám: "No jo, dobře, ale jaký bude vaše stanovisko?"

143
00:12:50,000 --> 00:12:54,032
A on říká: "Generační. Vy jste nevěděli, tak jste se nestarali."

144
00:12:54,033 --> 00:12:58,866
"Teď vám to řekneme, jak se postaráte, jak se postará naše vláda?"

145
00:12:58,867 --> 00:13:03,832
A teď jsme se dali dohromady a najednou on přešel od toho Flossenbürgu tam to.

146
00:13:03,833 --> 00:13:04,832
To jsem se poznal..

147
00:13:04,833 --> 00:13:10,532
Začali, začali jsme dělat ty besedy s mladejma lidma, scházet se to, až se vytvo..

148
00:13:10,533 --> 00:13:17,299
A, a teďko jsme chtěli, aby, protože tam byla ta firma Alcatel, zabírala celej ten apelplac a ty budovy.

149
00:13:17,300 --> 00:13:25,266
A teďko ta firma Alcatel odcházela a dala to za symbolickou jednu marku bavorský vládě.

150
00:13:25,267 --> 00:13:34,332
A to mezinárodní {tzn. mezinárodní výbor}, jak jsme tam byli, požádali bavorskou vládu, aby nám to dala.

151
00:13:34,333 --> 00:13:43,666
A pan Stoiber odepsal, že stačí, když bude koncen.. když bude památník v koncentračním táboře v Dachau.

152
00:13:43,667 --> 00:13:49,932
A tehdy byl ministr kultury a školství pan Zehetmayer, a já jsem mu napsal osobní dopis.

153
00:13:49,933 --> 00:13:56,332
A žádal jsem, kdyby byl tak laskavej a vysvětlil bavorský vládě, že je rozdíl mezi těma koncentračníma táborama,

154
00:13:56,333 --> 00:14:03,732
že Dachau vzniklo v roce 1933, když se Hitler dostal k moci, proti jeho oponentům.

155
00:14:03,733 --> 00:14:13,366
Kdežto Flossenbürg v těsnej blízkosti československých státních hranic vznik v květnu, začátkem května třicet osm,

156
00:14:13,367 --> 00:14:18,366
pár dní po skončení štvavýho sjezdu sudetských Němců v Karlovejch Varech.

157
00:14:18,367 --> 00:14:27,666
On mi odpověděl do tejdna, že si nesmírně váží důvěry, s kterou jsem se na něj obrátil, otevřenosti a upřímnýho vyznání

158
00:14:27,667 --> 00:14:33,832
a že udělá všechno pro to, abysme to dostali.

159
00:14:33,833 --> 00:14:44,699
Za tejden další se mi přihlásil pan doktor Rupp, kterej byl ředitel ústředí pro vzdělávání v Mnichově, čili ministr školství, že jo.

160
00:14:44,700 --> 00:14:51,199
Říkal, napsal mi {opravuje se}, že byl pověřenej bavorskou vládou, aby se staral o ten, o ten Flossenbürg.

161
00:14:51,200 --> 00:14:54,866
A že mě žádá, abych mu byl nápomocen. Tak jsem mu tam pomohl.

162
00:14:54,867 --> 00:15:01,999
Tak jsme si vyjasnili stanoviska, to dali dohromady a jsme tam schodili a takhle.

163
00:15:02,000 --> 00:15:11,899
No a teďko pan Clisson, protože se najednou stal předsedou těch, protože zemřel vězeň Francouz.

164
00:15:11,900 --> 00:15:16,166
A on byl..  No takže se stal on prezidentem.

165
00:15:16,167 --> 00:15:21,432
A teď chtěl bejt "Monsieur President International" a chtěl ten (???)..

166
00:15:21,433 --> 00:15:27,666
Já jsem říkal: "Jo, to bysme museli platit já nevím dvacet tisíc ročně, přispívat do toho.."

167
00:15:27,667 --> 00:15:31,666
Já jsem mu říkal: "To my nepotřebujem, my máme tady Flossenbürg, památník."

168
00:15:31,667 --> 00:15:38,966
"Máme kontakt na ty, na ty bavorský koncentrační tábory, máme to, tak budeme todleto."

