1
00:00:15,800 --> 00:00:22,966
FW: Tak po tom náletu vlastně zůstali dva. Jeden byl zraněnej, to byl starší Němec.

2
00:00:22,967 --> 00:00:27,532
Ten měl průstřel ruky a ten pak nějak zmizel.

3
00:00:27,533 --> 00:00:33,966
A ten mladší, to byl vlastně zlodějíček z Plavna.

4
00:00:33,967 --> 00:00:40,799
Když tam totiž vybombardovali věznici, tak k nám ho poslali se zraněnou hlavou. My jsme se trochu o něj postarali.

5
00:00:40,800 --> 00:00:44,999
Jídlo jsme pro něj sehnali, no tak tím se taky zachránil.

6
00:00:45,000 --> 00:00:50,732
A teď v tomhletom momentě nás prostě volně pustili do lesa.

7
00:00:50,733 --> 00:00:55,999
Rozkaz byl utéct do toho lesa, pustili psy, no jak ovce.

8
00:00:56,000 --> 00:01:08,599
Přišli jsme tam, rozkaz samozřejmě lehnout, sednout a kdo by vstával, tak by pochopitelně se vystavoval nějaký tý, nějaký tý agresi.

9
00:01:08,600 --> 00:01:16,399
A teď ale na mě ten Němec zakejval, ten, ten mladej, co byl z toho.. co nebyl raněnej.

10
00:01:16,400 --> 00:01:24,999
A vidím, že si zaklepal na hlavu, jestli jako není to, jak se k němu dostanu, tak jsem to zkusil.

11
00:01:25,000 --> 00:01:31,366
No a on mě dal poměrně velký kus chleba a nějakej margarín.

12
00:01:31,367 --> 00:01:33,999
Já mu říkám: „Kdes to sehnal?“

13
00:01:34,000 --> 00:01:40,899
A on říká: „No prosím tě, vedle mě zastřelili esesáka, no, tak jsem mu vybral chlebník.“

14
00:01:40,900 --> 00:01:47,232
Zkrátka specialista. Tak jsem to vzal ten svůj podíl, odplazil jsem se zpátky.

15
00:01:47,233 --> 00:01:48,966
A tam už jsme se všichni rozdělili.

16
00:01:48,967 --> 00:01:56,666
Takže každej jsme kousek jako dostali a tím jsme trošku zahnali, zahnali hlad.

17
00:01:56,667 --> 00:02:03,432
Eh potom došlo k takové velice nepříjemné a pro nás bolestné příhodě,

18
00:02:03,433 --> 00:02:14,999
kde jeden z našich kamarádů, ten nejmladší..  A už měl nohy nadranc, bylo to špatný, nemoh jít.

19
00:02:15,000 --> 00:02:24,832
A nebyl tam velitel v tý chvíli, a vedle nas šel esesák, starší člověk proti nám tehdá,

20
00:02:24,833 --> 00:02:30,032
tak asi kolem těch 45 let nebo možná víc, táta od rodiny.

21
00:02:30,033 --> 00:02:33,499
A on za ním přišel a žádal, aby ho zastřelil.

22
00:02:33,500 --> 00:02:37,566
A ten mu to vymlouval, říkal: „Prosím tě, půjdeme ještě asi 20 minut."

23
00:02:37,567 --> 00:02:40,966
"Pak si odpočineš a zas to ráno trochu půjde.“

24
00:02:40,967 --> 00:02:45,932
Nedal pokoj, tahal ho za rukáv a najednou přijel Roller velitel.

25
00:02:45,933 --> 00:02:49,199
A říká: „Co to tady je?“ On říká: „Chce, abych ho zastřelil.“

26
00:02:49,200 --> 00:02:54,832
„Ba, tak ho, tak ho oddělej.“ No tak on ho zastřelil.

27
00:02:54,833 --> 00:03:02,132
No, ta věc byla velice smutná pro nás, dost nás to otřáslo.

28
00:03:02,133 --> 00:03:16,499
Ale horší bylo potom po válce, když jsme takhle seděli s matkou doma, někdo zaklepal a vešla v šátku, prostě vesnická paní.

29
00:03:16,500 --> 00:03:23,399
No a teď se hlásila a říká: „Já jsem měla syna v lágru, že byl v Lengenfeldu.

30
00:03:23,400 --> 00:03:30,332
"A zahynul a já nevím jak, nebo teda zahynul, nevím o něm."

31
00:03:30,333 --> 00:03:35,099
"Proto jsem dala zprávu do novin, a jeden z vás se mi ozval."  To byl asi Jokl.

32
00:03:35,100 --> 00:03:40,499
"A napsal mi vaši adresu, že vy jste u toho byl, když zemřel.“

33
00:03:40,500 --> 00:03:48,499
Dodneška nevím, co jsem tý ubohý ženě řek. Mně jí bylo líto.

34
00:03:48,500 --> 00:03:56,999
Něco jsem jí povídal, ale to že vlastně spáchal sebevraždu, že si to přál, to jsem.. Na to jsem sílu neměl.

35
00:03:57,000 --> 00:04:01,366
No pak tam bylo různý příhody, že jo, dostali jsme do nějakého kláštera.

36
00:04:01,367 --> 00:04:07,699
Tam nás nacpali všechny do jedný místnosti a tak jsme přestáli celou noc.

37
00:04:07,700 --> 00:04:12,832
Když zemřel, no tak zůstal stát až do rána.

38
00:04:12,833 --> 00:04:19,299
Pak když jsme zase byli jednou v takový starý fabrice a zřejmě to byl bejvalej lihovar.

39
00:04:19,300 --> 00:04:25,499
A původně před tím, před náma tam byli asi ruský zajatci, jak jsme se dověděli.

40
00:04:25,500 --> 00:04:30,332
A tam jsme taky našli brambory.

41
00:04:30,333 --> 00:04:36,666
Samozřejmě, že byl zákaz, abysme si je brali, jenomže on když je hlad, tak se riskuje.

42
00:04:36,667 --> 00:04:48,499
Tam jsme roztopili v takovým sudu oheň na patře už a ty brambory jsme si tam jako sušili, opejkali.

43
00:04:48,500 --> 00:04:55,999
No, bylo nám divný, že druhej den nejdeme dál. Pak jsme se dozvěděli, proč.

