1
00:00:00,000 --> 00:00:04,699
IV: Dnes je 14. Července 2012.

2
00:00:04,700 --> 00:00:15,866
Nacházíme se v Roztokách u Prahy v bytě paní Hany Hejdánkové, která se narodila 29. ledna 1929.

3
00:00:15,867 --> 00:00:30,532
A která zažila příjezd transportu smrti z Litoměřic do Roztok u Prahy v dubnu roku 1945.

4
00:00:30,533 --> 00:00:33,866
Paní Hejdánková, mohla byste říct něco o Vaší rodině?

5
00:00:33,867 --> 00:00:40,699
Jak jste žili před válkou, za války a jaká byla situace Vaší rodiny v této době?

6
00:00:40,700 --> 00:00:46,532
HH: No já pocházím z dost velké rodiny, já jsem měla čtyři sourozence.

7
00:00:46,533 --> 00:00:52,666
Tři bratry teda a ten nejmladší v roce '39 zemřel v pěti letech.

8
00:00:52,667 --> 00:01:08,866
Tatínek byl v době krize byl bez práce a pak právě nastoupil v roce '33 nebo '34 k tomu filmu, ale tenkrát to byla, byla soukromá společnost, nějaká Foja.

9
00:01:08,867 --> 00:01:12,599
Ateliéry byly v Radlicích.

10
00:01:12,600 --> 00:01:18,432
A tak žili jsme vcelku skromně, že jo, protože jsme jako..

11
00:01:18,433 --> 00:01:28,199
A ještě jsme bydleli s babičkou, s dědou a s maminčiným bratrem v tom domku v tý Jungmannově ulici.

12
00:01:28,200 --> 00:01:35,066
Pak se babička s dědou odstěhovali, protože si..

13
00:01:35,067 --> 00:01:46,499
samozřejmě uvědomili, že nás je šest a že jsme bydleli v kuchyni a v pokoji, protože to byl domek kuchyň pokoj kuchyň pokoj.

14
00:01:46,500 --> 00:01:53,999
Takže jsme jako získali nějakej, nějakej prostor a byli jsme vychovávaný přísně.

15
00:01:54,000 --> 00:01:56,999
Tatínek byl přísnej, ale tak jak to tenkrát bylo.

16
00:01:57,000 --> 00:02:01,599
Chodili jsme na klavír, všichni.

17
00:02:01,600 --> 00:02:09,066
A chodili jsme se učit německy nebo anglicky, že jo, to se dřív pokládalo za slušný vzdělání.

18
00:02:09,067 --> 00:02:20,932
A... to bylo až jako na začátku.. do začátku války, to se nám pak jako dařilo dobře, protože tatínek vydělával poměrně dost peněz.

19
00:02:20,933 --> 00:02:30,866
No ale na začátku války měl jít do Berlína do UFY a to prostě se mu nechtělo, že jo, od dětí a tak dále.

20
00:02:30,867 --> 00:02:40,832
Tak sice nepřerušil tu práci s tímhle, tak jako nějak to přetrvávalo, ani nevím jakým způsobem, že jo, že..

21
00:02:40,833 --> 00:02:43,499
Tady se skoro nic netočilo.

22
00:02:43,500 --> 00:03:02,432
No a... v tom roce.. na tom konci tý války v roce '44, když z Roztok šli Židi do těch koncentráků, že jo, protože předtím jako..

23
00:03:02,433 --> 00:03:10,099
Ona většina roztockejch Židů totiž měla německý občanství, že jo, takže se to protahovalo.

24
00:03:10,100 --> 00:03:16,666
Tak začaly být takový situace v tý obci takový jako napnutý, že jo, no...

25
00:03:16,667 --> 00:03:30,332
No ale v tom roce '45 vím, že.. Já už jsem měla známost s tím Gábou, s tím mým prvním manželem, od ledna '45.

26
00:03:30,333 --> 00:03:38,566
A to třeba jako když se poslouchal doma rozhlas, že jo, Volá Londýn,

27
00:03:38,567 --> 00:03:46,866
tak si pamatuju, že my jsme jako děti jsme byly vždycky jako poslaný do verandy, protože jsme měli hlídkovat, že jo.

28
00:03:46,867 --> 00:03:53,566
Protože dřív se nezamykaly vrátka od zahrady, protože se předpokládalo, že každej slušnej člověk zazvoní nebo něco.

29
00:03:53,567 --> 00:03:55,832
Tak kdyby jako náhodou někdo přišel.

30
00:03:55,833 --> 00:04:01,999
A předtím se zatemňovaly okna, že jo, cpaly se deky a tak dále.

31
00:04:02,000 --> 00:04:14,499
No.. My jsme věděli, že dělaj rodiče něco, co jako asi se dělat nemá, ale pak vždycky druhej den, když se o tom mluvilo, tak jsme zjistili, že teda jako...

32
00:04:14,500 --> 00:04:21,399
Ameri.. Teda jako spojenci se vylodili v Normandii, že jo, a Rusové, že postupujou.

33
00:04:21,400 --> 00:04:27,566
Ale fakt je, dneska to vidím tak, že my jsme jako..

34
00:04:27,567 --> 00:04:32,999
Protože jsme nebyli informovaný během tý války jako o spoustě věcí, že jo,

35
00:04:33,000 --> 00:04:41,332
protože jste akorát tu půlhodinu toho vysílání a jinak noviny, nic se sem nedostalo, že jo.

36
00:04:41,333 --> 00:04:57,199
Takže lidi, když dneska dumaj, proč v tom roce '46 se volili komunisti, to bylo proto, že my jsme třeba vůbec nevěděli, jak.. co se stalo na tom západě.

37
00:04:57,200 --> 00:05:08,732
My jsme jako trošičku jako věděli to, co, co jako tady, ale fakticky jsme, jako nemyslím já, že jo, ale moji rodiče, já jsem se tenkrát o to nezajímala,

38
00:05:08,733 --> 00:05:18,099
že tápali prostě, jako jak co je, a jak a že byly nějaký smlouvy, že byly konference v Jaltě a támhleto.

39
00:05:18,100 --> 00:05:27,166
Prostě jako, protože dneska víte za hodinu, né za hodinu, za dvě minuty, co se stalo v Americe.

40
00:05:27,167 --> 00:05:28,732
No ale už..

41
00:05:28,733 --> 00:05:32,066
Nebo co je koncentrační tábor, to nikdo nevěděl.

42
00:05:32,067 --> 00:05:44,166
Vědělo se, že je někdo zavřenej, že někde je, ale jako že je to jako tak, jak to vypadalo, to jsme vůbec nevěděli, to..

43
00:05:44,167 --> 00:05:49,366
Tam odtud se zaprvé nikdo nedostal, aby mohl říct je to takhle a takhle, že jo.

44
00:05:49,367 --> 00:06:02,632
Tak když přijel ten transport, nebo když jako, se, tak pro nás, obzvlášť v tom našem věku, mně bylo šestnáct a půl roku..

45
00:06:02,633 --> 00:06:16,766
Ty dospělí možná to vzali jinak, ale my jsme byli tak otřesený, že ten otřes prostě trvá i dneska po těch 67 letech, že je něco takovýho možný.

46
00:06:16,767 --> 00:06:22,932
Já vím, že je to možný, protože dneska se to určitě někde v tý Africe, anebo prostě tam se to dneska děje asi taky, že jo.

47
00:06:22,933 --> 00:06:30,766
To si budeme těžko zastírat, protože dneska ty informace dostáváte z tý televize a to, ale to jsme nevěděli, že jo.

48
00:06:30,767 --> 00:06:40,466
Takže, takže pro většinu těch lidí, ta skutečnost, že něco takovýho existuje, byla prostě ohromující.

49
00:06:40,467 --> 00:06:42,066
Ohromující.

50
00:06:42,067 --> 00:06:44,199
IV: Vám bylo tedy šestnáct půl let..

51
00:06:44,200 --> 00:06:44,899
HH: Šestnáct a půl roku, no.

52
00:06:44,900 --> 00:06:46,666
IV: Co jste v té době dělala?

53
00:06:46,667 --> 00:06:53,299
A vzpomenete si na tu první chvíli, kdy jste se o tom transportu dozvěděla nebo jak jste se o něm dozvěděla?

54
00:06:53,300 --> 00:07:02,466
HH: Já jsem chodila do obchodní školy a právě jsme měla dělat v červnu zkoušky z těsnopisu, z psaní strojem, z němčiny, z angličtiny.

55
00:07:02,467 --> 00:07:06,432
A jak jsme se o tom transportu dozvěděli?

56
00:07:06,433 --> 00:07:15,332
Rodiče o tom určitě věděli, že jo, ale my jsme se.. Rodiče nám nic nesdělovali, protože se báli, že..

57
00:07:15,333 --> 00:07:18,566
Protože jsem měla..Ty bratři byli mladší, že jo.

58
00:07:18,567 --> 00:07:25,266
A tak se báli, abysme jako někde nemluvili, že jo, nepovídali to, nedostali je do nějakejch trablů.

59
00:07:25,267 --> 00:07:36,332
Ale že se něco děje, to jsme věděli, protože to poznáte, ten neklid v tom domově, když se něco připravuje nebo když se něco dělá.

60
00:07:36,333 --> 00:07:42,232
Teďkon.. to je jako když jste malá a dělaj se Vánoce, tak, takže jo.

61
00:07:42,233 --> 00:07:52,966
Ale tatínek o tom věděl, protože ten už v tom pracoval, teda v tom.. My jsme tenkrát říkali v podzemí nebo jako v tom odboji.

62
00:07:52,967 --> 00:07:57,566
Ne vysloveně v odboji, ale to už někdy od ledna.

63
00:07:57,567 --> 00:08:07,799
A moje maminka byla taková, ona se jako do ničeho nepletla, že jo, přestože byla tedy velice vzdělaná tak..

64
00:08:07,800 --> 00:08:20,332
A tatínek jako byl dominantní, že jo, tak vím jenom, že... prostě se doma připravovaly tašky s jídlem.

