1 00:00:07,167 --> 00:00:11,799 IV: V Praze jste zažil revoluci, dny osvobození, šťastné určitě. 2 00:00:11,800 --> 00:00:23,099 Pamatujete si však na dny krátce po osvobození, kdy se určitá zvěrstva páchala i na německým obyvatelstvu, částečně také nevinném? 3 00:00:23,100 --> 00:00:25,499 Zažil jste něco takového v Praze? 4 00:00:25,500 --> 00:00:30,332 FW: No pevný takovej moment byl. To jsme byli s matkou doma 5 00:00:30,333 --> 00:00:36,632 a najednou na ulici se ozval strašlivej rámus a řev, prostě lidi, jako když jde velkej dav. 6 00:00:36,633 --> 00:00:40,199 A oba dva jsme šli k tomu oknu. Matka byla blíž. 7 00:00:40,200 --> 00:00:45,332 A začla křičet, že jo: „Fanoušku, nechoď sem." Co jsem viděl? 8 00:00:45,333 --> 00:00:56,632 Eh tam vedli Němce, který dláždili ulice po tom, eh po těch barikádách a jednoho člověka tam nesli na nosítkách. 9 00:00:56,633 --> 00:01:01,999 Byl celej zkrvavenej a matka mě snad chtěla toho pohledu ušetřit, 10 00:01:02,000 --> 00:01:07,432 poněvadž ona nevěděla, co jsem prožil, já jsem s ní o tom nemluvil. 11 00:01:07,433 --> 00:01:13,999 No a to mně eh nebylo dobře. 12 00:01:14,000 --> 00:01:27,499 Protože ty věci, který se děly v Praze a potom konec konců i v pohraničí, že jo, to nesvědčilo o mým vlastním národě nebo o té jeho části nic dobrýho. 13 00:01:27,500 --> 00:01:38,366 Já jsem pro to potrestat, ale vyšetřit, potrestat opravdu pravého viníka úměrným trestem. Todle ne. 14 00:01:38,367 --> 00:01:47,999 Já jsem potom.. Byl v, v kanceláři, kam jsme chodili v Klubu, v Klubu turistů. 15 00:01:48,000 --> 00:01:59,332 A mně tam třeba přivedli, asi já nevím, pět nebo sedm německejch žen, na to, aby to tam uklidily a umyly okna a já nevím co. 16 00:01:59,333 --> 00:02:05,566 A přišly, já jsem si jich nevšímal, ta jedna přišla s tím, kde by mohla brát vodu. 17 00:02:05,567 --> 00:02:09,632 Tak jsem jí německy odpověděl, kde ta voda je, co si může vzít. 18 00:02:09,633 --> 00:02:14,432 Nechal jsem je klidně pracovat. Pak poděkovaly, odešly. 19 00:02:14,433 --> 00:02:24,466 Ani na jednu jsem se špatně nepodíval, ani neuhodil. Protože to, to by byla msta a ta mi nepřísluší. 20 00:02:24,467 --> 00:02:32,432 IV: Jak dlouho vám trvalo zapojení do normálního běžného života po návratu po roce vězení? 21 00:02:32,433 --> 00:02:37,666 FW: No, ono de facto firma pracovala i nepracovala. 22 00:02:37,667 --> 00:02:42,066 A tam se vlastně nic nedělo, v doby se vrátil. Pak šla pod národní správu. 23 00:02:42,067 --> 00:02:49,099 A nic se v zásadě nedělo, takže já jsem si víc byl tedy v Klubu turistů, než kdybych tam pracoval. 24 00:02:49,100 --> 00:02:58,832 Poněvadž tam byla akorát vnitřni práce ve skladech a tak dále, až teprv pozdějc jsem přešel do, do jiný firmy. 25 00:02:58,833 --> 00:03:06,732 A pochopitelně začli jsme skautovat, začli jsme pracovat. Todle končilo v květnu. 26 00:03:06,733 --> 00:03:17,899 A my už jsme prvního července byli na Sázavě, kde jsme měli prostě školu pro to, abysme si vypracovali další mladý vedoucí pro ty jednotlivý skautský družiny. 