1
00:00:01,833 --> 00:00:06,632
JJ: Jsme vlastně měli na starosti, asi jsme byli tři nebo čtyři..

2
00:00:06,633 --> 00:00:12,399
CM: Tak, já jsem připravený.. A můžeme začínat.

3
00:00:12,400 --> 00:00:13,566
IV: Tak jo, můžeme začít.

4
00:00:13,567 --> 00:00:14,899
JJ: Jo?

5
00:00:14,900 --> 00:00:21,732
No, to klidně do toho pinkněte, to přivezly z.. tehdy z Řecka děti.

6
00:00:21,733 --> 00:00:22,599
No, takže..

7
00:00:22,600 --> 00:00:24,232
CM: Pojď co nejblíž, pojď co nejblíž ke kameře..

8
00:00:24,233 --> 00:00:27,499
IV: Jo.

9
00:00:27,500 --> 00:00:33,866
JJ: Heleďte se, já se třeba trochu, jestli by.. jestli by mně to pomohlo, tak se trochu učešu, ale..

10
00:00:33,867 --> 00:00:37,099
IV: Ne ale je to dobrý, paní Jakubcová, opravdu, no, máte to dobrý.

11
00:00:37,100 --> 00:00:40,932
JJ: Jo? Dobrý, děkuju, děkuju. Takže to bylo, že jsme je..

12
00:00:40,933 --> 00:00:45,332
IV: No, kdyžtak ještě počkejte, já to nejdřív uvedu a vlastně pak se Vás ještě..

13
00:00:45,333 --> 00:00:47,266
Pak Vám budu klást ty otázky..

14
00:00:47,267 --> 00:00:48,666
JJ: Ano, ano, ano.

15
00:00:48,667 --> 00:00:56,166
IV: Že to vezmeme trošku popořadě.

16
00:00:56,167 --> 00:00:57,832
CM: Můžeš.

17
00:00:57,833 --> 00:01:02,799
IV: Takže dnes máme 14. června 2012.

18
00:01:02,800 --> 00:01:13,466
Jsme v Roztokách u Prahy u paní Jitky Jakubcové rozené Kobrové narozené 8.8.1930.

19
00:01:13,467 --> 00:01:19,332
Já se jmenuji Pavla Plachá a budu s paní Jakubcovou mluvit o transportu smrti,

20
00:01:19,333 --> 00:01:29,899
který zastavil na konci dubna roku 1945 v Roztokách a jehož je paní Jakubcová očitou svědkyní.

21
00:01:29,900 --> 00:01:35,532
Paní Jakubcová, mohla byste nejprve nám říct něco o Vaší rodině?

22
00:01:35,533 --> 00:01:39,566
Hm.. Jak žila za okupace?

23
00:01:39,567 --> 00:01:43,799
Čím byli Vaši rodiče, vlastně.. z jaké rodiny pocházíte?

24
00:01:43,800 --> 00:01:56,966
JJ: Ano, takže můj tatínek byl za.. před válkou starostou Sokola a potom byl za války zaměstnán u firmy Pižl.

25
00:01:56,967 --> 00:02:01,799
Fotoaparáty se tam jako prodávaly a nabízely.

26
00:02:01,800 --> 00:02:05,599
Hm, no a maminka byla doma, tehdy to tak bylo zvykem.

27
00:02:05,600 --> 00:02:10,232
Ale pochopitelně teda jako vládcem rodiny byl tatínek.

28
00:02:10,233 --> 00:02:24,432
A když tatínek se dozvěděl, že v Roztokách zastavil ten vlak, který vezl ty vězně, tak se seběhla.. teda všichni jejich známí.

29
00:02:24,433 --> 00:02:27,632
Nevím, koho bych měla ještě teda jako jmenovat.

30
00:02:27,633 --> 00:02:32,799
Byli to jako převážně členové Sokola.

31
00:02:32,800 --> 00:02:36,399
To bych chtěla teda zdůraznit, ty v tom hráli velikou roli.

32
00:02:36,400 --> 00:02:47,632
A z.. potom z toho okolí, když se to dovědělo, tak vozili na žebřiňácích nejen jídlo, ale i oblečení.

33
00:02:47,633 --> 00:03:01,299
A pomáhali nám otevírat ty nákladní vagony jako.. chlapci tedy, kamarádi, kteří jako měli větší sílu než teda my.

34
00:03:01,300 --> 00:03:05,532
My jsme byly takový dost teda mladý dívky.

35
00:03:05,533 --> 00:03:15,332
Ale nás to samozřejmě jako nabádalo k tomu, že když můžeme pomoci, tak samozřejmě že musíme pomoci.

36
00:03:15,333 --> 00:03:25,732
Abychom tedy měly jako dobrý pocit, že, že prostě někomu pomáháme a zvlášť takovýmhle postiženým lidem.

37
00:03:25,733 --> 00:03:31,766
No a tam v těch vagonech to bylo teda dost krutý.

38
00:03:31,767 --> 00:03:39,566
To bylo úplně holá podlaha a někteří teda jako seděli opření o stěnu a někteří teda jenom leželi.

39
00:03:39,567 --> 00:03:46,199
A je pravda, že bylo tam několik mrtvých v každém vagonu.

40
00:03:46,200 --> 00:03:52,866
A toho slavnostního pohřbu potom se zúčastnil právě můj tatínek, to organizoval.

41
00:03:52,867 --> 00:03:55,399
A ten je v Žalově na hřbitově.

42
00:03:55,400 --> 00:04:01,432
Tam je velký jako památník takový sloup a z..

43
00:04:01,433 --> 00:04:13,699
Byli to lidé z.. tedy Poláci, Němci, Rusové, Holanďani..

44
00:04:13,700 --> 00:04:20,166
A teď už si momentálně nevzpomenu, kdo další, ale opravdu mnoho národností.

45
00:04:20,167 --> 00:04:34,866
A my jsme tam měly pomáhat těm maminkám, který tam provizorně upravily na nádraží jako takové provizorium kuchyně.