65
00:08:20,333 --> 00:08:26,332
A mí bratři něco tušili, protože jako zase, to víte, kluci.

66
00:08:26,333 --> 00:08:35,399
Někam je poslali, jeďte támhle a dávejte pozor, až vyjede z Řeže vlak, že jo..

67
00:08:35,400 --> 00:08:36,266
Tak věděli, že maj..

68
00:08:36,267 --> 00:08:39,632
Ale proč tam jsou, to taky jako nevěděli, že jo.

69
00:08:39,633 --> 00:08:45,499
No a když jako rodiče odešli nebo odcházeli na to nádraží, tak řekli:

70
00:08:45,500 --> 00:08:51,699
„Opovažte se jako odejít z domova. Tady budete!“

71
00:08:51,700 --> 00:08:54,466
A jako a my jsme měli přísnej režim, no.

72
00:08:54,467 --> 00:09:02,466
Samozřejmě vzali tašky, šli Kroupkou a my jsme prostě zadem kolem kostela už byli dole dřív než oni.

73
00:09:02,467 --> 00:09:06,532
A velice pracný bylo uhýbat prostě těm rodičům.

74
00:09:06,533 --> 00:09:13,466
Ale protože se tam jako v tom momentě, když ten transport vjel do tý stanice..

75
00:09:13,467 --> 00:09:18,799
Tak tam byly stovky lidí, ale předtím nebyla nikde ani noha, že jo.

76
00:09:18,800 --> 00:09:31,499
Protože v tom momentě, kdyby se objevily prostě ty shluky těch lidí, tak ta roztocká posádka né, ta věděla prostě o spoustě věcí, ale chodily tu hlídky.

77
00:09:31,500 --> 00:09:41,032
Osmičlenný hlídky s takovejma plechovejma cedulema na prsou, tam bylo prostě Wache, že jo.

78
00:09:41,033 --> 00:09:51,366
No tak já dneska si myslím, že se báli třeba víc než my, ale to jste nevěděla, že jo, to jste nemohla tušit, co se stane.

79
00:09:51,367 --> 00:09:54,066
No, takže, tak jsme se tam dostali.

80
00:09:54,067 --> 00:09:59,532
Takže ten první, to, to bylo takový pozdní odpoledne.

81
00:09:59,533 --> 00:10:05,199
Tam byli i oba mí bratři a já taky.

82
00:10:05,200 --> 00:10:14,232
Ale předtím, já právě nevím přesně ten čas, ale to přijel vlak, Maďaři.

83
00:10:14,233 --> 00:10:16,466
Dlouhej vlak a plnej koní.

84
00:10:16,467 --> 00:10:21,766
Ale já už jako vím, že to bylo těsně před tím, před tím transportem.

85
00:10:21,767 --> 00:10:28,332
A oni je tady v Roztokách zadrželi, ty Maďary, a byli tam v chudobinci.

86
00:10:28,333 --> 00:10:36,866
Tam byli prostě ve sklepě jako ve vězení a vím, že ti kluci tihleti, ti mí bratři a jiní kluci chodili ty koně pást.

87
00:10:36,867 --> 00:10:42,966
Vždycky na noc je nahnali do těch vagónů na tom nádraží, ale kam pak to přišlo, to nevím.

88
00:10:42,967 --> 00:10:48,299
To už jsem se pak jako.. Já jsem byla zaujatá něčím jiným, to nevím, že jo.

89
00:10:48,300 --> 00:10:55,566
No a když, když ten transport přijel, tak jako se vůbec nic nesmělo, že jo.

90
00:10:55,567 --> 00:11:03,866
Tak pak se pokusili navázat jako styk s tím náčelníkem, s tím vedoucím toho.

91
00:11:03,867 --> 00:11:08,299
On nejdřív jako vůbec nechtěl se bavit a nic, že jo.

92
00:11:08,300 --> 00:11:11,399
To zas vím od tatínka a od těch ostatních mužů.

93
00:11:11,400 --> 00:11:16,499
Já jsem u toho nebyla samozřejmě, co pak jako vyprávěli.

94
00:11:16,500 --> 00:11:21,866
No ale nakonec byl ochoten jako mluvit a něco vyjednávat, že jo.

95
00:11:21,867 --> 00:11:27,266
No, tak vyjednali to že..

96
00:11:27,267 --> 00:11:31,232
Oni taky byli ty hlídači hladoví, oni taky neměli, co jíst.

97
00:11:31,233 --> 00:11:35,899
Oni byli na cestě, možná nějakou konzervu, tak taky byli hladoví.

98
00:11:35,900 --> 00:11:41,899
Tak jako pak nějakejma narážkama, promiňte.. {smrká}

99
00:11:41,900 --> 00:11:48,766
Tak nějakejma narážkama teda, že oni taky mají hlad, tak někdo běžel domů, přines nějaký jídlo.

100
00:11:48,767 --> 00:11:54,432
A myslím, že to byl pan Bezchleba, protože oni měli hospodářství, takže přines chleba a uzený maso a takový.

101
00:11:54,433 --> 00:12:01,866
Tak on pak povolil, že se může každýmu tomu vězni vydat krajíc chleba.

102
00:12:01,867 --> 00:12:09,099
A že nesměj z toho vagónu a dělalo se to tak, že oni hodili deku, řekli:

103
00:12:09,100 --> 00:12:13,032
„Je nás tu 82.“ Tak jsme tam odpočítali 82.

104
00:12:13,033 --> 00:12:23,932
Ale mezitím, prostě jako, než k tomuhle došlo, tak už z těch okolních vesnic, z Únětic, z Horoměřic a z Přílep jezdily náklaďáky s tím chlebem.

105
00:12:23,933 --> 00:12:30,999
Já jsem, pak já jsem nevěděla v tý první chvíli, kde se tam ten chleba vzal, ale byla čekárna plná chleba.

106
00:12:31,000 --> 00:12:38,866
A to byly prostě.. To je neuvěřitelný, co jako lidi, když se něco takovýho stane, co dokážou, že jo.

107
00:12:38,867 --> 00:12:44,632
No tak jsme vždycky naházeli chleba do dek, oni si to vytáhli.

108
00:12:44,633 --> 00:12:52,299
A pak jsme.. Pak nás rodiče teda jako poslali domů samozřejmě, že jo.

109
00:12:52,300 --> 00:12:57,499
No, tatínek tam zůstal, maminka ta tam.. Ta taky odešla.

110
00:12:57,500 --> 00:13:07,966
A druhej den ráno jsme měli jet na pohřeb, kterej byl někdy v osm hodin nebo v půl devátý v Praze v krematoriu.

111
00:13:07,967 --> 00:13:12,032
A přišli jsme na to nádraží.

112
00:13:12,033 --> 00:13:20,432
No a tam už jako jsme zjistili, že ten velitel povolil, že oni můžou z toho vagónu ven.

113
00:13:20,433 --> 00:13:25,299
Ale směli jenom o jednu kolej, dál jako nesměli, že jo.

114
00:13:25,300 --> 00:13:34,432
A teď tam ta, ten peron, přikrytej co je, to bylo plný lidí, protože čekali třeba na vlak, jeli třeba do zaměstnání.

115
00:13:34,433 --> 00:13:41,032
No tak tatínek řek: „Nejdeme na žádnej pohřeb, ten pán nám to odpustí.

116
00:13:41,033 --> 00:13:47,832
Jdeme domů a připravíme prostě nějaký jídlo a půjdeme jako s jídlem, že jo.“

117
00:13:47,833 --> 00:13:54,632
Ale ta příhoda s tou polívkou se asi odehrála ten první den večer.

118
00:13:54,633 --> 00:13:57,366
To už jako přesně nevím.

119
00:13:57,367 --> 00:14:05,766
Jak při.. přinesli polívku a nesli to ti chlapci z toho Technische Nothilfe.

120
00:14:05,767 --> 00:14:12,432
A ten vagón před náma se otevřel a ty lidi se vysypali, teď ten hrnek se převrh.

121
00:14:12,433 --> 00:14:19,099
A teď prostě protože na začátku a na konci toho vlaku byly já nevím jestli strojní pušky nebo co.

122
00:14:19,100 --> 00:14:23,866
No postavený na takovejch trojnožkách, no tak ty začaly střílet.

123
00:14:23,867 --> 00:14:28,599
A to právě nevím, jestli to bylo ráno nebo ještě večer, to už si jako nepamatuju.

124
00:14:28,600 --> 00:14:33,666
No a tak jako že rodiče zase šli na nádraží, kluci taky.

125
00:14:33,667 --> 00:14:42,332
Já jsem ještě něco doma hrabala a přiběhl můj strejda, to byl bratr mý maminky, Viktor Vlášek,

126
00:14:42,333 --> 00:14:53,332
kterej byl náčelníkem civilní obrany a obhospodařoval tu jednu místnost v tom chudobinci, kde bylo takový to základní.

127
00:14:53,333 --> 00:14:59,899
Bylo tam lůžko, byly tam nějaký léky, že jo, prostě to, co se pokládá za první pomoc.

128
00:14:59,900 --> 00:15:02,932
A řek mi: „Na žádný nádraží nechoď!“

129
00:15:02,933 --> 00:15:08,466
My jsme přivezli jednoho raněnýho, tak ho tam běž hlídat!“

130
00:15:08,467 --> 00:15:14,832
No tak já teda jsem si vzala plášť a šla jsem, protože to bylo vedle, jak dobře víte.

131
00:15:14,833 --> 00:15:20,266
Tak jsem tam šla, no a tam ležel ten, ten vězeň, byl to Holanďan.

132
00:15:20,267 --> 00:15:28,166
Měl, pak jsem se dozvěděla, že je to zástřel, já jsem myslela, průstřel, měl kulku za lopatkou.

133
00:15:28,167 --> 00:15:30,466
A tak jsem tam s ním zůstala sama, že jo.