27 00:03:17,900 --> 00:03:20,499 Takže jsme se zapojili okamžitě. 28 00:03:20,500 --> 00:03:24,099 IV: V jakém oboru jste po válce působil? 29 00:03:24,100 --> 00:03:32,332 FW: V tom svým starým, protože to byla mezinárodní doprava, tedy zasilatelství, špeditér, že jo, proto ta němčina, proto taky angličtina. 30 00:03:32,333 --> 00:03:45,399 Protože se říká, že němčina je řeč špeditérů, a angličtina řeč námořníků. Takže to bylo takhle jako tělo (???) jsou duležitost. 31 00:03:45,400 --> 00:03:51,999 Možná že bych vzpomněl.. Ale to už byly padesátý léta vlastně. 32 00:03:52,000 --> 00:04:00,799 A byli jsme jednou na Starým Městě u synagogy "Altenei", Staronový synagogy v Pařižsky. 33 00:04:00,800 --> 00:04:05,066 A tam byly skupiny turistů, a byli to Němci. 34 00:04:05,067 --> 00:04:13,599 A najednou se vám podívám a tam vidím známou tvář, vysokýho silnýho chlapa. 35 00:04:13,600 --> 00:04:18,599 A byl to pan Gall. Jaký bylo jeho pravý jméno, nevím, to bylo krycí. 36 00:04:18,600 --> 00:04:24,966 A byl to pražskej gestapák, kterej mě mlátil. 37 00:04:24,967 --> 00:04:32,932 A oba dva jsme se viděli, krátce jsme se na sebe podívali a on zrudnul v obličeji, ale děsně. 38 00:04:32,933 --> 00:04:40,632 Já jsem se rozhlídl, policajt žádnej, naštěstí, protože říkám, to už bych se mstil, to není dobře. 39 00:04:40,633 --> 00:04:44,832 Bohatě stačilo vidět ten strach toho člověka. 40 00:04:44,833 --> 00:04:51,332 A trvalo to pár minut. A to bylo s velkým zadostiučiněním. 41 00:04:51,333 --> 00:04:56,832 Jinak jsme začli normálně pracovat jako.. 42 00:04:56,833 --> 00:05:02,166 IV: Po válce, po válce jste se rozhodl vystudovat vysokou školu. 43 00:05:02,167 --> 00:05:04,699 Kdy jste s tím začal? Co vás k tomu vedlo? 44 00:05:04,700 --> 00:05:11,899 FW: No, ono to ani nebylo takový rozhodnutí, víte, to jsou takový situace, který navodí život sám. 45 00:05:11,900 --> 00:05:24,132 Já.. tady se.. Byl jsem v takové komisi, která měla rozhodovat o tom nebo doporučit, jestli tady se má vytvořit výzkumný ústav obalové techniky nebo ne. 46 00:05:24,133 --> 00:05:36,899 A když potom se rozhodlo, že to má bejt, tak jsem se ptal toho budoucího ředitele, jestli má někoho na exportní balení. 47 00:05:36,900 --> 00:05:39,999 A on říkal: „No to nemám, a věděl byste o někom?“ 48 00:05:40,000 --> 00:05:43,999 A já říkám: „A já bych vám nevyhovoval?“ A už jsem tam byl, že jo, v tu ránu. 49 00:05:44,000 --> 00:05:50,432 No, on potom tenhleten dotyčnej, byl to sice straník, ale utek potom do Francie 50 00:05:50,433 --> 00:05:58,932 a toho dalšího ředitele potom jsem já přebral mechanickou laboratoř. 51 00:05:58,933 --> 00:06:04,132 Já jsem říkal: „Podívej se, já bych si rád naštudoval nějaký ty věci.“ 52 00:06:04,133 --> 00:06:09,399 Říkal: „Co děláš prosím tě? Jseš z toho zahraničního obchodu, jdi si udělat kompletní zahraniční obchod.“ 53 00:06:09,400 --> 00:06:13,666 A takhle jsem se dostal na školu. 54 00:06:13,667 --> 00:06:22,366 IV: Já se chci zeptat, jestli jste se po válce potýkal s nějakými zdravotními problémy, které pramenily z doby věznění? 