46
00:04:34,867 --> 00:04:41,166
Takže se tam vařila veli.. ve velikém takovém kotli polévka.

47
00:04:41,167 --> 00:04:51,232
Ale my právě, protože my jsme to ještě neuměly, tak jsme musely do těch vagonů chodit a nabádat ty vězně, aby se nenajedli.

48
00:04:51,233 --> 00:04:56,166
Protože to by jim mohlo uškodit.

49
00:04:56,167 --> 00:05:01,166
Třeba nám to možná někteří měli za zlý, ale my jsme to myslely dobře.

50
00:05:01,167 --> 00:05:07,199
My jsme říkaly, ano, dostanete další jídlo, ale až za chvíli, ne hned.

51
00:05:07,200 --> 00:05:15,299
A oni tedy jako pokud.. jako mohli se vyjadřovat, pokud někdo z nich jako mohl mluvit,

52
00:05:15,300 --> 00:05:23,432
tak jako první jejich slovo, který já třeba si pamatuju, je: „Essen, Essen, Essen.“

53
00:05:23,433 --> 00:05:27,099
Strašně toužili po jídle, protože..

54
00:05:27,100 --> 00:05:34,466
Opravdu teda jako pochopitelně neměli, že jo, dost jídla, v takovýmhle zařízení, v koncentráku.

55
00:05:34,467 --> 00:05:34,699
CM: {nesrozumitelné}

56
00:05:34,700 --> 00:05:40,499
JJ: Ano podařilo se nám to, že prostě jako někteří byli naprosto moudří.

57
00:05:40,500 --> 00:05:48,032
Ale někteří už byli na pokraji vysílení a ti se tedy domáhali jako tvrdě jídla.

58
00:05:48,033 --> 00:05:55,766
I když teda jako jsme měly doporučeno, ať jim pokud možno toho tolik mnoho nedáváme.

59
00:05:55,767 --> 00:05:58,766
Tak to se nám snad podařilo.

60
00:05:58,767 --> 00:06:09,166
Ale je pravda, že bylo v tom každým vagoně několik jako už mrtvých, který se vykládali tady na tom nádraží.

61
00:06:09,167 --> 00:06:17,066
A pohřbili se potom jako slavnostně, to už byl konec války, v tom Žalově na tom hřbitově.

62
00:06:17,067 --> 00:06:22,632
A je tam veliký sloup, na kterým jsou prostě odznaky těch různých zemí.

63
00:06:22,633 --> 00:06:26,566
Francouzi tam třeba byli, to jsem zapomněla říct.

64
00:06:26,567 --> 00:06:37,366
Ale jinak se stalo, že když večer odjížděli s těmi žebřiňáky, kterými tam přivezli jídlo a oblečení,

65
00:06:37,367 --> 00:06:45,299
mn.. tak to bylo pod plachtama a mnoho těch, kteří mohli vystoupit z..

66
00:06:45,300 --> 00:06:50,632
Jako se dostali do těch žebřiňáků a lidi jim samozřejmě pomohli.

67
00:06:50,633 --> 00:06:54,566
Přikrejvali je těma plachtama a odvezli je.

68
00:06:54,567 --> 00:06:58,799
Takže mnoho se jich zachránilo tímto způsobem.

69
00:06:58,800 --> 00:07:07,666
A potom jich mnoho těch, kteří mohli chodit, tak ti zase jako utekli.

70
00:07:07,667 --> 00:07:10,766
A znám několik případů..

71
00:07:10,767 --> 00:07:21,499
Já mám dojem, že by bylo úplně zbytečný jmenovat, ale že se tady dokonce jako i oženili a založili rodiny.

72
00:07:21,500 --> 00:07:27,032
A zůstali tady velmi dlouho teda v Roztokách vůbec.

73
00:07:27,033 --> 00:07:30,432
A nebo v tom okolí.

74
00:07:30,433 --> 00:07:38,832
Takže tohle bylo na jednu stranu dobré a je tedy pravda, že když potom..

75
00:07:38,833 --> 00:07:42,832
Ten vlak tady směl zůstat pouze dva dny.

76
00:07:42,833 --> 00:07:52,299
Tohle se stalo hlavně večer, že.. za šera nebo za tmy už tedy jako je odvezli těma žebřiňákama.

77
00:07:52,300 --> 00:07:56,266
A někteří byli natolik schopný, že mohli jít.

78
00:07:56,267 --> 00:08:03,999
A samozřejmě, že když viděli to jejich oblečení, kdo to je, tak je pochopitelně ukryli.

79
00:08:04,000 --> 00:08:17,299
Takže ze začátku ti lidé, kteří se takhle dostali z toho vlaku, teda ti vězňové, tak se.. dostali..

80
00:08:17,300 --> 00:08:23,799
Nebo zařídili jsme pro ně.. chudobinec se to dřív prý jmenovalo.

81
00:08:23,800 --> 00:08:26,566
Potom tam byla zvláštní škola.

82
00:08:26,567 --> 00:08:32,699
Ale tam.. ovšem chybělo nám, strašně nám chyběly slamníky.

83
00:08:32,700 --> 00:08:39,932
Ale protože v té škole v Roztokách byli Wehrmacht, jako vojsko německý..

84
00:08:39,933 --> 00:08:45,199
Ale to bylo relativně se s nima dalo to vydiskutovat.

85
00:08:45,200 --> 00:08:56,432
A pomohli tedy těmi slamníky, aby mohli ti lidé tu první noc teda přespat tam v tom chudobinci.

86
00:08:56,433 --> 00:08:58,466
A když se teda..

87
00:08:58,467 --> 00:09:05,399
Druhý den ten vlak musel odjet a když se teda ti lidé v tom..

88
00:09:05,400 --> 00:09:13,699
Ještě musím říct tolik, že oni, ten jejich oblek to bylo hrozná špína.

89
00:09:13,700 --> 00:09:20,799
Hmyz a všechny takovýhle jako děsně jako nepříjemný záležitosti.