44
00:04:56,000 --> 00:05:06,266
Posti tam našli sele malý, to zabili, upekli, snědli. Jenomže neměli sůl.

45
00:05:06,267 --> 00:05:11,799
A celá ostraha dostala průjem, takže nebyli schopný jít dál.

46
00:05:11,800 --> 00:05:16,666
No a my se tam teda živili zase těmi brambory.

47
00:05:16,667 --> 00:05:26,966
Potom když byl danej povel k odchodu, tak jsme si každej ještě pár brambor vzali do kapsy, který jsme pak samozřejmě jedli syrový ve šlupce, jen tak otřený o kalhoty.

48
00:05:26,967 --> 00:05:34,766
Tak jednu ráno, dvě k obědu a zas jednu k večeři, tak jak jsme si to vzali.

49
00:05:34,767 --> 00:05:45,766
A něž jsme odjížděli, tak jsme viděli dva žebřiňáky, který obsadili ta Volkssturm, to znamená už starší, starý lidi.

50
00:05:45,767 --> 00:05:50,666
A jeli někam, jestli jeli cvičit nebo kam, prostě nás předjeli.

51
00:05:50,667 --> 00:05:56,532
A jdem po cestě a vidíme hloubkaře, jak na něco nalítává.

52
00:05:56,533 --> 00:06:00,732
A on vlastně zjistil ty dva, ty dva žebřiňáky.

53
00:06:00,733 --> 00:06:05,032
A když jsme k tomu přišli, tak tam bylo pár tříšek a nějaký mrtvý,

54
00:06:05,033 --> 00:06:12,066
ale koně, to už jsme viděli na poli, tam byli ruský zajatci a ty už si pomalniku ho vařili.

55
00:06:12,067 --> 00:06:20,066
Tak takhle jsme prostě postupovali a stalo se, zase pršelo..

56
00:06:20,067 --> 00:06:28,966
Samozřejmě ty deky, co jsme dostali jako s sebou, ty jsme dávno vyhodili, poněvadž nést mokrou deku, to nemělo smysl.

57
00:06:28,967 --> 00:06:36,132
A teď jsme leželi v takovejch úžlabinách, no a pršelo na nás a pršelo na posty.

58
00:06:36,133 --> 00:06:44,999
A tam nás Čechy napadlo, že teď by možná bylo možný se oddělit od těch cvikovskejch.

59
00:06:45,000 --> 00:06:53,066
A tak jsme šli všichni za, za zástupcem komandanta, poněvadž komandant tam nebyl.

60
00:06:53,067 --> 00:06:59,599
A říkali jsme mu: „Podívejte se, prší na nás, prší na posty, tohle nemá smyl."

61
00:06:59,600 --> 00:07:03,566
"Pojďme klidně dál, my jsme ochotný jít.“

62
00:07:03,567 --> 00:07:06,432
A on říká: „No tak to se poradím s postama.“

63
00:07:06,433 --> 00:07:12,732
Svolal si posty, že jo, ty, a za chvilku se ozvalo: „Alles antreten!”

64
00:07:12,733 --> 00:07:15,899
Takže my jsme pochodovali dál a cvikovská tam zůstala.

65
00:07:15,900 --> 00:07:17,899
Tak jsme si říkali: „Zatím dobrý.“

66
00:07:17,900 --> 00:07:20,266
Tak tím jsme se jich caštečně zbavili.

67
00:07:20,267 --> 00:07:24,499
Došli jsme tam do nějaký vsi, to už bylo k večeru.

68
00:07:24,500 --> 00:07:33,499
A tam jsme zůstali stát s tím, že jako tam budeme nocovat a že nás ubytuje v nějakých těch stodolách.

69
00:07:33,500 --> 00:07:37,266
A pokud si vzpomínám, i nějakou bramboru jsme dostali.

70
00:07:37,267 --> 00:07:43,999
A tam zmizel "lagerälteste" a "blockman".

71
00:07:44,000 --> 00:07:52,066
To byli.. Vím, že Rudi, to jako "lagerälteste" byl, byl Rakušan.

72
00:07:52,067 --> 00:07:56,499
A co byl Johann, to nevím přesně, ale prostě oba dva už zmizeli.

73
00:07:56,500 --> 00:08:02,266
A když jsme tam ještě stáli na té návsi, tak nás došli cvikovský komando.

74
00:08:02,267 --> 00:08:09,499
A velitel se ptal, jestli bylo zajištěno ložírování i pro ně.

75
00:08:09,500 --> 00:08:13,899
On říkal: „Ne, taková malá vesnice, stačili jsme zajistit akorát ty svý.“

76
00:08:13,900 --> 00:08:20,499
„No tak to nevadí, my budem pokračovat dál.“ A my jsme ještě od lesa slyšeli potom střelbu.

77
00:08:20,500 --> 00:08:29,399
My jsme.. Tam jsme tak přespali, pochodovali jsme dál a přišli jsme potom další do takový malinký vesničky.

78
00:08:29,400 --> 00:08:38,999
A tam bylo zajímavý, že německý vězňové už nešli s náma do těch stodol, ale šli už do soukromejch, do soukromejch domů.

79
00:08:39,000 --> 00:08:47,999
Když jsme se ráno probudili, tak jsme potom už je našli v civilu sedět před těma baráčkama.

80
00:08:48,000 --> 00:08:54,299
A Jokl si vzpomínál, že tam došlo k nějakým takovým nesrovnalostem mezi postama.

81
00:08:54,300 --> 00:08:58,832
Poněvadž oni taky nevěděli, co se děje, ta doba byla taková, taková podivná.

82
00:08:58,833 --> 00:09:05,832
Poněvadž co chvíli jsme slyšeli střelbu, jak postupovaly armády.

83
00:09:05,833 --> 00:09:13,499
A šlo o to, jestli by se teď nenašla příležitost, jak se od tý jednotky oddělit.

84
00:09:13,500 --> 00:09:22,499
Jak to sjednali, nevím, pamatuju si jenom, že byl rozkaz při nástupu, aby Češi nastoupili dozadu.

85
00:09:22,500 --> 00:09:30,199
Když jsme potom vyšli z tý vesničky, po pravý straně bylo pole, po levý byla taková mladina, takovej mladej les.