134
00:15:30,467 --> 00:15:39,832
No a protože oni všichni uměli německy, my taky,  že jo, protože já jsem pak v červnu dělala zkoušku z němčiny,

135
00:15:39,833 --> 00:15:51,532
tak jsme si povídali, povídali a on najednou prostě mi říká: „Ich will piesen“.

136
00:15:51,533 --> 00:15:56,732
„Ježíšmarjá, co já budu dělat? Co já budu jako dělat, jo?“

137
00:15:56,733 --> 00:16:05,266
Tak teď jsem zmatkovala a nakonec jsem otevřela okno a říkám, no někde půjde někde nějakej mužskej, tak ho poprosím, aby šel nahoru.

138
00:16:05,267 --> 00:16:10,266
A šli mý dva kamarádi, kteří šli na nádraží, Slávek Říhů a Jirka Vedomovskejch.

139
00:16:10,267 --> 00:16:14,799
Povídám: „Pojďte hoši nahoru!“ A ty už tam pak se mnou zůstali.

140
00:16:14,800 --> 00:16:21,266
To zařídili, co byla potřeba, že jo, a pak přišel Séva Daumů.

141
00:16:21,267 --> 00:16:29,066
To byl roztockej občan, kterej odstudoval nějaký semestry v Německu za války.

142
00:16:29,067 --> 00:16:32,299
Čili že už jako měl jako nějaký znalosti.

143
00:16:32,300 --> 00:16:36,099
Oni mu to pak neuznali, musel to všechno dělat znova, že jo.

144
00:16:36,100 --> 00:16:43,966
A tak říkal: „No tak ten člověk se bude muset operovat, to jako není možný.“

145
00:16:43,967 --> 00:16:48,432
Ale mezitím odešel dolů na ten, na to nádraží ještě jako.

146
00:16:48,433 --> 00:16:53,399
Tam ještě jako vybírali ty lidi, který by potřebovali odvézt jako nahoru.

147
00:16:53,400 --> 00:16:58,999
A ono se mu udělalo špatně, tomu Holanďanovi a teď já jsem říkala: „No co budeme dělat?“

148
00:16:59,000 --> 00:17:02,799
Tak jsme poslali pro doktora Poledníka, to byl místní lékař.

149
00:17:02,800 --> 00:17:10,366
A on přišel no a takhle nad ním udělal kříž a odešel a řek „Adie“, že jo.

150
00:17:10,367 --> 00:17:17,266
A tak ten Séva Daumů potom přišel, mezitím už začali přivážet, přivezli asi dva ty vězně,

151
00:17:17,267 --> 00:17:21,132
a ten Séva Daumů říká: „Já mu večer tu kulku vyndám.“

152
00:17:21,133 --> 00:17:23,799
Tak jsme ho večer operovali.

153
00:17:23,800 --> 00:17:29,432
Teda operovali, my že jo, že my jsme tam akorát brečeli a..

154
00:17:29,433 --> 00:17:41,032
A já běžela domů pro čistý prostěradlo, Bezchleba běžel domů pro nějakej alkohol, aby, jako anestetikum, že jo.

155
00:17:41,033 --> 00:17:44,232
On mu tu kulku vyndal, skutečně, on to přežil.

156
00:17:44,233 --> 00:17:50,966
Jezdil sem ještě dvacet let pak, vždycky na to výročí toho transportu sem vždycky jezdil.

157
00:17:50,967 --> 00:17:56,066
No a pak už se to začalo jako pohybovat rychlejc, že jo a..

158
00:17:56,067 --> 00:18:01,232
Byly ty ostatní místnosti, najednou tam byly slamníky.

159
00:18:01,233 --> 00:18:04,399
No a mužský dole..

160
00:18:04,400 --> 00:18:11,299
Já jsem přitáhla z domova takovou sedací vanu, to asi ani nevíte, co to je.

161
00:18:11,300 --> 00:18:16,766
To byla taková, taková kruhová a vzadu měla takový, jako abyste se tam..

162
00:18:16,767 --> 00:18:20,032
Jako křeslo to bylo, že jo, jenomže to byla vana.

163
00:18:20,033 --> 00:18:26,532
A tak se běhalo k Davídkovům, protože Davídkovi měli parní pekárnu, tak tam se..

164
00:18:26,533 --> 00:18:38,499
To je ob barák, tam, co bydlí pan Boloňský, tak tam si chlapi chodili pro horkou vodu a tam v tý vaně je vykoupali, svlíkli, oholili, že jo.

165
00:18:38,500 --> 00:18:41,399
A teď se přenášeli nahoru.

166
00:18:41,400 --> 00:18:46,999
Ono tam je totiž ještě jedno schodiště do toho chudobince, jo, který je takhle jako z boku.

167
00:18:47,000 --> 00:18:51,599
To bylo takový úzký schodiště, nepříliš široký.

168
00:18:51,600 --> 00:18:57,699
Takže když jste si vzal toho člověka na záda nebo prostě jako do náručí, že on Vás držel kolem krku,

169
00:18:57,700 --> 00:19:04,066
tak jako na tři zastavení byl člověk schopen ho donést nahoru, že jo.

170
00:19:04,067 --> 00:19:14,266
A.. Takže najednou tam byly ty slamníky, byly tam i pokrývky, takový ošklivý, šedivý, jako deky.

171
00:19:14,267 --> 00:19:23,232
A lidi nanosili prádlo, že jo, to už jako pyžama a spodky a košile všelijaký.

172
00:19:23,233 --> 00:19:28,932
Tak se to tam pomalu jako zaplňovalo, ale už chodili lidi, jako ty pomocníci, že jo.

173
00:19:28,933 --> 00:19:37,132
Já.. Přišly ženský, který byly jako už sestry červenýho kříže s diplomama, že jo.

174
00:19:37,133 --> 00:19:44,699
Paní Erbanová a ta paní Kapitánová, a ty už jako měly nějaký, a paní Tučková, že jo.

175
00:19:44,700 --> 00:19:54,432
Ta paní Tučková, to byla, ta přišla z, to byla Ruska a přišla prostě z front první světový války, čili ta věděla všecko.

176
00:19:54,433 --> 00:20:01,066
My jsme večer jsme vždycky praly ty obvazy, ty obvazy byly trhaný z prostěradel.

177
00:20:01,067 --> 00:20:06,499
A jak jsme to tam praly s Jitkou zrovna dole, tak nám tam zůstávaly mapy.

178
00:20:06,500 --> 00:20:12,032
Že jo, a paní Tučková říkala: „To musíte nejdřív v solným roztoku a pak vám to pustí“.

179
00:20:12,033 --> 00:20:15,766
Věšely jsme to na plot, sušily jsme to na plotě.

180
00:20:15,767 --> 00:20:26,266
A když to ráno uschlo, tak prostě takhle nám ukázala na stehně, jak se to dá rychle, z toho udělat prostě ten obvaz.

181
00:20:26,267 --> 00:20:31,599
No tak už to začalo fungovat, že jo, už tam byl ten Séva Daumů.

182
00:20:31,600 --> 00:20:38,232
On tam ze začátku chodil i pan doktor Tichý, ale ten měl vlastní nemocnici jako ve svým baráku.

183
00:20:38,233 --> 00:20:42,099
On tam měl asi sedmnáct nebo osmnáct lidí na zahradě.

184
00:20:42,100 --> 00:20:49,532
A on měl ordinaci v takovým zahradním domku na zahradě, tak tam tak ten přišel.

185
00:20:49,533 --> 00:20:53,866
Ten tam měl co dělat jako s těma svejma, že jo, on přišel.

186
00:20:53,867 --> 00:21:02,799
A přišla Olga Dittrichová, to byla magistra farmacie, že jo, to už jako, a takový zkušený jako ženský, který věděly co a jak, že jo.

187
00:21:02,800 --> 00:21:08,599
My jsme rádi pomohli, leccos udělaly, ale prostě co v tom věku můžete vědět?

188
00:21:08,600 --> 00:21:16,466
Že jo, to už jako my už jsme se potom museli řídit nebo museli, my jsme rádi řídili tím, to co oni jako řekli, že jo.

189
00:21:16,467 --> 00:21:21,799
Pak se ještě dělalo několik takových, takových jako dá se říct operací, že jo.

190
00:21:21,800 --> 00:21:29,132
Tam byl Polák, ten měl, v Kralupech mu ujeli patu, měl to zabalený jenom v tý čepici vězeňský a..

191
00:21:29,133 --> 00:21:38,266
Tak to taky, to se taky, to se mu ta noha pověsila na takovou šibenici, aby ji měl jako nahoře, že jo.

192
00:21:38,267 --> 00:21:46,399
Oni většinou totiž zaprvé byli vyhladovělí a za druhý měli všelijaký kožní ty, jo.

193
00:21:46,400 --> 00:21:51,132
Prostě já jsem tam dostala svrab, právě, že jo, i když jako při sebevětší péči.

194
00:21:51,133 --> 00:21:56,099
A kluci dostali skvrnitej tyfus, že jo.

195
00:21:56,100 --> 00:22:00,766
To jako, to při sebevětší péči jste se neubránila.

196
00:22:00,767 --> 00:22:10,099
A chodili jsme na úřad, protože zase ve škole byl ten internační tábor pro ty Němce, že jo.

197
00:22:10,100 --> 00:22:16,932
Tam jich bylo, já nevím, ke dvoum tisícům, protože tady zastavili ten, ten lazaretní vlak, že jo, takže tam...

198
00:22:16,933 --> 00:22:20,266
To nebyli roztocký Němci, těch bylo pár.

199
00:22:20,267 --> 00:22:28,232
Tak co jim sebrali potraviny, tak to bylo na úřadě no a ty nám to zase dávali a z toho se jako zas..

200
00:22:28,233 --> 00:22:32,766
Tam byla Jitky Kobrový... Jitky Jakubcový právě maminka, ta vařila.

201
00:22:32,767 --> 00:22:34,332
Ta byla kuchařka, no.