90
00:09:20,800 --> 00:09:29,066
Takže tím, že ti okolní.. z těch okolních vesnic přivezli i oblečení, tak se mohli skoro všichni převlíknout.

91
00:09:29,067 --> 00:09:33,632
A my jsme ty jejich obleky pálili.

92
00:09:33,633 --> 00:09:42,466
Tam kousíček proti tý, tomu chudobinci je skládka, takže tam, tam se to prostě..

93
00:09:42,467 --> 00:09:49,166
Ale tehdy ještě platilo zatemnění, takže jsme to museli udělat až vlastně druhej den ráno.

94
00:09:49,167 --> 00:09:57,299
No ale mezi tím už byli na těch slamníkách v tom chudobinci, byli převlečení, dostali znovu najíst.

95
00:09:57,300 --> 00:10:06,566
A prostě zdálo se nám, že alespoň trochu se ta jejich situace tomu našemu teda snažení..

96
00:10:06,567 --> 00:10:13,099
Dá se říci pouze snažení, nemohli jsme jim víc pomoct, my jsme všichni nebyli lékaři, že jo.

97
00:10:13,100 --> 00:10:25,366
My jsme byli prakticky jako jenom normální lidi, který jako k tomu zdravotnictví nebo k tomu měli velmi dlouhou cestu.

98
00:10:25,367 --> 00:10:27,999
A neuměli jsme to, ale snažili jsme.

99
00:10:28,000 --> 00:10:36,999
Co jsme mohli udělat, to jsme teda pro ty všechny lidi z toho vlaku, z toho koncentráku, teda udělali.

100
00:10:37,000 --> 00:10:48,166
A protože tedy tím pádem, že jsme se o ně trochu postarali, tak ten další den, kdy už ten vlak musel odjet..

101
00:10:48,167 --> 00:10:55,632
Nevím přesně, kde skončil, odjel do Prahy, ale kde skončil v Praze, to si nepamatuju.

102
00:10:55,633 --> 00:11:01,266
Ovšem tam v Praze si je už rozebrali, myslím, do nemocnic.

103
00:11:01,267 --> 00:11:09,366
A tady u nás v Roztokách ti, kteří zůstali a byli natolik schopní převozu třeba nějakým tím žebřiňákem..

104
00:11:09,367 --> 00:11:12,066
Protože nic jinýho tehdy neexistovalo, že jo..

105
00:11:12,067 --> 00:11:14,899
Aut bylo hrozně málo a tak.

106
00:11:14,900 --> 00:11:22,999
Tak se odvezli dolu do takzvané Sakury, kde původně byli, byla Hitlerjugend.

107
00:11:23,000 --> 00:11:29,432
Ale protože už teda konec války byl na spadnutí a Hitlerjugend..

108
00:11:29,433 --> 00:11:36,799
Se myslím i ty jejich vedoucí báli, tak ty utíkali pochopitelně k Američanům.

109
00:11:36,800 --> 00:11:39,232
Jakmile to bylo jenom trochu možný.

110
00:11:39,233 --> 00:11:42,199
Takže ta Sakura se dost vyprázdnila.

111
00:11:42,200 --> 00:11:50,132
A potom tam ty, kteří byli ubytovaní v tom chudobinci, se převezli do Sakury.

112
00:11:50,133 --> 00:11:53,832
A udělala se z toho prakticky jako nemocnice.

113
00:11:53,833 --> 00:12:04,166
Protože potom už se objevili lékaři nebo lékařky nebo tak, kteří mohli jako odborně pomoci těm lidem.

114
00:12:04,167 --> 00:12:11,499
A už byli ty lidi převlečený a dostávali teda pravidelně jídlo.

115
00:12:11,500 --> 00:12:20,632
A mohli tedy tam v té Sakuře, to byl bývalý hotel už za první republiky..

116
00:12:20,633 --> 00:12:28,866
A tak tam jako vydrželi velmi dlouho, asi tři nebo čtyři měsíce dokonce.

117
00:12:28,867 --> 00:12:31,599
A pomáhalo se jim, jak to šlo.

118
00:12:31,600 --> 00:12:37,299
IV: Paní Jakubcová, já se ještě vrátím k tomu kdy ten transport přijel do Roztok.

119
00:12:37,300 --> 00:12:41,532
Vzpomenete si, kdy Vy jste vlastně ten vlak viděla a jak jste se k němu dostala?

120
00:12:41,533 --> 00:12:42,866
Kdo Vám o něm řekl?

121
00:12:42,867 --> 00:12:47,032
JJ: O něm mně řekl můj tatínek a moje maminka.

122
00:12:47,033 --> 00:12:57,532
A já jsem si opatřila, vzala jsem si z domova takovej batůžek, do kterýho jsem si dala obvazový materiál.

123
00:12:57,533 --> 00:13:01,232
A pár prášků proti bolení hlavy, nebo..

124
00:13:01,233 --> 00:13:03,099
Protože nic jinýho jsme doma neměli.

125
00:13:03,100 --> 00:13:06,199
My, my jsme byly malý děti, já mám ještě bratra..

126
00:13:06,200 --> 00:13:08,932
Teda měla jsem, už nemám, bohužel.

127
00:13:08,933 --> 00:13:15,466
A my jsme těm lidem jako chtěli pomáhat tím, co jsme měli.

128
00:13:15,467 --> 00:13:20,566
Jako nic jiného jsme prostě nemohli nikde získat.

129
00:13:20,567 --> 00:13:30,932
A já jsem se to dozvěděla právě od mého tatínka a od mé maminky, že teda ten vlak tady zastavil a že vlastně..

130
00:13:30,933 --> 00:13:38,232
Jako bylo dovoleno, že, že se těm lidem jako může někdo vůbec přiblížit.

131
00:13:38,233 --> 00:13:42,799
Jinak to bylo, pořád chodily kolem toho vlaku hlídky.

132
00:13:42,800 --> 00:13:49,399
A třeba nechtěli dovolit do tohohle vagonu, nechtěli dovolit do jiného vagonu.