55 00:06:22,367 --> 00:06:27,232 FW: To byly droboty jenom, to nebylo nic vážnýho. 56 00:06:27,233 --> 00:06:35,499 IV: A pak mám takový všetečný dotaz. Když byste si to dnes mohl rozmyslet, šel byste do té odbojové činnosti znovu? 57 00:06:35,500 --> 00:06:40,299 Dělal byste tu stejnou činnost, jako jste dělal, která vedla k vašemu zatčení poté? 58 00:06:40,300 --> 00:06:48,499 FW: Eh já bych to řekl asi takhle: To vyplývá ze situace a z celkový filosofie života. 59 00:06:48,500 --> 00:06:58,999 Když člověk najede na nějakou takovou skupinu, jako která je ta, to skautování, tak to vás úplně vtáhne. 60 00:06:59,000 --> 00:07:08,999 Máte nějakou funkci, máte nějakou povinnost, máte nějaký zásady, máte nějakej mor, morální fundament. 61 00:07:09,000 --> 00:07:13,432 Takže tady není, tady není východisko. 62 00:07:13,433 --> 00:07:20,466 Samozřejmě, že byli lidi, který trošku unikli a tak, ale to bylo velice, velice málo. 63 00:07:20,467 --> 00:07:25,332 Povětšině, co já zprávy mám a co taky říká dneska naše historie.. 64 00:07:25,333 --> 00:07:32,732 koneckonců jak jsem říkal, tam u toho krematoria ve Strašnicích tam je to poděkování 65 00:07:32,733 --> 00:07:41,832 a bylo jich hodně, ty který jako přišli o život anebo koneckonců i o zdraví. 66 00:07:41,833 --> 00:07:51,766 IV: Vyprávěl jste svým blízkým, své rodině, svým dětem, svým přátelům, kteří to nezažili, o svém válečném osudu? Mluvil jste o tom někdy? 67 00:07:51,767 --> 00:08:01,499 FW: Ne, detaily vůbec žádný takový, ty věci, který jsem vypravoval dneska o nějakým, o nějakejch těch výsleších a tak, detaily žádný jsem nevypravoval. 68 00:08:01,500 --> 00:08:09,966 A jsem rád třeba, že matka nebo teta, že se mě na todleto neptaly, protože proč? 69 00:08:09,967 --> 00:08:14,499 To skutečně jsou zážitky nepřenosný. 70 00:08:14,500 --> 00:08:18,899 Jsou tady takový dva názory. Jeden je ten, kterej jsem řek. 71 00:08:18,900 --> 00:08:29,832 A druhej je, co maj moji kamarádi z Flossenbürgu, z Lengenfeldu, že je to třeba říct, že je to třeba říct mladý generaci. 72 00:08:29,833 --> 00:08:37,332 Zrovna myslím včera bylo v televizi, jak vyšla nějaká kniha, která mluví o tom, že vlastně tábory nebyly. 73 00:08:37,333 --> 00:08:47,166 A že jsme my, který jsme to prožili, byli víceméně vyškolení, abysme todleto povídali a přitom by to pravda nebyla. 74 00:08:47,167 --> 00:08:53,399 To ne. Todleto by se mělo skutečně stíhat protože to je bezpeči pro lidstvo. 75 00:08:53,400 --> 00:08:57,499 Ale jak to bude dál, to nevím. 76 00:08:57,500 --> 00:09:10,499 Ta, ta morální laťka, ta je dneska nízko, pokud vůbec nějaká existuje. 77 00:09:10,500 --> 00:09:20,332 IV: Ráda bych se zeptala, od kdy se stýkáte se svými bývalými kamarády z doby věznění, jestli se s nimi stýkáte? 78 00:09:20,333 --> 00:09:28,499 A vím, že pravidelně navštěvujete památník Flossenbürg. Jestli nám můžete něco říct. 79 00:09:28,500 --> 00:09:32,032 FW: Já do Flossenbürgu dneska jezdím rád. 80 00:09:32,033 --> 00:09:38,332 Protože to není ten Flossenbürg, který na mě padal, když jsem tam tehdá byl. 81 00:09:38,333 --> 00:09:42,532 Dneska je to.. Oni říkaj vesnice, ale je to vlastně takovej městys. 