86
00:09:30,200 --> 00:09:36,332
Přišel zástupce komandanta a říká: „Po pěti o lesa!“

87
00:09:36,333 --> 00:09:39,932
No tak jsme skočili mezi ty stromky, jenže oni nám byly tak po pás.

88
00:09:39,933 --> 00:09:44,666
No a vězeň, když má vedle sebe psa a uniformu, tak je bezradnej.

89
00:09:44,667 --> 00:09:48,966
Tak jsme zůstali stát v té skupince a oni již docházeli k tomu vyšimu lesu,

90
00:09:48,967 --> 00:09:56,499
jeden z postů se otočil a viděl, jak tam stojíme, tak vystřelil do vzduchu, tak jsme si lehli.

91
00:09:56,500 --> 00:10:02,966
A teď jsme to teda totálně pokazili. Poněvadž my tam měli zůstat.

92
00:10:02,967 --> 00:10:07,699
Ty armády byly nějaký, co já vím, deset, patnáct kilometrů za náma

93
00:10:07,700 --> 00:10:11,899
a kdybysme tam zůstali, tak jsme se dostali do rukou americký armády.

94
00:10:11,900 --> 00:10:20,499
Jenže ta touha po domě, po domově byla tak velká, že jsme se vydali směrem za tou jednotkou.

95
00:10:20,500 --> 00:10:31,832
A s tím jedním kamarádem, to byl asi nejmladší chlapec od nás, jsme šli jako poslední, zalehli jsme do toho, do toho, na kraj toho lesa.

96
00:10:31,833 --> 00:10:43,699
A viděli jsme, jak vyjel nějakej vůz, taženej koněm a řídil ho mladej, mladej kluk od Hitlerjugend.

97
00:10:43,700 --> 00:10:51,432
No a teď tam šlo proti němu těch asi pět našich chlapců dozadu, on sáh dozadu do slámy,

98
00:10:51,433 --> 00:10:56,499
A vytáh pušku, namiříl ji na ní, oni už tam stáli s rukama nahoru.

99
00:10:56,500 --> 00:11:03,266
A, co se, co se vyjednávalo, to nevíme, to jsme neslyšeli, ale za chvíli on zahodil tu pušku a hoši pokračovali.

100
00:11:03,267 --> 00:11:11,832
Tak my jsme šli za nima a sešli jsme se ve Stříbře.. Ne, Stříbro to nebylo. Ja myslím u Tachov..

101
00:11:11,833 --> 00:11:13,366
IV: U Tachova?

102
00:11:13,367 --> 00:11:17,899
FW: Tachov, Bor u Tachova. A tam jsme se dostali.

103
00:11:17,900 --> 00:11:24,566
Takhle, když jsme dohnali, tak jsme viděli naše chlapce, jak stojej u zdi s nosama kde zdi

104
00:11:24,567 --> 00:11:30,499
a tam řídil dopravu nebo to tam hlídal nějakej esesák.

105
00:11:30,500 --> 00:11:35,032
A my jsme nedali na sobě znát, prostě jsme pokračovali.

106
00:11:35,033 --> 00:11:41,499
To ho trochu rozčílil, že jo, a zařval, abysme šli ke zdi, no a tam jsme se začli zase radit.

107
00:11:41,500 --> 00:11:49,532
No a zase vyjednavači naši, Standa Mádlo a Jokl šli k tomu esesákovi a proč náš zastavil.

108
00:11:49,533 --> 00:11:51,666
A on: "(???) tě zastřelili."

109
00:11:51,667 --> 00:11:57,332
A on říkal: "Proč byste nás stříleli, když jsme pro vás pracovali a jsme teďka propuštěný?"

110
00:11:57,333 --> 00:12:05,899
Tak oni zas k veliteli do zámku a jak nám potom vypravovali, tak velitel zeptal, když jsme propuštěný, kde máme papír?

111
00:12:05,900 --> 00:12:14,666
No a hoši mu pohotově řekli: „No, ten rozkaz přišel v poli, tam nebyl žádnej psací stroj, tam nebylo nic, na čem by se to dalo napsat.“

112
00:12:14,667 --> 00:12:22,099
A on mu řek: "Tak mi to nezajímá." Tak šli zase za Volkssturm, za velitele teda Volkssturmu, ty domobrany.

113
00:12:22,100 --> 00:12:25,566
A to jako.. přišli ven, a ještě jsme tady na radnici.

114
00:12:25,567 --> 00:12:29,799
A tam šli zase za starostou. Starostovi to vysvětlili

115
00:12:29,800 --> 00:12:33,932
A starosta říkal: „A kdo vás věznil?“ Říkají: „No SS.“

116
00:12:33,933 --> 00:12:36,566
„No tak mě to nezajímá, tak si jděte k SS.“

117
00:12:36,567 --> 00:12:41,466
A teď jsme tam na tom náměstíčku stáli a nevěděli jsme co.

118
00:12:41,467 --> 00:12:51,999
A najednou nás dojel na kole zástupce komandanta a říká: „Chlapi, co tady děláte? Proč jste v tom lese nezůstali?“

119
00:12:52,000 --> 00:12:57,999
No ale naštěstí, naneštěstí {opravuje se} teda přišel ještě nějakej důstojník SS, zastavil se.

120
00:12:58,000 --> 00:13:03,332
Samozřejmě se pozdravili předepsaným způsobem a ptal se, o co jde.

121
00:13:03,333 --> 00:13:09,266
On na nás tak jako mrknul a říká: „Já jsem ty lidi propustil."

122
00:13:09,267 --> 00:13:13,999
"A dávám jim, dávám jim prostě povely, nebo je poučuje dál.“

123
00:13:14,000 --> 00:13:19,166
Tak to se mu, to jako ho uspokojilo. On nám říká:

124
00:13:19,167 --> 00:13:26,966
„Chlapi, jestli vás ještě jednou najdu, tak musíte k jednotce, tak vás musím vzít zpátky."

125
00:13:26,967 --> 00:13:30,999
My jsme říkali: „(???) Nás už neuvidíte.“

126
00:13:31,000 --> 00:13:41,499
Teď jsme tam bizarně stáli, a mě napadlo, že tak jak jsou Němci zvyklí na takovej řád a pořádek, že by bylo dobrý vytvořit jednotku

127
00:13:41,500 --> 00:13:46,999
Říkám: “Helejte se, možná, že by šlo se starostou vyjednat, aby nám dal někoho od volkssturmu."