133
00:13:49,400 --> 00:13:57,899
A.. myslím, že právě díky tomu panu přednostovi tohle prošlo.

134
00:13:57,900 --> 00:14:02,399
Nevím, jak to bylo, protože jsem byla tehdy opravdu velmi mladá.

135
00:14:02,400 --> 00:14:10,132
Takže nevím, o čem mluvil pan přednosta stanice s tím vedoucím toho vlaku,

136
00:14:10,133 --> 00:14:14,532
na čem se dohodli a že vůbec dovolili tady zastavit.

137
00:14:14,533 --> 00:14:25,666
Druhý den teda museli odjet, ale jako přece jenom už tam zůstali lidé, kteří byli trošku z.. jako zdravotně na tom lépe.

138
00:14:25,667 --> 00:14:34,966
Bohužel teda ti mrtví, ty zůstali teda na nádraží v Roztokách a byli společně jako pohřbeni na tom žalovském hřbitově.

139
00:14:34,967 --> 00:14:42,099
IV: A Vy když jste přišla na to nádraží, pamatujete si ještě na ten okamžik, kdy jste tam přišla a viděla jste ten vlak?

140
00:14:42,100 --> 00:14:43,932
Jak to na Vás působilo?

141
00:14:43,933 --> 00:14:45,666
JJ: Dost špatně.

142
00:14:45,667 --> 00:14:58,566
Já se přiznám, že v tom věku, kolik mně tehdy bylo, tak to nebyl tak strašlivý zážitek, který mám dneska, pokud si na to vzpomenu.

143
00:14:58,567 --> 00:15:09,399
A pokud o tom mohu jako vyprávět, tak tehdy ten dojem nebyl tak strašný, jako je teď, když si na to vzpomenu.

144
00:15:09,400 --> 00:15:14,299
Myslím, že to bylo tím, jako věkem.

145
00:15:14,300 --> 00:15:19,199
Ale dlouhou dobu jsme na to vzpomínali.

146
00:15:19,200 --> 00:15:32,232
Ale nás děsně povzbudilo to, když jsme potom ty lidi viděli v té Sakuře na slamníkách v normálních postelích, jako v normálním prádle.

147
00:15:32,233 --> 00:15:39,366
Už neměli to odpor.. odporný vězeňský teda hadry na sobě, který se tehdy spálily.

148
00:15:39,367 --> 00:15:49,166
Ale říkám, bylo, pořád ještě platilo zatemnění, tak jsme mohli až ráno za světla tohlento všechno zapálit, ale..

149
00:15:49,167 --> 00:15:52,132
IV: Vám, tehdy Vám bylo patnáct let.

150
00:15:52,133 --> 00:15:52,766
JJ: Čtrnáct a půl.

151
00:15:52,767 --> 00:15:55,066
IV: Nebo čtrnáct a půl a.. {smích}

152
00:15:55,067 --> 00:16:02,532
Vy jste vlastně potom pomáhala v tom chudobinci, kde byl zřízen ten provizorní lazaret.

153
00:16:02,533 --> 00:16:05,432
Jak jste se tam dostala? Kdo Vám řekl, že tam máte jít?

154
00:16:05,433 --> 00:16:15,366
JJ: No pr.. to nevím, to opravdu nevím, kdo tohlento vyjednal, že do toho chudobince můžeme odvést některé ty vězně.

155
00:16:15,367 --> 00:16:25,699
Byli jsme teda hrozně rádi, že je máme kam dát, protože pro ně to bylo ohromný, když mohli jako si lehnout na slamník.

156
00:16:25,700 --> 00:16:28,066
A jako přikrejt se a tak.

157
00:16:28,067 --> 00:16:34,432
Že prostě poznali, že opravdu to někdo s nima myslí dobře.

158
00:16:34,433 --> 00:16:42,999
Že, že mu nikdo, že nikdo jim nechce už jako ubližovat a oni to teda jako přijímali ale různě.

159
00:16:43,000 --> 00:16:50,499
I tak tam byli někteří, kteří, já nevím, myslím, že se jim říkalo kápo..

160
00:16:50,500 --> 00:16:53,666
A ti právě jako..

161
00:16:53,667 --> 00:16:59,532
Ty na tom byli už zřejmě v tom koncentráku lépe než ty ostatní.

162
00:16:59,533 --> 00:17:06,866
Tak ty někteří, já si to nemůžu, to nemůžu si vzpomenout a tehdy o jménech vůbec se nemluvilo..

163
00:17:06,867 --> 00:17:15,999
Tak někteří se nechovali dobře k těm vězňům, kteří tam byli, leželi v těch vagonech na podlaze.

164
00:17:16,000 --> 00:17:23,799
Ale dopadlo to pro některé ty vězně velmi dobře tím, že se mohli teda jako..

165
00:17:23,800 --> 00:17:28,432
Utéct a dostat se do rodiny, kde o ně pečovali.

166
00:17:28,433 --> 00:17:36,066
A potom ještě, že mohli jako spolu komunikovat.

167
00:17:36,067 --> 00:17:44,832
Že jo, brzy už potom skončila válka, takže oni měli samozřejmě z toho taky velikananánskou radost.

168
00:17:44,833 --> 00:17:50,266
Protože to znamenalo pro ně osvobození z toho všeho, co zažili.

169
00:17:50,267 --> 00:17:58,966
A nepamatuju si, že by některý ten vězeň říkal, byl jsem tam tak dlouho, tak dlouho, tak dlouho.

170
00:17:58,967 --> 00:17:59,632
To nevím.

171
00:17:59,633 --> 00:18:09,866
Ale je pravdou, že asi za rok nebo za dva přijeli, přijelo několik vězňů sem do Roztok konkrétně.

172
00:18:09,867 --> 00:18:12,566
Vím, že jsme tehdy byli..

173
00:18:12,567 --> 00:18:20,332
No měli jsme z toho strašnou radost, že jsme se dožili, jako dobře už teda jako uzdravených.

174
00:18:20,333 --> 00:18:21,966
Zdálo se nám aspoň.