202
00:22:34,333 --> 00:22:44,232
Vařilo se samý, samý jako diety, že jo pokud možno, protože oni všichni měli úplavici.

203
00:22:44,233 --> 00:22:50,999
A to, to pak jako ten jeden to řek, že v Kralupech zastavili.

204
00:22:51,000 --> 00:22:58,999
A protože v Nelahozevsi byla margarínka, tam se vyráběl margarín, tak tam byl vlak s.. vagón s tím margarínem.

205
00:22:59,000 --> 00:23:05,232
Tak ono se jim podařilo získat nějakej ten margarín, tak to jedli s listím ze stromů kolem..

206
00:23:05,233 --> 00:23:11,432
Co jeli kolem, že jo, takže to, to bylo hrozný, to byl, to byl strašnej stav.

207
00:23:11,433 --> 00:23:18,632
Ale musím říct, že..

208
00:23:18,633 --> 00:23:28,999
I když se o nás říká, že jako nejsme žádný valný povahy, že mi jako nějaký to.. Tak to se prokázalo, že většina těch lidí...

209
00:23:29,000 --> 00:23:37,699
takovejch devadesát procent, prokázala teda jako cit, statečnost, že jo.

210
00:23:37,700 --> 00:23:42,232
Protože jako to, to bylo všecko ještě před tím pátým květnem.

211
00:23:42,233 --> 00:23:44,932
To jste nevěděla, co, co se stane, že jo.

212
00:23:44,933 --> 00:23:53,999
Nám se taky stalo, že, že jsme tam zůstaly jenom samý mladý holky, asi čtyři, a bylo to večer.

213
00:23:54,000 --> 00:24:01,332
A teďkon jak ta, ta hlídka chodila, to bylo slyšet po tý ulici, že jo, cvak cvak cvak.

214
00:24:01,333 --> 00:24:09,499
A najednou někdo bouchal na dveře a teď tam bylo asi osm nebo deset lidí jako na těch slamníkách v tom pokoji.

215
00:24:09,500 --> 00:24:13,632
A no tak jsme, byli jsme zamčený.

216
00:24:13,633 --> 00:24:18,932
Tam byl nápis Karanténa, že jo, protože tam byl ten flektýfus a ta vlajka.

217
00:24:18,933 --> 00:24:21,432
No a teď ta hlídka.

218
00:24:21,433 --> 00:24:26,532
A ty jak slyšeli německy mluvit.. {smrká} Pardon.

219
00:24:26,533 --> 00:24:31,499
Tak zalezli pod ty slamníky a teď já taky.

220
00:24:31,500 --> 00:24:32,832
„Jdi tam, Hanko, a vyřiď to.“

221
00:24:32,833 --> 00:24:34,932
Tak já: „Co se jako děje?“

222
00:24:34,933 --> 00:24:39,766
A on mi říká, no: „Máte špatně udělaný zatemnění, tam Vám to…“

223
00:24:39,767 --> 00:24:41,732
A že to jako půjde spravit.

224
00:24:41,733 --> 00:24:47,666
Já jsem říkala: „Né, počkejte, já to spravím, běžte ven a dívejte se, jestli jako jsem to spravila, že jo.“

225
00:24:47,667 --> 00:24:55,966
Tak jsem hnala dovnitř, stáhla jsem to pořádně, utáhla a on tam stál furt za těma dveřma, on asi taky se bál, že jo.

226
00:24:55,967 --> 00:24:58,932
A tak mi říkal: „Né né né, je to, je to v pořádku.“

227
00:24:58,933 --> 00:25:02,566
A já přišla a říkám: „No prosím vás, co jako?“

228
00:25:02,567 --> 00:25:05,666
„No Němci?“ A to..

229
00:25:05,667 --> 00:25:11,232
A pak Vám oni taky všichni měli na krku některý měli ty značky…

230
00:25:11,233 --> 00:25:13,366
CM: Pozor, pozor prosím na ten mikrofon.

231
00:25:13,367 --> 00:25:16,432
HH: Ježíš šmarjá!

232
00:25:16,433 --> 00:25:26,866
No a tak oni všichni nosili, některý měli ušitý sáčky takový třeba z ustřižený kapsy a v tom měli kůrky od chleba.

233
00:25:26,867 --> 00:25:31,366
A my jsme říkali: „No to už jako nemusíte, že jo, teď už jako nebudete mít hlad.“

234
00:25:31,367 --> 00:25:34,999
No ne, ne.. nedostali jsme to z nich, nechtěli to vydat.

235
00:25:35,000 --> 00:25:39,232
Prostě jako ten chleba jako ne, že jo.

236
00:25:39,233 --> 00:25:41,666
„No nevíme, co se s náma stane.“

237
00:25:41,667 --> 00:25:43,632
Ale víte, co je zajímavý?

238
00:25:43,633 --> 00:25:47,599
Zaprvé tam teda taky byl Němec, kterej se potom..

239
00:25:47,600 --> 00:25:52,866
Já  už.. Já jsem zapomněla jméno, ale možná, že bych to někde vydobyla z tý paměti.

240
00:25:52,867 --> 00:25:57,532
Kterej pozdějc byl vysokým politickým činitelem v NDR.

241
00:25:57,533 --> 00:26:02,866
Jo, a ten první, co bylo, že chtěl sešit a tužky.

242
00:26:02,867 --> 00:26:07,999
Říká: „Mě stačí obyčejnej školní sešit“ a hned začal psát.

243
00:26:08,000 --> 00:26:10,099
Já si možná vzpomenu, kdo to byl.

244
00:26:10,100 --> 00:26:14,099
A pak tam třeba byl Australan, kde se tam vzal, to nevím.

245
00:26:14,100 --> 00:26:29,299
A ten řekl, že je abé, že teda jako je kněz a že jako.. jako bych řekla, jeho.. znakem, tím, že je kněz, že je klobouk, jo.

246
00:26:29,300 --> 00:26:31,132
No a teď kde klobouk?

247
00:26:31,133 --> 00:26:35,199
No tak já jsem hnala domů a protože můj děda jeden nosil kl..

248
00:26:35,200 --> 00:26:38,032
Tatínek taky, dřív mužskej nechodil bez klobouku.

249
00:26:38,033 --> 00:26:41,632
Ale nosil klobouk, kterýmu se říkalo diplomat, jo.

250
00:26:41,633 --> 00:26:46,732
To byl klobouk, kterej se nesklápěl, prostě měl takovou tuhou..

251
00:26:46,733 --> 00:26:48,266
No prostě byl to diplomat, no.

252
00:26:48,267 --> 00:26:50,532
Tak „Dědo, dej mi.“

253
00:26:50,533 --> 00:26:53,899
„Na co?“ Tak jsem to řekla a mi děda dal diplomata.

254
00:26:53,900 --> 00:26:59,932
Tak jsem mu přinesla ten klobouk a on si ho na tý posteli narazil na tu hlavu a už ho, už ho nesundal.

255
00:26:59,933 --> 00:27:05,699
Pak tam byl takovej mladej kluk, asi tak jako my, taky jsme kolem něj pořád lítaly.

256
00:27:05,700 --> 00:27:16,599
To byl Francouz, kterej údajně se měl pokusit spáchat atentát na Pétaina, a tak ho zavřeli a měl zlomenou ruku.

257
00:27:16,600 --> 00:27:19,832
A to si zlomil někde v Kralupech nebo po cestě, že jo.

258
00:27:19,833 --> 00:27:26,132
Tak to tenkrát Séva Daumů mu udělal prostě jako tu sádru.

259
00:27:26,133 --> 00:27:32,566
On totiž ten Séva sloužil přes den v nemocnici a chodil až k večeru.

260
00:27:32,567 --> 00:27:40,032
A on sem z tý nemocnice právě nosil třeba nějaký léky anebo ty, ten obvazovej materiál, že jo.

261
00:27:40,033 --> 00:27:48,332
On pracoval, já si nevzpomenu, jak se ten lékař jmenoval, na tý umělý ledvině spolupracoval.

262
00:27:48,333 --> 00:27:55,999
Levit, myslím. No, tak..

263
00:27:56,000 --> 00:28:00,966
A teď jsem zapomněla, co jsem to chtěla. IV: Toho Francouze.

264
00:28:00,967 --> 00:28:06,732
HH: No a tak ten zase jako že by potřeboval šátek na krk, že jo a takový.

265
00:28:06,733 --> 00:28:09,132
Já jsem furt běhala pro něco domů.

266
00:28:09,133 --> 00:28:19,199
Nebo ty Poláci: Oni jak, jak už viděli, že jako se to, se trošičku zlepšila situace, oni se pořád hádali.

267
00:28:19,200 --> 00:28:21,266
A „On byl kápo!“, jo, na někoho.

268
00:28:21,267 --> 00:28:23,199
A já říkám: „No ale to nemůžete říct.“

269
00:28:23,200 --> 00:28:26,799
„Tak se podívej, vždyť on proti nám jako je tlustej.“, že jo.

270
00:28:26,800 --> 00:28:29,732
No byl jako silnější. To je pravda.

271
00:28:29,733 --> 00:28:37,299
A pak tenhleten, co měl tu patu jako zavázanou, tak říkal, že.. něco chtěl.

272
00:28:37,300 --> 00:28:43,232
A já jsem mu nerozuměla, že jo, a pak ty ostatní říkali: „On chce borůvky.“

273
00:28:43,233 --> 00:28:46,599
Tak já zase dolů do sklepa domů: „Mami, máme borůvky?“

274
00:28:46,600 --> 00:28:50,666
A ona říká: „Haničko, tam možná najdeš poslední skleničku.“

275
00:28:50,667 --> 00:28:54,732
No a teď ty ostatní Poláci, když jsem s tím přiběhla, tak říkali:

276
00:28:54,733 --> 00:29:03,599
„No to jako jemu se udělá prostě všelijaký jako, co si vzpomene, že jo.“

277
00:29:03,600 --> 00:29:11,832
Tak já jsem tu skleničku těch borůvek musela rozdělit, že jo, protože jsem ji nemohla dát jenom jemu, to by snad z toho jako byla bitva.