128
00:13:47,000 --> 00:13:51,932
"Nějakýho stařého člověka, kterej by nás doprovodil do další vsi."

129
00:13:51,933 --> 00:13:57,166
"Tam by se připravil jinej a ten zas by nás dovedl dál a takhle bysme se mohli to.“

130
00:13:57,167 --> 00:14:04,332
To se jim zřejmě moc líbilo, tak jsme se postavili do trojstupu a udělali jsme jednotku

131
00:14:04,333 --> 00:14:12,999
a přišel tam takovej tam děda se sukovicí, no, byl dost v takovým dobrým rozmaru.

132
00:14:13,000 --> 00:14:16,432
Ale mám dojem, že se nás i trochu bál, že nevěděl, co jsme zač.

133
00:14:16,433 --> 00:14:25,499
Popošli jsme za ves, a on že to bude dobrý a okázal nám, že má v kapse schovanou československou vlaječku.

134
00:14:25,500 --> 00:14:29,299
No, to nám vhod nebylo, protože jsme nevěděli, je to provokace, nebo není.

135
00:14:29,300 --> 00:14:33,832
Ale nakonec jsme se dostali do další vsi a takhle jsme pokračovali až do Stříbra.

136
00:14:33,833 --> 00:14:42,966
Jenže tam už byl kromě toho člověka z toho volkssturmu, byla nějaká uniforma, jestli to byl četník nebo kdo, to nevím.

137
00:14:42,967 --> 00:14:45,866
No a tam nás zastavil. Takhle že to nejde.

138
00:14:45,867 --> 00:14:54,666
A že abysme šli, a ono to vlastně nebylo gestapo, ale bylo to sicherheitsdienst, prostě taková policie.

139
00:14:54,667 --> 00:14:58,832
No ale že si musíme pospíšit, protože v určitou hodinu zavíraj.

140
00:14:58,833 --> 00:15:08,032
Tak jsme tam běželi do kopce a zase naši dva vyjednavači, že jo, došli, se tam nějak jako představit a dohadovat.

141
00:15:08,033 --> 00:15:14,499
No a my jsme se koukali na ty (???), okýnka u tý vily, v kterým sklepení zase budeme dneska spát.

142
00:15:14,500 --> 00:15:22,666
A najednou vyběh, vyběh Jokl a říká: „Udělejte skupiny po dvou, po třech a postupte,  přijďte do místnosti.“

143
00:15:22,667 --> 00:15:32,499
Tam seděli dva lidi, v civílu už, no a papír ve stroji: „Jméno,“ že jo, „odkud jste,“ a tak dále.

144
00:15:32,500 --> 00:15:38,999
No a dali nám prostě papír, že se nacházíme na cestě, po cestě domů.

145
00:15:39,000 --> 00:15:43,899
A, ale co bylo divný, že nám dali zvláštní poučení:

146
00:15:43,900 --> 00:15:48,999
Neshromažďovat se s těma ostatníma skupinama, jít tak jak jsme psaný.

147
00:15:49,000 --> 00:15:54,599
Co nejdřív se snažit vyměnit naše štráfatý uniformy za civil.

148
00:15:54,600 --> 00:15:59,599
Že můžeme zastavit kte.., kterykoliv vozidlo včetně vojenskejch aut.

149
00:15:59,600 --> 00:16:06,499
A až přijdeme domů, abysme se hlásili u domovskýho gestapa.

150
00:16:06,500 --> 00:16:09,999
No tak všecky jsme se tam zase shromáždili před tou vilou

151
00:16:10,000 --> 00:16:16,466
a Jokl povídá: „Ne aby vás někoho napadlo se u toho gestapa hlásit.“

152
00:16:16,467 --> 00:16:21,132
"Oni si nedělali žádný kopie." S tím jsme se rozešli.

153
00:16:21,133 --> 00:16:23,366
Každá skupina prostě zvlášť.

154
00:16:23,367 --> 00:16:31,699
Jenže jsme se zase ve Stříbře na náměstí sešli, protože tam nás zadržela, zadrželi vojáci normální armády.

155
00:16:31,700 --> 00:16:41,032
Ty papíry nám odebrali a jeden na kole se, si zajel tam se přesvědčit, jestli jako jsou to dokumenty, který platěj.

156
00:16:41,033 --> 00:16:48,499
No přijel, ty dokumenty nám odevzdal a tam jsme se skutečně definitivně rozešli.

157
00:16:48,500 --> 00:17:02,499
No, my jsme akorát.. Já jsem šel v tomto případě s Františkem Tomáškem, byl podstatně starší než já a byl vyšší a tělnatější.

158
00:17:02,500 --> 00:17:10,566
No, drželi jsme směr, šli jsme směrem jako na Plzeň, a jak tam jdem do toho kopce, tak uslyším za sebou svist kola.

159
00:17:10,567 --> 00:17:14,999
Tak jsme přestali mluvit, a dojel nás, dojel nás nějakej mladík.

160
00:17:15,000 --> 00:17:19,799
A začal česky: „Kam jdete, kluci, jedete domů, jste z lágru?“

161
00:17:19,800 --> 00:17:22,266
Říkáme: „No, jdem.“ – „A kde budete spát?“

162
00:17:22,267 --> 00:17:25,132
Říkám: „No to my nevíme. Někde pod smrkem nebo to.“

163
00:17:25,133 --> 00:17:30,132
A on říká: „Pojďte se mnou, já jsem tady totálně nasazenej a tam se u nás vyspíte.“

164
00:17:30,133 --> 00:17:34,499
No a teď vytáhl peníze a dával nám každýmu padesát marek.  My jsme to nechtěli vzít.

165
00:17:34,500 --> 00:17:39,499
Říkali jsme: „Prosím tě, ty nám dáváš tady peníze, jak my ti je vrátíme?“

166
00:17:39,500 --> 00:17:44,166
No ale nakonec jsme je teda.. On si nedal říct, tak jsme si je vzali.

167
00:17:44,167 --> 00:17:48,099
Ve statku žádný velký přivítání, ale slušný.

168
00:17:48,100 --> 00:17:54,832
Spali jsme v chlívě u kraviček na nějaký hromadě sena, bylo to nádherný.