175
00:18:21,967 --> 00:18:35,666
Tak Holanďani, Poláci, Němci dokonce i tedy, antifašisti a tak, se tady u nás v Roztokách sešli dole v zámečku.

176
00:18:35,667 --> 00:18:38,766
Dokonce mám i fotografii. Někde.

177
00:18:38,767 --> 00:18:42,566
A byl tam jeden Holanďan, na to si vzpomínám.

178
00:18:42,567 --> 00:18:48,999
To byl hrozně mladej hoch, kterej ten koncentrák vlastně zažil, když mu bylo asi patnáct let.

179
00:18:49,000 --> 00:18:52,332
Takže to bylo různě namíchaný.

180
00:18:52,333 --> 00:18:54,899
Byli tam staří, mladí, všechno dohromady.

181
00:18:54,900 --> 00:18:57,432
IV: Jak jste se s nima dorozumívali?

182
00:18:57,433 --> 00:18:59,966
JJ: No špatně. {smích}

183
00:18:59,967 --> 00:19:10,899
Velmi špatně, protože za jedno oni ti vězňové byli téměř každý, oni je jako nedali dohromady.

184
00:19:10,900 --> 00:19:15,399
Jako jazykově nebo co se země týče, že jo.

185
00:19:15,400 --> 00:19:26,999
Pokud možno se snažili Němci je dát každýho jako mezi jinou.. já nevím, řádku lidí.

186
00:19:27,000 --> 00:19:33,899
A oni neuměli prostě jazyk, protože na to vůbec nebyl čas.

187
00:19:33,900 --> 00:19:44,099
Oni prostě se do.. dorozumívali, já se domnívám, to nevím přesně, ale já osobně se domnívám, že jenom posunkama.

188
00:19:44,100 --> 00:19:46,966
IV: Spíš jak.. Já jsem myslela, jak Vy jste se s nima mluvila, vlastně před nima.

189
00:19:46,967 --> 00:19:56,166
JJ: Á, my jsme s nima téměř nemluvili, protože oni nemohli moc mluvit, oni jenom žádali: „Essen, Essen, Essen“.

190
00:19:56,167 --> 00:19:59,532
Oni byli příšerně vyhladovělí.

191
00:19:59,533 --> 00:20:05,399
Že jsou špinaví, to už si na to asi zřejmě zvykli, to, to jim vůbec nevadilo.

192
00:20:05,400 --> 00:20:07,032
To jim vůbec nevadilo.

193
00:20:07,033 --> 00:20:11,566
A potom se hrozně rádi teda samozřejmě jako převlíkli.

194
00:20:11,567 --> 00:20:19,432
A pamatuju, ještě v tom chudobinci, když už se převlíkali a vyhazovali ty s.. ošklivý věci..

195
00:20:19,433 --> 00:20:22,966
To, to oblečení z toho koncentráku, vězeňský.

196
00:20:22,967 --> 00:20:26,832
Tak to prostě, my jsme tam třeba..

197
00:20:26,833 --> 00:20:40,166
Protože jsme nevěděli, jestli pro všechny vyjde dost toho oblečení z těch okolních vesnic, tak jsme je jako..

198
00:20:40,167 --> 00:20:46,999
Samozřejmě, že jsme jim dali k dispozici oblečení, aby si vybrali, co se taky velikosti týče, že jo, není možný..

199
00:20:47,000 --> 00:20:56,232
Ale oni byli všichni tak vychrtlí a hubení, že prostě byli vděční úplně za každou, každý triko.

200
00:20:56,233 --> 00:21:05,166
Každej, každou bundu, nebo cokoli, co tehdy bylo, já už si to ani nepamatuju přesně, co jako dostali na sebe.

201
00:21:05,167 --> 00:21:07,899
Ale z toho byli hrozně potěšení.

202
00:21:07,900 --> 00:21:16,032
A my jsme ze začátku, když jsme nevěděli, že budeme mít dostatek oblečení pro ně pro všechny, tak jsme..

203
00:21:16,033 --> 00:21:24,532
Tam v tom chudobinci, tam byla pouze pumpa, že jo, studená voda, vana plechová.

204
00:21:24,533 --> 00:21:34,766
A do tý jsme tehdy část toho vězeňskýho oblečení naházeli a primitivně jsme to tam prali.

205
00:21:34,767 --> 00:21:39,866
To bylo taky dost děsný, protože to bylo jenom ve studený vodě, že jo, a nešlo..

206
00:21:39,867 --> 00:21:45,599
Od nikaď jsme nemohli jako se dostat k teplý vodě.

207
00:21:45,600 --> 00:21:47,032
IV: Kdo.. JJ: No ale.. prosím?

208
00:21:47,033 --> 00:21:51,432
IV: Kdo to tam řídil vlastně tu pomoc zdravotnickou v chudobinci?

209
00:21:51,433 --> 00:21:59,332
JJ: Hm.. No tak to se přiznám, že si jako, jako taková malá holka tohle přesně nepamatuju.

210
00:21:59,333 --> 00:22:04,999
Tak tam ještě tehdy jako zdravotníci, odborníci, lékaři nebo tak to ještě ne.

211
00:22:05,000 --> 00:22:07,199
V tom chudobinci ne.

212
00:22:07,200 --> 00:22:16,432
Ale potom dole v Sakuře, kam už se část těch lidí, kteří jako byli na tom zdravotně daleko nejlépe proti těm ostatním..

213
00:22:16,433 --> 00:22:19,166
Tak tam už ta lékařská pomoc byla.

214
00:22:19,167 --> 00:22:22,132
A pamatuju si, že třeba..

215
00:22:22,133 --> 00:22:29,366
Já nevím, konkrétně teď třeba vím, že pan doktor Černý přijel tímhlentím vlakem..

216
00:22:29,367 --> 00:22:34,366
A už tady jako lékař zůstal mnoho let.

217
00:22:34,367 --> 00:22:45,399
A on už tehdy byl natolik dobře, že mohl aspoň slovně jako říci: „Tohle ano, tohle ne.“

218
00:22:45,400 --> 00:22:51,499
To si pamatuju jediný jméno..