278
00:29:11,833 --> 00:29:22,166
A pak mi právě tamten jeden Polák řek: „Víš“, já to řeknu, teda jako já jsem nad hrobem, tak to klidně můžu říct.

279
00:29:22,167 --> 00:29:25,766
Ten mi řek: „Víš, Poláci jsou divnej národ.

280
00:29:25,767 --> 00:29:31,499
Ty mu poneseš srdce na dlani a on ti ho na tý dlani probodne.“

281
00:29:31,500 --> 00:29:41,966
A já nemůžu říct, že jsem si to potvrdila, protože jsem jako s žádnejma Polákama potom už nikdy nepřišla do, do to toho, ale..

282
00:29:41,967 --> 00:29:45,332
Pokud jako mám s nima mám zkušenosti tam..

283
00:29:45,333 --> 00:29:54,332
Anebo s tím, že když potom se posílali do těch repatriačních vlaků, že jo, tak se museli odvézt na Hlavní nádraží,

284
00:29:54,333 --> 00:29:58,266
tam to předat prostě tý komisi, která to přebírala, že jo.

285
00:29:58,267 --> 00:30:02,599
No a já jsem přijela zpátky do Roztok a oni už byli v Roztokách zase zpátky.

286
00:30:02,600 --> 00:30:06,832
Já jsem říkala jako: „Jak je to možný, že jo, že nechtěj domů?“

287
00:30:06,833 --> 00:30:13,799
No a pak mi jeden z nich řek, že oni se nemůžou vrátit do tý obce, odkud pocházeli.

288
00:30:13,800 --> 00:30:17,232
Že prostě tam mají hříchy.

289
00:30:17,233 --> 00:30:22,799
No a když jsem říkala „ No jaký hříchy?“, tak on mi říkali „No my jsme prostě jako třeba spolupracovali s Němcema.“

290
00:30:22,800 --> 00:30:24,332
A různý takovýhle věci.

291
00:30:24,333 --> 00:30:29,932
A pak jsem zjistila, když jako, když nastal ten pátej květen, ta revoluce.

292
00:30:29,933 --> 00:30:41,666
Tak tenhleten, kterýho oni jako pořád tvrdili, že byl kápo, jo, on se jmenoval asi Leopold, protože oni mu říkali Poldi, tak ten zmizel.

293
00:30:41,667 --> 00:30:50,499
A vrátil se prostě asi toho devátýho, desátýho května a měl takovej malej kufřík a ten měl plnej šperků.

294
00:30:50,500 --> 00:30:53,199
Prsteny a náramky a tak dále.

295
00:30:53,200 --> 00:30:59,599
A říkal „Děvčata“, protože nás tam bylo víc, že jo, takovejch mladejch holek, „jestli chcete, tak si vyberte.“

296
00:30:59,600 --> 00:31:04,599
No my jsme říkaly né, prostě, protože to tenkrát nebyla móda nošení toho.

297
00:31:04,600 --> 00:31:09,099
A on pak vyprávěl, že to v Praze ukořistil různě, že jo.

298
00:31:09,100 --> 00:31:13,932
A když pak vyprávěl, jak to ukořistil, tak to, to bylo úplně strašný, to nešlo poslouchat.

299
00:31:13,933 --> 00:31:17,599
No a toho jsme vůbec nedopravili zpátky do toho Polska.

300
00:31:17,600 --> 00:31:19,932
Ten prostě tu asi někde zůstal, no.

301
00:31:19,933 --> 00:31:25,699
Takže měl nějaký velký hříchy, no, to nebylo bez hříchu.

302
00:31:25,700 --> 00:31:30,899
IV: Kolik tam těch vězňů v chudobinci bylo asi a jak dlouho? 

303
00:31:30,900 --> 00:31:38,832
HH: Kolem osmdesáti. No ono, ono to bylo kolísavý, protože my jsme některý museli odvézt na Bulovku s tím skvrnitým tyfem.

304
00:31:38,833 --> 00:31:50,199
A protože jako se báli jet tady, tak se přívozem jelo do Klecan a z Klecan se jelo druhou stranou, protože to nebylo na ráně a nebylo tam tolik kontrol, že jo.

305
00:31:50,200 --> 00:31:53,766
Tady jste musela projet přes celou Prahu, když jste jela na Bulovku.

306
00:31:53,767 --> 00:32:03,932
No ale zase třeba lidi, co měli doma ty.. a teď třeba zjistili, že jako nemůžou s nima nic dělat, že jsou nemocný, že jo, tak je zase přivedli.

307
00:32:03,933 --> 00:32:07,666
Já jsem tam byla do tý doby, než se to stěhovalo dolů do tý Sakury.

308
00:32:07,667 --> 00:32:17,932
To už jsem.. Zaprvé jsem dostala ten svrab a za druhý tatínek jako trval na tom, že tu školu musím dodělat, protože jsem chodila do soukromý školy.

309
00:32:17,933 --> 00:32:26,232
Takže když, když už jsem s tím strávila tři roky, tak že jako trvá na tom, že jo, abych udělala ty zkoušky.

310
00:32:26,233 --> 00:32:31,999
Já jsem je stejně dělala potom až v roce '46, že jo, protože jsem zameškala takovou dobu.

311
00:32:32,000 --> 00:32:35,299
Ale to jako nehrálo žádnou roli.

312
00:32:35,300 --> 00:32:39,632
Ale já jsem do tý Sakury jako nechtěla.

313
00:32:39,633 --> 00:32:47,899
To už bylo takový.. ne.. jak bych.. no já nevím, jak bych to řekla, no.

314
00:32:47,900 --> 00:32:53,966
Ono tam bylo dost lidí, že jo, jako těch nemocnejch, protože to ještě od.. přivezli odjinud jako.

315
00:32:53,967 --> 00:32:59,199
Protože to byl hotel, poměrně dost velkej, že jo, ta Sakura, že jo, že těch lůžek tam bylo dost.

316
00:32:59,200 --> 00:33:11,166
Ale tam už jsem potom nešla, čili já jsem tam byla tak asi někdy do patnáctýho, do šestnáctýho května.

317
00:33:11,167 --> 00:33:22,366
A mezitím právě toho šestnáctýho května odjel ten obrněnej vlak do toho pohraničí tady odsud.

318
00:33:22,367 --> 00:33:25,066
IV: Zúčastnila jste se toho pohřbu na Levém Hradci, kde..?

319
00:33:25,067 --> 00:33:29,766
HH: Ano. Ten pohřeb šel z náměstí tam, co je před školou.

320
00:33:29,767 --> 00:33:35,266
To náměstí vypadalo jinak, ten pomník byl tam, co je to pískoviště.

321
00:33:35,267 --> 00:33:38,666
A to byl jenom trávník, že jo, nikde nic.

322
00:33:38,667 --> 00:33:54,999
Tak tam byli Vraštil, ten z Ajmovky, Pepík Žirovnický a čtyři myslím byli.

323
00:33:55,000 --> 00:34:01,699
No, a ten Míla Vraštilů byl z toho Technische Nothilfe, že jo.

324
00:34:01,700 --> 00:34:11,199
Toho zastřelili, když jel ten, toho pátýho šestýho května, když jel ten vlak na pomoc, obrněnej vlak na pomoc Praze.

325
00:34:11,200 --> 00:34:15,866
Tak oni zastavili v Bubenči a toho Žirovnickýho zastřelili na nádraží.

326
00:34:15,867 --> 00:34:21,299
A toho Vraštila takhle když jdete potom kolem nahoru, jak je to..

327
00:34:21,300 --> 00:34:29,266
Bylo to sovětský nějaký zastupitelstvo, tak asi v polovině, tam je deska na plotě u Stromovky. Tak tam.

328
00:34:29,267 --> 00:34:35,099
No a to jsem na tom pohřbu jsme šli v národních krojích.

329
00:34:35,100 --> 00:34:40,732
Ty fotky mám. To jsem dala Boloňskýmu, co jsem měla fotky.

330
00:34:40,733 --> 00:34:47,199
No to byla strašná spousta lidí, opravdu to se dá říct, že to byly tisíce lidí, no.

331
00:34:47,200 --> 00:34:50,099
IV: Můžete to popsat, jak to probíhalo, ten pohřeb?

332
00:34:50,100 --> 00:35:04,599
HH: No bylo to.. Na tom náměstí byl, byl nějakej obřad krátkej teda že jo a tam se to jako, tam se sestavil ten průvod.

333
00:35:04,600 --> 00:35:07,532
Asi nejdřív šli nějaký..

334
00:35:07,533 --> 00:35:12,932
No, asi kluci z toho, z toho obrněnýho vlaku.

335
00:35:12,933 --> 00:35:19,099
No, taková jako nějaká vojenská jednotka, že jo, pak nás šlo asi třicet, čtyřicet v těch národních krojích, že jo.

336
00:35:19,100 --> 00:35:27,299
Pak šel farář s těma ministrantama, pak prostě vezli na lafetách ty, ty rakve.

337
00:35:27,300 --> 00:35:34,832
Protože ten Žirovnický byl fotbalista, tak fotbalisti šli kolem jako čestná stráž.

338
00:35:34,833 --> 00:35:41,766
A.. šlo se pěšky až do Žalova, že jo, prostě jako celá, celou cestu pěšky.

339
00:35:41,767 --> 00:35:51,832
To byl takovej normální jako katolickej obřad. No a..

340
00:35:51,833 --> 00:36:00,432
Ty Vraštilovi rodiče potom někdy vzápětí, jo, když už to jako bylo možný, tak toho Vraštila převezli.

341
00:36:00,433 --> 00:36:06,232
Protože on byl odněkud.. z východních Čech.

342
00:36:06,233 --> 00:36:09,266
IV: A ti vězni, kteří zemřeli.. 

343
00:36:09,267 --> 00:36:12,932
HH: Na tom poh.. Ne to jsem..  Já mluvím o těch, co padli v revoluci.