169
00:15:38,967 --> 00:15:42,366
No a teďko, tenkrát byla, oni..

170
00:15:42,367 --> 00:15:50,332
Už nebyl ten Zehetmayer, ale byla paní Hohlmeierová, dcera Franze Josefa Strausse, byla..

171
00:15:50,333 --> 00:15:55,666
A teď tak jmenovala, jmenovala to vědecký grémium.

172
00:15:55,667 --> 00:16:04,832
Oni tomu říkali, no oni říkali vlastně, vlastně Rada pro, pro odbornou práci při tom památníku.

173
00:16:04,833 --> 00:16:10,532
Samozřejmě, že to ovlivnil i svejma, svejma zásaha Jörg.

174
00:16:10,533 --> 00:16:18,299
Takže je tam, takže je tam těch deset vědců z Německa, je to od Berlína až tady dolů po Mnichov.

175
00:16:18,300 --> 00:16:24,332
Je tam těch pět zástupců těch vězňů, těch národností dochá..

176
00:16:24,333 --> 00:16:28,499
Tu a tam někoho vždycky přizvou, podle toho, co se, co se probírá.

177
00:16:28,500 --> 00:16:34,832
Eh právě na tomto hochbau aby to udělali pořádně, poctivě, dělaj se důkladný plány.

178
00:16:34,833 --> 00:16:37,999
A teďka jak už je ten plán (???), už se dodělá..

179
00:16:38,000 --> 00:16:46,099
Já říkám: "To musí ovlivnit ten obsah, aby tam nebylo nic takovýho zkreslujícího, aby to bylo, aby to bylo pěkný."

180
00:16:46,100 --> 00:16:48,932
No tak tak jsem se tam do toho dostal todleto.

181
00:16:48,933 --> 00:16:56,332
Třikrát do roka tam jsme a dostává se nám, dostává se nám ocenění, že, že je to dobrý.

182
00:16:56,333 --> 00:17:00,899
A že to pokračuje, že z toho maj lidi radost, jak to je, jak to vzkvétá tam.

183
00:17:00,900 --> 00:17:09,432
A já říkám, že největší zásluhu právě má na tom ten, ten Jörg, protože ten ví, co chce.

184
00:17:09,433 --> 00:17:15,832
A je člověk vzdělanej a dobře, dobře maká no.

185
00:17:15,833 --> 00:17:22,499
A vůbec ta parta v tom, v tom taky je dobrá, těch, co jsou v tom památníku.

186
00:17:22,500 --> 00:17:29,899
Takže tam třikrát do roka tam dojíždím a třeba i počtvrtý, když je to setkání.

187
00:17:29,900 --> 00:17:33,999
Vždycky vlakem do Markredwitz, tam pro nás přijedou autem,

188
00:17:34,000 --> 00:17:37,932
odvezou nás do Flossenbürgu, zase potom zpátky a takhle.

189
00:17:37,933 --> 00:17:41,899
IV: Takže to jsou svým způsobem příjemné návraty.

190
00:17:41,900 --> 00:17:48,966
MV: Jsou. Vždycky někomu, musím sehnat, s manželkou tady, aby jí pomohli, když bude potřebovat.

191
00:17:48,967 --> 00:17:54,966
Protože ji nechci nechat samotnou, aby si neublížila.

192
00:17:54,967 --> 00:18:02,499
IV: No, takže pane Volfe, já vám mockrát poděkuju a jenom vám nabídnu prostor, ještě chcete ještě něco dodat na závěr?

193
00:18:02,500 --> 00:18:11,166
MV: Já bych chtěl zase poděkovat vám, že se staráte o to, aby se, byla zachovaná ta památka tý doby,

194
00:18:11,167 --> 00:18:14,266
a právě znova opakuju, co už jsem vždycky říkal:

195
00:18:14,267 --> 00:18:18,799
Ne pro pomstu, ale aby ty další generace dbaly na to,

196
00:18:18,800 --> 00:18:24,999
aby se to strašný, co vedlo k těm zlejm dobám, aby se neopakovalo. Děkuju vám.

197
00:18:25,000 --> 00:00:00,000
IV: No, my vám taky mockrát děkujem.