169
00:17:54,833 --> 00:18:01,799
Dali nám chleba s máslem a trochu mlíka, což pro nás bylo výborný zrovna tak snídani.

170
00:18:01,800 --> 00:18:09,832
Rozloučili jsme se a pokračovali jsme takhle dál, až jsme se dostali nad Plzeň.

171
00:18:09,833 --> 00:18:18,332
No a ono nás to nějak nepřekvapilo, viděli jsme, viděli jsme letět letecký svazy, nic nám to neříkalo.

172
00:18:18,333 --> 00:18:24,832
A najednou nás zarazilo, že z těch svazů, z těch letadel něco padá.

173
00:18:24,833 --> 00:18:29,332
No, najednou, teda.. To byl ten velikej nálet, kterej tam byl.

174
00:18:29,333 --> 00:18:37,699
A jak člověk dovede prostě zhloupnout. My jsme skočili takhle ke zdi nějakýho hřbitova.

175
00:18:37,700 --> 00:18:42,366
A pak říkám Františkovi: „Františku, my blbnem. Nidko na nás nepadá.“

176
00:18:42,367 --> 00:18:48,499
Tak jsme vstali a teď říkal: „Já už nemůžu dál."

177
00:18:48,500 --> 00:18:54,566
"Já v těch botech dál nemůžu. Hele, někde mi popros o boty.“

178
00:18:54,567 --> 00:19:00,166
Tak jsem.. Tam byla nějaká žena, ale nevím proč, to jsem asi opravdu totalně zblbnul,

179
00:19:00,167 --> 00:19:05,466
jsem ji oslovil německy a žádal jsem ji o ty boty a ona mi nějaký teda křápy přinesla,

180
00:19:05,467 --> 00:19:09,466
František byl velice šťastnej. No a teď jsme sestupovali do Plzně.

181
00:19:09,467 --> 00:19:15,499
Samozřejmě dneska to tam už dávno nevypadá tak, jak to vypadalo v těch letech, a byla tam hospoda.

182
00:19:15,500 --> 00:19:21,032
A František zase: „Františku, já mám hlad. Hroznej hlad.“

183
00:19:21,033 --> 00:19:28,332
No tak já zašel do toho dvora a tam nějakej chlapík přebíhal ze záchodu nebo co.

184
00:19:28,333 --> 00:19:36,832
A já ho prosil, říkám: „Kamarád má hlad, neměli byste pro nás kousek chleba?“

185
00:19:36,833 --> 00:19:47,099
No takovejch nadávek v krásným lidový češtině jako tenkrát jsem dlouho neslyšel vůbec kdy.

186
00:19:47,100 --> 00:19:55,499
No tak jsem vyšel ven a říkám: „Frantíku, tak kdybych  teďka měl pojít. Už nikomu o kus chleba neřeknu.“

187
00:19:55,500 --> 00:19:59,666
Ale on opravdu.. Život je takovej dost legrační.

188
00:19:59,667 --> 00:20:07,532
Tam jsme viděli dvě ženy, který nás viděly, za chvilku se jedna vrátila, abysme šli s ní zpátky.

189
00:20:07,533 --> 00:20:10,532
A vedla nás do takovýho malýho baráčku pod silnicí.

190
00:20:10,533 --> 00:20:14,699
Snad to byla nějaká dělnická kolonie, která taky už dneska dávno neexistuje.

191
00:20:14,700 --> 00:20:18,332
A šli jsme do tý kuchyně ještě asi po třech schůdkách dolů,

192
00:20:18,333 --> 00:20:22,866
Bylo dost lidí a velká radost, že jako jsme tam přišli.

193
00:20:22,867 --> 00:20:32,866
Dostali jsme nějakou polívku a František byl takovej, taková měkota, a začal si brečet do tý polívky.

194
00:20:32,867 --> 00:20:36,199
No, já jsem trošku jiný nátury.

195
00:20:36,200 --> 00:20:41,266
Tak jsem mu říkal: „Franto nebreč, budeš mít tu polívku přesolenou.“

196
00:20:41,267 --> 00:20:44,566
Tak přestal. Pak nám dali ještě mrkev.

197
00:20:44,567 --> 00:20:48,866
Dali nám chleba do pytle, kterou jsme si vzali a pokračovali dál.

198
00:20:48,867 --> 00:20:54,466
Pak nějaký dobroty vynechám a vzpomenu jen na tu dívku, která nás dojela, abysme dál nešli,

199
00:20:54,467 --> 00:21:01,632
že by nás chlapci vzali za město, byli od té letecké ochrany.

200
00:21:01,633 --> 00:21:08,999
A na druhý straně stál německej voják a ten si na mě kejvnul.

201
00:21:09,000 --> 00:21:11,099
V tom momentě jsem dostal vztek.

202
00:21:11,100 --> 00:21:17,299
Jenomže jsem si uvědomil situaci, tak jsem radši k němu šel.

203
00:21:17,300 --> 00:21:22,966
A docela drze mu řikam, was ist? A on řikal: "No takový divný lidí, co tam."

204
00:21:22,967 --> 00:21:26,566
Říkám: "No jdeme domů z lágru, co je na tom?" A on se s tím uspokojil.

205
00:21:26,567 --> 00:21:35,432
A pak se ta dívka vrátila, že je hlášenej další nálet, abysme se vrátili s ní, do toho, do toho domu.

206
00:21:35,433 --> 00:21:40,999
Přišli jsme tam na dvůr a tam už jsme měli připravený dvě židle.

207
00:21:41,000 --> 00:21:46,999
Na každý tý židli bylo, bylo umyvadlo, teplá voda, mejdlo, ručník.

208
00:21:47,000 --> 00:22:00,666
Tak jsme se do půl těla krásný umyli a oni nám nabídli krásný čistý modráky, normální teda oblečení fabriční.

209
00:22:00,667 --> 00:22:06,999
No tak jsme se převlíkli, ty strakatý šaty jsem nacpal k tý mrkvi do toho pytle.

210
00:22:07,000 --> 00:22:15,999
A oni nás ještě zavezli potom pod kopec a my už se po směrem teda ke hřbitovu pokračovali po svejch.

211
00:22:16,000 --> 00:22:23,366
Jenže dneska to tam taky vypadá úplně jinak. Tehdá podešli jsme ten viadukt nebo most.