219
00:22:51,500 --> 00:22:53,799
Já vím, že třeba..

220
00:22:53,800 --> 00:22:58,099
To přeskakuju a to se vrác.. vrátím, vracím na začátek..

221
00:22:58,100 --> 00:23:09,532
Že třeba můj tatínek měl to štěstí, že jako po starostovi Sokolo.. jeli Němci dost.

222
00:23:09,533 --> 00:23:15,832
A tatínek byl v takový jako.. Jak se tomu říkalo? Skupina?

223
00:23:15,833 --> 00:23:27,499
A tam bylo několik prostě lidí, třeba místní lékař doktor Poledník, pak myslím že i z rodiny Lorenců..

224
00:23:27,500 --> 00:23:34,832
Jeden z nich byl tehdy, tehdy snad, já nevím..

225
00:23:34,833 --> 00:23:44,066
Před válkou nebo teda před Němcema byl na vojně jako, jako prostě teda jako důstojník nebo tak.

226
00:23:44,067 --> 00:23:53,999
A oni všichni se kontaktovali, ale měli mezi sebou i třeba, já nevím, komunistu, tehdy, pana Pálku.

227
00:23:54,000 --> 00:23:58,632
A ten odešel do za.. někam potom do pohraničí.

228
00:23:58,633 --> 00:24:09,399
A ten možná, že tu skupinu třeba tím svým postavením, že jako možná, že..

229
00:24:09,400 --> 00:24:17,199
Třeba můj tatínek byl v Petschkově paláci asi 3 dny, ale pustili ho.

230
00:24:17,200 --> 00:24:21,399
Tatínek o tom moc nevyprávěl.

231
00:24:21,400 --> 00:24:26,399
Ale takže mám pocit, že se ta skupina jako neprozradila.

232
00:24:26,400 --> 00:24:28,199
IV: Ale to bylo ještě tedy za okupace, to neb..

233
00:24:28,200 --> 00:24:31,499
JJ: To bylo za okupace tohlento všechno, ano.

234
00:24:31,500 --> 00:24:38,266
IV: A s tím transportem, vlastně s tou pomocí, nějaký ohrožení jste nevnímali v tý době?

235
00:24:38,267 --> 00:24:40,532
JJ: Ne, vůbec ne. My jsme si to nepřipustili.

236
00:24:40,533 --> 00:24:47,999
My jsme si neuměli představit, že by mohl někdo se opovážit proti tomu se nějak vyjádřit.

237
00:24:48,000 --> 00:24:50,699
Ne, vůbec, to nás ani nenapadlo.

238
00:24:50,700 --> 00:24:59,299
Nám šlo hlavně o to, o to těm lidem trochu ulehčit ten krutej život, kterej tam prožili.

239
00:24:59,300 --> 00:25:10,599
To byla jediná naše myšlenka, jinak jsme k ničemu jinému opravdu se jako nebáli vyjádřit, nebáli jsme se..

240
00:25:10,600 --> 00:25:14,966
A hlavně potom nastala ideální situace po válce.

241
00:25:14,967 --> 00:25:23,299
Když ta parta těch vězňů, kteří teda byli natolik schopni, že se mohli pohybovat,

242
00:25:23,300 --> 00:25:32,266
že třeba po té Sakuře se pohybovali, chodili tam a mezi sebou se poznávali, protože do té doby se vlastně neznali..

243
00:25:32,267 --> 00:25:40,199
Takže tam, že tam už jako panovala úplně jiná nálada a vycházeli si mnohem více vstříc.

244
00:25:40,200 --> 00:25:41,366
Už nebyli na sebe..

245
00:25:41,367 --> 00:25:49,499
Ze začátku oni v těch vagonech za, za toho, za té hrůzy, která jako nastala, když je přivezli,

246
00:25:49,500 --> 00:25:53,699
tak oni nebyli k sobě příliš vstřícní.

247
00:25:53,700 --> 00:25:59,199
Ale potom v té Sakuře se to zlepšilo velmi.

248
00:25:59,200 --> 00:26:07,066
A mnoho lidí se potom už jako z Roztok jako přidalo, jo, ale to jako tak bejvá. {smích}

249
00:26:07,067 --> 00:26:11,566
IV: Zúčastnila jste se také toho pohřbu na Levém Hradci, Vy sama, osobně? 

250
00:26:11,567 --> 00:26:12,366
JJ: Nezůčastnila.

251
00:26:12,367 --> 00:26:23,366
Nezúčastnila, ale každý rok je tam na to vzpomínková akce, tak té jsem se, ne pokaždé, ale zúčastnila.

252
00:26:23,367 --> 00:26:27,332
IV: A potom po válce..

253
00:26:27,333 --> 00:26:34,232
Máte Vy sama osobně pocit, že by, že Vás vlastně tenhleten zážitek nějakým způsobem třeba ovlivnil?

254
00:26:34,233 --> 00:26:36,232
Nebo.. nebo to..

255
00:26:36,233 --> 00:26:44,166
JJ: Ovlivnil mě v tom, že já jsem měla úplně skvělého dědečka, to byl tatínek mojí maminky.

256
00:26:44,167 --> 00:26:50,866
A ten mě naučil prostě Rusáky nemít ráda.

257
00:26:50,867 --> 00:26:59,032
Protože dědeček sledoval velmi teda jako, já nevím, dalo by se říci politiku.

258
00:26:59,033 --> 00:27:04,666
A věděl, co se jako děje, když se budoval Sovětskej svaz.

259
00:27:04,667 --> 00:27:08,632
Takže dědeček mi říkal:

260
00:27:08,633 --> 00:27:12,732
„Jim nikdy nevěř.“

261
00:27:12,733 --> 00:27:14,632
Takže já to mám v rodině.

262
00:27:14,633 --> 00:27:23,299
A přiznám se, že dodneška tomu věřím a dodneška prostě nemám tuhle partu lidí ráda.

263
00:27:23,300 --> 00:27:25,132
Vůbec.