344
00:36:12,933 --> 00:36:18,566
Ale ty vězni, to jsem nebyla, ale vím, že..

345
00:36:18,567 --> 00:36:29,599
Se tam dohad.. Já jsem to potom hledala taky na úřadě, že to místo.. s devadesátiprocentní jistotou zaplatili Sokolové.

346
00:36:29,600 --> 00:36:38,632
A taky na tý fotce je vidět, že tam byli bratři Lorencové a pan Kobr, to byl náčelník Sokola.

347
00:36:38,633 --> 00:36:46,432
Že to jako asi dohromady dali ty, ty Sokolové a ten revoluční to..

348
00:36:46,433 --> 00:36:48,266
A byla tam taky strašná spousta lidí.

349
00:36:48,267 --> 00:36:54,032
A byl to normální pohřeb prostě s knězem, že jo, a se všema obřadama, který u toho mají bejt.

350
00:36:54,033 --> 00:37:06,466
Vím jenom, že říkali, že potom měli problém nějak s tím uložením těch rakví, že jo, protože asi ten hrob nevykopali dost velkej nebo..

351
00:37:06,467 --> 00:37:12,532
To vím, že, že to potom vyprávěl Míla Pivoňů, že s tím jako byly nějaký potíže.

352
00:37:12,533 --> 00:37:18,432
A za ten, za tu nemocnici naší tam byla paní Binderová, to byla normální ošetřovatelka.

353
00:37:18,433 --> 00:37:27,066
Už starší paní a je i na tý fotce a ještě, ještě někdo.

354
00:37:27,067 --> 00:37:33,966
No, ale já jsem měla fotku těch mrtvejch.

355
00:37:33,967 --> 00:37:40,666
To jsem právě tyhlety věci všechny, co jsem měla, jsem poslala do toho Německa, když se mi poprvé ozvala paní..

356
00:37:40,667 --> 00:37:47,866
Oni mi řekli pak, že je to paní, to já jsem z toho prvního dopisu nepoznala, protože to bylo takový italský jméno nějaký.

357
00:37:47,867 --> 00:37:55,866
Tak jsem to dala do balíku a všechno jsem jí to poslala, protože já říkala, už jsem stará, po mě to někdy někdo vyhodí a ona to třeba využije, že jo.

358
00:37:55,867 --> 00:37:58,899
Jako že fotky a, a to, co jsem měla jsem poslala.

359
00:37:58,900 --> 00:38:05,432
To byl balík, tenkrát mě to stálo poměrně dost peněz, to poštovný, protože jsem to posílala nějak..

360
00:38:05,433 --> 00:38:10,466
To nemluvím kvůli těm penězům, jo, že jo, ale že to opravdu byl balík, no.

361
00:38:10,467 --> 00:38:21,866
No ale pak jsem se dozvěděla, že se nic, nic nedělo a že ona se snad někde zabila v autě nebo že došlo k nějaký tragédii.

362
00:38:21,867 --> 00:38:27,266
IV: Já se znovu vrátím k tomu, že Vám bylo tehdy těch šestnáct a půl let.

363
00:38:27,267 --> 00:38:33,666
Jak to na Vás.. vlastně vidět ten transport a vidět ty vězně, jak to na Vqás zapůsobilo?

364
00:38:33,667 --> 00:38:37,199
Mělo to na Vás nějaký trvalejší vliv, nebo...?

365
00:38:37,200 --> 00:38:39,532
HH: Úplně trvalej vliv.

366
00:38:39,533 --> 00:38:44,999
No tak jako ono to vychází z povahovejch vlastností, že jo, ale i z výchovy.

367
00:38:45,000 --> 00:38:49,799
Ale fakt je ten, že, to mi říká moje dcera: „Co se do toho pleteš?“

368
00:38:49,800 --> 00:38:51,566
Že já se vždycky..

369
00:38:51,567 --> 00:38:55,999
Já nemůžu koukat od tý doby na někoho, komu se něco stane, rozumíte?

370
00:38:56,000 --> 00:39:01,899
Dítě si rozbije koleno to, a já.. koleno, a já už jako k tomu musím běžet, že jo.

371
00:39:01,900 --> 00:39:15,199
Rozumíte, to Vás nutí, prostě, to máte pořád jako v těch myšlenkách jako, jako musíte pomoct, musíte pomoct, jo.

372
00:39:15,200 --> 00:39:20,032
Je to, je to zážitek, kterej prostě jako nemůžete zapomenout.

373
00:39:20,033 --> 00:39:31,399
Zapomenete spoustu věcí, že jo, to je asi normální, ale tohle, já zavřu voči a já to vidím. No.

374
00:39:31,400 --> 00:39:41,599
A citově mě to taky poznamenalo, že jo, protože právě já..

375
00:39:41,600 --> 00:39:44,466
Já jako nejsem sobecká tím pádem, rozumíte?

376
00:39:44,467 --> 00:39:52,832
Já dovedu jako dát, jako myslím citový nebo i to..

377
00:39:52,833 --> 00:40:02,132
Až přespříliš, jo, že, že třeba to mi jako moje děti říkaj: „Mami né, prostě vyčerpáváš se tím“, že jo a to.

378
00:40:02,133 --> 00:40:10,999
Tak to je to, že si říkáte, to už jako nikdy bych jako nechtěla vidět, opravdu bych to nikdy nechtěla vidět.

379
00:40:11,000 --> 00:40:22,599
A.. Ten, ten pocit, že jste pomohla, to je dobrej pocit, že jo.

380
00:40:22,600 --> 00:40:30,999
To samozřejmě Vám to udělá dobře, že jo, to Vám, to Vás jako pohladí. Ale..

381
00:40:31,000 --> 00:40:38,532
A většina těch lidí, která u toho byla a viděla to, tak ty pocity má stejný.

382
00:40:38,533 --> 00:40:46,032
Jo, protože jestliže jako třeba vidíte boura.. bouračku auta nebo takový, tak Vás, tak to s Váma taky otřese, že jo.

383
00:40:46,033 --> 00:40:53,566
Ale uplynou tři, čtyři roky a řeknete: no, to byla hrozná bouračka, ale už, už to s Váma jako tolik nehejbá, že jo.

384
00:40:53,567 --> 00:40:58,932
Kdežto tohleto, jako, {smrká} to absolutně..

385
00:40:58,933 --> 00:41:16,399
A to, to vím, že to říkají i ty ostatní, že jo, kteří u toho byli, že to prostě to je zážitek, kterej asi Vám obrátí tak jako ty pocity naruby, no.

386
00:41:16,400 --> 00:41:20,632
IV: Po válce připomínal se ten transport v Roztokách nějakým způsobem?

387
00:41:20,633 --> 00:41:23,899
Nebo i třeba na nějaký celostátní úrovni?

388
00:41:23,900 --> 00:41:27,832
HH: No připomínal se teda každým rokem v tom dubnu, že jo.

389
00:41:27,833 --> 00:41:41,432
Ale protože celou, celej ten, celou tu ovládala to Zdeňka Preiningerová, která byla náčelnice čes.. červenýho kříže,

390
00:41:41,433 --> 00:41:52,732
tak se vždycky dělaly prostě jako ty vzpomínky tam u toho hrobu, že jo, nebo prostě různý promítaly se filmy a tak dále a tak dále.

391
00:41:52,733 --> 00:41:59,732
Ale ona měla strašnou spoustu listinnýho materiálu, protože ona si s těma lidma dopisovala, že jo.

392
00:41:59,733 --> 00:42:04,232
Ona s nima byla ve styku.

393
00:42:04,233 --> 00:42:08,032
No ale když jako umřela, tak..

394
00:42:08,033 --> 00:42:15,132
Už ona to předtím spálila a ten zbytek spálila ta její dcera, čili že z toho nezůstalo vůbec nic právě.

395
00:42:15,133 --> 00:42:17,266
To nevím teda proč.

396
00:42:17,267 --> 00:42:21,432
Proto já jsem to dala z ruky, aby to někdo nespálil, no.

397
00:42:21,433 --> 00:42:33,599
Ale připomínalo, ale ne tak jako v tom, v tom stylu jako je to teďkon, že jo, že prostě jsou tam třeba i zástupci z těch ambasád a tak dále.

398
00:42:33,600 --> 00:42:37,066
To ne teda, to ne.

399
00:42:37,067 --> 00:42:44,499
A dokonce jsem prohlížela kroniku na úřadě.

400
00:42:44,500 --> 00:42:49,499
Protože já jsem tam deset let byla na brigádě už jako důchodce.

401
00:42:49,500 --> 00:42:56,132
A tak jsem hledala prostě a v tý kronice je o tom pět slov.

402
00:42:56,133 --> 00:42:57,832
IV: Jak si to vysvětlujete?

403
00:42:57,833 --> 00:43:03,132
HH: No protože to psal pan Ulrich tu kroniku tenkrát.

404
00:43:03,133 --> 00:43:13,666
To byl teda, to byl ultra ultra ultra komunista a pravděpodobně si myslím, že..

405
00:43:13,667 --> 00:43:19,099
Protože on tam u toho vůbec nebyl, že jo, tak on nebyl jako citově na to vázanej.

406
00:43:19,100 --> 00:43:22,732
My jsme všichni byli vázaný více či méně citově, on ne.

407
00:43:22,733 --> 00:43:31,999
Ale mě to strašně překvapilo, asi před čtyřma rokama se o tom začlo mluvit, že by se to mělo do.. doplnit.

408
00:43:32,000 --> 00:43:33,566
Ale nic se nedoplnilo, no.

409
00:43:33,567 --> 00:43:39,999
Dneska už těžko budou doplňovat, protože kde budete shánět ty pamětníky?

410
00:43:40,000 --> 00:43:43,066
My jsme nejstarší a byli jsme nejmladší tenkrát, že jo.

411
00:43:43,067 --> 00:43:47,132
Mě je čtyřiaosmdesát, tak to..