212
00:22:23,367 --> 00:22:31,199
A sedli jsme si tam na takovou zídku. A naproti nám přes, přes cestu už se začínala po.., zeď od hřbitova.

213
00:22:31,200 --> 00:22:35,432
Vytáhli jsme mrkev, otřeli si ji o kalhoty a začali jsme ji chroupat.

214
00:22:35,433 --> 00:22:40,199
Ale najednou vidíme, jak do kopce jede vojenský auto.

215
00:22:40,200 --> 00:22:42,999
Já říkám: „Františku, já ho zastavím.“

216
00:22:43,000 --> 00:22:45,999
No a on z toho neměl radost, on měl strach.

217
00:22:46,000 --> 00:22:53,499
A říká: „Prosím tě, jednak nevíme, o co jde, a pak je to, ti auto do kopce nezastaví.“

218
00:22:53,500 --> 00:23:00,799
Ale zastavilo. Tak jsme skočili nahoru na korbu, pozdravili, a nikdo nám neodpověděl.

219
00:23:00,800 --> 00:23:08,099
Jeli jsme dál a někdo mu na boudu zabouchal, on okamžitě stal.

220
00:23:08,100 --> 00:23:11,099
To auto se zastavilo a všicki skákali ven.

221
00:23:11,100 --> 00:23:16,166
A my měli takovou zpožděnou reakci, poněvadž jsme neznali ty podmínky toho života tady, že jo.

222
00:23:16,167 --> 00:23:22,499
Nenapadlo nás, že by to byli hloubkaři, no ale vyskočili jsme taky jako ty ostatní a utíkali.

223
00:23:22,500 --> 00:23:26,499
Hloubkař přeletěl, my jsme se vrátili, pokračujem.

224
00:23:26,500 --> 00:23:32,366
A najednou jsme viděli letadlo. To už bylo.. Jsme viděli Rokycany.

225
00:23:32,367 --> 00:23:39,332
A někdo si dovolil z toho, z těch kasáren na to letadlo vystřelit.

226
00:23:39,333 --> 00:23:44,266
To neměl. Ten to otočil a nasypal to tam naplno.

227
00:23:44,267 --> 00:23:46,366
A když jsme tam přijeli my, už tam byl klid.

228
00:23:46,367 --> 00:23:54,332
Vystoupili jsme a František mi říká: „Hele, pojď, půjdem do Nižboru, tam mám příbuzný.“

229
00:23:54,333 --> 00:23:58,299
Tak jsme tam nakonec šli. Jenomže už byl večer.

230
00:23:58,300 --> 00:24:03,499
Tak jsme tam zůstali spát, poprosili jsme někde, spali jsme na nějaký půdě.

231
00:24:03,500 --> 00:24:07,232
A ráno nám ten hospodář říkal: „To byla noc, co?“

232
00:24:07,233 --> 00:24:09,699
My jsme řekli: „My nic nevíme, my jsme spali.“

233
00:24:09,700 --> 00:24:20,499
A on vyprávěl, že jednotky armády utíkaly směrem na západ, co nejdál teda od Rusů a blízko k Amerikánům,

234
00:24:20,500 --> 00:24:29,999
a že rekvírovali všecko, co mělo kola, ať už to byly auta a motorky nebo jízdní kola, to všecko brali.

235
00:24:30,000 --> 00:24:33,866
No a my nevěděli nic. A možná, že je to dobře, že nás tam nikdo nenašel,

236
00:24:33,867 --> 00:24:37,799
protože nevím, co by se nám pruhovanejm mohlo přihodit.

237
00:24:37,800 --> 00:24:44,032
No pak jsme teda došli k těm jeho příbuznejm, ty nám připravili nádhernou koupel.

238
00:24:44,033 --> 00:24:50,032
Bylo poledne, naobědvali jsme se a zalehli. Do krásně připravených postelí.

239
00:24:50,033 --> 00:24:55,266
A my jsme spali čtyřiadvacet hodin. Vzbudili jsme se až k dalšímu obědu.

240
00:24:55,267 --> 00:24:59,466
A oni nám půjčili jiný šaty.

241
00:24:59,467 --> 00:25:05,199
Tak to ostatní jsme tam nechali, pruhovaný šaty, že prej to budou nosit na pole.

242
00:25:05,200 --> 00:25:15,332
A teď ještě jsme se museli zcivilizovat jinak, protože my měli tadydle prostřiženou pěšinku na šířku mašinky.

243
00:25:15,333 --> 00:25:18,366
A takže každej věděl, že jsme něco extra.

244
00:25:18,367 --> 00:25:23,032
Tak jsme šli k holiči, aby nám z toho udělal prostě ježka, aby nám to srovnal.

245
00:25:23,033 --> 00:25:28,166
Tam jsme vzbudili zájem velkej, ty lidi nám tam začali nosit vajíčka syrový.

246
00:25:28,167 --> 00:25:31,332
A my jsme chtěli platit, oni peníze nechtěli.

247
00:25:31,333 --> 00:25:35,099
Takže to, no, tak jsme se tak pěkně poděkovali.

248
00:25:35,100 --> 00:25:38,732
Vajíčka jsme nechali těm jeho příbuzným za to, že nás tam hostili.

249
00:25:38,733 --> 00:25:42,499
Ale ještě jsem mu říkal, že půjdeme za starostou

250
00:25:42,500 --> 00:25:48,632
a necháme si na ten papír, co jsme měli ze Stříbra, podepsat přerušení cesty.

251
00:25:48,633 --> 00:25:55,499
To bylo takový zajištění pro případ nějakejch kontrol, aby tady byla jako návaznost tý cesty.

252
00:25:55,500 --> 00:26:02,899
No, a teď František říká, pojedeme někam. Já teď nevím.. Bylo to někde na Berounce.

253
00:26:02,900 --> 00:26:08,666
Měl tam chatu, že tam zajdem, že už má zprávu, že manželka je z lágru doma.

254
00:26:08,667 --> 00:26:13,166
A že je pátek a že bude mít určitě napečíno.

255
00:26:13,167 --> 00:26:18,832
No tak jsme tam teda přišli, přivítání bylo roztomilý.

256
00:26:18,833 --> 00:26:25,832
Napečíno bylo a oni mi říkali, abych tam zůstal, že za pár dnů to musí skončit.