264
00:27:25,133 --> 00:27:26,999
Že už jsem toho napovídala dost..

265
00:27:27,000 --> 00:27:31,132
IV: To už bude stačit. {smích} Paní Jakubcová, děkuju Vám.

266
00:27:31,133 --> 00:27:39,332
CM: Führt noch ein bisschen weiter. {odkašlání} Mluvte ještě trochu.

267
00:27:39,333 --> 00:27:43,699
IV: Vlastně.. ještě, ještě prosím zůstaňte sedět chvilku. {smích} 

268
00:27:43,700 --> 00:27:47,299
My pak ještě.. doděláme..

269
00:27:47,300 --> 00:27:53,332
JJ: Já třeba si vzpomenu ještě, paní doktorko, že třeba ty lidi by byli..

270
00:27:53,333 --> 00:28:00,766
Protože oni, oni byli teda velmi tedy jako.. fyzicky na tom špatně.

271
00:28:00,767 --> 00:28:07,432
Někteří nemohli vůbec chodit, ruce nemohli používat, že jo, bylo jim ubližováno.

272
00:28:07,433 --> 00:28:16,532
A oni prostě neměli ani možnost získat někde hůl nebo tak nějak, aby se třeba mohli opřít.

273
00:28:16,533 --> 00:28:22,899
Aby mohli teda se třeba pohybovat, to, to prostě vůbec nebylo tehdy možný.

274
00:28:22,900 --> 00:28:27,899
Takže nám hlavně těch lidí bylo líto.

275
00:28:27,900 --> 00:28:30,599
Já mám ten dojem, že..

276
00:28:30,600 --> 00:28:41,199
Nemůžu říct, že v té době už jsem byla natolik uvědomělá, abych jako.. měla z toho potěšení.

277
00:28:41,200 --> 00:28:44,699
Ale já jsem si říkala, to všechno musím vydržet.

278
00:28:44,700 --> 00:28:50,966
To už nebude dlouho trvat a všichni tihle lidi, kteří aspoň mohli trochu mohou,

279
00:28:50,967 --> 00:28:57,366
anebo už se teda dostali z toho nejhoršího, to prostě teda přežijou.

280
00:28:57,367 --> 00:29:07,866
Ale jako bylo velmi hezké a velmi milé, když se nám stalo to, že za ty, za rok, za dva, to si přesně nepamatuju,

281
00:29:07,867 --> 00:29:15,732
přijeli i třeba tadyhle ti Holanďani, že jo, Poláci a takhle a vzpomínali tady na tu dobu.

282
00:29:15,733 --> 00:29:18,866
A měli z toho velikou radost, že to přežili.

283
00:29:18,867 --> 00:29:29,899
Někteří už byli dokonce ženatí a prostě měli rodiny, nebo, nebo, nebo žili jako lidi už potom.

284
00:29:29,900 --> 00:29:32,566
To bylo na tom to hezký, to nás blažilo.

285
00:29:32,567 --> 00:29:39,799
A to se nás sešlo, mnoho víc, mnohem víc lidí, než nám pomáhalo.

286
00:29:39,800 --> 00:29:43,399
Ale to tak bejvá.

287
00:29:43,400 --> 00:29:49,932
To jako myslím, že není vůbec nic zvláštního, že potom spoustu lidí se přidá.

288
00:29:49,933 --> 00:29:52,699
IV: Vaši rodiče neměli o Vás strach, když vlastně jste tohohle..

289
00:29:52,700 --> 00:30:03,032
JJ: No to nevím, nemluvili jsme o tom, ale je pravda, že tatínek nebyl celý ty dny doma vůbec a maminka..

290
00:30:03,033 --> 00:30:07,999
Protože jsem měla ještě malýho bráchu, o tři roky mladšího, tak jsem..

291
00:30:08,000 --> 00:30:13,566
Teda ten vůbec, ten byl nemožnej úplně, protože třeba ten můj bratr..

292
00:30:13,567 --> 00:30:17,899
My jsme samozřejmě.. tatínek poslouchal zahraniční rozhlas.

293
00:30:17,900 --> 00:30:25,399
Tak třeba bratr udělal takovou věc, že poodhrnul záclonu, jak muselo tehdy bejt pořád tma večer, že jo,

294
00:30:25,400 --> 00:30:29,999
a zaťukal za okno a prostě potom prohlásil, to jsem udělal já.

295
00:30:30,000 --> 00:30:31,699
No ale jemu bylo deset.

296
00:30:31,700 --> 00:30:46,499
Tak jako já mám ten dojem, že tohle taky jako tomu mýmu bratrovi, kterej pro mě, pro o tři roky starší ségru, neměl vůbec smysl.

297
00:30:46,500 --> 00:30:50,666
Ale tak už to na světě chodí.

298
00:30:50,667 --> 00:30:56,332
IV: Hm.. Vy vlastně, bylo Vám patnáct a musela jste tam ošetř.. čtrnáct a půl..

299
00:30:56,333 --> 00:30:56,766
JJ: No.

300
00:30:56,767 --> 00:31:01,166
IV: A musela jste tam ošetřovat ty vězně v tom chudobinci.

301
00:31:01,167 --> 00:31:04,599
Jaký činnost.. Jak jste je ošetřovala? Co jste vlastně dělala?

302
00:31:04,600 --> 00:31:08,932
JJ: No, my jsme neměli k dispozici příliš mnoho materiálu.

303
00:31:08,933 --> 00:31:14,299
My jsme měli jenom obvazy a prostě prášky proti bolení.

304
00:31:14,300 --> 00:31:24,566
Takže jsme těm lidem teda, pokud krváceli nebo měli nějaké takovéhle jako vážné jako problémy,

305
00:31:24,567 --> 00:31:31,266
tak pokud nám stačil ten náš obvaz, tak jsme těm lidem jako třeba ránu zavázali nebo tak.

306
00:31:31,267 --> 00:31:36,799
Nebo dali nějakej prášek proti bolesti, ale to až po tom jídle.