412
00:43:47,133 --> 00:43:49,466
Ale možná, možná že to je..

413
00:43:49,467 --> 00:43:54,999
Já se zeptám Jakubce, protože..

414
00:43:55,000 --> 00:44:01,699
I ty mladší kluci, jo, třeba třináctiletí, čtrnáctiletí, oni se zúčastnili různejch těch akcí, že jo.

415
00:44:01,700 --> 00:44:04,066
Ale rozešlo se to, že jo.

416
00:44:04,067 --> 00:44:11,566
Oženili se někde na vojně anebo tak, že už se sem třeba nevrátili, ale pravděpodobně by se jako našli, kdyby, kdyby..

417
00:44:11,567 --> 00:44:19,232
To jsme říkali s Jakubcem, že se pokusíme to jako nějak dát dohromady, no.

418
00:44:19,233 --> 00:44:22,999
IV: Paní Hejdánková, děkuju.

419
00:44:23,000 --> 00:44:30,599
IV: Ještě o tom lazaretním vlaku, jestli byste mohla třeba něco říct?

420
00:44:30,600 --> 00:44:39,999
HH: No, no. Právě tam na tom, na Masaryčce na sedmý koleji stál v tý době lazaretní vlak.

421
00:44:40,000 --> 00:44:42,999
To jsem jezdila do školy, že jo.

422
00:44:43,000 --> 00:44:49,132
A tam skutečně byli lazaři v tom vlaku, to jste viděla ovázaný hlavy, že jo, uříznutou nohu a..

423
00:44:49,133 --> 00:44:53,366
No a oni je nechtěli pustit na trať, že jo, protože jako ty tratě byly plný.

424
00:44:53,367 --> 00:44:58,932
Ještě jako se vozil vojenskej materiál a já nevím, střelivo a já nevím co všeho možnýho.

425
00:44:58,933 --> 00:45:08,966
Na tom, na tý samý bázi zastavil ten přednosta odjezd toho vlaku transportního, že prostě jsou zasekaný nádraží, že jo.

426
00:45:08,967 --> 00:45:17,099
No ale toho pátýho května, když začala ta revoluce, tak zaprvé na tom nádraží Masarykově za.. zastřelili asi třicet pět lidí, tam u tý zdi.

427
00:45:17,100 --> 00:45:24,732
U tý, co, co se skladujou ty lokomotivy.

428
00:45:24,733 --> 00:45:36,632
A za druhý právě ty esesáci pražský naskákali do toho lazaretního vlaku a vynutili si odjezd z tý, teda směrem na ty Kralupy.

429
00:45:36,633 --> 00:45:44,332
A ten Branald to popsal v knížce Lazaretní vlak, protože on v tý době byl výpravčím na Masarykově nádraží.

430
00:45:44,333 --> 00:45:49,266
Takže on skutečně byl účastníkem a viděl to všechno jako na vlastní oči.

431
00:45:49,267 --> 00:45:52,099
To né, že mu to jako někdo vyprávěl, on to viděl.

432
00:45:52,100 --> 00:46:01,632
No, a takže ten lazaretní vlak dojel až na to místo jak jsou výhybky před Roztokama, čili mezi šraňkama.

433
00:46:01,633 --> 00:46:06,099
A tam je zastavili ty, ty roztocký gardisti, že jo.

434
00:46:06,100 --> 00:46:08,899
Byl to poručík Šel a já nevím ještě kdo.

435
00:46:08,900 --> 00:46:11,632
No a oni se teda jako vzdali.

436
00:46:11,633 --> 00:46:20,966
A to je právě na tom kotouči, kterej máme, tak co tam jdou ti Němci s těma kolama, tak to byli ty lidi, který byli v tom vlaku.

437
00:46:20,967 --> 00:46:26,999
No a nejdřív to odvedli..

438
00:46:27,000 --> 00:46:34,499
Ty lazary nechali v tom vlaku a ty, co, co tam nas.. naskákali, ty esesáci a co to bylo všecko.

439
00:46:34,500 --> 00:46:39,966
To byli i normální vojáci, že jo, tak je odvedli nejdřív na fotbalový hřiště.

440
00:46:39,967 --> 00:46:47,866
Tam už je jako hlídali a odebírali jim tam potraviny právě, že jo, to, protože to potřebovali pro nás.

441
00:46:47,867 --> 00:46:53,566
No a pak je teda odvedli do tý školy, že jo.

442
00:46:53,567 --> 00:46:57,332
A tam, to tam tenkrát bylo prostě asi..

443
00:46:57,333 --> 00:47:11,632
A tam tenkrát byl náčelníkem nějakej poručík Pešek a tatínek můj dělal toho jeho pobočníka, protože tatínek mluvil perfektně německy, že jo.

444
00:47:11,633 --> 00:47:15,266
Takže většinou ty výslechy a takový, to dělal.

445
00:47:15,267 --> 00:47:21,432
A ta roztocká posádka, která byla teda domluvená, že jo, a tak dále, tak ta..

446
00:47:21,433 --> 00:47:30,332
Někoho z nich odvedli do zajateckýho tábora, ale většina z nich prostě mohla odjet jako ne hned, že jo,

447
00:47:30,333 --> 00:47:35,166
po několika dnech třeba, já nevím, v polovině toho května, mohla odjet domů.

448
00:47:35,167 --> 00:47:47,966
A ten velitel, ten Hans Scherup, ten byl z Podmokel, ne z Podmokel, z nějaký, nějakýho předměstí, já mám dojem, že se to jmenovalo Povrly.

449
00:47:47,967 --> 00:47:50,132
A tam měl manželku a měl tam dvě děti.

450
00:47:50,133 --> 00:47:55,466
On byl, to byl mladej mužskej tenkrát, já bych řekla tak čtyřicetiletej.

451
00:47:55,467 --> 00:48:08,399
A tak pak se zjistilo, že mezi těma, co sebrali z toho vlaku byla strašná spousta esesáků a dokonce i gestapo.

452
00:48:08,400 --> 00:48:12,199
No a to potom odsoudil ten lidovej soud.

453
00:48:12,200 --> 00:48:21,099
Jsou ty.. rozsudky jsou podepsaný, že jo, plukovníkem Weinerem a, a panem plukovníkem Nechvátalem.

454
00:48:21,100 --> 00:48:26,866
A byli odsouzený k smrti a popravený v tý, v tom anglickým parku.

455
00:48:26,867 --> 00:48:32,199
Tomu se říkalo anglickej park, nahoře, co je ten les, když byste jako šla směrem do Suchdola.

456
00:48:32,200 --> 00:48:35,732
To byl skutečně anglickej park, to nebyl les.

457
00:48:35,733 --> 00:48:43,666
Normálně to bylo vysazený, že jo, tam byly všelijaký vzácný stromy a byla tam pískovna.

458
00:48:43,667 --> 00:48:48,966
Ale ta pískovna už se nepoužívala, že jo jako, protože ta byla ničí.

459
00:48:48,967 --> 00:48:58,299
A jak už se nepoužívala, protože asi byla vyvezená, ale bylo to takový poměrně dost hluboký, možná deset patnáct metrů takový údolí, že jo.

460
00:48:58,300 --> 00:49:03,066
A tam oni si museli vykopat hrob.

461
00:49:03,067 --> 00:49:18,332
A museli se svlíknout do půl těla, že jo, aby ukázali na tý ruce, že tam maj vytetovanou SS a měli tam právě nějaký číslo a zjistilo se potom, že to byla krevní skupina.

462
00:49:18,333 --> 00:49:21,732
No a my jsme potom utekli teda, jo, protože my jsme tam..

463
00:49:21,733 --> 00:49:27,132
Byla tam paní Erbanová, já, ten Jirka Brod, no byli.. pak Jakubec.

464
00:49:27,133 --> 00:49:32,432
Nás tam poslali, abysme tam byli jako jistota, že když se něco přihodí, že jo, no takhle.

465
00:49:32,433 --> 00:49:35,966
My jsme utekli, protože, víte, co nám vadilo?

466
00:49:35,967 --> 00:49:42,899
Že ten, kdo tam stál s tou pistolí, že byl člověk, kterýho jsme denně potkávali na ulici a strašně jsme si ho vážili.

467
00:49:42,900 --> 00:49:47,099
A mysleli jsme si, prostě on to byl inženýr.

468
00:49:47,100 --> 00:49:55,666
No a pak když ho tam vidíte, i když jako možná oprávněně, tak to mi, to dodneska mi to taky taky leží v hlavě.

469
00:49:55,667 --> 00:50:01,966
No, ale ono Boloňský to furt sháněl.

470
00:50:01,967 --> 00:50:09,266
A to bylo asi v tý době, kdy se hledaly ty německý hroby, že si to teda Němci vyzvednou, což si pak nevyzvedli, že jo.

471
00:50:09,267 --> 00:50:12,432
Tak ta pískovna se potom sesula.

472
00:50:12,433 --> 00:50:17,566
Čili nad tím hrobem je patnáct.. deset patnáct metrů toho písku, že jo, protože ty si..

473
00:50:17,567 --> 00:50:20,532
Dokonce tam zahynulo dítě v tý pískovně.

474
00:50:20,533 --> 00:50:31,066
Je, šli tam rodiče s ním jako si hrát asi dvouletý a ta stěna se sesypala na to děcko a už ho, už ho nevy.. nedostali ven.

475
00:50:31,067 --> 00:50:32,866
To už bylo po válce.

476
00:50:32,867 --> 00:50:37,766
IV: Vy víte tedy, jak se to tam tehdy odehrálo v té pískovně a kdo tam byl?

477
00:50:37,767 --> 00:50:38,999
Řeknete nám to?

478
00:50:39,000 --> 00:50:43,332
HH: Jako kdo střílel?

479
00:50:43,333 --> 00:50:50,066
Ale.. Pan inženýr Vorlíček.

480
00:50:50,067 --> 00:50:56,666
Ono.. Je.. Má tu dceru, ona to ví, ta dcera, už jí to jako lidi asi dávno řekli, že jo, ale..