257
00:26:25,833 --> 00:26:30,499
Já jsem říkal: „Počkejte, to bych rád, ale matka mě čeká."

258
00:26:30,500 --> 00:26:34,832
"Už dlouho o mně zprávu nemá, já půjdu domů."

259
00:26:34,833 --> 00:26:39,366
"Jenom vás prosím, kdybyste mě ráno brzo vzbudili.“

260
00:26:39,367 --> 00:26:47,832
No tak mě vzbudili na první vlak, ale já jsem se dál nedostal než k Berounce protože most tam, partisani narušili kolejiště.

261
00:26:47,833 --> 00:26:53,266
Tak jsme museli pramicema přes vodu a mezi skalama, tam už byl připraven další vlak.

262
00:26:53,267 --> 00:27:02,232
Nastoupili jsme a.. eh někde u Chuchle zase přišel hloubkař, tak jsme zase utíkali.

263
00:27:02,233 --> 00:27:04,799
Tam jsem trochu dostal strach, to se přiznám.

264
00:27:04,800 --> 00:27:08,099
Protože jsem říkal, teď jsem před barákem, teď jsem před domovem

265
00:27:08,100 --> 00:27:13,532
a teď bych to měl, teď bych to měl jako koupit, to by nebylo příjemný.

266
00:27:13,533 --> 00:27:15,666
No dostal jsem se do tý Prahy.

267
00:27:15,667 --> 00:27:20,932
Pokud si dobře vzpomínám, tak tady jezdila tramvaj číslo sedm ze Smíchovského nádraží.

268
00:27:20,933 --> 00:27:24,499
Nastoupil jsem a dojel jsem na Žižkov.

269
00:27:24,500 --> 00:27:28,266
A pak se přihodila ta věc, kterou si nedovedu vysvětlit.

270
00:27:28,267 --> 00:27:32,699
Já vystoupil z tramvaje a já ztratil barvy.

271
00:27:32,700 --> 00:27:39,732
Ten svět na mě, pro mě najednou byl černobílej. A jako automat jsem šel prostě po tý ulici.

272
00:27:39,733 --> 00:27:42,666
Nebylo to daleko od tý stanice, přišel jsem domů.

273
00:27:42,667 --> 00:27:47,432
Takovej starej, ošklivej, židovskej, židovskej {opravuje se} žižkovskej barák.

274
00:27:47,433 --> 00:27:57,932
A přišel.. Teď žádná předsíň, nic takovýho, že jo, zaklepal jsem, otevřel, vešel dovnitř.

275
00:27:57,933 --> 00:28:02,999
A mě nenapadlo říct tý matce: „Ahoj, nazdar, tak jsem tady.“ Nebo tak. Ne.

276
00:28:03,000 --> 00:28:06,999
Prostě jsem se postavil. A matka strašně vykřikla.

277
00:28:07,000 --> 00:28:11,732
A první její slova byla: „Fanoušku, ty jsi někoho zabil.“

278
00:28:11,733 --> 00:28:18,532
Poněvadž ona si myslela, že jsem ty šaty, v kterejch jsem přišel, že jsem je získal takovým nějakým způsobem.

279
00:28:18,533 --> 00:28:22,899
Protože se domnívala, že přijdu v tom, v čem jsem já odcházel z domova.

280
00:28:22,900 --> 00:28:29,332
Ale kdo ví kde těm šatům byl, byl konec. No a tak přivítání bylo veliký,

281
00:28:29,333 --> 00:28:32,199
Byla tam teta, že jo, vedle v pokoji.

282
00:28:32,200 --> 00:28:39,899
A tu jsem požádal, aby šla za jednomu kamarádu, mu říct, že jsem doma, ten hned přiběhl.

283
00:28:39,900 --> 00:28:48,499
Večer už jsem tam měl celý svoje velení, celá, celý svoje  svoje komando.

284
00:28:48,500 --> 00:28:57,666
A druhej den mě navštívilo velitelství Prahy s tím, že jako všecko je připravený,  ale že mi nic neřeknou,

285
00:28:57,667 --> 00:29:04,332
že kdyby po mně gestapo šáhlo, že by bylo, že bude lepší pro mě i pro ně, když detaily vědět nebudu,

286
00:29:04,333 --> 00:29:07,399
že se je včas dozvím. Nedověděl jsem se nic.

287
00:29:07,400 --> 00:29:16,299
Protože když to začalo, tak oni byli obklíčení na Rohanským ostrově, nebo pardon, {opravuje se} na Libeňským ostrově.

288
00:29:16,300 --> 00:29:30,366
No a tak ze strachu, aby to nepadlo jako do rukou, tak zničili rozkazy a prostě kartotéky a tyhle věci a prostříleli se.

289
00:29:30,367 --> 00:29:36,999
Velitel pražskej,  Zbyněk Hála, ten tam.. Ten to dostal do ruky.

290
00:29:37,000 --> 00:29:46,132
A teď ale přišli, teď ale přišli moji vedoucí oddílu za mnou svoje zástupcema, prostě kompletní komando.

291
00:29:46,133 --> 00:29:53,999
Po zuby ozbrojený. Helmy, samopaly, pušky, revolvery, ruční granáty.

292
00:29:54,000 --> 00:29:57,166
Kde to sebrali, já nevím. A dávali rozkazy.

293
00:29:57,167 --> 00:30:02,332
Jsem říkal: „Z velitelství nemám nic, každej na svý barikády.“

294
00:30:02,333 --> 00:30:12,266
Tak jsme se pak rozdělili k barikádám, já jsem potom dělal vedoucího nebo velitele doprovodných sanítek tadyhle ve Štěpánský ulici.

295
00:30:12,267 --> 00:30:15,232
Pak jsme tam měli raněný,

296
00:30:15,233 --> 00:30:21,399
ten můj zástupce, ten byl na pankrácký barikádě, ten to dostal do nohy, šrapnel.

297
00:30:21,400 --> 00:30:27,166
Něco mu vyoperovali dole na Vyšehradě, ale ne všechno.

298
00:30:27,167 --> 00:30:31,832
Takže kus železa mu tam zůstalo, ten už si vyoperovat potom nenechal.

299
00:30:31,833 --> 00:30:38,166
A Hála, co měl tu raněnou ruku, ten velitel, tak ten dostal..