307
00:31:36,800 --> 00:31:37,866
To až po tom jídle.

308
00:31:37,867 --> 00:31:40,166
To jsme se nikdy neodvážili..

309
00:31:40,167 --> 00:31:49,766
To jsme zase natolik už věděli, že takovejmhle lidem jako nelze pomoct jenom, jenom.. práškem nebo tak.

310
00:31:49,767 --> 00:31:52,866
A já ani nevím, jak se tehdy ty prášky jmenovaly.

311
00:31:52,867 --> 00:31:55,332
To nevím.

312
00:31:55,333 --> 00:31:58,066
IV: Co těm vězňům bylo? Jak vypadali vlastně? Co jste jim ošetřovali?

313
00:31:58,067 --> 00:32:05,766
JJ: No oni byli naprosto vychrtlí, oni byli, to byly téměř kostry potažené kůží.

314
00:32:05,767 --> 00:32:13,766
A teprve potom, když postupně dostávali jako stravu, tak se trošičku jako zlepšovali.

315
00:32:13,767 --> 00:32:21,466
To je pravda a někteří už odjížděli zase, někteří měli takovou tu tendenci, že prostě se zakulatili.

316
00:32:21,467 --> 00:32:24,166
Ale někteří zůstali štíhlí stále.

317
00:32:24,167 --> 00:32:27,666
Za ty dva roky, když jsme je potom viděli, tak byli..

318
00:32:27,667 --> 00:32:34,032
Jenomže už byli jako veselí, tváře červený a tak.

319
00:32:34,033 --> 00:32:36,399
IV: Kolik jich asi v tom chudobinci bylo?

320
00:32:36,400 --> 00:32:41,499
JJ: Já mám ten dojem, neřeknu Vám to přesně, to nevím.

321
00:32:41,500 --> 00:32:50,466
Ale myslím si, že z celýho toho vlaku, když jsme do toho chudobince dovedli 35 lidí, tak to bylo hodně.

322
00:32:50,467 --> 00:32:54,999
Ale potom do té Sakury už se jich dostalo mnohem víc.

323
00:32:55,000 --> 00:33:02,966
A poněvadž to byl původně hotel, tak to bylo jako rozdělený pokoje, tak tam už těch vězňů bylo víc.

324
00:33:02,967 --> 00:33:10,232
Oni se tam vraceli z těch rodin, které se o ně nemohly dobře postarat.

325
00:33:10,233 --> 00:33:16,666
To už bylo po válce, tak to už nebyl takový problém jako se teda dostat do té Sakury, že.

326
00:33:16,667 --> 00:33:21,666
IV: To znamená, že to byli vězňové, kteří vlastně utekli z toho vlaku..

327
00:33:21,667 --> 00:33:22,332
JJ: Ano..

328
00:33:22,333 --> 00:33:26,199
IV: ..a dostali se tady někde v okolí do rodiny. 

329
00:33:26,200 --> 00:33:33,466
JJ: Do rodiny.. Ano a potom se třeba vrátili do té nemocnice, když se dozvěděli, že tam maj pomoc od lékaře. Třeba.

330
00:33:33,467 --> 00:33:34,932
Nebo od lékařky.

331
00:33:34,933 --> 00:33:36,899
To už nevím přesně.

332
00:33:36,900 --> 00:33:40,999
IV: Můžete třeba jenom stručně říct, co jste potom po válce dělala?

333
00:33:41,000 --> 00:33:51,766
JJ: No po válce to byly šťastný tři roky, to jsem chodila do gymnázia, do Elišky Krásnohorský, do Prahy.

334
00:33:51,767 --> 00:33:54,766
Ovšem vlaky jezdily s hrozným zpožděním.

335
00:33:54,767 --> 00:34:00,866
Takže když jsme měli školu od půl jedné, tak já už třeba jela z Roztok v devět.

336
00:34:00,867 --> 00:34:07,866
A potom si, to je veliká vzpomínka, si pamatuju, že do školního rozhlasu..

337
00:34:07,867 --> 00:34:11,466
Měli jsme fantastický kantory a kantorky.

338
00:34:11,467 --> 00:34:24,832
A pamatuju si, že nám posílali školním rozk.. rozhlasem projev pana ministra Nejedlého.

339
00:34:24,833 --> 00:34:29,566
Tak to se přiznám, že celá třída měla jako úsměv na tváři.

340
00:34:29,567 --> 00:34:36,866
Ale je zase pravda, že my jsme třeba ve třídě měli sestru pana Fojtíka.

341
00:34:36,867 --> 00:34:40,699
Která teda jako držela basu.

342
00:34:40,700 --> 00:34:44,999
IV: A Vy jste potom už zbytek.. vlastně dodnes žijete v Roztokách, pořád, celý život?

343
00:34:45,000 --> 00:34:52,099
JJ: Dodnes žiju v Roztokách, tatínek teda bohužel zemřel tragicky, srazila se tramvaj, tatínek to nepřežil.

344
00:34:52,100 --> 00:34:54,099
No tak mamince z toho bylo hrozně.

345
00:34:54,100 --> 00:35:01,732
Ale maminka tam potom upadla a měla velké proleženiny a taky jako zemřela.

346
00:35:01,733 --> 00:35:05,899
Ale až po tatínkovi až dlouhou dobu.

347
00:35:05,900 --> 00:35:08,232
Ale jinak my jsme byli taková..

348
00:35:08,233 --> 00:35:15,066
A tatínek zase znovu samozřejmě začal se Sokolem, jenže pak ho zase, zase zavřeli bolševici.

349
00:35:15,067 --> 00:35:18,899
Takže to bylo..

350
00:35:18,900 --> 00:35:26,266
No nicméně tatínek měl potom dost špatnej život, protože ho posílali z místa na místo.

351
00:35:26,267 --> 00:35:36,766
Nikde jako když se dověděli, že to je prostě.. takovejhle antikomunista, tak nikde neměl dobré postavení. {smích}

352
00:35:36,767 --> 00:35:40,245
I když na to měl třeba.