481
00:50:56,667 --> 00:51:05,332
Ale možná, že tam potom ještě i byl někdo jinej, že jo, no, ale teda když jsme tam byli my, tak to byl ten, ten Vorlíček.

482
00:51:05,333 --> 00:51:16,432
A to mě právě jako zdrtilo, protože já, já jsem si myslela, že jako slušnej člověk tohle dělat nemůže, no.

483
00:51:16,433 --> 00:51:23,499
Ono asi, ono asi, ono by se to bejvalo asi možná nestalo, kdyby nepřijel ten transport.

484
00:51:23,500 --> 00:51:31,332
Kdyby lidi neviděli tu strašlivou hrůzu, rozumíte, tak by asi zase pak neuměli jít a, a střelit.

485
00:51:31,333 --> 00:51:33,666
Jo, to asi těžko.

486
00:51:33,667 --> 00:51:42,499
Ale to ještě v nich jako kypěl ten hněv strašlivej, že jo, takže..

487
00:51:42,500 --> 00:51:47,399
I když nevím, no. Nevím.

488
00:51:47,400 --> 00:51:49,466
Ono se to strašně dlouho tajilo, to se..

489
00:51:49,467 --> 00:51:58,666
Ony byly i jiný věci, protože roztocký Němci byli zavřený v těch vinnejch sklepech pan.. co je teď pan Šlancar, že jo, tam jsou nádherný sklepy.

490
00:51:58,667 --> 00:52:00,066
A tam je zavřeli.

491
00:52:00,067 --> 00:52:04,032
A to jsem viděla na vlastní oči, to nepovídám nic, co jsem se dozvěděla.

492
00:52:04,033 --> 00:52:14,599
Protože oni je třeba nechali potom do tý serpentýny lézt po kolenou, že jo, takový ty roztocký, který sami měli máslo na hlavě.

493
00:52:14,600 --> 00:52:20,932
Měli třeba zažádaný o německý občanství, že jo, a dostali ho sedmýho března.

494
00:52:20,933 --> 00:52:25,466
No a pak dělali teda takovýhle ty.

495
00:52:25,467 --> 00:52:29,666
To byla strašná doba, no.

496
00:52:29,667 --> 00:52:40,999
Teď si myslím, že, že to je asi nejdelší doba v dějinách, kdy tady v tý Evropě nebyla žádná válka.

497
00:52:41,000 --> 00:52:43,999
Těch sedmdesát let.

498
00:52:44,000 --> 00:52:46,932
IV: Děkuju.

499
00:52:46,933 --> 00:52:49,332
HH: No ale víte, co bych Vám ještě mohla říct?

500
00:52:49,333 --> 00:53:05,199
Že... ty... ty věz.. ty Němce, který byli v tý škole, tak ty potom teda jako taky odvedli do zajateckých táborů, jo.

501
00:53:05,200 --> 00:53:16,199
Ale bylo zajímavý, že ta místní posádka, která tady byla teda na konci tý války,

502
00:53:16,200 --> 00:53:28,666
to bylo, to byla domobrana, to byli samý starý mužský prostě přes šedesát let, že jo, který asi měli větší hrůzu, než my.

503
00:53:28,667 --> 00:53:30,366
Co, co jako to..

504
00:53:30,367 --> 00:53:35,266
No tak ty asi dva nebo tři z nich dali to..

505
00:53:35,267 --> 00:53:38,099
Nevím, proč, asi někde našli v těch papírech nějaký..

506
00:53:38,100 --> 00:53:40,332
A víte, co je taky zajímavý?

507
00:53:40,333 --> 00:53:42,532
To jsem viděla na vlastní oči.

508
00:53:42,533 --> 00:53:48,932
Že ty esesáci, který potom byli zastřelený dole v, v tý pískovně,

509
00:53:48,933 --> 00:53:58,666
že oni u sebe měli fotky, jak na Ukrajině, pravděpodobně podle těch lidí to bylo, si myslím, že to bylo na tý Ukrajině,

510
00:53:58,667 --> 00:54:07,666
jak tam měli prostě to lešení, že jo, na tom viselo devět oběšenejch.

511
00:54:07,667 --> 00:54:13,832
A on tam prostě ruku, ruku v bok stojí jako u toho, aby bylo vidět, jakej byl hrdina, to.

512
00:54:13,833 --> 00:54:18,766
A měl to u sebe ještě prostě na konci tý války v peněžence, jo.

513
00:54:18,767 --> 00:54:26,166
A toto jsem viděla, protože to tatínek přines ukázat jako domů.

514
00:54:26,167 --> 00:54:30,332
Protože my jsme k tomu měli poznámky, že jo, k těch, těm..

515
00:54:30,333 --> 00:54:37,432
Že, že to se nedělá, že jsme zrovna takový a.. a tak.

516
00:54:37,433 --> 00:54:40,066
A taky měli dost nakradenýho zlata.

517
00:54:40,067 --> 00:54:45,266
To bylo, to byly bedny, to bylo jak tenhleten stůl, co měli.

518
00:54:45,267 --> 00:54:54,666
Cigártašky a, a pudřenky zlatý a náramky a všechno to měli v těch, v těch, těch zavazadlech.

519
00:54:54,667 --> 00:55:05,199
To se potom ztratilo, část z toho se ztratila na tom úřadě a v roce '53 kvůli tomu byl soud.

520
00:55:05,200 --> 00:55:14,232
A protože můj tatínek byl úředník, tak on vždycky, vždycky všecko, co předával, tak na to měl protokol, že jo.

521
00:55:14,233 --> 00:55:17,899
Já jsem říkala „Prosím tě, že tě to baví“, že jo.

522
00:55:17,900 --> 00:55:23,432
No tak on prostě předal na Národní výbor to, to, to, to a tam mu to museli podepsat.

523
00:55:23,433 --> 00:55:29,832
Tak vím, že.. pak, protože to měl v nočním stolku a do nočního stolku nikdo nesměl.

524
00:55:29,833 --> 00:55:35,166
Takže pak, když byl ten soud, tak jako to vytáhl všechno, že jo.

525
00:55:35,167 --> 00:55:43,299
Aby to předložil, že, že to skutečně jako bylo odevzdaný, že jo, to, co se tam sebralo, no.

526
00:55:43,300 --> 00:55:46,932
A taky, co měli to..

527
00:55:46,933 --> 00:55:51,666
Ten můj brácha, ten, ten Vašek, tomu bylo třináct let.

528
00:55:51,667 --> 00:55:58,832
To byl strašnej hrdina, a tak šel zabírat tu školu, že jo, toho pátýho května v poledne.

529
00:55:58,833 --> 00:56:02,466
A tak oni samozřejmě z toho.. Ještě s Alešem Lyerů.

530
00:56:02,467 --> 00:56:06,866
A oni z toho měli samozřejmě jako samozřejmě asi zábavu, že jo.

531
00:56:06,867 --> 00:56:16,732
A on přišel domů a přines si samopal a teď tu, a teď ten pás s těma nábojema a v kapse měl kostku margarínu.

532
00:56:16,733 --> 00:56:25,266
A teďkon jak to měl na těle v těch kalhotech, tak ta, ten margarín se mu rozehřál a teklo mu to po tý noze, že jo.

533
00:56:25,267 --> 00:56:35,766
A teď jako hrdej, že přines domů samo.., samopal a to udělal ještě jednou a to mu tatínek jako mu nařezal, říkal: „No to snad není možný“.

534
00:56:35,767 --> 00:56:41,332
A pak to udělal ještě jednou a to už ho táta zavřel do sklepa.

535
00:56:41,333 --> 00:56:46,666
A my jsme ve sklepě neměli žádný okýnko, tam byly jenom takový větráky.

536
00:56:46,667 --> 00:56:55,066
Tak byl zavřenej v tom sklepě, jo, během tý revoluce, jako mezi, mezi tím pátým a tím devátým květnem.

537
00:56:55,067 --> 00:57:00,699
A on se z tý, z toho sklepa dostal, samozřejmě jestli vylezl tou dírou?

538
00:57:00,700 --> 00:57:03,799
No jinudy nemoh, maminka by mu neodemkla.

539
00:57:03,800 --> 00:57:06,732
A teď přes noc nebyl doma.

540
00:57:06,733 --> 00:57:14,499
No tak maminka šílela a pak chlapi přišli a přinesli rádiovku a říkali: „To ztratil Váš Vašek v Podbabě“.

541
00:57:14,500 --> 00:57:24,266
Tak on, když nasedali ty mužský do toho auta, že jeli na pomoc tý Praze, tak on se tam dostal do toho auta a oni pak tam dobejvali tu sladovnu.

542
00:57:24,267 --> 00:57:31,499
To je tak jak se podjížděl ten starej viadukt, jo, jak se jde nahoru k..

543
00:57:31,500 --> 00:57:37,299
No, já, já si nevzpomínám na jména, tak tam jsou sladovny a cihelny, že jo.

544
00:57:37,300 --> 00:57:42,866
Tak tam byli Němci, tak to, to se dobejvalo, no, tak on tam se někde to…

545
00:57:42,867 --> 00:57:45,999
A o tom ví Polda Hejlů. Ten tam byl.

546
00:57:46,000 --> 00:57:50,299
A ten Láďa Bláhů. Ten Láďa bohužel teď zemřel, no.

547
00:57:50,300 --> 00:57:56,232
No tak zase jako doma byla exekuce, že jo, ale to nebylo vůbec nic platný.

548
00:57:56,233 --> 00:57:59,466
To byl takovej strašnej rebel, je to do dneška.

549
00:57:59,467 --> 00:58:02,099
Přesto, že už je mu taky osmdesát.

550
00:58:02,100 --> 00:58:08,332
On šel na vojnu a v Litoměřicích si namluvil a už tam zůstal, no.

551
00:58:08,333 --> 00:58:13,100
Takže je šedesát let v Litoměřicích.