300
00:30:38,167 --> 00:30:43,432
Potkal jsem ho za pár dní a měl druhou ruku zafačovanou.

301
00:30:43,433 --> 00:30:50,832
A samozřejmě i v takovejch situacích je dobrý, když se drží trošku vtipu.

302
00:30:50,833 --> 00:30:54,499
Tak mu říkám: „To máš schválně, abys jako nekulhal?“

303
00:30:54,500 --> 00:30:58,832
A on mi říká: „Ne, ale dostal jsem to ze střechy.“

304
00:30:58,833 --> 00:31:06,266
Někdo ho prostě z nějakýho vikýře, už byl ten nápor hlavní pryč, tak tam to jako dostal.

305
00:31:06,267 --> 00:31:12,332
No tak takhle, takhle vlastně skončilo, celá ta, celá ta velká anabáze.

306
00:31:12,333 --> 00:31:16,666
IV: Já se jen krátkou otázkou vrátím k pochodu smrti.

307
00:31:16,667 --> 00:31:21,566
Protože pro nás, co jsme to nezažili, je to jen těžko představitelné.

308
00:31:21,567 --> 00:31:29,099
Já bych se chtěla zeptat, jestli byli byste schopen řict, kolik dní jste museli jít v takových podmínkách,

309
00:31:29,100 --> 00:31:35,266
kolik kilometrů denně jste museli ujít, abysme měli nějakou představu, co to vlastně obnášelo?

310
00:31:35,267 --> 00:31:38,399
FW: Tak tohle je pro mně otázka těžká.

311
00:31:38,400 --> 00:31:46,332
Já tady mám materiál teda od Josefa Jokla, ale to bych to musel se podívat.

312
00:31:46,333 --> 00:31:48,732
Teď v tom momentě to teda neřeknu.

313
00:31:48,733 --> 00:31:54,832
Ale ta cesta možná trvala 14 dní, možná něco dýl něco kratšejc, to nevím.

314
00:31:54,833 --> 00:31:59,266
No, ty podmínky nebyly teda nějak příjemný, ty byly drsný

315
00:31:59,267 --> 00:32:04,299
a úmrtnost veliká, skutečně nás došlo jenom pár.

316
00:32:04,300 --> 00:32:14,932
No, ten Dobrnický, o kterým jsem mluvil, tak ten jako.. Jak jsem se dozvěděl na cestě, ten někde u Karlovejch Varů zemřel na ty souchotiny.

317
00:32:14,933 --> 00:32:18,032
Ale Bureš, ten eh se z toho dostal.

318
00:32:18,033 --> 00:32:27,832
Potom po válce mi vyprávěl, že je vagónovali a na tý cestě, (???) bylo spousta..

319
00:32:27,833 --> 00:32:34,466
A vypravoval takovou příhodu. Vypodobnil mě SS-mana, kterýho jsem znal z lágru.

320
00:32:34,467 --> 00:32:46,232
A vždycky byl slušnej, byl to, byl to člověk, nebyl to žádnej, žádnej takovej eh odpornej člověk.

321
00:32:46,233 --> 00:32:52,499
A teď mi vyprávěl, že za ním přišel na cestě vězeň

322
00:32:52,500 --> 00:32:57,066
a že mu říká: „Hele, já mám hlad, nedal bys mi kousek chleba?“

323
00:32:57,067 --> 00:33:01,532
A ten skutečně ze svýho přídělu mu ten chleba dal.

324
00:33:01,533 --> 00:33:07,366
Jenže viděli to druhý SS a ty hned na něj: „Proč tomu praseti dáváš ten chleba?“

325
00:33:07,367 --> 00:33:09,366
Protože my jsme měli samý takovýhle tituly.

326
00:33:09,367 --> 00:33:19,632
Jo, „Du Schwein“, „Du Strohsack“, „Du Holzkopf“, že jo, to bylo samý takovýdle.. „Sauhund“ a tak dále, te takovýhle tituly.

327
00:33:19,633 --> 00:33:22,132
„Proč tomu praseti dáváš ten chleba?“

328
00:33:22,133 --> 00:33:25,032
A on nějak miřně řek: “No vždyť je to taky člověk.”

329
00:33:25,033 --> 00:33:32,366
Začali se hádat a milýho kamaráda postavili, postavili k pultu a ho střelili. Zabili ho.

330
00:33:32,367 --> 00:33:40,099
No, on potom na nějaký stanici, kde dlouho stáli, vytrhli asi dvě prkna z toho, z podlahy toho vozu,

331
00:33:40,100 --> 00:33:44,166
utekli, a, on a dva Rusové.

332
00:33:44,167 --> 00:33:48,066
Ten jeden Rus se hned oddělil a šel po svejch.

333
00:33:48,067 --> 00:33:53,732
Pak kluci, asi pracovali nervy, se nějak poprali a Láďa Bureš už šel sám.

334
00:33:53,733 --> 00:33:56,666
A vyprávěl mi, že se vyhejbal stavením a tak.

335
00:33:56,667 --> 00:33:59,666
A najednou viděl takovej malej baráček, kterej podcenil,

336
00:33:59,667 --> 00:34:03,332
říkal si: „No tak, tenhleten baráček, co mě může udělat?“

337
00:34:03,333 --> 00:34:09,899
Jenže ona to byla, ona to byla stráž na hranicích protektorát, protektorátu a Říše.

338
00:34:09,900 --> 00:34:12,566
No a oni na něj vyjeli, že jo: „Kam jdeš?“

339
00:34:12,567 --> 00:34:16,632
No on taky měl takovej suchej humor, tak říkal: „Na procházku.“

340
00:34:16,633 --> 00:34:21,699
No tak ho hnedka zhaftli, dostal se do Karlovejch Varů na gestapo, tam byl v bunkru.

341
00:34:21,700 --> 00:34:28,232
A najednou, to se zřejmě blížily armády, tak ho odtamtaď vytáhli, odvezli ho do, do nemocnice.

342
00:34:28,233 --> 00:34:35,832
A tam ho nějak naši chlapci po revoluci našli, přivezli ho do Prahy, ale rovnou i na Bulovku.

343
00:34:35,833 --> 00:34:41,999
Poněvadž tam už šlo o nějakej exudát plicní a tak si tam nějakej den poležel,

344
00:34:42,000 --> 00:00:00,000
Ale zaplať pánbůh, přežil to.