82 00:09:42,533 --> 00:09:52,132 Už je to dost upravený, je to příjemný a z toho lágru tam zbejvá několik málo, málo věcí. 83 00:09:52,133 --> 00:10:04,166 Eh co jako já.. Kam jak nejdu, to je muzeum. To není otázka nezájmu. 84 00:10:04,167 --> 00:10:17,132 Ale tam potom ty vzpomínky nabejvaj takový barvy a takový hloubky, že, to už je jednou prožitý a koukám dopředu. 85 00:10:17,133 --> 00:10:25,332 Nedej pámbu, aby se to, co se stalo tenkrát, pokud možno neopakovalo. 86 00:10:25,333 --> 00:10:29,999 I když vlastně když se podíváte po světě, tak.. 87 00:10:30,000 --> 00:10:41,032 Víte, co je zajímavý? Že dneska vlastně jsme v období globalizace, ekonomický, politický. 88 00:10:41,033 --> 00:10:48,332 A tak nevím, jestli mám pravdu, když mě napadlo, že globalizuje i dobro a globalizuje i zlo. 89 00:10:48,333 --> 00:10:56,632 Ale to zlo má trochu větší rychlost. To globalizuje rychlejc než to dobro. 90 00:10:56,633 --> 00:11:03,766 IV: Vím, že jste si před lety žádal o odškodnění z německé nadace „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“ 91 00:11:03,767 --> 00:11:10,299 a chci se zeptat, jestli vám ta částka připadala adekvátní, 92 00:11:10,300 --> 00:11:15,866 co o tom gestu ve své podstatě myslíte a jestli vám to nějak pomohlo? 93 00:11:15,867 --> 00:11:19,999 FW: Já se takhle na to nedívám. 94 00:11:20,000 --> 00:11:24,499 Eh něco nám dali, zaplaťpánbůh za to. 95 00:11:24,500 --> 00:11:32,499 Něco jsem dal dětem, něčím jsme si s manželku přilepšili a je to za mnou. {důrazně} 96 00:11:32,500 --> 00:11:36,632 Já nerad jako rozebírám ty starý věci. 97 00:11:36,633 --> 00:11:43,832 A nerad hodnotím, co je moc dobrý, on, oni ty metody potom nejsou přesný. 98 00:11:43,833 --> 00:11:55,799 IV: Jestli to dobře chápu, tak i váš vztah k dnešnímu, německé společnosti nebo k dnešní mladé německé generaci je naprosto otevřený a pozitivní. Je to tak? 99 00:11:55,800 --> 00:11:59,666 FW: Víte, já jsem se nad touhletou otázkou už dávno zamejšlel. 100 00:11:59,667 --> 00:12:10,966 A když jsem, když jsem si ji položil tak jako na surovo, jaký je teda ten pohled na, na Němce jako na národ, 101 00:12:10,967 --> 00:12:14,866 tak jsem si říkal: Ale koho do toho zaberuju, zahrnuju? 102 00:12:14,867 --> 00:12:24,166 Zahrnuju do toho i toho Němce, co ho zbili tenkrát, když nastupoval do lágru a ležel tam v krvi? 103 00:12:24,167 --> 00:12:30,999 Je tam i ten esesák, kterého zastřelili jen proto, že dal tomu vězňovi kousek chleba? 104 00:12:31,000 --> 00:12:33,832 Který Němce teda do toho zahrnuju? 105 00:12:33,833 --> 00:12:43,799 A když si to vezmete, tak pak už je úplně jedno, jestli si za „X“ dosadíte Němce, Čechy, Francouze nebo kohokoliv jinýho. 106 00:12:43,800 --> 00:12:48,699 Ale otázka zůstává zase, zlo a dobro. 107 00:12:48,700 --> 00:12:56,832 Takže ať je národnost kterákoliv, buď je to dobrej, je to člověk a nebo je špatnej. 108 00:12:56,833 --> 00:13:01,932 IV: Já vám mnohokrát děkuju za hezký, příjemný, přínosný rozhovor. 109 00:13:01,933 --> 00:00:00,000 FW: Děkuji.